Naim Frashëri

Na dvousetlekové bankovce Památník v Tiraně Naim Frashëri (25. květen 1846, Frashër - 20. říjen 1900, Istanbul) byl albánský básník a překladatel. Byl bratrem politika Abdyla Frashëriho a encyklopedisty Samiho Frashëriho. Spolu s nimi byl klíčovým představitelem albánského národního obrození (takzvaného Rilindja Kombëtare). Psal albánsky (15 knih), turecky (4 knihy), řecky (2) a persky (1).

Život

Narodil se ve vesničce Frashër, která tehdy ležela na území Osmanské říše, dnes na jihu Albánie. V dětství se naučil turecky, persky i arabsky, zejména stará perská literatura ho poté silně ovlivnila. +more Jako muslim měl otevřenu cestu ke státní službě, roku 1882 odjel do Istanbulu, kde začal pracovat pro osmanské ministerstvo kultury. Přesto se nadchl pro albánskou národní myšlenku a řadu svých prací také podepisoval jen iniciálami, aby to neohrozilo jeho kariéru ve státní službě.

Dílo

Ve svém básnickém díle byl ovlivněn muslimskou mystickou (súfistickou) sektou Bektašíja, k níž patřil. Mystický panteismus je nejvíce cítit v jeho nejslavnějším díle, epické skladbě Istori’e Skënderbeut (Skanderbegův příběh), která vypráví o albánském národním hrdinovi Gjergje Kastrioti Skanderbegovi. +more Jeho lyrika (např. Luletë e verësë - Letní květy) byla ovlivněna i francouzskými vzory. Jiné verše manifestují nacionální ideály a vlastenectví (například známá báseň Bagëti e Bujqësi s verši "Shqipëri, o mëma ime, ndonëse jam i mërguar / Dashurinë tënde kurrë zemëra s'e ka harruar" - "Albánie, ó má matko, i kdybych tě opustil, mé srdce nikdy nezapomene tvou lásku"), proto je v Albánii považován za národního básníka.

Přeložil do albánštiny La Fontainovy Bajky či Homérovu Iliadu.

Odkaz

Od roku 1965 se v Albánii udělovalo umělcům státní vyznamenání nazvané právě po Naimu Frashërim. V Tiraně po něm bylo pojmenováno známé nakladatelství. +more Jeho portrét zdobí od roku 1996 albánskou bankovku v hodnotě 200 leků.

Bibliografie

Kavâid-i farisiyye dar tarz-i nevîn (1871) * Ihtiraat ve kessfiyyat (1881) * Fusuli erbea (1884) * Tahayyülat (1884) * Bagëti e Bujqësi (1886) * E këndimit çunavet (1886) * Istori e përgjithshme për mësonjëtoret të para (1886) * Vjersha për mësonjëtoret të para (1886) * Dituritë për mësonjëtoret të para (1886) * O alithis pothos ton Skypetaron (Ο αληθής πόθος των Σκιπετάρων) (1886) * Luletë e Verësë (1890) * Mësime (1894) * Parajsa dhe fjala fluturake (1894) * Gjithësia (1895) * Fletore e bektashinjët (1895) * O eros (Ο Έρως) (1895) * Iliadh' e Omirit (1896) * Histori e Skënderbeut (1898) * Qerbelaja (1898) * Istori e Shqipërisë (1899) * Shqipëria (1902)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Albánští básníci Kategorie:Překladatelé Kategorie:Albánští spisovatelé Kategorie:Albánští muslimové Kategorie:Překladatelé do albánštiny Kategorie:Spisovatelé píšící albánsky Kategorie:Osobnosti na albánských bankovkách Kategorie:Osobnosti na albánských poštovních známkách Kategorie:Spisovatelé 19. +more století Kategorie:Básníci 19. století Kategorie:Narození 25. května Kategorie:Narození 1846 Kategorie:Narození v kraji Gjirokastër Kategorie:Úmrtí 20. října Kategorie:Úmrtí 1900 Kategorie:Úmrtí v Istanbulu Kategorie:Muži.