Niels Henrik Abel

Niels Henrik Abel (5. srpna 1802 Nedstrand - 6. dubna 1829 nedaleko Arendalu) byl norský matematik, který významně ovlivnil funkcionální analýzu. Známý je svým důkazem nemožnosti obecného řešení rovnic pátého stupně pomocí vzorců s odmocninami.

Po Abelovi se nazývá řada matematických pojmů, například Abelova grupa, Abelova sumace, Abelovo kritérium.

V roce 2002 po něm byla pojmenována Abelova cena.

Život

Raná léta

Niels Henrik Abel se narodil do rodiny norského luterského pastora. Jeho otec měl doktorát z filosofie a teologie. +more Aktivním pastorem byl i Nielsův děd. Otec byl rovněž politikem, který se stal poslancem parlamentu poté, co se po porážce Napoleona Norsko vymanilo z područí Dánska. Podlehl však alkoholismu a roku 1820 zemřel, což ovlivnilo Nielsův život.

V roce 1815 začal Niels H. Abel studovat katedrální školu v Oslu. +more V roce 1818 upozornil na svůj talent brilantním řešením problémů, které předložil matematik Bernt Holmboe. Ten si všiml Abelova velkého nadání a vzal si ho do péče. Dával mu různé úkoly a půjčoval mu spisy Eulera a Lagrangea. Po otcově smrti ztratila rodina finanční příjem, ale malá státní penze a finanční podpora Holmboem a jeho přáteli umožnila Abelovi nastoupit roku 1821 na univerzitu v Oslo. Profesoři vzhledem k jeho tíživé finanční situaci pro něho pořádali sbírky a poskytovali mu střídavě zaopatření ve svých rodinách. Abel školu dokončil již roku 1822. Jeden z profesorů mu dokonce poskytl větší sumu peněz, aby mohl odjet do Kodaně, kde se setkal například s dánským matematikem Degenem a dalšími, což výrazně pomohlo v rozvoji jeho práce.

Matematická práce

Po návratu z Dánska začal usilovat o finanční prostředky na cestu do Francie a Německa, kde by se, jak doufal, mohl seznámit s dalšími předními matematiky tehdejší doby a pokračovat ve své práci. Místo toho však získal zdroje, aby mohl zůstat v Oslu, a tak se po následující dva roky učil německy a francouzsky. +more Mezitím vydal v roce 1824 svou první významnější práci - Mémoire sur les équations algébriques ou on démontre l'impossibilité de la résolution de l'équation générale du cinquième degré (Rozprava o rovnicích, v které je dokázána nemožnost obecného řešení rovnic pátého stupně). Práce byla obtížně srozumitelná, protože se Abel snažil co nejvíce šetřit papírem. Rovnicemi pátého stupně se Abel zabýval již dříve a dokonce si jeden čas myslel, že objevil vzorec pro obecné řešení. Po konzultacích s Degenem, který mu doporučil výsledky důkladněji prověřit, však zjistil, že jeho úvahy byly chybné. Degen Abela taktéž nasměroval k zájmu o eliptické funkce.

Po získání vládního dvouletého stipendia mohl Abel konečně odjet do zahraničí, jak si přál. V Berlíně se seznámil se stavebním inženýrem Augustem Leopoldem Crellem, který začal vydávat svůj vědecký časopis, v jehož 1. +more svazku (1826) již otiskl Abelovy práce. Po šesti měsících strávených v Berlíně se Abel dostal do Freiburgu, kde dosáhl skvělých výsledků na poli teorie funkcí. Pokračoval přes Prahu a Rakousko na sever Itálie a do Paříže. V Paříži strávil deset měsíců, během nichž se seznámil s předními francouzskými matematiky. Jelikož však jeho práce mezi nimi byla sotva známa a Abel pro svou skromnost sám sebe nepropagoval, finanční problémy, od kterých nikdy neměl pokoj, ho donutily k návratu zpět do Norska.

Smrt

Během pobytu v Paříži se Abel nakazil tuberkulózou. Na Vánoce roku 1828 jel na saních navštívit svoji snoubenku do Frolandu. +more Během této cesty se jeho zdravotní stav vážně zhoršil, ale díky dočasnému zlepšení mohli spolu strávit prázdniny. A. L. Crelle se ve stejnou dobu snažil Abelovi najít místo v Berlíně - podařilo se mu zařídit místo na universitě. Abel nikdy v životě neměl zaměstnání. V den, kdy Crelle odesílal z Berlína zprávu o získání profesury, byl Abel již dva dny po smrti.

Dílo

Mémoire sur les équations algébriques où on démontre l'impossibilité de la résolution de l'équation générale du cinquième dégré. 1824. +more 8 s. * Memoire sur une propriété générale d'une classe trés-etendue de fonctions transcendantés. [Paris: s. n. ], 1826. S. 176-264.

Odkazy

Reference

Literatura

ABEL, Niels Henrik; SYLOW, Ludvig, ed. a LIE, Sophus, ed. +more Oeuvres completes de Niels Henrik Abel. Tome premier, Tome second. Nouvelle éd. Christiania: Grondal and Son, 1881. viii, 621 s. , 338 s. * ABEL, Niels Henrik. O algebraických rovnicích. Studie a komentáře Marie Benediktová Větrovcová. Přeložil Petr Němec. 1. vyd. Kanina: OPS, 2011. 148 s. Prameny evropské vzdělanosti, sv. 6. ISBN 978-80-87269-23-7. * LAUDAL, Olav Arnfinn, ed. a PIENE, Ragni, ed. The legacy of Niels Henrik Abel: the Abel bicentennial, Oslo, 2002. Berlin: Springer, ©2004. 784 s. ISBN 3-540-43826-2. * Listy: kdo. co. kdy. kde. jak. proč. 1, Matematici. 1. vyd. Praha: Encyklopedický dům, 1997. 47 l. Encyklopedická edice. ISBN 80-86044-01-7. * MARIE, Maximilien. Histoire des sciences mathématiques et physiques. Tome XII, D'Arago a Abel. Paris: Gauthier-Villars, 1888. 258 s. * STUBHAUG, Arild. Niels Henrik Abel and his times: called too soon by flames afar. Berlin: Springer, ©2000. 580 s. ISBN 3-540-66834-9.

Externí odkazy

[url=http://www.abelprisen.no/en/]]Stránky Abelovy ceny s informacemi o něm. * *

[[Kategorie:Norští matematici[/url]] Kategorie:Matematici 19. +more století Kategorie:Teoretici grup Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození 5. srpna Kategorie:Narození v Rogalandu Kategorie:Úmrtí v roce 1829 Kategorie:Úmrtí 6. dubna Kategorie:Úmrtí v Agderu Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Muži Kategorie:Abelova cena Kategorie:Osobnosti na norských bankovkách Kategorie:Absolventi Univerzity v Oslu.