Nikeforos I. (patriarcha)

Technology

12 hours ago

Author

Svatý Nicefor (Nikeforus) (758 - 828) byl byzantský světec a konstantinopolský patriarcha (806 - 815).

Život

Počátky

Narodil se v době obrazoborectví do striktně ortodoxní rodiny. Jeho otec Theodor byl tajemník císaře +more_Kopronymos'>Konstantina V. Kopronyma a Nicefor se stal císařským písařem. Dosáhl širokého vzdělání a byl i filozofem. Po druhém nicejském koncilu (r. 787), kterého se zúčastnil jako říšský zmocněnec byzantské císařovny Ireny, ze svého postu odešel, založil klášter u Marmarského moře a usídlil se v něm.

Patriarchou

Po smrti konstantinopolského patriarchy Tarasia obsadil císař volné místo Niceforem, přestože byl stále laik. Ovšem tato nekanonická volba pobouřila duchovní spolek studitů, s nimiž se dostal do ještě většího konfliktu, když se Nicefor, ve všech ohledech jinak přísný mravokárce, podvolil vůli císaře a znovu do funkce vrátil dříve exkomunikovaného kněze Josefa. +more Po marných sporech následovala roku 814 osobní urážka. Nadto když nový císař Lev V. arménský začal přísně provozovat politiku ikonoklazmu, Nicefor se dostal do ostrého sporu i s ním, protože v návaznosti na tradici jeho otců byl naprosto proti tomuto hnutí. Na své odvolání z funkce nejprve reagoval exkomunikací, ale nakonec se musel podřídit a byl odvezen do Chalcedonu do Tou Agathou jednoho z klášterů, který založil (později přejmenovaným Theodorou na Tou Hagiou). Tam sepisoval polemiku nad příčinou ikonodulství. Když se v roce 820 změnil císař, dostal se Nicefor na seznam kandidátů na patriarchát a získal i slib tolerance.

Smrt

Zemřel roku 829 ve svém klášteře uctíván jako zpovědník. Jeho pozůstatky byly roku 847 slavnostně přenesené zpátky do Cařihradu a pohřbené v chrámu Svatých apoštolů. +more Za svůj odvážný boj proti obrazoborectví byl kanonizován.

Hodnocení a dílo

V porovnání se sv. Theodorem Stoudiosem se Nicefor jeví jako někdo, kdo preferuje smířlivé jednání, což převzal ze studia patristiky, více preferoval jednání defenzivní než ofenzivní a vyznačoval se svým poměrně cudným a prostým vystupováním. +more Ve svých duchovních a klášterních pravidlech nebyl tak přísný a k dějinnému období mezi lety 610 a 769 se ve své Historia syntomos (breviarum) vyjadřoval nestranně.

Jeho přehled obecné historie (Chronographikon syntomon) místy rozšířen a dále rozpracován se mezi Byzantinci těšil velké oblibě a stejnému úspěchu se těšil i vně říše přeložen do latiny i slovanštiny. Chronographikon nabízel obecný přehled historie od časů Adama a Evy po Niceforovu současnost. +more Toto dílo ještě rozšířil o soupis církevních zákonů (který nezahrnuje Zjevení Janovo). Tento soupis přijatých knih Starého a Nového zákona byl později doplněn antilegomenou (obsahující Zjevení) a apokryfy.

Nejdůležitější díla Nicefora týkající se ikonoklazmu (obrazoborectví)

Apologeticus minor: zřejmě napsán ještě před rokem 814, výkladové dílo pro laiky zaobírající se tradicí a prvními stádii ikonoklastického hnutí * Apologeticus major : s trojicí Antirrhetici namířené proti Konstantinovi Kopronymovi - soubor dogmat víry v obrazech a vyčerpávajícím pojednáních s vyvrácením všech případných námitek, které se nacházejí ve spisech oponentů * Třetí dílo se zaobírá vypracováním argumentů, které padly ve jménu obrazoborectví na církevním sněmu roku 815.