Nový Žďár
Author
Albert FloresNový Žďár (německy Neuenbrand) byla před únorem 1948 velmi rozlehlá vesnice, dnes je část města Aš v okrese Cheb.
Název
Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly (žďárovaly) kořeny.
Geografie
Osada leží 2,5 km jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma, mezi přírodními parky Halštrov a Smrčiny. Horní část plynule navazuje na Mokřiny, na východě sousedí s Nebesy a na západě se nacházejí státní hranice s Německem. +more Nový Žďár je rozdělen silnicí I/64 z Aše do Chebu. V roce 2002 vystavěný ašský obchvat začíná právě zde. Kvůli častým dopravním nehodám na křižovatce silnice I/64 a ašského obchvatu, musela být dopravní infrastruktura v roce 2004 upravena, a byl zde postaven kruhový objezd. Jeden z historických hraničních mezníků. Tento pochází z roku 1754. .
Historie
Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. V letech 1869-1880 byla vesnice součástí obce Skalka, v letech 1890-1930 samostatnou obcí, po rozpadu vrchnostenské správy byla samostatná obec v letech 1950-1975 součástí obce Mokřiny a od 1. +more ledna 1976 se stala součástí města Aš. Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším lomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš - Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.
Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (tzv. Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. +more Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.
V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916-1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů.
V 90. letech 20. +more století zde byla postavena čerpací stanice. V roce 2007 se uvažovalo o vybudování sportovně-zdravotního centra, k realizaci projektu však nikdy nedošlo. V roce 2009 zde byla postavena velká betonárna firmy Zapa beton a. s.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 213 obyvatel, z toho dva Čechoslováci, 172 obyvatel německé národnosti a 39 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 104 obyvatel, 108 k evangelické církvi a jeden byl bez vyznání. +more
. Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 313 291 283 274 258 213 380 90 43 44 28 27 24 41 32 Počet domů 27 29 32 31 31 32 35 38 -
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Cheb Kategorie:Sídla ve Smrčinách Kategorie:Aš Kategorie:Ašský výběžek Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici