Německé volby do říšského sněmu 1920
Author
Albert FloresNěmecké federální volby konané 6. června 1920 byly v pořadí druhé volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Sociálnědemokratická strana se stala opět nejsilnější stranou, ačkoliv ztratila třetinu mandátů. Po volbách vznikla koalice, kterou tvořilo Centrum, Německá lidová strana a Německá demokratická strana (více: Vláda Konstantina Fehrenbacha).
Předcházející události
Původní termín voleb byl plánován až na podzim 1920, kdy mělo být rozhodnuto na základě plebiscitů o konečné podobě německých hranic. Ve Východního Pruska probíhal plebiscit o připojení některých jeho jižních částí k Polsku (více: Plebiscit ve Varmii a Mazursku), v Šlesvicku o připojení severních částí k Dánsku (více: Šlesvické plebiscity) a v Horní Slezsku o jeho rozdělení mezi Německo a Polsko (více: Hornoslezská povstání). +more Volání po volbách ale byl jedním z požadavků vzbouřenců v tzv. Kappově puči a vláda výměnou za jejich složení zbraní s dřívějším termínem voleb souhlasila. Ve výše zmíněných oblastech se nakonec hlasovalo se zpožděním (v únoru 1921 Východním Prusku a Šlesvicku a v listopadu 1922 v Opolí).
Nejen Kappův puč, ale i povstání dělníků v Porúří v březnu 1920, daňová reforma a výsledky Versailleské smlouvy měly na volby výrazný vliv. V levém politickém spektru došlo k výrazné radikalizaci a následně ke kritice sociálních demokratů od koaličních partnerů, že nedělají dostatek proti růstu vlivu reakčních sil. +more Měšťanstvo se na druhou stranu přimklo ve stínu neustálých nepokojů k touze po vládě silné ruky, a tudíž k volbě pravicových stran.
Výsledky
Vládní koalice
Vláda (tzv. Výmarská koalice, tvořená sociálními demokraty, katolickým Centrem a německými demokraty) ztratila ve volbách většinu. +more Sociální demokraté (SPD) volby opět vyhráli, ale museli se obejít bez 62 křesel. Ztráty byly způsobeny lepší připraveností a organizovaností jejího největšího konkurenta z nezávislé sociální demokracie (USPD) než tomu bylo ve volbách předešlých. Koaliční partneři SPD levicově liberální němečtí demokraté (DDP) ztratili polovinu svých křesel a Centrum dalších 27 křesel.
Opozice
Ze ztrát vládní koalice těžily nevládní strany na obou křídlech politického spektra. Vlevo si nejvíce polepšili nezávislí sociální demokraté (USPD), kteří získali v porovnání s předchozími volbami dalších 10 %. +more USDP přebrala radikálnější voliče sociálním demokratům a její zisky pocházely hlavně z velkých měst. Komunisté (KPD) se voleb účastnili vůbec poprvé a získali 2,1 %. Z pravicových stran Německá lidová strana (DVP) získala taktéž dalších 10 % v porovnání s předchozími výsledky a Národní lidová strana (DNVP) se udržela své pozice. Strany, které se stavěly k nové Výmarské republice kriticky nebo přímo nepřátelsky (USDP, KPD, DVP a DNVP), získali po volbách 49 % všech hlasů.
Volby podle volebních obvodů
Sociální demokraté získali 11 obvodů a jejich pozice byly nejsilnější v severním Německu a Dolním Slezsku. Nezávislí sociální demokraté získali 7 obvodů s nejlepšími výsledky ve středním Německu. +more Centrum bylo úspěšné v převážně katolických obvodech v jižním Německu, Porýní a Horním Slezsku. Nacionalisté získali tři obvody na východě země, které po konci války přišly o část svého území ve prospěch Polska.
Komunistický volební plakát s karikaturou vládních politiků (Stinnes, Noske, von Seeckt)
. colspan = "2" | Politická strana colspan = "2" | Hlasy v % (změna) colspan = "2" | Mandáty (změna) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) 21,7% Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (USPD) 17,9% Německá národně lidová strana (DNVP) 15,1% Německá lidová strana (DVP) 13,9% Centrum (Z) 13,6% Německá demokratická strana (DDP) 8,3% Bavorská lidová strana (BVP) 4,2% Komunistická strana Německa (KPD) 2,1% Německo-hannoverská strana (DHP) 1,1% Bavorský rolnický svaz (BBB) 0,8% Křesťanská lidová strana (CVP) 0,3% Ostatní 1,0% - colspan = "2" | Celkem 100,0% 459 +36
Important
Sestavování vlády
Říšský sněm se po volbách poprvé sešel 24. června 1920. +more Volební jednání byla kvůli výsledkům voleb velice dlouhá. Nakonec byla vytvořena menšinová vláda Centra, německých demokratů (DDP) a německých lidovců (DVP) (více: Vláda Konstantina Fehrenbacha). Lidovci před vstupem do koalice museli slíbit, že budou jednat podle ústavy. Sociální demokraté se koalice přímo neúčastnili, jednak kvůli lidovcům a jejich pravicové politice a jednak nechtěli dál dělat nepopulární vládní rozhodnutí. Na druhou stranu celá nová vláda závisela na toleranci sociálních demokratů. Říšským kancléřem byl jmenován Konstantin Fehrenbach z Centra.
Přehled vlád
Kabinet K. Fehrenbacha (Z) - koalice Z, DVP, DDP (25. +more červen 1920 - 4. květen 1921) * Kabinet J. Wirtha I. (Z) - koalice SPD, Z, DDP (10. květen 1921 - 25. říjen 1921) * Kabinet J. Wirtha II. (Z) - koalice SPD, Z později i BBB (26. říjen 1921 - 22. listopad 1922) * Kabinet W. Cuna (-) - koalice DDP, DVP, BVP a nestraníci (22. listopad 1922 - 12. srpen 1923) * Kabinet G. Stresemanna I. (DVP) - koalice SPD, Z, DVP, DDP (13. srpen 1923 - 6. říjen 1923) * Kabinet G. Stresemanna II. (DVP) - koalice SPD, Z, DVP, DDP (6. říjen 1923 - 30. listopad 1923) * Kabinet W. Marxe (Z) - koalice Z, DVP, DDP, BVP (30. listopad 1923 - 26. květen 1924).
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.wahlplakate-archiv.de/wahlen/reichstagswahl-1920/]Volby 1920[/url] (německy) * [url=http://www.gonschior.de/weimar/Deutschland/RT1.html]Výsledky voleb[/url] (německy)