Odštěpení obcí z kraje Vysočina
Author
Albert FloresKostel Povýšení svatého Kříže v Doubravníku Dne 31. prosince 2004 bylo z Kraje Vysočina vyčleněno 25 obcí, které byly k následujícímu dni včleněny do Jihomoravského kraje. Akt proběhl na základě dlouhodobého a vytrvalého zájmu těchto obcí a jejich obyvatel nebýt součástí tohoto územně správního celku a být součástí takového územně samosprávného celku, kam přirozeně spádují (podobně přešlo současně několik obcí z Moravskoslezského do Olomouckého kraje).
Provedení
Vyčlenění bylo provedeno zákonem č. 387/2004 Sb. +more a k jeho přijetí vedly dlouhodobé, systematické projevy zastupitelstev těchto obcí završené sérií místních referend, stejně jako výroky odborníků. Jde o obce, zjednodušeně řečeno, z okresu Žďár nad Sázavou v povodí řeky Loučky a jejich přítoků (Libochůvky), jejich mezipovodí i údolí Svratky ve jmenovitém výčtu: Borač, Borovník, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědice, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Řikonín, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vratislávka a Žďárec. Poslední obcí byly Senorady na Ivančicku, které se tehdy nacházely v okrese Třebíč.
Všechny tyto obce se souhrnnou výměrou svých katastrů 129,8 km² a počtem obyvatel 7 054 byly začleněny do okresu Brno-venkov. O stejný převod mělo zájem více obcí, ale jejich podnětům nebylo dosud vyhověno.
Historie a důvody
Zásadním důvodem bylo přirozená a bezprostřední spádovost k Tišnovu (snadná dopravní dostupnost; v případě Senorad Ivančice), dřívějšímu okresnímu městu a nyní pověřené obci, potažmo dále k Brnu a naopak svízelné prostorové a dopravní spojení s centrem Kraje Vysočina Jihlavou. Vedle objektivních determinant hrály roli i subjektivní vazby a preference, které jsou ale objektivními podmíněny. +more Obce mají s Tišnovem a návazně i s Brnem dobré spojení komunikacemi 2. třídy č. 385, 387, 389 (z České do Brna Svitavskou radiálou) a dále i komunikacemi 3. třídy o příznivém podélném profilu. Dále železniční spojení dvěma tratěmi (stará a nová trať ze Žďáru do Tišnova) v dosahu 2-3 stanic, návazně pak dobré a rychlé spojení do Brna (železniční linky S3 a R3 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje). Zpravidla je to do ½ hodiny jízdy autem. Tradičně mají tyto obce a jejich obyvatelstvo těsné prostorové a společenské interakce s Tišnovem, jeho okolím a Brnem. Při procesu změny příslušnosti bylo poukazováno na umělost a nepřirozenost rozložení některých krajů. Obdobné, i když ne tak silné tendence v případě kraje Vysočina, se vyskytly i na jeho české straně.
Odkazy
Reference
Literatura
HAMPL, Martin, GARDAVSKÝ, Václav, KÜHNL, Karel. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Univerzita Karlova, 1987
Kategorie:Dějiny Kraje Vysočina Kategorie:Dějiny Jihomoravského kraje Kategorie:Geografie okresu Žďár nad Sázavou Kategorie:Geografie okresu Třebíč Kategorie:Geografie okresu Brno-venkov Kategorie:Místní referenda v Česku Kategorie:Volby v Česku 2004 Kategorie:Události roku 2005 Kategorie:Česko v roce 2005