Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje

Elektrická příměstská jednotka řady 560 na brněnském hlavním nádraží Příměstská a regionální železniční doprava v Jihomoravském kraji je plně začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) a tvoří jeho páteř. Integrace železnice do IDS JMK probíhala v etapách v souvislosti s postupným rozšiřováním integrovaného systému do dalších oblastí. Základ IDS JMK byl vytvořen na Brněnsku a Blanensku 1. ledna 2004, poslední oblast Znojemska byla zaintegrována 1. července 2010. Kromě Jihomoravského kraje zajíždějí vlakové linky IDS JMK i do vybraných měst a obcí v okolních krajích (Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Březová nad Svitavou, Nezamyslice) a na Slovensko (Myjava).

Příměstská a regionální železniční doprava existovala v Jihomoravském kraji samozřejmě i před 1. lednem 2004, ve vlacích ale platil pouze tarif Českých drah jakožto jejich provozovatele a intervaly mezi spoji nebyly nijak pravidelné, což se změnilo vznikem IDS JMK. +more V lednu 2019 bylo v provozu 19 linek osobních vlaků (S2-S91) a osm linek rychlíků a spěšných vlaků (R8-R56). Téměř výhradním dopravcem jsou České dráhy, spoje na slovenském území na lince S91 zajišťuje Železničná spoločnosť Slovensko a linku R50 provozuje RegioJet.

Do IDS JMK není začleněna trať Břeclav - Lednice, kde jezdí pouze turistické historické vlaky v letní sezóně. V souvislosti s rozšiřování IDS JMK byl zastaven osobní provoz na dvou regionálních drahách, jejichž cestující převzaly lépe směrované autobusové linky. +more Jedná se o tratě Vranovice - Pohořelice (provoz ukončen 12. prosince 2008) a Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov - Hevlín (provoz ukončen 30. června 2010). Kraj naopak chystá výstavbu Boskovické spojky a elektrifikaci úseku Brno - Zastávka u Brna spojenou s výstavbou druhé koleje mezi Střelicemi a Zastávkou a s vybudováním zastávky Brno-Starý Lískovec. V roce 2018 byla zahájena obnova a elektrifikace dlouho nevyužívané tratě Hrušovany u Brna - Židlochovice.

Příměstská doprava v okolí Brna před vznikem IDS JMK

Prvními příměstskými vozidly v Brně se staly dvě prototypové elektrické jednotky řady SM 488. 0 (nyní řady 560), které byly vyrobeny v roce 1966. +more Sériová výroba následovala v letech 1970 a 1971. Do Brna bylo dodáno celkem 9 jednotek, které jezdily na jediné elektrifikované brněnské trati ve směru Žďár nad Sázavou - Břeclav. Ostatní tratě vedoucí přes Brno byly obsluhovány motorovými vozy a vlaky taženými motorovými lokomotivami.

Teprve v 90. letech 20. +more století byla elektrifikována i trať z Brna směrem na Českou Třebovou (ta se stala součástí prvního železničního koridoru, čímž upadl celostátní význam tratě přes Žďár nad Sázavou) a trať do Přerova. Počet elektrických jednotek však zůstal stejný a tyto tratě tedy dodnes obsluhují kromě jednotek řady 560 i vlaky tažené elektrickou lokomotivou.

Provoz v rámci IDS JMK

Schéma železničních linek v IDS JMK k 1. +more lednu 2009 Dne 1. ledna 2004 byl zahájen provoz Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jeho účelem je zavést pravidelnou dopravu do všech krajských obcí, sjednotit tarify různých dopravců a celkově zjednodušit lidem cestování (použití jednotného jízdního dokladu na všech linkách v IDS). Právě železniční doprava se měla stát páteřním systémem IDS JMK, na kterou by ve významných uzlech navazovaly jednotlivé regionální autobusové linky.

V první etapě (od 1. ledna 2004) byl IDS JMK zřízen v oblasti přibližně mezi Velkou Bíteší, Tišnovem, Blanskem, Vyškovem a Brnem. +more V následujících letech se IDS rozšiřoval do dalších oblastí, v poslední etapě 6 pokryl celou jihozápadní část kraje, čímž IDS JMK funguje na území celého Jihomoravského kraje. V březnu 2014 byla železniční linka S91 prodloužena na slovenské území do Myjavy.

Již od počátku byly do tohoto projektu zapojeny osobní vlaky jezdící v zaintegrované oblasti (rychlíky byly zahrnuty až později). Jednotlivé spoje samozřejmě nekončily v poslední stanici v zaintegrovaném území, ale pokračovaly jako obyčejný vlak do nějakého většího města. +more Novinkou bylo zavedení pravidelných intervalů mezi spoji na hlavních tratích (směr Blansko a Tišnov, později i na ostatních tratích). Označovače jízdenek z předprodeje byly, na rozdíl od ostatních druhů dopravy v IDS (autobusy, trolejbusy, tramvaje), instalovány na nádražních nástupištích, nikoliv ve vozidlech.

Byly zřízeny vlakové linky, i když z počátku se jejich trasy shodovaly s tratěmi uvedenými v jízdním řádu ČD. Vlakové linky jsou od zahájení provozu IDS označeny písmenem S (zřejmě z německého S-Bahn) a čísla. +more Pro odbočné linky z hlavních linek byly zaveden systém, kdy tato odbočná linka má stejné označení jako linka hlavní s doplněnou druhou číslicí (hlavní linka S4 ⇒ odbočná linka S41). Po zapojení rychlíků do IDS se pro jejich označení používá stejný systém, pouze písmeno S je nahrazeno písmenem R. Rychlíkové linky do roku 2016 nesly shodné číslo s linkou osobních vlaků, která po dané trati jezdila (linka R4 byla v provozu po trati linky S4). Z důvodu celostátního sjednocení číslování rychlíkových linek v Česku byly rychlíkové linky IDS JMK k 11. prosinci 2016 přečíslovány a jejich označení již tak nesouvisí s číslem linky osobních vlaků.

Po roce 2010 došlo ke třem velkým železničním výlukám (2013, 2017, 2018-2019), kdy byla částečně uzavřena stanice Brno hlavní nádraží, nebo tratě ústící do ní. Vlakové linky IDS JMK, vedoucí přes tuto centrální stanici, i dálkové linky tak byly dočasně přesměrovány nebo ukončeny na jiných brněnských nádražích, včetně nákladní stanice Brno dolní nádraží, která byla provizorně upravena i pro osobní dopravu. +more Při výluce v letech 2018-2019 byla zřízena nová vlaková linka S33.

Jihomoravský kraj chystal od roku 2016 otevření části výkonů pro vítězného dopravce v připravovaném výběrovém řízení, v první fázi mělo jít o linky S6 a R6 z Brna směrem na Kyjov a dále, které tvoří celkem 18 % výkonů osobní dopravy v kraji. K tomuto kroku však nedošlo.

Na konci roku 2017 se Jihomoravský kraj rozhodl na linky S2 a S3 provozovat nové soupravy, které sám nakoupí s pomocí fondů Evropské unie. Celkem 36 vlakových jednotek za 6,5 miliardy korun má od roku 2020 provozovat dopravce, jenž vzejde z výběrového řízení.

Místní vlakové linky

Linka S2

+morejpg|náhled'>Vlak linky S2 s lokomotivou řady 242 u blanenského lomu Linka S2 patří k páteřním vlakovým linkám IDS. Vznikla již na počátku projektu 1. ledna 2004, označení S2 bylo použito pro vlaky mezi Brnem a Blanskem. Již od této doby byl na lince zaveden taktový jízdní řád. V roce 2005 zanikla krátká linka S7, která byla nahrazena prodloužením linky S2 do Chrlic. V souvislosti s rozšiřováním IDS byla linka S2 postupně prodloužena do Křenovic na jednom konci a do Letovic na konci druhém. V roce 2011 byla začleněna i trasa z Letovic do Březové nad Svitavou, do té doby obsluhovaná linkou S22. Od roku 2013 jsou na lince přidány posilové spoje Brno hlavní nádraží - Blansko. Je vedena po tratích Brno-Přerov (Křenovice horní nádraží - Brno hlavní nádraží) a Brno - Česká Třebová (Brno hlavní nádraží - Letovice). Od prosince 2019 je trasa z Letovic do Březové nad Svitavou opět vedená samostatně jako linka S22.

Právě na lince S2 byly od jejího vzniku jako první zaintegrovány některé vybrané rychlíky (v úseku Brno - Blansko), ačkoliv nebyly označeny jako samostatná linka R2.

Od zprovoznění linky je vozba zajišťována elektrickými jednotkami řady 560, které na několika vlacích doplňovaly elektrické lokomotivy řady 242 nebo 210 ve spojení s vozy Bdmtee. Díky úbytku provozuschopných jednotek řady 560 jezdí na části vlaků od září 2013 vratné soupravy s řídícími vozy Bfhpvee, vloženými vozy Bdmtee a upravenými lokomotivami řady 242, které jsou vybaveny vlakovou linkou WTB. +more Na vlacích do Blanska jezdí motorová jednotka řady 814. 2.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží - Adamov - Blansko - Blansko-Dolní Lhota * od 1. +more ledna 2005: Chrlice - Brno hlavní nádraží - Adamov - Blansko - Blansko-Dolní Lhota * od 1. září 2005: Křenovice horní nádraží - Brno hlavní nádraží - Adamov - Blansko - Blansko-Dolní Lhota * od 4. března 2007: Křenovice horní nádraží - Brno hlavní nádraží - Adamov - Blansko - Skalice nad Svitavou - Letovice * od 11. prosince 2011: Křenovice horní nádraží - Brno hlavní nádraží - Adamov - Blansko - Skalice nad Svitavou - Letovice - Březová nad Svitavou * od 15. prosince 2019: Křenovice horní nádraží - Brno hlavní nádraží - Adamov - Blansko - Skalice nad Svitavou - Letovice.

Linka S21

Číslem S21 byly na jaře 2007 označeny vlaky spojující Skalici nad Svitavou (linka S2) a Jevíčko. Při začlenění tratě do IDS JMK byla zrušena zastávka Světlá, která se nachází poměrně daleko od obce uprostřed polí. +more V souvislosti s optimalizací dopravy v Pardubickém kraji byl v prosinci 2011 zastaven provoz vlaků na trati 262 mezi Velkými Opatovicemi a Moravskou Třebovou, linka S21 tedy přestala obsluhovat nádraží v Jevíčku, které se nachází mimo intravilán města.

Na lince jsou nasazovány motorové jednotky řady 814, které zde v září 2012 vystřídaly starší motorové vozy řady 810.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 4. března 2007: Skalice nad Svitavou - Boskovice - Velké Opatovice - Jevíčko * od 11. +more prosince 2011: Skalice nad Svitavou - Boskovice - Velké Opatovice.

Linka S22

Linka S22 byla a opět je prodloužením linky S2. Navazovala na ni v Letovicích a pokračovala dále po trati Brno - Česká Třebová až na hranice kraje. +more Vznikla při rozšiřování IDS JMK na Boskovicko na jaře 2007. V roce 2011 byla nahrazena prodlouženou linkou S2. Od prosince 2019 je opět v provozu.

Jezdily zde vlaky tažené lokomotivami řady 363 ve spojení s vozy Bdmtee a motorové jednotky řady 814.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * 4. března 2007 - 10. +more prosince 2011: Letovice - Březová nad Svitavou * od 15. prosince 2019: Letovice - Březová nad Svitavou.

Linka S3

Elektrická jednotka řady 560 na lince S3 v Brně-Králově Poli Vznik linky S3 je datován se vznikem samotného IDS JMK 1. +more ledna 2004, kdy byly takto označeny vlaky na tratích Břeclav-Brno a trati Brno - Havlíčkův Brod mezi Modřicemi a Tišnovem. Postupně s rozšiřováním IDS byla linka několikrát prodloužena do současné trasy Břeclav - Níhov. V prosinci 2019 byla do linky zahrnuta i znovuzprovozněná odbočka do Židlochovic, kam část vlaků ze stanice Hrušovany u Brna zajíždí a končí zde, nepokračují tedy do Vranovic a Břeclavi.

Na lince S3 jsou nasazovány především lokomotivy řady 242 s vozy Bdmtee. Dále jsou zde turnusovány lokomotivy řady 263. +more Motorové jednotky řady 814. 2 a motorové vozy řady 842 ve spojení s vozem Bdtn zajišťují provoz posilových vlaků Hrušovany u Brna - Tišnov.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. ledna 2004: Modřice - Brno hlavní nádraží - Brno-Královo Pole - Kuřim - Tišnov * od 1. +more ledna 2005: Modřice - Brno hlavní nádraží - Brno-Královo Pole - Kuřim - Tišnov - Níhov * od 1. září 2005: Popovice - Brno hlavní nádraží - Brno-Královo Pole - Kuřim - Tišnov - Níhov * od 1. září 2006: Vranovice - Brno hlavní nádraží - Brno-Královo Pole - Kuřim - Tišnov - Níhov * od 14. prosince 2008: Břeclav - Zaječí - Šakvice - Vranovice - Brno hlavní nádraží - Brno-Královo Pole - Kuřim - Tišnov - Níhov * od 15. prosince 2019: Břeclav - Zaječí - Šakvice - Vranovice - /(Židlochovice) - Brno hlavní nádraží - Brno-Královo Pole - Kuřim - Tišnov - Níhov *od 13. prosince 2020: Hustopeče u Brna - Šakvice - Vranovice - /(Židlochovice) - Brno hlavní nádraží - Brno-Královo Pole - Kuřim - Tišnov - Níhov.

Linka S31

Lokomotiva řady 754 v čele vlaku linky S31 v Nedvědici Linka S31 byla zavedena v roce 2005 v trase Tišnov (linka S3) - Nedvědice (trať Žďár nad Sázavou - Tišnov). +more V roce 2014 byla prodloužena do Rovného-Divišova.

Do roku 2008 byl provozovány na lince S31 především lokomotivy řady 714 s přívěsnými vozy Btax a BDtax, jejichž pozici postupně převzaly motorové jednotky řady 814. 2. +more Spěšný vlak Pernštejn s osobními vozy Bdmtee je veden lokomotivou řady 750. 7, občas však místo ní na čele vlaku vyráží lokomotiva řady 754.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. ledna 2005: Tišnov - Nedvědice * od 1. +more července 2014: Tišnov - Nedvědice - Bystřice nad Pernštejnem - Rovné-Divišov.

Linka S4

Jako S4 byly označeny vlakové spoje z Brna po trati směrem na Jihlavu 1. ledna 2004. +more Zaintegrovaný úsek sahal nejdříve pouze do Omic, později byl postupně prodloužen do Náměště nad Oslavou, celá trasa je vedena po trati Brno-Jihlava. Probíhá elektrifikace této jednokolejné tratě.

Dopravu vlaků zajišťuje velké množství motorových lokomotiv i vozů, především řady 842 a 854 s přívěsnými vozy Bdtn, Bmx či řídícími vozy ABfbrdtn. Jeden pár vlaků je dopravován lokomotivou řady 754 s osobními vozy BDsee a Bdmteeo. +more Do roku 2012 byly na lince S4 provozovány také motorové vozy řady 850, od roku 2008 pouze v roli náhrad za mladší motorové vozy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží - Střelice - Omice * od 1. +more září 2005: Brno hlavní nádraží - Střelice - Zastávka u Brna - Vysoké Popovice * od 1. července 2006: Brno hlavní nádraží - Střelice - Zastávka u Brna - Kralice nad Oslavou * od 1. července 2007: Brno hlavní nádraží - Střelice - Zastávka u Brna - Náměšť nad Oslavou.

Linka S41

Nádraží v Moravských Bránicích Linka S41 je v provozu od vzniku IDS JMK v roce 2004. +more Pod tímto označením jezdí vlaky z Brna do Miroslavi s odbočkou do Oslavan (trať Brno - Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov s odbočkou do Oslavan). Část vlaků je v Moravských bránicích dělena na 2 části, přičemž přední část pokračuje do Miroslavi a zadní část do Oslavan. Od roku 2016 byl zastaven osobní provoz v úseku Ivančice - Oslavany. Od prosince 2019 byla začleněna i trasa z Miroslavi do Hrušovan nad Jevišovkou-Šanova, kterou obsluhovala tímto krokem zaniklá linka S42.

Provoz zajišťují motorové vozy řady 842 ve spojení s řídícími vozy Bfbrdtn, ve špičce také s vozy Bmx. Do roku 2012 byly na lince S4 provozovány také motorové vozy řady 850, od roku 2008 pouze v roli náhrad za mladší motorové vozy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží - Střelice - Silůvky * od 1. +more července 2006: Brno hlavní nádraží - Střelice - Moravské Bránice - Oslavany/Moravský Krumlov * od 1. července 2010: Brno hlavní nádraží - Střelice - Moravské Bránice - Oslavany/Moravský Krumlov - Miroslav * od 11. prosince 2016: Brno hlavní nádraží - Střelice - Moravské Bránice - Ivančice/Moravský Krumlov - Miroslav * od 15. prosince 2019: Brno hlavní nádraží - Střelice - Moravské Bránice - Ivančice/Moravský Krumlov - Miroslav - Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov.

Linka S51

+morejpg|náhled'>Motorový vůz řady 809 vyčkává na čas odjezdu na lince S51 v Šakvicích Krátká linka S51 je v provozu na trati Šakvice - Hustopeče u Brna mezi Šakvicemi (linka S3) a městem Hustopeče. V provozu je pouze v pracovní dny, v provozu jsou zde motorové vozy řady 809.

Vývoj trasy: * od 14. prosince 2008: Šakvice - Hustopeče u Brna

Linka S52

Regionální dráha mezi Zaječím, Čejčí a Hodonínem (trať Hodonín-Zaječí) je v IDS JMK označena jako linka S52. Do integrovaného systému byla zapojena na konci roku 2008 společně s celou jihovýchodní oblastí Jihomoravského kraje.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 14. prosince 2008: Zaječí - Čejč - Hodonín

Linka S53

Spojení mezi pohraničním městem Lanžhotem a Břeclaví (trať Břeclav-Kúty) zajišťuje od roku 2008 kromě autobusové linky i vlaková linka S53. Je jednou z nejkratších v integrovaném systému a nemá žádnou mezilehlou stanici. +more V letech 2010-2011 byla nahrazena prodlouženou linkou S9.

Vývoj trasy: * 14. prosince 2008 - 11. prosince 2010: Břeclav - Lanžhot * od 11. prosince 2011: Břeclav - Lanžhot

Linka S6

Označení S6 bylo použito pro vlaky jezdící z Brna po Vlárské trati (trať číslo 340) směrem na Kyjov, Veselí nad Moravou a Zlínský kraj. Linka vznikla 1. +more ledna 2004 současně s IDS JMK a od té doby je postupně prodlužována. V 5. etapě rozšiřování IDS v prosinci 2008 dosáhla Veselí nad Moravou. Jezdí zde soupravy tažené lokomotivou řady 754 a motorové vozy řad 842, 850 a 854. V lednu 2020 byla prodloužena do Zlínského kraje až do Starého Města u Uherského Hradiště.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží - Brno-Slatina - Blažovice * od 1. +more září 2005: Brno hlavní nádraží - Brno-Slatina - Slavkov u Brna * od 11. prosince 2005: Brno hlavní nádraží - Brno-Slatina - Slavkov u Brna - Bučovice * od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží - Brno-Slatina - Slavkov u Brna - Bučovice - Kyjov * od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží - Brno-Slatina - Slavkov u Brna - Bučovice - Kyjov - Bzenec - Veselí nad Moravou * od 1. ledna 2020: Brno hlavní nádraží - Brno-Slatina - Slavkov u Brna - Bučovice - Kyjov - Bzenec - Veselí nad Moravou - Uherské Hradiště - Staré Město u Uherského Hradiště.

Linka S61

S61 patří společně s S51 a S53 k nejkratším vlakovým linkám v IDS JMK. Od 14. +more prosince 2008 spojuje po trati Bzenec - Moravský Písek Bzenec (linka S6) s Moravským Pískem (linka S9) a má jedinou mezilehlou zastávku - Bzenec-Olšovec.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 14. prosince 2008: Bzenec - Moravský Písek

Linka S71

Linka osobních vlaků označená jako S71 navazuje od 28. června 2008 ve Vyškově na vlaky dálkové linky R7 a pokračuje s ní do Nezamyslic (trať Brno-Přerov). +more V provozu je zde obvykle motorový vůz řady 842.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 28. června 2008: Vyškov na Moravě - Nezamyslice

Linka S8

Vlak linky S8 s motorovým vozem řady 842 v zastávce Valtice město Linku S8 představují vlakové spoje jezdící na trati z Břeclavi směrem na Znojmo (trať Břeclav-Znojmo).

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 14. prosince 2008: Břeclav - Mikulov na Moravě * od 1. +more července 2010: Břeclav - Mikulov na Moravě - Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov - Znojmo.

Linka S81

Linku S81 představují vlakové spoje jezdící ze Znojma za hranice Jihomoravského kraje, do Moravských Budějovic (trať Znojmo-Okříšky). Většina vlaků jede dále do Okříšek. +more Spoje zajišťují převážně motorové vozy řady 810.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. července 2010: Znojmo - Moravské Budějovice

Linka S82

Na příhraniční elektrifikované trati mezi Znojmem a Šatovem je v provozu linka S82 (trať Znojmo-Retz). Vlaky tvořené rakouskými soupravami pokračují dále do Vídně.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 1. července 2010: Znojmo-Šatov *od 15. prosince 2019: Znojmo - Šatov - Retz

Linka S9

Vlaková linka S9 je v provozu od prosince 2008 na druhém železničním koridoru mezi Břeclaví, Hodonínem a Moravským Pískem (trať Přerov-Břeclav). V letech 2010-2011 byla prodloužena do Lanžhota (trať Břeclav-Kúty), kde nahradila dočasně zrušenou linku S53.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 14. prosince 2008: Břeclav - Hodonín - Moravský Písek - Moravský Písek zastávka * od 12. +more prosince 2010: Lanžhot - Břeclav - Hodonín - Moravský Písek - Moravský Písek zastávka * od 11. prosince 2011: Břeclav - Hodonín - Moravský Písek - Moravský Písek zastávka * od 1. ledna 2020: Břeclav - Hodonín - Moravský Písek - Moravský Písek zastávka - Nedakonice - Staré Město u Uherského Hradiště.

Linka S91

Nejvyšší číselné označení vlakových linek IDS JMK nosí regionální spoje z Hodonína přes Veselí nad Moravou do Javorníku nad Veličkou. Tato linka byla začleněna do IDS společně se zbylým územím na jihovýchodě kraje v prosinci 2008. +more V roce 2014 byla jako vůbec první vlaková linka IDS JMK prodloužena za hranice České republiky, konkrétně do slovenské Myjavy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 14. prosince 2008: Hodonín - Strážnice - Veselí nad Moravou - Javorník nad Veličkou zastávka * od 1. +more března 2014: Hodonín - Strážnice - Veselí nad Moravou - Javorník nad Veličkou zastávka - Vrbovce - Myjava.

Dálkové vlakové linky

Linka R8

Linka R8 vznikla v prosinci 2016 při přečíslování rychlíkových linek IDS JMK vyčleněním části rychlíků na trati z Brna do Vyškova, které dále pokračují do Přerova. Téměř všechny vlaky této linky zastavují pouze v Brně a Vyškově.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 11. prosince 2016: Brno hlavní nádraží - Vyškov na Moravě - Nezamyslice

Linka R9

Před vznikem linky R3 v prosinci 2007 nebyly rychlíky na trati mezi Brnem a Tišnovem zaintegrovány. Od prosince 2016 je linka označena číslem R9.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží - Tišnov

Linka R11

Linka R11 vznikla pro rychlé spojení Brna a Náměště nad Oslavou (trať Brno-Jihlava) v prosinci 2007 pod označením R4. Před tímto datem nebyly zdejší rychlíky a spěšné vlaky do IDS JMK zapojeny. +more Od prosince 2016 je linka označena číslem R11. Všechny vlaky linky R11 zastavují pouze ve stanicích Brno hlavní nádraží a Náměšť nad Oslavou.

Vývoj trasy (všechny stanice): * od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží - Náměšť nad Oslavou

Linka R12

R12 je první rychlíkovou (dálkovou) linkou vzniklou v IDS JMK. Jejím účelem bylo spojení Brna s Vyškovem (po trati Brno-Přerov), přičemž mezi Křenovicemi a Vyškovem byl kvůli jednokolejné trati zastaven provoz obyčejných osobních vlaků. +more Stanice a zastávky Holubice, Velešovice a Komořany u Vyškova byly pro osobní dopravu zrušeny, na některých ostatních nádražích zastavují pouze vybrané spoje. Linka vznikla v prosinci 2005 pod označením R7, od prosince 2016 je označena číslem R12.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 11. prosince 2005: Brno hlavní nádraží - Vyškov na Moravě * od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží - Vyškov na Moravě - Nezamyslice

Linka R13

Nejdelší dálkovou linkou IDS JMK je linka R13 zřízená v prosinci 2008 původně pod označením R5. Začíná v Brně, po trati 250 dojede do Břeclavi, kde úvraťuje a pokračuje po trati 330 přes Hodonín do Moravského Písku, přičemž vlaky dále pokračují již mimo IDS JMK do Olomouce. +more Od prosince 2016 je linka označena číslem R13. Od ledna 2020 je linka prodloužena do Zlínského kraje až do stanice Staré Město u Uherského Hradiště, odkud vlaky dále pokračují již mimo IDS JMK do Olomouce.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží - Břeclav - Moravský Písek * od 1. +more ledna 2020: Brno hlavní nádraží - Břeclav - Moravský Písek - Staré Město u Uherského Hradiště.

Linka R19

Předchůdci dálkové linky R19 bylo několik vybraných rychlíků a spěšných vlaků, které mezi Brnem a Blanskem (trať Brno - Česká Třebová) byly označeny jako linka S2, přičemž zastavovaly pouze v těchto stanicích. První takové vlaky se v jízdním řádu objevily již od počátku provozu IDS JMK 1. +more ledna 2004. Jejich počet postupně narůstal, ale regulérní linka R2 byla zřízena až v prosinci 2007. Od prosince 2016 je linka označena číslem R19. V úseku Moravská Chrastová - Březová nad Svitavou jsou zaintegrovány pouze spěšné vlaky.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží - Blansko - Březová nad Svitavou

Linka R50

V lednu 2019 byly během výluky brněnského hlavní nádraží komerční spoje dopravce RegioJet mezi Břeclaví a Brnem zahrnuty do systému IDS JMK jako linka R50. V systému je však výjimkou, přepravují se pouze sedící cestující s místenkou, která je tvořena jednorázovým jízdním dokladem IDS JMK zakoupeným prostřednictvím mobilní aplikace IDS JMK Poseidon.

Vývoj trasy (všechny stanice): * od 8. ledna 2019: Brno-Židenice - Brno dolní nádraží - Břeclav

Linka R54

Linka R54 vznikla pro doplnění rychlého spojení Brna a Náměště nad Oslavou (trať Brno-Jihlava) v prosinci 2019. Jedná se o dva páry spěšných vlaků, v jízdním řádu nesoucí název Horácký expres, doplňující v přepravní špičce interval mezi rychlíky linky R11, v jízdním řádu pojmenovaných jako Rožmberk. +more Provoz těchto vlaků je hrazen krajem Vysočina, proto jsou formálně vedeny pod jinou linkou, platí v nich však v daném úseku tarif IDS JMK. Všechny vlaky linky R54, stejně jako linky R11, zastavují pouze ve stanicích Brno hlavní nádraží a Náměšť nad Oslavou.

Vývoj trasy (všechny stanice): * od 15. prosince 2019: Brno hlavní nádraží - Náměšť nad Oslavou

Linka R56

Linka R56 tvoří zrychlené spojení Brna a měst jihovýchodně od něj (např. Kyjov nebo Veselí nad Moravou) po Vlárské dráze. +more Některé vybrané spěšné vlaky byly na této trati začleněny do IDS JMK již v prosinci 2005 pod označením linky S6. Samotná linka R6 vznikla o tři roky později. Od prosince 2016 je linka označena číslem R56. V lednu 2020 byla linka prodloužena do Zlínského kraje až do stanice Staré Město u Uherského Hradiště, několik spojů je vedeno do stanice Kunovice, ty pak pokračují mimo IDS JMK do Bojkovic, případně Bylnice.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží - Bučovice * od 28. +more června 2008: Brno hlavní nádraží - Bučovice - Kyjov * od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží - Bučovice - Kyjov - Veselí nad Moravou * od 1. ledna 2020: Brno hlavní nádraží - Bučovice - Kyjov - Veselí nad Moravou - (Kunovice)/ - Uherské Hradiště - Staré Město u Uherského Hradiště.

Zrušené linky

Linka S1

Příměstská linka S1 byla zřízena 9. +more prosince 2007. Jejím účelem je svoz zaměstnanců z oblasti severozápadně od Brna do průmyslové zóny Černovická terasa. Byla také první linkou, která se zcela vyhýbala brněnskému hlavnímu nádraží. Byla vedena po trati Brno - Havlíčkův Brod (v úseku Tišnov - Brno-Židenice - Hrušovany u Brna) a po Vlárské dráze (Brno-Židenice - Brno-Slatina).

Linka S1 byla v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů. Provoz byl v roce 2008 poměrně malý (pět dvojic spojů denně), od nového jízdního řádu v prosinci 2008 ale byl rozšířen zároveň s prodloužením některých spojů z Kuřimi do Tišnova. +more S celostátní změnou jízdních řádů na konci roku 2010 vznikla druhá větev linky S1 vedoucí z Hrušovan u Brna nákladním průtahem přes Brno dolní nádraží (bez zastavení) do Židenic a dále do Tišnova (pouze tento směr). V roce 2012 došlo ke zrušení této větve a linka S1 byla omezena pouze na několik spojů denně. Zajímavostí byla jízda 2 spojů, které byly o letních prázdninách vedeny jako linka S6 z Nemotic do stanice Brno-Slatina, odkud pokračovaly jako linka S1 do stanice Brno-Královo Pole. Linka S1 byla naposledy v provozu 13. prosince 2014, k začátku platnosti nového jízdního řádu následujícího dne byla zrušena.

Zprovoznění linky S1 bylo spojeno s opětovným významnějším nasazením elektrických lokomotiv řady 210 do pravidelné osobní dopravy na Brněnsku ve spojení s vozy Bdmtee. V průběhu roku 2008 byl jejich provoz omezen ve prospěch nově dodávaných motorových jednotek +more2'>řady 814. 2. Obě řady z provozu na lince S1 odešly v roce 2012, kdy byla zrušena větev přes Brno-dolní nádraží a vozba ranního vlaku do Brna-Slatiny byla předána řadě 714, kterou v roce 2013 nahradila řada 842 (v obou případech ve spojení s vozy Bdtn).

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * od 9. prosince 2007: Kuřim - Brno-Královo Pole - Brno-Židenice - Brno-Slatina * od 14. +more prosince 2008: Tišnov - Kuřim - Brno-Královo Pole - Brno-Židenice - Brno-Slatina * od 12. prosince 2010: Tišnov - Kuřim - Brno-Královo Pole - Brno-Židenice (← Modřice ← Hrušovany u Brna) - Brno-Slatina * 9. prosince 2012 - 13. prosince 2014: Tišnov - Kuřim - Brno-Královo Pole - Brno-Židenice - Brno-Slatina.

Linka S33

Linka S33 byla zavedena v roce 2018 jako dočasná výluková linka kvůli částečnému uzavření brněnského hlavního nádraží, které prošlo rekonstrukcí. V provozu byla necelý rok.

Vývoj trasy: * 9. prosince 2018 - 29. +more listopadu 2019: Brno-Královo Pole - Brno-Lesná - Brno-Židenice - Brno hlavní nádraží.

Linka S7

Existence linky S7 měla pouze krátkého trvání. Vznikla 1. +more ledna 2004 se spuštěním první etapy IDS JMK jako rychlé spojené Chrlic s centrem Brna (trať Brno-Přerov). Přesně o rok později byla nahrazena prodloužením linky S2 z brněnského hlavního nádraží právě do Chrlic. Na lince S7 jezdily vlaky tažené lokomotivami řady 363.

Vývoj trasy: * 1. ledna 2004 - 31. prosince 2004: Brno hlavní nádraží - Chrlice

Linka S42

Na linku S41 navazovala v Miroslavi linka S42, která pokračovala dále po trati do Hrušovan nad Jevišovkou-Šanova (trať Brno - Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov). V provozu byla pouze ve špičkách pracovních dnů a o víkendech. +more Od prosince 2019 byl tento úsek beze změny rozsahu provozu začleněn pod linku S41.

Na lince S42 jezdili v pracovní dny motorové vozy řady 842 s přípojnými vozy Bmx, o víkendech motorová jednotka řady 814. Do roku 2013 byl zajištěn víkendový provoz motorovými vozy řady 809.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice): * 1. července 2010 - 14. +more prosince 2019: Miroslav - Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov.

Linka S92

Provoz osobní vlakové dopravy byl na trati Hodonín - Holíč ukončen v roce 2004. Roku 2019 byla na tomto úseku uvedena do provozu dočasná linka S92. +more Provozu byl zahájen 22. července 2019, ukončen byl 31. října 2019. Linka byla provozována jako náhradní vlaková doprava za autobusovou linku 910 v úseku Hodonín - Holíč (Slovensko). Důvodem výluky bylo uzavření silnice I/51 kvůli opravě mostu.

Vývoj trasy: * 22. července 2019 - 31. října 2019: Hodonín - Hodonín zastávka - Holíč nad Moravou

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.idsjmk.cz]Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje[/url], idsjmk.cz * *

Kategorie:Příměstské železnice Kategorie:Železniční doprava v Jihomoravském kraji Kategorie:Železniční doprava v Kraji Vysočina Kategorie:Železniční doprava v Pardubickém kraji Kategorie:Železniční doprava v Olomouckém kraji Kategorie:Železniční doprava na Slovensku