Oghuzské jazyky
Author
Albert Floresnáhled Oghuzské jazyky tvoří většinovou skupinu turkických jazyků; mluví jimi více než 90 milionů lidí v oblasti od Balkánu po Čínu.
Lingvistické znaky
Oghuzské jazyky sdílejí mnoho znaků, což vedlo lingvisty k tomu, aby je označili jako skupinu. Některé mají znaky společné i s dalšími turkickými jazyky, některé jsou pro tuto skupinu unikátní.
Sdílené znaky
vynechávání počátečního „h“ (zachovává pouze chaladžština) * vynechávání instrumentálu (zachovává pouze chaladžština a jakutština-sacha)
Unikátní znaky
vyjadřování plozivní souhlásky před předními samohláskami (gör- < kör- „vidět“) * vynechávání q/ɣ po ɨ/u (quru < quruq „suchý“, sarɨ < sarɨɣ „žlutý“) * změna v příslovečném -gan- na -an-
Zařazení
Oghuzské jazyky se podle místa užití a společných znaků mohou dělit na tři hlavní skupiny: * západní ** turecká - turečtina, osmanská turečtina, gagauzština a jazyk meschetských Turků (Ahiska) ** ázerbájdžánská - ázerbájdžánština (severní a jižní varianta), jazyk íránských Turkmenů, kaškajština a afšarština * východní (turkmenská) ** turkmenština, chorasanská turečtina, uzbečtina (oghuzský dialekt) * jižní skupina ** dialekty Íránu (např. kaškajštiny) a Afghánistánu (např. +more afšarština).
Nezařazené
salarština - mluví jí okolo 70 000 lidí v Číně * krymskotatarština a urumština - z historického hlediska patří mezi kypčacké jazyky, ale byly tak ovlivněny ostatními oghuzskými jazyky, že je těžké je definitivně zařadit * pečeněžština - pravděpodobně jde o oghuzský jazyk, ale je tak slabě zdokumentován, že je obtížné jej v této skupině jazyků zařadit