Cesko.wiki Uzbečtina
Author
Albert FloresUzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech. Údaje hovořící o počtu mluvčích se rozcházejí. Podle všeobecného sčítání z roku 1989 uzbecký jazyk na území bývalého SSSR používalo asi 16,7 mil. osob. Kromě Uzbekistánu je uzbečtina užívaná hlavně v Afghánistánu, kde se počet uživatelů odhaduje na asi 1,2-1,4 mil. osob. Uzbeci jsou i v sousedních středoasijských republikách - v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, asijské části Ruska, v Turkmenistánu, ale i v Číně. Poměrně nevelká seskupení uzbeckých emigrantů se nacházejí v Austrálii, Izraeli, Německu, Turecku, na Ukrajině i v USA.
Pro uzbečtinu je velmi charakteristická nepřítomnost vokalické harmonie, tak typická pro jiné turkické jazyky. Ve fonetice, gramatice a lexice se projevují velmi silné vlivy perštiny, v lexice jsou také četné výpůjčky arabské (starší) a také ruské (novější).
Gramatika
Uzbečtina spolu s ostatními turkickými jazyky je aglutinační jazyk, používá sestavování slov, s prvky analytiky (kolem 30 hlásek slouží k tvoření analytických hláskových výrazů s různými významy, u jmen se analytické výrazy (formy) tvoří pomocí přípon ).
Na rozdíl od většiny ostatních turkických jazyků nemá uzbecká morfologie charakteristickou variantnost přípon jako důsledek vokálového harmonismu.
Nemá kategorii rodu a tím ani větnou shodu v rodu, pádu ani čísle. Platí shoda v osobě, ne v čísle sloves.
Uzbečtina má 6 pádů: * nominativ - bez příznaku * genitiv - přípona -ning na přívlastku * dativ - přípona -ga prvotně na objektu * akuzativ - přípona -ni * lokál - přípona -da (místo nebo čas) * instrumentál - přípona -dan prvotně předmět, kterým probíhá děj
Podstatné jméno má příslušnost (přivlastnění) (izafet), tvořené pomocí přípon vyznačujícími osobu činitele: * kitob - kniha, ** kitobim - moje kniha, ** kitobing - tvá kniha, ** kitobi - jeho, její kniha; * uka - bratr, ** ukam - můj bratr, ** ukang - tvůj bratr, ** ukasi - jeho, její bratr; * o‘zbek- Uzbek, ** til - jazyk, ** o‘zbek tili - uzbecký jazyk (uzbečtina).
Uzbecké písmo
Uzbečtina se tradičně zapisovala arabským písmem, od roku 1927 byla zapisovala latinkou, od r. 1940 (v době Uzbecké SSR) pak cyrilicí. +more Od roku 1992 oficiálním písmem je písmo založené na anglické latince (se spřežkami "ch", "sh", znakem "j" pro hlásku a "i" pro i pro ), běžně se ale používá i cyrilice, třeba na bankovkách. Uzbecké obyvatelstvo v Číně a v Afghánistánu používá písmo arabské. Nejčastěji se zapisuje latinkou: * ch /Neznělá postalveolární afrikáta|/ * gʻ /Znělá uvulární frikativa|/ * j /Znělá postalveolární afrikáta|/ * ng /Velární nazála|/ * oʻ /Polootevřená přední zaokrouhlená samohláska|/ * sh /Neznělá postalveolární frikativa|/ * s'h /Mezinárodní fonetická abeceda|/ * x /Neznělá uvulární frikativa|/ * ʼʼ /Šva|/.
| Arabské | Cyrilice | Latinka | Výslovnost IPA |
|---|---|---|---|
| ﺍ, ه | А а | A a | , |
| ﺏ | Б б | B b | |
| چ | Ч ч | Ch ch | |
| ﺩ | Д д | D d | |
| ﻩ | Е е | E e | , |
| ﻑ | Ф ф | F f | |
| گ | Г г | G g | |
| ﻍ | Ғ ғ | G' g' | |
| ﺡ, ﻩ | Ҳ ҳ | H h | |
| ی | И и | I i | , |
| ﺝ, ژ | Ж ж | J j | , |
| ﻙ | К к | K k | |
| ﻕ | Қ қ | Q q | |
| ﻝ | Л л | L l | |
| ﻡ | М м | M m | |
| ﻥ | Н н | N n | |
| ﺍ | О о | O o | |
| ﻭ | Ў ў | O' o' | , |
| پ | П п | P p | |
| ﺭ | Р р | R r | |
| ﺙ, ﺱ, ﺹ | С с | S s | |
| ﺵ | Ш ш | Sh sh | |
| ﺕ, ﻁ | Т т | T t | |
| ﻭ | У у | U u | , |
| ﻭ | В в | V v | , |
| ﺥ | Х х | X x | , |
| ی | Й й | Y y | |
| ﺫ, ﺯ, ﺽ, ﻅ | З з | Z z | |
| ء, ع | Ъ ъ | ' |
* Cyrilickým písmenům Ё ё, Ю ю, Я я odpovídají latinské Yo yo, Yu yu, Ya ya. * Cyrilickému písmenu Е е na začátku slova a po samohlásce odpovídá latinské Ye ye. +more * Cyrilickému písmenu Ц ц odpovídá latinské Ts ts (české "C" "c"), nebo S s podle pozice ve slově. * Spřežce сҳ odpovídá latinské s'h. * Cyrilickému písmenu Э э odpovídá latinské E e.
Fráze
Dobrý den - Ассаламу алайкум (asalamu alajkum) (?) * Na shledanou - хайир (chajir) * Děkuji - рахмат (rachmat) * prosím (něco podávám) - мархамат (marchamat)
Příklady
Číslovky
| Uzbecky | Česky |
|---|---|
| bir, биp | jeden |
| ikki, икки | dva |
| uch, үч | tři |
| to'rt, тўpт | čtyři |
| besh, бәш | pět |
| olti, oлти | šest |
| yetti, eтти | sedm |
| sakkiz, caккиз | osm |
| toq'qiz, тўққиз | devět |
| o'n, ўн | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně) v cyrilici: : Бизнинг осмондаги Отаміз. : Сенинг муқаддас исминг улуѓлансин. +more : Сенинг Шоҳлигинг келсин. Осмонда бўлгани каби, : Ерда ҳам Сенинг ироданг бажо келсин. : Бугунги ризқ-рўзимизни бергин. Бизга гуноҳ : қилганларни биз кечиргандек, Сен ҳам бизинг : гуноҳларимизни кечирин. Бизни васвасага дучор : қилмагин, Аммо ёвуз шайтондан халос қилгин. : Омин.
Otče náš (modlitba Páně) v latince: : Bizning osmondagi Otamiz. : Sening muqaddas isming ulug'lansin. +more : Sening Shohliging kelsin. Osmonda bo'lgani kabi, : Yerda ham Sening irodang bajo kelsin. : Bugungi rizq-ro'zimizni bergin. Bizga gunoh : qilganlarni biz kechirgandek, Sen ham bizing : gunohlarimizni kechirgin. Bizni vasvasaga duchor : qilmagin, Ammo yovuz shaytondan xalos qilgin. : Omin.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://cassandra. sprex. +morecom/teachionary/Uzbek_all. html]Anglicko-uzbecký tematický slovníček (nereaguje)[/url] * [url=http://russian-uzbek. ru]Rusko-uzbecký a uzbecko-ruský slovník a konverzace (cyrilice)[/url] * [url=http://www. transliteration. kpr. eu/uz/]Uzbecký přepisovač (transliterátor) z cyrilice na latinku (ESET blokuje)[/url].
Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Uzbekistánu Kategorie:Jazyky Karakalpakstánu Kategorie:Jazyky Kazachstánu Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Číny Kategorie:Turkické jazyky