Oleg Homola

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Oleg Homola starší (31. ledna 1921 Praha - 8. prosince 2001) byl český a československý literární vědec, spisovatel, ředitel Památníku národního písemnictví. Do roku 1969 působil i jako politik Komunistické strany Československa, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

+more images (1)

Biografie

Jeho otcem byl generál a popravený odbojář Bedřich Homola, matkou Galina Homolová (rozená Faddějeva; 1900-1960). Vystudoval malostranskou reálku a započal studium architektury, které ale bylo přerušeno po studentských bouřích v listopadu 1939. +more Byl internován v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde pod vlivem spoluvězňů dospěl k levicovým názorům. Po návratu zjistil, že ho mezitím opustila dívka a krátce nato byl popraven jeho otec. Po pražském povstání v květnu 1945 se profiloval jako studentský vůdce. Působil jako malíř a spisovatel (erotická novela Třešňový andílek, román z prostředí koncentračního tábora Slunce v aspiku nebo detektivní novela Modelka). K roku 1954 se profesně uvádí jako ústřední tajemník Ústředního výboru Svazu československo-sovětského přátelství (ÚV SČSP).

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948. +more V nich se poslancem nestal. Poslanecké křeslo ovšem nabyl dodatečně v březnu 1953 za KSČ ve volebním kraji Praha jako náhradník poté, co rezignovala poslankyně Marie Šplíchalová. Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj Praha-venkov), volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslancem Národního shromáždění ČSSR) a volbách do Národního shromáždění roku 1964. X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ (1962) ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

V Národním shromáždění zasedal do roku 1968, kdy se v souvislosti s federalizací Československa přesunul do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V prosinci 1969 na mandát rezignoval. +more Dne 18. října 1968 se při hlasování o dočasném pobytu vojsk Varšavské smlouvy zdržel hlasování (spolu s 9 dalšími poslanci, 4 hlasovali proti pobytu), za tento čin dostal stranickou důtku, byl přesunut z místa náměstka ministra kultury a informací (ředitel odboru knihovnictví a muzejnictví, literátní a zámecké archivnictví MKI) na post ředitele Památníku národního písemnictví (PNP). Zpracoval zde slovník českých nakladatelů (Přehled osob a institucí zajišťujících náklad, výrobu a prodej českých tisků, 1460-1918) a zabýval se restaurátorstvím. , Po vyloučení z KSČ dne 13. srpna 1970 byl sesazen z místa ředitele na místo odborného pracovníka literárního archivu PNP. Byl také zařazen na Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice.

V dubnu 1990 mu ministr kultury Milan Lukeš předal rehabilitační dekret za „neohrožené hájení demokratických principů“. Polistopadový ředitel Památníku Národního písemnictví Pravoslav Kneidl poděkoval při příležitosti narozenin Olega Homoly dne 30. +more ledna 1991 takto:.

Román Slunce v aspiku

V říjnu 2021 vyšel (k výročí 100 let od narození autora a 20 let po jeho smrti) v rodinném nakladatelství ZHOLA rozsáhlý (485 stránek) autobiografický román s názvem Slunce v aspiku, který edičně, redakčně a graficky připravil jeho syn Zdeněk Homola. Autorem objemného románu, jehož předloha čítala přes tisíc normostran, je Oleg Homola, který strojopisnou předlohu románu sepsal v normalizačních letech 1984 až 1985.

Román Slunce v aspiku pojednává o internaci 1230 českých vysokoškolských studentů v koncentračním táboře Sachsenhausen v letech 1939-1942. (Jednalo se o nacistickou pomstou za nepokoje 15. +more listopadu 1939 při pohřbu zastřeleného medika Jana Opletala. ) Dle vyjádření historiků se jedná o zatím nejúplnější literárně zpracované osobní svědectví o životě vězněných vysokoškoláků v tomto německém „vzorovém“ koncentračním táboře. Nezanedbatelnou roli hraje i faktografické pozadí románu umocněné literárně hodnotným, nápaditým jazykem autora, kterým popisuje strastiplný život studentů v nesmírně krutém prostředí esesáky střeženého nacistického lágru. Kniha obsahuje 15 barevných ilustrací. Jedná se o olejomalby a akvarely Olega Homoly inspirované a evokované vzpomínkami na jeho pobyt v koncentračním táboře.

V rozsáhlém Homolově díle jsou zmiňovány i některé československé osobnosti, v Sachsenhausenu internované, například Josef Čapek; dirigent a hudební vědec František Marušan (* 20. října 1919, Příbor, okres Nový Jičín); houslista Bohumír Červinka; novinář Ivan Herben a Antonín Zápotocký).

Autor, projektovaný do hlavní postavy příběhu - studenta Kosti, prodělá v tomto „vývojovém románu“ (pod vlivem extrémně nelidského prostředí) zásadní osobnostní i světonázorovou změnu. Po Hitlerově vítězství ve volbách v Německu v roce 1933 byli jeho političtí odpůrci - němečtí levicoví politici (senátoři a poslanci bývalé německé republiky) zatčeni a byli to právě oni, kdo v roce 1936 (coby političtí vězni) byli nuceni postavit koncentrační tábor. +more Logicky tak v táborové vězeňské hierarchii zastávali v letech 1939 až 1942 klíčové funkce v tamní samosprávě. Ačkoliv obecně sehrávali v nacistickém lágru kladnou roli, byli někteří z nich komunisté s postranním úkolem - pomocí slibů o budoucím rudém ráji na zemi získávat pro komunistické myšlenky zbrusu nové (nejlépe mladé) adepty. A jedním z těch, koho zmámila ideologie těchto „rudých srdcí“, byl i student Kosťa - autor románu - Oleg Homola.

File:Bundesarchiv Bild 183-78612-0004, KZ Sachsenhausen, Häftlinge bei Erdarbeiten. jpg|Vězni při zemních pracích (rok 1936) File:Bundesarchiv Bild 183-78612-0007, KZ Sachsenhausen, Häftlinge bei Zählappel. +morejpg|Vězni v roce 1936 během nástupu File:Oleg Homola starsi 1921 2001 KL Sachsenhausen 1939. jpg|Oleg Homola na vězeňské fotografii z roku 1939 File:Bundesarchiv Bild 183-K0901-014, KZ Sachsenhausen, Ankunft sowj. Kriegsgefangener. jpg|Vězni v roce 1941.