Olena Pčilka

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (9)

Život

Rodinné zázemí

Olena Pčilka se narodila v roce 1849 v Haďači jako dcera místního statkáře a ukrajinského básníka a překladatele Petra Jakymoviče Drahomanova (Petro Jakymovyč Drahomanov (1802-1860); její matkou byla Elizaveta Ivanivna Dragomanova (1821-1895). Pčilka byla sestrou ukrajinského politického teoretika, ekonoma, historika, filozofa, anarchisty a etnografa Mychajla Petrovyče Drahomanova (1841-1895).

Vzdělání

Základní vzdělání získala Olena Pčilka doma a v roce 1866 dokončila vzorovou internátní školu šlechtických panen v Kyjevě.

Manželství

Od roku 1868 byla provdána za státního radu, právníka, pedagoga a filantropa Petra Antonoviče Kosače (1842-1909). Brzy poté se manželé přestěhovali do Novohradu-Volynského v Žytomyrské oblasti na Volyni (severozápadní Ukrajina), kde její muž pracoval. +more Společně měli tyto děti: * Fyzik, meteorolog, spisovatel a překladatel Mychajlo Petrovič Kosač (1869-1903); * známá ukrajinská spisovatelka, básnířka, dramatička a literární kritička Lesja Ukrajinka (1871-1913); * spisovatelka, literární kritička a bibliografka Olha Kosač-Kryvinjuk (1877-1945); * hudebnice a překladatelka Oksana Petrivna Kosač-Šimanovska (1882-1975); * veřejný činitel Mykola Petrovič Kosač (1884-1937) a * překladatelka a kulturní aktivistka Isidora Petrivna Kosač-Borysova (1888-1980).

File:Драгоманов Петро. jpg|Petro Drahomanov (otec) File:Косач Петро. +morejpg|Petro Кosač (manžel) File:Dragomanov. jpg|Mychajlo Drahomanov (bratr) File:Косач Михайло. jpg|Mychajlo Petrovič Kosač (syn) File:Lesya Ukrainka portrait. jpg|Lesja Ukrajinka (dcera) File:Косач-Кривинюк Ольга. jpg|Olha Kosač-Kryvinjuk (dcera) File:Kosach Mykola Petrovych. jpg|Mykola Petrovič Kosač (syn) File:Косач Ізидора. 2. jpg|Isidora Petrivna Kosač-Borysova (dcera).

Aktivity

Olena Pčilka byla od roku 1925 členkou korespondentkou Národní akademie věd Ukrajiny. Zabývala se zaznamenáváním a výzkumem ukrajinských lidových písní, lidových zvyků a obřadů a výsledky těchto svých etnografických výzkumů později publikovala (v roce 1876). +more Kromě toho také sbírala lidové výšivky na Volyni, financovala vydání díla Stěpana Rudanského ( 1833-1873)) Spivomovky a od roku 1883 uveřejňovala vlastní básně ve lvovském časopise Zoria. Publikovala řadu prací a byla taktéž aktivní ve feministickém hnutí, zejména ve spolupráci s Natalií Kobrynskou.

Almanach První věnec

Jako bojovnice za práva ukrajinských žen a jejich rovnoprávnost s muži vydala ve Lvově v roce 1887 spolu s ukrajinskou spisovatelkou, socialistickou feministkou a aktivistkou Natalií Kobrynskou první feministický almanach. Tato sbírka děl ukrajinských autorek se nazývala Pershy vinok (česky: První věnec; anglicky: The First Garland). +more Almanach byl prvním dílem v Haliči a na Ukrajině, které se zabývalo tzv. „ženskou otázkou“ - kromě beletristických děl a etnografických výzkumů obsahoval řadu feministických článků, zejména o postavení žen na Ukrajině a ve světě. Sestavovatelkami a autorkami almanachu Peršij vinok byly výhradně ženy jak z Haliče, tak i z Dněprské Ukrajiny.

V Kyjevě

Olena Pčilka žila od 90. let 19. +more století v Kyjevě, kde byla v letech 1906 až 1914 šéfredaktorkou a vydavatelkou časopisu Ridnyj kraj a jeho měsíční přílohy, dětského časopisu Moloda Ukrajina (1908 až 1914). Byla tlumočnicí - do ukrajinštiny přeložila (mimo jiné) řadu děl ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola, polského spisovatele Adama Mickiewicze a ruského básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina.

Závěr života

V posledních letech svého života byla Olena Pčilka vystavena represím ze strany GPU. Tato zřejmě nejznámější ukrajinská básnířka zemřela v Kyjevě v roce 1930 ve věku 81 let a byla pohřbena na kyjevském Bajkovově hřbitově .

Tvorba

Mezi její nejvýznamnější díla patří: * Tovaryšky" (Kamarádky, 1887); * Svitlo dobra i lyubovi (Světlo dobra a lásky, 1888); * Soloviovyi spiv (Slavičí zpěv, 1889); * Za pravdoyu (Za pravdu, 1889); * Artyšok (Artyčok, 1907); * Pivtora oseledsya (Jeden a půl slanečka, 1908); * hra Suzhena ne ohuzhena (1881); * hra Svitova rich (Světová věc, 1908) * a další.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top