Osip Senkovskij

Osip Senkovskij (rusky Осип Иванович Сенковский, polsky Józef Julian Sękowski, 31. března 1800, statek Antagonka u Vilniusu, dnes Litva - 16. března 1858, Petrohrad) byl ruský univerzitní profesor, orientalista, novinář, literární kritik, překladatel a romantický spisovatel polského původu.

Život

Fantastická putování barona Brambeuse z roku 1833 Pocházel z významného rodu polsko-litevské šlechty, po studiích na Vilniuské univerzitě odešel roku 1819 do Cařihradu, kde krátkou dobu působil jako tlumočník na ruském velvyslanectví. +more Poté procestoval Turecko, Sýrii a Egypt a seznámil se podrobně s východními jazyky a literaturami (kromě několika evropských jazyků ovládal slovem i písmem arabštinu, čínštinu, řečtinu, hebrejštinu, perštinu a turečtinu). Po návratu do Ruska přednášel v letech 1822-1847 na univerzitě v Petrohradu východní jazyky. Roku 1828 se stal členem-korespondentem Ruské akademie věd. Kromě orientalistiky se zabýval akustikou, teorií a historií hudby, studoval skandinávské ságy a ruské dějiny.

Literárně činný byl již při studiích na univerzitě. Od počátku dvacátých let přispíval svými fejetony a kritikami do různých časopisů, například do Severní včely (Северная пчела), Syn vlasti (Сын отечества), také do almanachu Severní hvězda (Полярная звезда), který vydávali pozdější děkabristé Rylejev a Bestužev-Matlinskij, a v letech 1830-1831 do petrohradského polského týdeníku Bałamu. +more V letech 1834-1847 by redaktorem a vydavatelem magazínového časopisu Knihovna pro čtení (Библиотека для чтения), ze kterého vytvořil prosperující žurnalistický podnik. Publikoval v něm své fejetony, glosy, literární kritiky, zábavné jazykové hříčky, šprýmovné recenze i beletristická díla pod pseudonymem baron Brambeus.

Patří mezi zakladatele ruské orientalistiky. Je autorem mnoha studií o historii, filologii a etnografii muslimského východu a vydal řadu překladů z arabské klasické literatury a také Háfizovu poezii. +more Do ruštiny rovněž přeložil oba díly románu Jamese Moriera Dobrodružství Hadži Baby z Isfahánu (druhý díl roku 1830 a první roku 1831). Jako spisovatel napsal řadu žánrově různých prozaických děl, dobrodružných, satirických, psychologických, z exotických prostředí i z ruské společnosti. Řadou z nich se stal jedním z iniciátorů ruské fantastické a vědeckofantastické literatury. Známým se také stal svou odmítavou kritikou děl Nikolaje Vasiljeviče Gogola.

Výběrová bibliografie

Beduín (1823, Бедуин), orientální povídka. * Dřevěná krasavice (1825, Деревянная красавица), orientální pohádka. +more * Zloděj (1828, Вор), orientální povídka. * Fantastická putování barona Brambeuse (1833, Фантастические путешествия Барона Брамбеуса), cyklus čtyř humorně fantastických novel, které lze zařadit do i vědeckofantastické literatury. Autor v nich čtenáře ohromuje nepravděpodobnými a neuvěřitelnými příběhy, za kterými se skrývá ostrá satira na poměry v carském Rusku. Jde o novely Podzimní nuda (Осенняя скука), Poetické putování po světě (Поэтическое путешествие по белу-свету), Vědecká výprava na Medvědí ostrov (Учёное путешествие на Медвежий остров) a Sentimentální cesta na horu Etnu (Сентиментальное путешествие на гору Этну). Hrdina se v nich dostane do Cařihradu, kde zaviní požár desetitisíců domů, na Medvědím ostrově v Arktickém oceánu najde hieroglyfy z doby před potopou světa a kráterem Etny se propadne do vnitřní Země, kde žijí lidé tak jako v Rusku, ale všechno je zde obráceně. * Antar (1833, Антар), orientální fantastická povídka. * Petrohradská slečna (1833, Петербургская барышня), povídka. * Život ženský (1834, Вся женская жизнь в нескольких часах), příběh o lásce a zradě. * Láska a smrt (1834, Любовь и смерть), milostný příběh. * Předsudek (1834, Предубеждение), novela o tajemné princezně. * Zápisky domácího skřítka (1835, Записки домового), fantastická povídka. * Dokonalá krása aneb Nádherná panna (1844, Идеальная красавица, или Дева чудная), román. * Lístky barona Brambuse (1858, Листки барона Брамбеуса), dvoudílný soubor autorových fejetonů.

Česká vydání

Povídky a obrázky O. J. +more Senkovského, Ignác Leopold Kober, Praha po roce 1834, přeložil František Ladislav Čelakovský, obsahuje povídky Láska a smrt, Život ženský, Antar a Zloděj. * Předsudek, Václav Špinka, Praha 1837, přeložil Jan Slavomír Tomíček, znovu Ignác Leopold Kober, Praha 1885. * Vědecká výprava na Medvědí ostrov, novela je obsažena v antologii Magický kristal, Svoboda, Praha 1982. * Zápisky domácího skřítka, povídka je obsažena v antologii S čerty nejsou žerty, Lidové nakladatelství, Praha 1983. * Fantastická putování barona Brambeuse, Odeon, Praha 1985, přeložila Tamara Sýkorová.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://feb-web. ru/feb/litenc/encyclop/lea/lea-6391. +morehtm]Сенковский Осип Иванович - Русская литература и фольклор[/url] * [url=http://az. lib. ru/s/senkowskij_o_i/]Сенковский Осип Иванович - Lib. ru[/url] * [url=http://hrono. ru/biograf/bio_s/senkovski. php]Сенковский Осип Иванович - Hrono. ru[/url] * [url=https://fantlab. ru/autor2698]Сенковский Осип Иванович - Лаборатория Фантастики[/url] * [url=https://www. legie. info/autor/3676-osip-j-senkovskij]Osip J. Senkovskij LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi[/url].

Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Ruští překladatelé Kategorie:Ruští spisovatelé science fiction Kategorie:Narození 1800 Kategorie:Úmrtí 1858 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Volkovském hřbitově Kategorie:Narození 31. +more března Kategorie:Úmrtí 16. března Kategorie:Narození ve Vilniuském kraji Kategorie:Úmrtí v Petrohradu.