Paavo Haavikko

Paavo Juhani Haavikko (25. ledna 1931, Helsinky, Finsko - 6. října 2008, Helsinky) byl finský básník a dramatik modernismu padesátých let 20. století. Je považován za jednoho z nejlepších finských spisovatelů. V roce 1984 získal Neustadtskou mezinárodní cenu za literaturu a v roce 1993 Severskou cenu Švédské akademie za literaturu (Svenska Akademiens nordiska pris). Od roku 1989 byl vlastníkem a ředitelem nakladatelství Art House.

Život

Po skončení studií a absolvování základní vojenské služby v roce 1951 začal pracovat jako realitní makléř. Vedle této práce se začal po víkendech zabývat literaturou. +more Paavo Haavikko byl přesvědčen, že člověk, který se věnuje výlučně literární činnosti a nemá další zaměstnání, ztrácí spojení s realitou. Tento jeho postoj je patrný i v jeho poezii, kde je autor jakoby přímo v dění a není jen pasivním divákem. Koncem šedesátých let se stal literárním redaktorem v nakladatelství Otava a literárním konzultantem několika tiskáren.

V roce 1955 se oženil se spisovatelkou a básnířkou Marja-Liisa Vartio, která ale po jedenácti letech manželství zemřela. Jeho druhou ženou se v roce 1971 stala literární historička Ritva Rainio Hanhineva.

Dílo

Napsal několik básnických sbírek, románů, divadelních, rozhlasových a televizních her, a taktéž napsal i několik děl literatury faktu. Patří do generace básníků, kteří přinesli do Finska v padesátých letech modernistickou revoluci. +more Také ve Finsku v roce 1958 představil absurdní drama svou hrou Münchhausen.

Debutoval v roce 1951 knihou Tiet etäisyyksiin (Cesty do dálek). Svůj debut vydal po odchodu z Helsinské univerzity. +more Ve sbírce se ale nacházely také básně z jeho studentských dob (nejstarší z roku 1949).

Celá jeho raná tvorba je završena sbírkou Talvipalatsi (Zimní palác). Tato sbírka je považována za nejvýznamnější metapoetickou sbírku finské literatury z poválečného období. +more Jeho raná tvorba se vymyká finské literární tradici tím, že autor nepoužívá tradiční básnické formy; používá nový jazyk, rytmus a volnou juxtapozici. Paavo Haavikko se ze začátku zabýval metafyzickými otázkami: vztahem mezi literární tradicí a novou poezií, procesem tvorby, jazykem. Zpočátku byla jeho tvorba považována za zvláštní, ale dnes je klasickou součástí finské literatury.

Další básnickou sbírku Puut, kaikki heidän vihreytensä (překl. : Stromy, veškerá jejich zeleň) vydal Paavo Haavikko až v roce 1966. +more Sbírka se vyznačuje velkou kritikou nedávné finské historie, kdy se autor zabývá úlohou Finska ve 2. světové válce. S poezií pokračoval i po jejím vydání, ale začal psát také beletrii a literaturu faktu. Jeho sbírky básní byly přeloženy do 12 jazyků.

Haavikkovým prvním románem je Yksityisiä asioita (překl. : Soukromé obavy), ve kterém se zabývá kritikou sociálních, politických poměrů a egoismu. +more V knize se také staví proti totalitním ideologiím.

Během celé své tvorby se v jeho dílech objevuje opakovaně motiv historie. Často používá historické události nebo osobnosti k tomu, aby reflektoval přítomnost. +more Nejvíce patrné je to v jeho dramatech, např. : Kuningas lähtee Ranskaan (překl. : Král jde do Francie), která byla námětem na stejnojmennou operu od Aulise Saallinena. Historický námět je zřejmý i ve sbírkách básní, např. : Synnyinmaa (překl. : Domovina) se zabývá kritickým pohledem na finskou historii; Lehdet lehtiä (překl. : Listy listů) zase popisuje Zimní válku proti SSSR přes memoáry ministra obrany.

Další z témat děl Paava Haavikka byl finský folklór, o kterém píše v díle Kaksikymmentä ja yksi (překl. : Dvacet a jeden). +more Píše zde o kouzelném mlýnku Sampo. Motiv folklóru z Kalevaly je použit v televizní hře Rauta-aika (překl. : Doba železná) a postavy z tohoto eposu vystupují v románu Kullervon Tarina (překl. : Kullervův příběh). Propojení folkloru a finské historie lze najít ve hře Agricola ja kettu (Agricola a liška).

V osmdesátých letech Paavo Haavikko pokračoval v psaní poezie, ale i her a aforismů, např. : Puhua, vastata, opettaa (překl. +more: Mluvit, odpovědět, učit), kde se zastává drobných podnikatelů proti byrokracii moci a bezohlednosti velkých společností. V tomto období zůstává věrný námětům z historie, ale také používá náměty z literatury, politiky, či ekonomiky.

Haavikko byl znám svým skepticismem, realismem a pesimismem vůči světu.

Seznam děl

Sbírky básní

Tiet etäisyyksiin (1951) * Tuuliöinä (1953) * Synnyinmaa (1955) * Lehdet lehtiä (1958) * Talvipalatsi (1959) * Puut, kaikki heidän vihreytensä (1966) * Neljätoista hallitsijaa (1970) * Runoja matkalta salmen ylitse (1973) * Kaksikymmentä ja yksi (1974) * Viiniä, kirjoitusta (1976) * Toukokuu, ikuinen (1988) * Rakkaudesta ja kuolemasta (1989) * Talvirunoja (1990) * Puiden ylivertaisuudesta (1993) * Prosperon runot (2001)

Próza

Yksityisiä asioita: román (1960) * Toinen taivas ja maa: román (1961) * Vuodet: román (1962) * Lasi Claudius Civiliksen salaliittolaisten pöydällä: tři novely (1964) * Barr-niminen mies: román (1976) * Rauta-aika (1982) * Erään opportunistin iltapäivä (1988) * Fleurin koulusyksy (1992) * Anastasia ja minä (1994) * Yksityisiä asioita (1995) * Fantastisia kertomuksia: Proosa 1976-1995 (1996) * Pahin ja paras: román (1996) * Mustat kantarellit: tři novely (2004)

Hry

Münchausen; Nuket (1960) * Ylilääkäri (1968) * Soitannollinen ilta Viipurissa 1918 (1978) * Viisi pientä draamallista tekstiä (1981) * Kullervon tarina (1982) * Sulka: 12 näytelmää (1997) * Sulka (1973) * Ratsumies (1974) * Kuningas lähtee Ranskaan (1974) * Harald Pitkäikäinen (1974) * Agricola ja kettu (1968) * Kuningas Harald, jäähyväiset (1978) * Kaisa ja Otto (1976) * Herra Östanskog (1981) * Ne vahvimmat miehet ei ehjiksi jää (1976) * Naismetsä (1981) * Englantilainen tarina (1990) * Anastasia ja minä (1994) * Airo ja Brita (1999) * Hitlerin sateenvarjo (2004)

Aforismy

Puhua, vastata, opettaa (1972) * Ikuisen rauhan aika (1981) * Pimeys (1984) * Näkyväistä maailmaa: Aforistiset sarjat 1972-1984 (1985) * Puhua, vastata, opettaa (1972) * Puolustuspuhe (1977) * Ikuisen rauhan aika (1981) * Pimeys (1984) * Rahasta (1973) * Kansalaisvapaudesta (1989) * Käytännön metafysiikka (2001)

Memoáry

Ihmisen ääni (1977) * Yritys omaksikuvaksi (1987) * Vuosien aurinkoiset varjot (1994) * Prospero: Muistelmat vuosilta 1967-1995 (1995) * Kahden vuoden päiväkirja: Muistiinmerkittyä vuosilta 1995-1998 (2001)

Historie

Kansakunnan linja: Kommentteja erään tuntemattoman kansan tuntemattomaan historiaan 1904-1990. Laajennettu laitos, 1. +more laitos 1977 (1990) * Nuijasota: Sisällissodan vuodet 1596-1599 (1996) * Suuri keinottelu: Pariisin maailmannäyttelystä Tarton rauhaan (1997) * Päämaja - Suomen hovi. 4. korjattu painos (1. painos 1999) (2007).

Překlady do češtiny

HAAVIKKO, Paavo. Jehličky z velké borovice. +more Světová literatura 34, 1989, 2, s. 39, 43, 99, 148, 183, 209, 233. Přel. Jan Čermák. * HAAVIKKO, Paavo. Když nic jiného není - Příliv a odliv… In KROUPA, Adolf. Sto moderních básníků. Československý spisovatel, Praha 1967, s. 119-120. Přel. Adolf Kroupa a Helena Kroupová. * HAAVIKKO, Paavo. Když nic jiného není… Rovnost 8. 10. 1967, 242, s. 6. ; 17. 12. 1967, 302, s. 6. Přel. Adolf Kroupa a Helena Kroupová. * HAAVIKKO, Paavo. Obyvatelný hlas (ze sbírkyTalvipalatsi). Světová literatura 12, 1967, 4, s. 41-51. Přel. Jiří V. Svoboda a Jan Petr Velkoborský. * HAAVIKKO, Paavo. Obyvatelný hlas. Plamen 8, 1966, 7, s. 106-108. Přel. Jiří V. Svoboda a Jan Petr Velkoborský. * HAAVIKKO, Paavo. Pár bílých kamenů. Světová literatura 34, 1989, 2, s. 118-124. Přel. Jan Čermák.

Odkazy

Reference

Literatura

Slovník severských spisovatelů, Dagmar Hartlová a kol., Libri: 2001

Externí odkazy

[url=http://neustadtprize. org/1984-neustadt-laureate-paavo-haavikko/#. +moreVLJPL2TF8Yc]Neustadt prize[/url], 1984 - Paavo Haavikko * [url=http://www. kansallisbiografia. fi/kb/artikkeli/4828/]Biografie[/url], Paavo Haavikko (1931 - 2008).

Kategorie:Finští spisovatelé Kategorie:Finští básníci Kategorie:Narození v roce 1931 Kategorie:Narození v Helsinkách Kategorie:Úmrtí v roce 2008 Kategorie:Úmrtí v Helsinkách Kategorie:Muži Kategorie:Finští nakladatelé Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Helsinské univerzity