Per Olov Enquist

Enquist 2012 Per Olov Enquist [] (23. září 1934 Hjoggböle, Švédsko - 25. dubna 2020, Vaxholm) byl švédský spisovatel, překladatel, dramatik, filmový scenárista a literární kritik.

Život

Enquist vyrůstal ve Västerbottenu. Jeho matka Maja Lindgren (1903-1992) byla učitelkou na základní škole, otec Elof Enqvist (1903-1935) zemřel dříve než Per Olof dovršil jeden rok. +more V padesátých letech se Enquist angažoval v atletice, obzvláště ve skoku do výšky. Po promoci na univerzitě v Uppsale, kde studoval literární vědu, pracoval v letech 1965-1976 jako kulturní kritik v denících Svenska Dagbladet a Expressen i jako televizní moderátor. Po nějakou dobu žil v Kodani, v letech 1970-1971 v západním Berlíně a v roce 1973 v Los Angeles, kde působil jako profesor na Kalifornské univerzitě.

V roce 1961 debutoval dílem Křišťálové oko, ale významnější se stal až jeho román z roku 1964 Magnetizérova pátá zima. Mezinárodní průlom dosáhl reportážním románem Legionáři, který byl přeložen do několika jazyků a zfilmován Johanem Bergenstråhlem pod názvem Baltutlämningen. +more Enquist také psal pro filmové a televizní společnosti, například rukopisy Strindberg-život nebo filmové scénáře Il Capitano a Hamsun. Jako dramatik mimo jiné spolupracoval s Ingmarem Bergmanem v Královském dramatickém divadle na hře Obrázkáři (1998).

V tu dobu se také dva roky po sobě (1998, 1999) objevil v Praze ku příležitosti pražského festivalu spisovatelů. V roce 1999 navíc zhlédl premiéru své vlastní hry Obrázkáři v inscenaci Divadla Komedie.

Dílo

Enquistova tvorba se potýká s problémem pravdy ve věcech etiky a metodologie, kde ústřední roli hraje napětí mezi subjektivismem, relativitou, absolutnem a (des)iluzí. Je pro ni příkladná narativní, často experimentální forma, která byla nejpronikavější začátkem 60. +more let, a kterou v Magnetizérově páté zimě uvedl přimícháním deníkových poznámek do vyprávění. Několik děl pojednává o skutečných osobách a událostech jako například román Kniha o Blanche a Marii, jenž pojednává o Blanche Wittmanové, někdejší pacientce a milence pařížského profesora Jeana Martina Charcota a Marie Curie-Skłodowské, u níž Blanche dělala asistentku.

Po dvě desetiletí se Enquist co by novinář vracel v podobě knižních recenzí a vlastních pozorování k tématu vyšetřování vraždy Olofa Palmeho. Tento námět také v roce 1992 zpracoval v prosaické formě ve sbírce esejů Kartritarna.

Roku 1997 získal Literární cenu Selmy Lagerlöfové.

Dramatická tvorba

K psaní divadelních her se dostal Enquist až poté, co se stal uznávaným autorem románů a povídek. Svou první hru napsal v roce 1975 (Noc Tribádek) a od té doby jich vytvořil dalších sedm. +more Na množství jeho her se autorsky podílel Anders Ehnmark (Chez Nous, Lidé na chodníku). Mezi jednotlivými Enquistovými díly je cítit určitá spojitost. Jeho dramatické postavy mohou mít předobraz v jeho prózách a lze v nich nalézt společné motivy a myšlenky (V hodině rysa, Svržený anděl a Knihovna kapitána Nema) Zajímají ho otázky lidské existence, komplikovaný vztah mezi mužem a ženou, rozumem a skepsí, citem a vírou, láskou a racionalitou. Při psaní próz i dramat využívá tzv. pseudodokumentární metodu, která se vyznačuje důmyslnou kombinací fakt s fikcí. V jeho textech se často objevují historické postavy jako např. August Strindberg, Knut Hamsun apod. Nezachází s nimi však pietně, chová se k nim jako k běžným postavám, jde na jejich dřeň, a proto mají svou hloubku a jímavost. Není to však nedostatek úcty k těmto postavám, ale touha učinit je živými.

Ukázkovým příkladem jsou tři dramata, která se hrála na mnoha švédských i světových scénách a v roce 1981 vyšla knižně pod souborným názvem Triptych: Noc tribádek, Faidra a Ze života žížal. Jejich protagonisté - August Strindberg a jeho první manželka Siri von Essenová v části první, Euripidova antická hrdinka Faidra v části druhé a Hans Christian Andersen, autor vaudevillů Johan Ludvig Heiberg a jeho žena, herečka Johana Luisa Heibergová, v části třetí - jsou postavy historicky či literárně dobře známé, uvažují však jako naši současníci a aktuální jsou i témata, jimiž se zabývají. +more Je to například láska nebo naopak citová vyprázdněnost, touha po seberealizaci a uznání apod. „Nechci předvádět Faidru do naší doby,“ vysvětluje autor, „ale chci s naší dobou navštívit dobu Faidřinu. Navštívit dějiny a mýtus, jako by to byla nějaká cizí planeta, pozorovat je a pak najednou spatřit, jak je zbarvujeme svým životem, svou současností. Jako bychom je infikovali svými zkušenostmi. “.

Jako dramatik spolupracoval Per Olov Enquist úzce s Ingmarem Bergmanem, který množství jeho her zinscenoval.

Bibliografie

1961 - Kříšťálové oko (Kristallögat) * 1963 - Färdvägen * 1964 - Magnetizérova pátá zima (Magnetisörens femte natt, česky 1995) * 1964 - Bratři Caseyovi (Bröderna Casey) * 1966 - Hess * 1966 - Kritika šedesátých let (Sextiotalskritik) * 1968 - Legionáři (Legionärerna) * 1971 - Sekundant (Sekonde) * 1972 - Katedrála v Mnichově (Katedralen i München) * 1974 - Vyprávění z dob zrušených vzpour (Berättelser från de ibställda upprorens tid) * 1978 - Odchod muzikantů (Musikanternas uttåg) * 1981 - Triptych (En triptyk) - Noc Tribádek, Pro Faidru, Ze života žížal * 1982 - Nový zákon doktora Mabuse (Doktor Mabuses nya testamente), ve spolupráci s Andersem Ehnmarkem * 1984 - Strindberg - život (Strindberg. Ett liv. +more, česky 1990) * 1985 - Svržený anděl (Nedstörtad ängel, česky 1992) * 1986 - Dvě reportáže o sportu (Två reportage om idrott) * 1991 - Knihovna kapitána Nema (Kapten Nemos bibliotek) * 1999 - Návštěva osobního lékaře (Livläkarens besök, česky 2002) * 2001 - Léwiho cesta (Lewis resa) * 2003 - Tři jeskyně (De tre grottornas berg, česky 2004) * 2004 - Kniha o Blanche a Marii (Boken om Blanche och Marie, česky 2007) * 2008 - Jiný život (Ett annat liv, česky 2011) * 2011 - Den tredje grottans hemlighet * 2013 - Liknelseboken.

Dramata

* 1975 - Noc Tribádek (Tribadernas natt) * 1976 - Chez Nous (ve spolupráci s Andersem Ehnmarkem) * 1979 - Lidé na chodníku (Mannen på trottoaren) (ve spolupráci s Andersem Ehnarkem) * 1980 - Pro Faidru (Till Fedra) * 1981 - Ze života žížal (Från regnormarnas liv) * 1988 - V hodině rysa (I lodjurets timma) * 1998 - Obrázkáři (Bildmakarna, hra) * 2000 - Sestry (Systrarna) * 2004 - Blanche a Marie (Blanche och Marie)

Filmové scénáře

1970 - Baltutlämningen * 1984 - Strinberg-život (Strindberg Ett liv) * 1987 - Pelle dobyvatel (Pelle erövraren) * 1996 - Hamsun (česky 2003)

Enquistovy hry v Česku

Inscenace Enquistových her na českých jevištích: * Rodinný portrét z roku 1856 (Ze života žížal) - prem. 21. +more 3. 1985 (československá premiéra), Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, Praha; režie Luboš Pistorius * Ze života žížal - prem. 30. 10. 1985, Divadlo J. K. Tyla, Plzeň; režie Lída Engelová * Noc tribádek - prem. 20. 12. 1993 (česká premiéra), Divadlo Dagmar Karlovy Vary; režie Michal Przebinda * Noc tribádek - prem. 2. 12. 1996, Městská divadla pražská (Divadlo Rokoko); režie Jana Kaišová * Noc tribádek - prem. 25. 9. 1998, Divadlo Petra Bezruče, Ostrava; režie Michal Przebinda * Obrázkáři - prem. 15. 3. 1999 (česká premiéra), Městská divadla pražská (Divadlo Komedie); režie Michal Dočekal * Obrázkáři - prem. 16. 3. 2001, Národní divadlo Brno; režie Ľubomír Vajdička * Faidra - prem. 8. 6. 2001, Činoherní studio Ústí nad Labem; režie Martin Tichý * V hodině rysa - prem. 22. 4. 2003 (česká premiéra), Městská divadla pražská (Divadlo Rokoko); režie Zdenek Potužil * Svržený anděl - prem. 15. 1. 2004 (česká premiéra), Divadlo Dagmar Karlovy Vary; režie: Hana Franková * Noc tribádek - prem. 20. 3. 2005, A Studio Rubín, Praha; režie: Viktorie Čermáková * Noc tribádek - prem. 17. 6. 2006, Komorní scéna Aréna, Ostrava; režie: Matěj T. Růžička * Faidra - prem. 11. 9. 2006, Depresivní děti touží po penězích, Praha; režie Jakub Čermák * Faidra - prem. 22. 10. 2006, Divadelní studio Továrna, Praha; režie Viktorie Čermáková * Blanche a Marie - prem. 21. 2. 2009 (česká premiéra), Divadlo Na zábradlí, Praha; režie: Jan Nebeský * V hodině rysa - prem. 7. 1. 2010, Divadlo Dagmar Karlovy Vary; režie: František Hnilička * Blanche a Marie - prem. 5. 11. 2011, Městské divadlo Zlín; režie: Anna Petrželková * V hodině rysa - prem. 25. 3. 2016, [url=https://web. archive. org/web/20160212072647/http://divadelniatelier. cz/. page_id=1820]Divadlo U22, DDM P10 - Dům UM[/url], režie: Jakub Šmíd * Blanche a Marie - prem. 26. 10. 2021, Divadlo F. X. Šaldy; režie: Barbora Mašková.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Švédští spisovatelé Kategorie:Švédští novináři Kategorie:Kulturní kritici Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity Kategorie:Nositelé Literární ceny Severské rady Kategorie:Narození 23. +more září Kategorie:Narození 1934 Kategorie:Úmrtí 2020 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity v Oslu Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Uppsalské univerzity.