Petr Pithart

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Petr Pithart (* 2. ledna 1941 Kladno) je český politik, historik a spisovatel, člen KDU-ČSL, bývalý člen KSČ, bývalý předseda české vlády v rámci federace, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky. Po sametové revoluci krátce i poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, počátkem 90. let politik Občanského hnutí. Bývá označován za jednoho z „otců zakladatelů“ české politiky a ústavnosti.

Životopis

Mládí a aktivity před rokem 1989

Roku 1963 se oženil se spisovatelkou Drahomírou, roz. Hromádkovou. +more Jeho otcem byl náměstek ministra průmyslu, velvyslanec v Jugoslávii a později ve Francii Vilém Pithart, předválečný člen KSČ vězněný za války nacisty, který byl po roce 1970 perzekvován, mj. za protest proti okupaci Československa u prezidenta de Gaulla.

Petr Pithart v roce 1960 vstoupil do Komunistické strany Československa, své členství ukončil dle svých slov v říjnu 1968.

Byl jedním ze signatářů Charty 77 a angažoval se i v oblasti samizdatové literatury. Spolu s Milanem Otáhalem a Petrem Příhodou napsal pod pseudonymem PODIVEN knihu Češi v dějinách nové doby v níž její autoři zpochybňovali některé mýty českých moderních dějin, například okolo českého národního obrození, vzniku moderního českého národa či poválečného vysídlení Němců z Československa. +more Část historiků, například historička Věra Olivová, ovšem knihu hodnotí kriticky coby nahlížení na dějiny prizmatem univerzalistického katolicismu, zpochybňujícího samotný vznik československého státu a jeho představitele Masaryka a Beneše. Maďarský prezident János Áder a Petr Pithart Některá svá samizdatová díla napsal pod pseudonymem J. Sládeček.

Českým premiérem

V roce 1989 a později se Petr Pithart angažoval v Občanském fóru. K roku 1990 je uváděn profesně jako člen Koordinačního centra OF. +more 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 2 - Praha 4) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve federálním parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.

V období únor 1990 až červenec 1992 byl předsedou české vlády v rámci federace. Ve volbách 1990 byl zvolen jako poslanec do České národní rady. +more V letech 1990-1992 se coby premiér podílel na sérii schůzek s představiteli slovenské vlády, na kterých se mělo dospět k shodě o rozdělení kompetencí mezi národními republikami a federálními orgány. Tyto schůzky započaly už na přelomu března a dubna 1990, kdy se setkal s tehdejším slovenským premiérem Milanem Čičem. Tehdy šlo ale ještě o nezávazné jednání. První oficiální schůzka české a slovenské vlády se konala počátkem srpna 1990 v Trenčianských Teplicích. Následovaly četné další. Historik Jan Rychlík konstatuje, že Petr Pithart nemohl v jednáních uspět, protože obě republiky k nim přistupovaly s odlišnými postuláty - Češi usilovali jen o technickou korekci rozdělení kompetencí, Slováci vycházeli z premisy existence dvou národních států, které nanovo vytvářejí volný svazek. Tato koncepce později nabyla požadavku uzavření smlouvy o federaci oběma republikami. V prosinci 1990 dokonce slovenský premiér Vladimír Mečiar navštívil nečekaně Pitharta a naznačil, že pokud česká strana nepřistoupí na slovenské návrhy, může nastat vyhlášení nadřazenosti slovenských zákonů zákonům federálním a rozpad Československa. To se nestalo, ale tlak na zcela jiné pojetí česko-slovenského státu vyvíjel i Mečiarův nástupce Ján Čarnogurský.

Petr Pithart byl tehdy zastáncem zachování Československa, ale nebránil se volnějšímu česko-slovenskému svazku. Na složitá jednání mezi českou a slovenskou vládou reagoval televizním projevem 10. +more listopadu 1991, ve kterém použil ohledně uspořádání Československa termín dvojdomek. Ján Čarnogurský reagoval o několik dní později rovněž veřejným vystoupením a vstřícně se k Pithartovu návrhu postavil. Jenže koncept dvojdomku odmítla česká pravice, která se v té době již vymezovala proti Občanskému hnutí - domovskému subjektu Petra Pitharta. Český premiér tak čelil za svůj výrok kritice. Mezitím se krátilo funkční období vlády, protože volby se měly odehrát na jaře 1992. V únoru 1992 se Pithart podílel na jednání českých, slovenských i federálních orgánů v Milovech u Žďáru nad Sázavou, kde byl skutečně přijat návrh smlouvy mezi českou a slovenskou stranou. Na Slovensku ho nicméně odmítly HZDS a Slovenská národní strana a nebyl nikdy aplikován. V březnu byla jednání o státoprávním uspořádání odložena na dobu po volbách.

Petr Pithart se v roce 1991 při rozpadu OF stal spoluzakladatelem a místopředsedou Občanského hnutí, které ovšem ve volbách v roce 1992 neuspělo, nezískalo ani zastoupení v zákonodárných sborech. Pithart pak opustil premiérský post a na přechodnou dobu se stáhl i z politiky.

Senátorem

V letech 1996-1998 a 2000-2004 byl předsedou Senátu a v letech 1998-2000 a od roku 2004 byl jeho místopředsedou. V horní komoře parlamentu zasedal za +more_44_-_Chrudim'>Senátní obvod č. 44 - Chrudim v letech 1996 až 2012, kdy znovu kandidovat odmítl, jako kandidát nominovaný KDU-ČSL. V dokumentárním portrétu z cyklu Expremiéři v roce 2013 uvedl: „Ty dvě funkce v senátu (…) mně vlastně sedly mnohem víc než ta premiérská role. (…) Kdybych se mohl znovu rozhodovat, tak bych si na funkci premiéra netroufl. “.

Další působení

Od roku 1990 a po svém vládním angažmá znovu od roku 1994 působí jako docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy, do roku 2011 jako vedoucí Katedry politologie a sociologie. V mezidobí let 1992 až 1994 působil na Středoevropské univerzitě v Praze.

Byl dlouholetým předsedou Společnosti Bernarda Bolzana, která se od 90. let věnovala podpoře česko-německých vztahů.

Kandidatura na prezidenta

+more2011_336. jpg|náhled'>Státní pohřeb bývalého prezidenta Václava Havla 23. prosince 2011 ve Svatovítské katedrále. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta České republiky jako kandidát tehdejší Čtyřkoalice.

V souvislosti s úspěšným projevem Petra Pitharta v Rudolfinu u příležitosti nedožitých 80. narozenin Václava Havla v roce 2016 se začalo výrazně spekulovat o jeho případné kandidatuře na prezidenta v roce 2018. +more Petr Pithart to zprvu nevyloučil, později však prohlásil, že na kampaň už nemá dostatek fyzických sil.

O případné kandidatuře Petra Pitharta na prezidenta roku 2023 se začalo znovu spekulovat během roku 2019, tyto spekulace však Pithart později rovněž odmítl.

Ocenění

1991: Cena Františka Kriegla "Za občanskou statečnost" od Nadace Charty 77 * 1997: Čestná medaile TGM, kterou mu jako předsedovi senátu udělilo Masarykovo demokratické hnutí, 14. září 1997 * 2004: Řád čestné legie +moresvg|50px'>řčl IV. třída - důstojník, Francouzská vláda * 2004: Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku, Rakouská vláda * 2004: Řád za zásluhy Polské republiky řzzpr * 2010: Umělecká cena česko-německého porozumění * 2013: Internationaler Adalbert-Preis * 2018: Řád Bílého dvojkříže řbd - udělil slovenský prezident Andrej Kiska.

Important

Senát Parlamentu České republiky

1990

KDU-ČSL

Občanské hnutí

Předseda Senátu Parlamentu České republiky

Komunistická strana Československa

Dílo

Knihy: * Obrana politiky (Panorama 1990; Academia 2005) * Osmašedesátý (Rozmluvy 1990) * Dějiny a politika: Výbor z esejistiky (Prostor 1991) * Po devětaosmdesátém: Kdo jsme. - Mezi vzpomínkami a reflexí: Texty z let 1992-1996 (Doplněk 1999) * Češi v dějinách nové doby (Rozmluvy 1992; Academia 2003) * Devětaosmdesátý (Academia 2009) * Ptám se, tedy jsem: Rozhovor s Martinem T. +more Zikmundem (Portál 2010) * Po Devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání (Academia 2015) *Osmašedesátý, komentované vydání (Academia 2019) *Obrana politiky II. Přednášky z let 1994-2018 (Leges 2018).

Odkazy

Reference

Literatura

HLAVÁČEK, Petr, KYSELA, Jan (eds. ). +more Demokracie a občanské ctnosti. K životnímu jubileu Petra Pitharta. Praha: Academia, 2021, * * * KLUSÁKOVÁ, Jana. Petr Pithart nadoraz: . o Havlovi, Klausovi, Mečiarovi a revoluci, která požírá své děti. Praha: Primus, 1992. .

Související články

Vláda Petra Pitharta * Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160605144823/http://www. pithart. cz/index. pp]Petr Pithart[/url] - osobní stránky * * [url=http://www. vlada. cz/scripts/detail. php. id=456]Petr Pithart[/url] na stránkách Úřadu vlády České republiky * [url=https://web. archive. org/web/20170923130519/http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/petr-pithart-a-jeho-dvojdomek-ve-kterem-nikdo-nechtel-bydlet--1756468]Petr Pithart a jeho „dvojdomek“, ve kterém nikdo nechtěl bydlet[/url] Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o postojích Petra Pitharta k otázkám slovenské státnosti. * [url=https://www. ceskatelevize. cz/porady/10495416715-jiri-paroubek-40-tvari/313294340010001/]Video na české televizi[/url].