Planá

Město Planá , někdy uváděné jako Planá u Mariánských Lázní, leží jedenáct kilometrů severovýchodně od Tachova a stejně daleko jižně od Mariánských Lázní v okrese Tachov v Plzeňském kraji, v krajině položené na rozhraní historického Chebska, Tachovska a Tepelska. Žije zde obyvatel. V obci je sídlo římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní.

Historie

Počátky osídlení, doložené nálezem zlomku dvou zásobnic při severním okraji města, sahají již do 9. století. +more Systematický archeologický výzkum provedený v kostele sv. Petra a Pavla na konci 70. let 20. století prokázal, že v místech svatyně leželo již v 10. a 11. století slovanské sídliště. Ve 12. století se zde rozkládalo pohřebiště, na němž byl patrně v místech starší dřevěné svatyně vybudován na počátku 13. století dnešní kostelík.

Židovská komunita v Plané

Židé jsou v Plané doloženi od počátku 17. století, kdy zde měli 5 domů a žádali povolení k výstavbě šestého. +more Z počátku se směli usazovat pouze na zámeckém předměstí, kdežto hrazené město a svatopeterské předměstí jim bylo uzavřeno. Skupina jejich domků při městském rybníku se nazývala „Judenvorstadt“ - Židovské předměstí.

Za hraběnky Marie Maxmiliány Terezie ze Sinzendorfu byli židé vypovězeni z města, uváděna jsou data 1668, 1680 a 1687. Vypovězení židé se usadili v sousední Chodové Plané a Drmoulu. +more Plánský židovský hřbitov však zůstal zachován a pohřby příslušníků i potomků vypovězených židů zde probíhaly i v pozdějších letech.

Do Plané přicházejí židé znovu v době vlády Josefa II. +more Zanedlouho zde již žilo 32 židovských rodin, které vlastnily devět domů. Novodobá židovská obec byla ustanovena teprve ve druhé polovině 19. století. Např. v roce 1890 žilo ve městě 129 židů, ale hřbitov, na který se pohřbívalo až do počátku 19. století, již obnoven nebyl. Modlitebna byla zřízena v domě čp. 100/I, její stavba byla odstraněna v období, kdy Planá byla v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu (léta 1938 až 1945). Hřbitov se rozkládal v místech Slovanské ulice v blízkosti domu čp. 109/II. Také on zcela zanikl a jeho místo není patrné.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 602 domech 4395 obyvatel. 249 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 4057 k německé. +more Žilo zde 4251 římských katolíků, 54 evangelíků, 13 příslušníků Církve československé husitské a 60 židů.

Obecní správa

Části města

Planá (k. ú. +more Planá u Mariánských Lázní) * Křínov (i název k. ú. ) * Kříženec (i název k. ú. ) * Otín (k. ú. Otín u Plané) * Pavlovice (k. ú. Pavlovice nad Mží a Vítovice u Pavlovic) * Svahy (i název k. ú. ) * Týnec (k. ú. Týnec u Plané) * Vížka (i název k. ú. ) * Vysoké Sedliště (i název k. ú. ) * Zliv (k. ú. Zliv nad Mží).

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Brod nad Tichou.

Městský znak a pečeť

Plánská radnice

Planá získala znak již v průběhu 15. století. +more Podobu městského znaku zobrazuje v plném rozsahu nejstarší známá městská pečeť z roku 1473. Zachována je však zpráva o městské pečeti z roku 1433, jejíž podoba není známa. Na pečetním znamení je zobrazena hradba s bránou a dvěma věžemi. Prostor mezi věžemi vyplňuje znak Elsterberku s kosmým břevnem, který v klenotu obsahuje páva.

Za zprostředkovatele znakového privilegia je nejčastěji považován Bušek ze Žeberka, který v roce 1473 vyprosil povýšení městečka Planá na město.

V roce 1661 polepšil František Arnošt Šlik městský znak tím způsobem, že elsterberský erb nahradil šlikovským a přidal nad štít helmici s přikryvadly a figurou ze šlikovského znaku. Město dnes užívá polepšený šlikovský znak.

Doprava

Městem vede silnice I/21] a silnice druhé třídy II/198, II/201 a II/230. Západní částí města vede železniční trať Plzeň-Cheb se stanicí Planá u Mariánských Lázní, kde se na ni napojuje trať do Domažlic.

Školství

Ve městě se nachází dvě mateřské, umělecká, základní devítiletá škola a střední odborné učiliště: * Základní škola Planá, příspěvková organizace * Základní umělecká škola * Střední odborné učiliště

Pamětihodnosti

Zámek v roce 2001

Hrad a zámek

Bývalý Plánský hrad, přestavěný postupem století na zámek, patří k nejméně prozkoumaným panským sídlům na západě Čech. Na tomto stavu má svůj podíl především fakt, že veřejnosti nepřístupný objekt byl po celou druhou polovinu 20. +more století využíván jako kasárna pohraniční stráže. V zámku proto nebyl prozatím proveden ani základní stavebně historický průzkum.

Historickými zprávami podložený středověký hrad vznikl v Plané nejpozději v první polovině 14. století. +more V dalších staletích byl novogoticky dostavěn a v 16. století přestavěn na renezanční zámek. Poslední smysluplné dostavby realizoval začátkem 19. století hrabě Nosticz. K architektonickým cennostem, které jsou na první pohled viditelné, se řadí pozdně renesanční malované stropy. Po sametové revoluci byla vojenská posádka zrušena, od té doby je zámek opuštěný a chátrá. Nepodařilo se naplnit plány na jeho rekonstrukci, v říjnu 2015 byl po exekučním příkazu k prodeji neúspěšně nabízen v dražbě. V nočních hodinách na 11. 11. 2017 byl zámek postižen rozsáhlým požárem, jenž zasáhl střechu jihozápadního křídla.

Kostelík svatého Petra a Pavla

Kostelík svatého Petra a Pavla

Z poloviny 13. století pochází pozdně románský kostelík Petra a Pavla s obloučkovým vlysem na portále. +more Nejstarší dosud známá architektonická památka dnešního města bývala centrem původní osady Plania ležící při jedné ze zemských stezek. Počátky historie kostelíka sahají podle dochovaných pověstí až do 9. století k legendárnímu vladykovi Bohušovi.

První písemná zpráva, která je současně první zprávou o Plané, však pochází z roku 1251. Král +more'>Václav I. tehdy udělil patronát nad „kostelem v Plané“ mnichům z waldsassenského kláštera. Do počátku 14. století sloužil kostel jako farní. V souvislosti s rozvojem města a zřízením fary při chrámu Nanebevzetí Panny Marie klesl na filiální. Za císaře Josefa II. se zde 29. června 1787 konala poslední pouť. Poté byl kostel zrušen a začal sloužit hospodářským účelům.

Hornické muzeum

Kostelík byl v devadesátých letech 20. století zrekonstruován do původní podoby. V současné době je tento objekt využíván jako koncertní sál.

Hornické muzeum ve štole Ondřej Šlik

Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. století. +more Tehdejší majitelé dolů a panství Šlikové měli v Plané také svou mincovnu. Štola byla vyražena ručně z jižní strany táhlého návrší a měla ověřit možný výskyt stříbrných rud. Celková délka důlních prací je téměř 200 m a na mnohých místech je patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. Celý labyrint chodeb je dnes zpřístupněn a je v něm instalována expozice rudného hornictví. Muzeum a další pozůstatky po těžbě jsou chráněny jako technické památky.

Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie

Kostel na Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn neznámo kdy v raných dějinách města. Hlavní portál ze druhé čtvrtiny 13. +more století jej řadí do doby přelomu románského a gotického období. V gotice byl patrně ve 3. čtvrtině 14. století zaklenut křížovou klenbou. Ojedinělé trojlodí s jižní lodí pod úrovní terénu bylo v 18. století pod patronací držitelů Plánského panství, hrabat ze Sinzendorfu, dvakrát barokně upravováno.

Šlikovská hrobka ve farním kostele

Jedním z vděčných témat Plánské historie je šlikovská hrobka, v níž mělo spočinout i tělo Jáchyma Ondřeje Šlika, popraveného za protihabsburské povstání dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. +more Bezhlavé tělo uložili příbuzní nejprve v protestantském kostele sv. Salvátora v Praze, jehož byl popravený zakladatelem. Později však muselo být tělo vyzvednuto a Kašparem Šlikem uloženo v hrobce planského kostela.

Bohušova hora

Rozhledna

Zprávy, že na Bohušově hoře stával hrad, jsou prozatím nedoložené. V pozdním středověku zde bývala dřevěná šibenice. +more V roce 1615 ji někdo prý i s oběšencem ukradl. Později byla na jejím místě postavena nová, složená ze tří kamenných pilířů, propojených v horní části trámy. V roce 1765 bylo císařským rozhodnutím hrdelní právo městu odňato. Ještě na mapě josefského vojenského mapování ze druhé poloviny 18. století je šibenice o třech ramenech zakreslena.

V roce 1647 se zde snad v souvislosti s nedalekou bitvou u Třebele utábořila část švédského vojska. Zpráva, že se zde 5. +more května 1680 v době selských bouří shromáždili rebelující sedláci, kteří odmítali robotovat, však není historickými prameny doložena. Rozutekli se teprve poté, když se dozvěděli o masakru poddaných v bitvě na Ovčím vrchu na sousedním bezdružickém panství, kteří se opevnili na Ovčím vrchu u Švamberka.

Příjemnějšího využití se Bohušově hoře dostalo teprve v roce 1908, kdy zde byla místním okrašlovacím spolkem postavena rozhledna, nazvaná po rakousko-uherském mocnáři Franz Josef Aussicht. Původně se uvažovalo o rozhledně vysoké 27 m, z úsporných důvodů byla nakonec vystavěna věž vysoká 16 m. +more Ještě v padesátých letech 20. stol. byla nově opravená rozhledna i restaurace pod ní hojně navštěvována. V osmdesátých a devadesátých letech volně přístupný objekt zdevastovali vandalové. K opětné opravy rozhledny, financované městem, došlo v roce 1999. Z rozhledny, která je volně přístupná, se otevírá pohled nejen na vlastní město, ale i na poměrně vzdálená pásma pohraničního hvozdu a Slavkovský les.

Poutní kostel svaté Anny u Plané

Nástěnná malba z roku 1730 v kostele sv. +more Anny, provedená plánským umělcem Václavem Schmidtem, zachycuje místní pověst o sedlákovi, který se pokusil přisvojit si sochy z tohoto kostela. .

Poutní kostel svaté Anny se nachází na návrší jižně od města. Má podélný půdorys s krátkou křížovou lodí a užším trojboce uzavřeným kněžištěm, nad nímž je vztyčena věž krytá mansardovou střechou. +more Kostel byl postaven v letech 1721-1726. Vnější plášť byl radikálně obnoven. Jedná se o krajinnou dominantu.

Morový sloup

Barokní morový sloup na náměstí Svobody pochází z roku 1712. Na vrcholu je socha sv. +more Jana Nepomuckého, pod ním jsou sochy sv. Šebestiána (ochránce proti moru), sv. Barbory (patronka horníků) a sv. Florián (ochránce před požáry).

Zajatecký tábor z první světové války

Při silnici do Tachova, za Hamerským potokem po levé straně, byl na počátku první světové války založen zajatecký tábor s kapacitou 16 000 obyvatel. Jeho výstavba započala v březnu roku 1915 na panských polích mezi Karolininým dvorem (Karlín), které se táhly k potoku k bývalému Karlovu mlýnu (Karlsmühle). +more Vznikl zde rozsáhlý lágr oplocený ostnatým drátem, ve kterém bylo na 400 baráků a 4 vysoké strážní věže. Místo mělo síť hlavních ulic, uliček a náměstí, kostel, vlastní vodárnu, táborovou nemocnici s lékaři a personálem, lékárnu, hřbitov, velkopekárnu a moderní parní prádelnu. Parní a sprchová zařízení s velkoprádelnou stála přibližně 250 tisíc korun, celá stavba stála 6,5 milionu rakouských korun. Vše po skončení války bylo rozebráno a zaniklo, zůstala jen část hřbitova v lesíku.

Osobnosti

Jan František Löw z Erlsfeldu (1648-1725), lékař a právník, rektor Univerzity Karlovy * Franz Willibald Schmidt (1764-1796), botanik a malíř rostlin * Josef Helfert (1791-1845), právník, profesor Univerzity Karlovy a průkopník památkové péče v Rakousku * Johann Baptist Weiß (1801-. ), rakouský novinář * Siegfried Becher (1806-1873), ekonom * Franz Xaver Haimerl (1806-1867), právník, vysokoškolský učitel, rektor vídeňské univerzity, narodil se ve Křínově * Franz Heisinger (1840-1921), poslanec Českého zemského sněmu, historik * Anton Christoph (1867-1924), rakouský politik (DF, GDVP) a zemský rada Salcburku * Hans Tropsch (1899-1935), významný chemik * Franz Ott (1910-1998), německý politik, narozen v Otíně * Mimi Herold (1925-2015), zpěvák lidové hudby * Fritz Wittmann (1933-2018), německý právník a politik (CSU) * Alois Mader (* 10. +more června 1935), německý sportovní lékař a vysokoškolský pedagog * Mathilda Nostitzová (1936-2021), zakladatelka Nadačního fondu Mathilda, angažovala se ve prospěch slabozrakých a nevidomých * Roman Skamene (* 2. října 1954), český herec * Petr Pavel (* 1. listopadu 1961), armádní generál Armády České republiky ve výslužbě, v letech 2015-2018 předseda vojenského výboru NATO, od 9. března 2023 4. prezident České republiky * Pjér la Šé'z (* 13. března 1963), klinický psycholog, vlastním jménem Petr Knotek * Josef Bernard (* 30. května 1965), český podnikatel, od roku 2016 hejtman Plzeňského kraje * Zdeněk Štybar (* 11. prosince 1985), český profesionální silniční cyklista * Katarína Garajová (* 21. července 1987), slovenská reprezentantka v běhu na lyžích * David Vaněček (* 9. března 1991), český fotbalový útočník * Dominik Kahun (2. července 1995), německo-český hokejista.

Galerie

Soubor:Planá (5). jpg|Náměstí Svobody Soubor:Planá (3). +morejpg|Náměstí Svobody Soubor:Planá (7). jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Planá (2). jpg|Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Planá (10). jpg|Fara u kostela Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Planá (8). jpg|Náměstí Svobody Soubor:Planá (9). jpg|Ulice Dukelských hrdinů Soubor:Štola Ondřej Šlik Planá (2). jpg|Štola Ondřej Šlik Soubor:Planá (6). jpg|Náměstí Svobody, vlevo radnice Soubor:Planá, Zámecká (5). jpg|Kašna v Zámecké ulici Soubor:Planá, Na Příkopech (14). jpg|Ulice Na Příkopech Soubor:Planá u Mar. Lázní - nádraží 2020 (9). jpg|Železniční stanice Planá u Mariánských Lázní.

Partnerská města

Tirschenreuth, Německo

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Města v okrese Tachov Kategorie:Sídla v Podčeskoleské pahorkatině Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Tachov Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Místní akční skupina Český západ Kategorie:SOČ Černošín