Po Ťü-i

Po Ťü-i Po Ťü-i ( : Haku Rakuten, : Bo Chü-i; 772, Sin-čeng, Che-nan - 846, Luo-jang, Che-nan) byl čínský básník dynastie Tchang.

Život

Narodil se v chudé, ale vzdělané rodině a vychován byl v zásadách konfucianismu. Státní zkoušky složil již v osmnácti letech roku 800, stal se členem císařské akademie a od roku 807 zastával vysoké postavení u císařského dvora v Čchang-anu. +more Jeho úspěšná kariéra úředníka skončila roku 815, když upadl v nemilost za protesty proti útlaku lidu a byl poslán do vyhnanství. O sedm let později byl omilostněn a získal úřad prefekta v Chang-čou (822-824) a následně v Su-čou (825-827). Zbytek svého života strávil v Luo-jangu vzdálen veřejného života, přičemž se přiklonil k buddhismu. V té době přijal jméno Paj Siang-šan.

Dílo

Po Ťü-i byl již za svého života oslavován jako velký básník, vydáván byl v Japonsku a v Koreji a část jeho díla již za jeho života v Číně zlidověla. Vědomě navazoval na básníky Li Poa a Tu Fua, ale svým předchůdcům vytýkal, že „utíkají do hor a řek“ a nevěnují pozornost kritice společnosti. +more Ve svých básních z doby, kdy byl vysokým úředníkem, projevoval soucit s utrpením prostého lidu. Mnoho jeho básní z té doby je silně satirických, posměšnou báseň napsal například i o Tao Te ťingu (Nad četbou starého mistra), neměl proto zrovna mnoho přátel. Po svém sesazení začal psát osobní lyriku a svými slavnými epickými básněmi na milostné náměty Píseň o loutně (Pchi pcha sing) a Píseň o věčném žalu (Čchang che ke, 長恨歌) o krásné dívce Jang Kuej-fej, která svou krásou zmámila císaře Süan-cunga a nenáviděná na císařském dvoře zemřela žalem, uvedl do čínského básnictví dlouhou epickou báseň. Obě básně patří mezi nejslavnější čínské básně vůbec, byly zpívány a předváděny lidovými vypravěči a později dokonce zdramatizovány.

Ukázka z poezie

Čtyřverší je uvedeno v překladu Josefa Hiršala:

Tvář podobná chlapci z nefritu je ta tam.

Jak jinovatkou spálené teď spánky nově mám.

Neleká mne jen, že tělo zestárlo.

Že srdce víc než tělo mi zestárlo, cítívám.

Česká vydání

Kromě jednotlivých básní v antologiích vyšly tři výbory z jeho díla: * Drak z černé tůně, Nakladatelství ČSAV, Praha 1958, přeložil Josef Kolmaš, přebásnila Jana Štroblová, znovu v rozšířeném vydání Mladá fronta, Praha 1964. * Trojzvuk, Melantrich, Praha 1987, přeložil Josef Hiršal pod jménem Marty Ryšavé, jde o výbor z poezie Meng Chao-žana, Wang Weje a Po Ťü-iho (pod jménem Paj Siang-šan). +more * Datlovník v meruňkovém sadu, Vyšehrad, Praha 1996, přeložil Josef Kolmaš, přebásnila Jana Štroblová.

Odkazy

Externí odkazy

[url=http://www.philmultic.com/pipa/pipa_song.html]Píseň o loutně v anglickém překladu[/url]

Reference

Kategorie:Tchangští umělci Kategorie:Tchangští politici Kategorie:Čínští básníci Kategorie:Básníci tvořící čínsky Kategorie:Osobnosti na čínských poštovních známkách Kategorie:Narození 772 Kategorie:Úmrtí 846 Kategorie:Muži