Povstání polabských Slovanů

Povstání polabských Slovanů (německy Slawenaufstand von 983), byla událost v roce 983, kdy polabští Slované (slovanské kmeny Veletů a Obodritů, kteří obývali oblasti východních částí dnešního Německa), podnikli revoltu proti podřízenosti vůči Svaté říši římské a christianizaci. Slované dobyli a vypálili Hamburk, ale jejich postup na západ zastavila nerozhodná bitva u Bělozemí, mezi přítoky Labe - Tangerou a Muldou .

Politické pozadí

+moresvg|náhled|upright|vlevo|Usídlení_a_nejvýznamnější_pevnosti_lutického_svazu_slovanských_kmenů_Veléti'>Veletů Od 6. století osidlovali polabští Slované území dnešního východního Německa mezi Baltským mořem, Labem, Havolou a Odrou. Nejzápadnější kmeny západních Slovanů byly od raného středověku násilně obraceny na křesťanskou víru. Již v raném středověku se staly terčem expanze Karla Velikého a později saských invazí. V 7. století se Obodrité a Veléti dostali pod vliv Východofranské říše a později Svaté říše římské.

Kmeny polabských Slovanů se bránily vynucené křesťanizaci ze západu. V roce 937 založil +more_Veliký'>Ota I. Východní marku na jihovýchodní hranici Saska. Ta se rozprostírala na území od pohoří Harz po řeky Sálu a Muldu. Cílem marky bylo ovládnutí sousedního slovanského území na východě. Porážka protisaské koalice Obodritů, Čerezpěňanů a Redarů v bitvě u Reknice, 16. října 955 saským vládcům ludolfinské dynastie - Jindřichovi I. a jeho synovi Otovi I. nepřinesla úplné podrobení Slovanů, podařilo se jim však nastolit počátky politické a církevní moci na těchto územích. Ota I. mj. v roce 948 založil arcibiskupství magdeburské, jehož cílem bylo trvale začlenit slovanské oblasti do sféry vlivu katolické církve a do hranic Svaté říše římské.

Historie

Odboj slovanského kmenového svazu bylo naplánován a připraven v roce 983 v hlavní svatyni Radohošti (Retra) patřící polabským Slovanům. Iniciátory a vůdci byli Veléti, kteří chtěli využít sporů saského duchovenstva o nástup Aldaberta na arcibiskupský stolec v Magdeburku i císaře Oty I. +more Slované z Polabí vyhnali politické a církevní představitele Svaté říše římské. Jejich vojenským cílem byly hlavně křesťanské misie a vojenská stanoviště zřízená v Polabí.

29. července 983 slovanské jednotky překvapivě zaútočily na Havelberg, kde zničily sídlo místního biskupa. +more O tři dny později byl dobyt také Brandenburk s křesťanskou misií. Tamnímu biskupovi Folkmarovi a markraběti Severní marky - Dytrykowi se podařilo uprchnout. Zbývající duchovenstvo bylo zajato a kostely vypleněny. Podobný osud potkal i všechna ostatní místa se saskými osadníky, až k přirozené hranici vyznačené řekou Tangerou.

Proti Slovanům brzy vytáhly saské síly vedené magdeburským arcibiskupem Giselherem, halberštadtským biskupem Hildewardem a markrabětem Dytrykem .

Slovanského povstání se neúčastnili Srbové v jižní části Polabí, které rovněž obývali polabští Slované - lužičtí Srbové.

Dopady povstání

Povstání polabských Slovanů v roce 983 vedlo k vyhnání Sasů a pozastavení saské kolonizace (něm. Ostsiedlung) v těchto oblastech na příštích 200 let. +more Navzdory každoročním intervencím křesťanských panovníků proti pohanským velétským a obodritským panovníkům si uchovali samostatnost až do 12. století.

Reference

Literatura

Jan Papłoński, „Helmolda Kronika Sławiańska z XII wieku”, Warszawa 1862. * „Helmolda Kronika Słowian”, tł. +more Józef Matuszewski, wstęp i komentarz Jerzy Strzelczyk, PIW Warszawa 1974. * Kronika Thietmara, tłum. M. Z. Jedlicki, Kraków 2002, . * Wolfgang Fritze: Der slawische Aufstand von 983 - eine Schicksalswende in der Geschichte Mitteleuropas. In: Eckart Henning, Werner Vogel (Hrsg. ): Festschrift der landesgeschichtlichen Vereinigung für die Mark Brandenburg zu ihrem hundertjährigen Bestehen 1884-1984. Berlin 1984, S. 9-55. * Herbert Ludat: An Elbe und Oder um das Jahr 1000. Skizzen zur Politik des Ottonenreiches und der slawischen Mächte in Mitteleuropa. Köln 1971, . * Christian Lübke: Slavenaufstand. In: Lexikon des Mittelalters. Sv. 7, Sp. 2003 f. * Lutz Partenheimer: Die Entstehung der Mark Brandenburg. Mit einem lateinisch-deutschen Quellenanhang. Köln/Weimar/Wien 2007 (mit Quellen zum Slawenaufstand S. 98-103), . * Paweł Jasienica: Polska Piastów. Warszawa: Prószyński i S-ka, 2007, ISBN 978-83-7469-479-7, OCLC 169978949.

Kategorie:Polabští Slované Kategorie:Povstání v Německu Kategorie:983 Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska Kategorie:Bitvy svedené v Braniborsku Kategorie:Slovanské kmeny