Cesko.wiki Pražská deklarace
Author
Albert FloresPražská deklarace o evropském svědomí a komunismu je prohlášení, které v roce 2008 iniciovala česká vláda, podepsané 3. června téhož roku.
Signatáři
Deklaraci podepsali významní evropští politici, bývalí političtí vězni a historikové. Mezi nejvýznamnějšími signatáři byli bývalý český prezident Václav Havel a budoucí německý prezident Joachim Gauck. +more Korespondenčně Konferenci o svědomí Evropy a komunismu svými dopisy podpořili také francouzský prezident Nicolas Sarkozy, Lady Margaret Thatcherová, kanadský ministr zahraničí Jasona Kenneyho a bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski.
Deklarace je výzvou za "celoevropské odsouzení a osvětu o zločinech komunismu." Velká část obsahu deklarace reprodukovala požadavky formulované Evropskou lidovou stranou v roce 2004 a silně čerpá z teorie či koncepce totalitarismu.
Konference
Deklarace završila mezinárodní konferenci Svědomí Evropy a komunismus, která se konala v Senátu ČR 2. a 3. +more června 2008. Akci pořádal Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, pod záštitou Alexandra Vondry, místopředsedy vlády ČR pro evropské záležitosti. Organizace se ujala europoslankyně Jana Hybášková a senátor Martin Mejstřík ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Ústavem pro studium totalitních režimů a Nadací Roberta Schumana Evropské lidové strany.
Signatáři
Mezi zakládajícími signatáři byli: Charty 77. +more spolkový prezident. sovětské komunistické okupace. .
* Václav Havel, bývalý disident a prezident Československa a prezident České republiky, signatář Charty 77 * Joachim Gauck, bývalý federální komisař pro Stasi Records a úřadující prezident Německa (2012-17), Německo * Göran Lindblad, místopředseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy, poslanec, Švédsko * Vytautas Landsbergis, poslanec Evropského parlamentu, bývalý disident a hlava litevského státu * Jana Hybášková, poslankyně Evropského parlamentu, Česko (od roku 2011 velvyslankyně Evropské unie v Iráku) * Christopher Beazley, poslanec Evropského parlamentu, Spojené království * Tunne Kelam, poslanec Evropského parlamentu, bývalý disident, Estonsko * Jiří Liška, senátor, místopředseda Senátu Parlamentu ČR * Martin Mejstřík, český senátor * Jaromír Štětina, český senátor * Emanuelis Zingeris, člen parlamentu, předseda Mezinárodní komise pro posuzování zločinů nacistického a sovětského okupačního režimu v Litvě, bývalý čestný předseda Litevské židovské obce * Tseten Samdup Čchoekjapa, zástupce dalajlámy pro střední a východní Evropu a vedoucí Ženevského úřadu pro Tibet * Ivonka Survilla, předsedkyně exilové vlády Běloruska, Kanada * Zjanon Pazňak, bývalý předseda Běloruské lidové fronty, předseda Křesťanské konzervativní strany Běloruské lidové fronty, USA * Růžena Krásná, bývalá politická vězeňkyně, politička, Česko * Jiří Stránský, bývalý politický vězeň, spisovatel, bývalý předseda PEN klubu, Česko * Václav Vaško, bývalý politický vězeň, diplomat, katolický aktivista, Česko * Alexandr Podrabinek, bývalý disident a politický vězeň, novinář, Rusko * Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, Česko * Miroslav Lehký, zástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, signatář Charty 77, Česko * Łukasz Kamiński, zástupce ředitele Institutu národní paměti (IPN), Polsko (od roku 2011 prezident IPN) * Michael Kißener, profesor historie na Univerzitě Johanna Gutenberga v Mohuči, Německo * Eduard Stehlík, historik, zástupce ředitele Vojenského historického ústavu, Česko * Karel Straka, historik, Vojenský historický ústav, Česko * Jan Urban, novinář, Česko * Jaroslav Hutka, bývalý disident, textař, signatář Charty 77, Česko * Lukáš Pachta, politolog a spisovatel, Česko
Deklaraci následně podepsalo také přibližně 50 členů Evropského parlamentu a další politici z celého světa, např. Els de Groen, Ģirts Valdis Kristovskis, György Schöpflin, Gisela Kallenbachová, Eugenijus Gentvilas, Michael Gahler, Zuzana Roithová, Inese Vaidereová, Hans-Josef Fell, Nikolaj Mladenov, József Szájer, Peter Šťastný, Ari Vatanen, Wojciech Roszkowski, László Tőkés, Charlotte Cederschiöldová, László Surján a Milan Zver.
Deklaraci také podepsali Lee Edwards (předseda nadace Památník obětem komunismu), Asparuch Panov (viceprezident Liberální internacionály), básnířka a aktivistka za občanská práva Natalja Gorbaněvskaja, filozof André Glucksmann a bývalý jugoslávský disident Ljubo Sirc.
Důsledky
Po jejím vyhlášení došlo v souvislosti s otázkami nastolenými v Pražské deklaraci k řadě politických událostí. Tento vývoj byl označen jako „Pražský proces“ skupinou pro smíření evropských dějin, uskupením všech stran v Evropském parlamentu, které předsedá Sandra Kalniete a historička Laure Neumayerová.
Související články
Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu * Deklarace o zločinech komunismu * Komunistické zločiny * Srovnání nacismu a stalinismu * Rezoluce 1481 Rady Evropy * Popírání hladomoru * Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu * Uhrajinský hladomor * Dům teroru * Platforma evropské paměti a svědomí * Nadace Památník obětem komunismu * Vilniuská deklarace * Kultura paměti