Alexandr Vondra

Josefem Masopustem (2012) Alexandr Vondra (* 17. srpna 1961 Praha) je český pravicový politik, člen Občanské demokratické strany, bývalý disident a signatář Charty 77, atlantista.

V roce 2006 působil několik měsíců ve funkci ministra zahraničních věcí a posléze až do května 2009 jako místopředseda vlády pro evropské záležitosti ve druhém Topolánkově kabinetu. Od července 2010 do prosince 2012 byl ministrem obrany Nečasovy vlády a v letech 2006 až 2012 také zasedal v horní komoře parlamentu jako senátor za +more_29_-_Litoměřice'>Litoměřicko. Od roku 2019 je poslancem Evropského parlamentu, od ledna 2020 místopředsedou ODS.

Osobní život

V roce 1984 ukončil magisterskou diplomovou prací Geomorfologie vlhošťské části Polomených hor studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Několik let pracoval jako správce asijských sbírek Náprstkova muzea, pak jako programátor. +more Společně s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem vydával samizdatový časopis Revolver revue.

Je ženatý a s manželkou Martinou má 3 děti: Vojtěcha (* 1991), Annu (* 1993) a Marii (* 1996). Z mileneckého vztahu s Veronikou Vrecionovou (tehdy pracovnicí kanceláře prezidenta republiky) má syna Jáchyma (* 1992).

Na Velikonoční vigilii 15. +more dubna 2017 byl pokřtěn v římskokatolické farnosti Horní Police Stanislavem Přibylem.

Alexandr Vondra žije ve městě Litoměřice.

Vstup do veřejného dění

Charta 77

V roce 1987 podepsal Chartu 77. Od +more_leden'>2. ledna 1989 do 6. ledna 1990 vykonával funkci mluvčího Charty 77. Je jedním z autorů petice Několik vět. V únoru 1989 byl podmíněně odsouzen za kladení květin k pomníku sv. Václava v předvečer 20. výročí sebeupálení Jana Palacha. Do vězení v Praze-Ruzyni nastoupil 18. září 1989, protože svou disidentskou činností prý porušoval podmínku. Po dobu výkonu trestu jej ve funkci mluvčího Charty zastupoval Václav Havel. Vondra byl propuštěn po necelých dvou měsících dne 10. listopadu 1989.

Stal se spoluzakladatelem Občanského fóra.

Po listopadu 1989

V letech 1990 až 1992 působil jako zahraničně-politický poradce prezidenta Václava Havla. V letech 1992 až 1997 působil jako první náměstek ministra zahraničních věcí. +more Byl vyjednavačem při jednání o česko-německé deklaraci. V letech 1997-2001 byl českým velvyslancem ve Spojených státech. V letech 2001 až 2002 byl vládním zmocněncem pro přípravu summitu NATO v Praze.

V letech 2003 až 2004 působil jako externí spolupracovník The German Marshall Fund of the U. S. +more a v letech 2004 až 2006 jako jednatel a konzultant firmy Dutko Worldwide. Podle svého životopisu byl v letech 2005-2006 členem Trilaterální komise, ačkoli podle oficiálního seznamu je stále členem.

Vondra podporoval boj za demokratizaci Myanmaru a myanmarskou opoziční vůdkyni Aun Schan Su Ťij.

Ministr zahraničí a místopředseda vlády

Od září 2006 do ledna 2007 byl ministrem zahraničních věcí ČR v první Topolánkově vládě. Dne +more_leden'>9. ledna 2007 byl jmenován místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. V těchto pozicích prosazoval umístění americké vojenské základny v České republice, která by měla být součástí systému protiraketové obrany. V červenci 2009 byl jedním ze signatářů dopisu administrativě amerického prezidenta Obamy, který varuje před údajnou hrozbou Ruska regionu střední a východní Evropě.

Ve volbách 2006 se stal senátorem Parlamentu ČR za Litoměřicko, když v obou kolech porazil sociálního demokrata Roberta Kopeckého. +more V horní komoře zasedal jako místopředseda ve Výboru pro záležitosti Evropské unie od srpna 2009 do svého jmenování ministrem.

V srpnu 2009 byl místo Vondry vybrán do týmu externích poradců šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena polský profesor a expert na bezpečnostní a obrannou politiku Adam Daniel Rotfeld. S Vondrou se údajně počítalo téměř najisto jako se zástupcem středoevropských postkomunistických zemí. +more Nezvolení Vondry je považováno za důsledek špatného hodnocení českého předsednictví v Radě EU.

Na kongresu ODS 20. června 2010 se stal místopředsedou strany.

Ministr obrany

+morejpg|náhled'>Americký ministr obrany Leon Panetta a český ministr obrany Alexandr Vondra v ústředí NATO v Bruselu, 18. dubna 2012 Po volbách 2010 byl 13. července 2010 jmenován ministrem obrany v Nečasově vládě. Po nástupu do funkce mezi svými cíli uvedl, že by chtěl udržet pro armádu stabilní rozpočet, který by rok od roku nekolísal, vytvořit koncepční vizi rozvoje armády, která by byla připravena expertní komisí a shrnuta v „Bílé knize“ a ambici zlepšit situaci v armádě, co se týče potenciálních manipulací armádních zakázek, které byly tou dobou spíše nevalné pověsti.

Reakce na kauzu minometů

Mladá fronta DNES prvního září 2010 publikovala investigativní reportáž, v níž zdokumentovala korupci a manipulaci s plánovanou armádní zakázkou na nákup samojízdných minometů od firmy Patria (zástupce firmy Patria však uvádí, že tou dobou již spolupracovali s orgány v trestním řízení), která se retrospektivně týká také předražených obrněných transportérů Pandur II. Od propuknutí skandálu ministr Vondra věnoval zvýšenou pozornost čištění resortu od lidí a vazeb spojenými s pochybnými zakázkami a systémové úpravě zadávání soutěží na výběr armádních zakázek. +more Jaroslav Kopřiva (KDU-ČSL) (dlouholetý náměstek MO pro vyzbrojování), který byl hlavním zdokumentovaným proponentem publikované kauzy, byl odvolán ještě téhož dne, odvoláni byli i šéf sekce správy majetku Jiří Král a bezpečnostní ředitel David Průša. Kopřiva byl odhalen díky odposlechům reportérů Mladé fronty Dnes, Kopřiva v nich jako za potenciálně zaangažované uvádí také Martina Bartáka (ODS) a Pavla Severu (TOP 09). Alexandr Vondra při obsazování ministerstva Bartáka ani Severu na místa svých podřízených nechtěl a nevybral, přestože před skandálem mu byli oba ke spolupráci nabídnuti nebo doporučeni, důvody k nespokojenosti specifikovat nechtěl. Martin Barták i Pavel Severa striktně odmítli, že by byli aktéry kauzy.

Personální politika ministerstva

Vondra brzy po nástupu začal s výraznou personální obměnou mezi vysokými úředníky ministerstva.

Mimo personálních změn uvedených výše, byli nově jmenováni generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita, na pozici náměstka byl jmenován bývalý poslanec za ODS Michael Hrbata, ten na této pozici vystřídal Františka Padělka. Ředitelem Úřadu pro dohled nad akvizicemi se stal František Nadymáček po odvolaném Romanovi Hoštovi a ředitelem Vondrova kabinetu se stal Pavel Bulant.

Počátkem listopadu Vondra jmenoval na místo odvolaného Jana Fulíka, Jiřího Šedivého. Jiří Šedivý před nástupem na ministerstvo působil jako náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku, i jako náměstek ministra má mít zodpovědnost za obrannou politiku, zahraniční věci a dále pověření pro vedení sekce vyzbrojování po dříve odvolaném Jaroslavovi Kopřivovi. +more Jan Fulík stál za kriticky hodnoceným nákupem čtyř taktických letadel CASA C-295 na jaře 2008. Jeden španělský letoun CASA byl tehdy vyměněn za několik českých bitevníků L-159, další tři letadla CASA byla ale českým státem již nakoupena a to bez výběrového řízení celkem za částku 3,5 miliardy korun, za tento tendr je pak Česko kritizováno Evropskou komisí.

Vondra podle WikiLeaks

Podle depeše uveřejněné WikiLeaks z března 2009 je Alexandr Vondra „největším spojencem Spojených států na české politické scéně“.

Kauza ProMoPro

V lednu 2011 zveřejnilo ministerstvo financí, že má podezření, že se při zakázkách spojených s přípravou českého předsednictví v Radě EU ztrácely peníze, minimálně 500 milionů korun. Společností, která měla peníze neoprávněně získat, měla být společnost ProMoPro, která zajišťovala audiovizuální služby. +more Faktická zodpovědnost není jasně určená, ale z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, kterým v té době byl, měl hospodaření v této souvislosti na starosti Alexandr Vondra. Ten však jakékoli své pochybení odmítal i po vytrvalém tlaku koaličních partnerů. 16. března 2011 bylo v této věci podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Některá média spekulovala, že původní kontrola, která kauzu odstartovala, byla pomsta Miroslava Kalouska za Vondrovo rozkrývání korupčních kauz na ministerstvu obrany. V červnu 2015 soud uložil trest sedmi jednatelům firem, které se na zakázce podílely, včetně společnosti ProMoPro, tři obviněné úředníky zprostil viny. Stát vyčíslil vzniklou škodu na 938 milionů korun, v řízení byla prokázána částka nejméně 327,5 milionu za činnosti, které nebyly provedeny nebo se zakázkou nesouvisely. Vondra v kauze vystupoval jako svědek.

Návrh demise

11. dubna 2011 v souvislosti s neustávajícím tlakem na svou osobu a pokračující vládní krizí, Alexandr Vondra nabídl premiéru Nečasovi svou demisi na post ministra obrany, aby neblokoval vládní změny a umožnil budoucí spolupráci trojkoalice. +more Nicméně i po rekonstrukci vlády 21. dubna 2011, na postu ministra obrany setrval. Jeho pozice na ministerstvu je však často napadána představiteli nejmenší vládní strany. Zástupci Věcí veřejných tímto požadavkem reagují na vynucený odchod svých ministrů z vládních pozic a argumentují potřebou aplikovat princip presumpce viny i na ministry ostatních vládních stran, jichž by se mohla týkat, včetně Alexandra Vondry. Z funkce odstoupil 28. listopadu 2012, protože podle vlastních slov ztratil důvěru veřejnosti. Jedním z důvodů jeho nepopularity bylo prosazování výstavby brdského radaru navzdory nesouhlasu většiny obyvatelstva. Byl nejdéle sloužícím ministrem obrany za několik posledních vlád a samotnými vojáky byl hodnocen poměrně kladně.

Po odchodu z politiky

V roce 2014 česká media konfrontovala Alexandra Vondru s názory amerického lingvisty a politického aktivisty židovského původu Noama Chomského na východoevropský disent. Vondra na ně reagoval argumentací ad hominem: „V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži. +more“ Kromě toho obvinil Chomského z antisemitismu. Dále Vondra napsal: „Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu. “ V Literárních novinách byl následně Alexandr Vondra označen za lháře, protože Chomsky podle Literárních novin žádnou genocidu ani politicky motivované vraždy neobhajoval.

Počátkem roku 2017 uveřejnil list The Washington Post zprávu o varovném dopisu, určeném nastupujícímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Jeho signatáři uvítali volební vítězství republikána. +more V dokumentu stojí, že prezident Ruské federace Vladimir Putin není - na rozdíl od signatářů - ani americký spojenec, ani důvěryhodný partner v mezinárodní politice a že ‚neusiluje o americkou velikost‘. Dále se v dopise praví, že zrušení protiruských sankcí nebo souhlas s rozdělením Ukrajiny by ‚naše východní sousedy‘ přivedlo k ekonomické destabilizaci a napomohlo vzniku extremistických, oligarchických a protizápadních nálad. Pod dopisem jsou podepsáni vesměs pravicoví politici zejména ze střední a východní Evropy: exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, exministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra, slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda, exšéf polské diplomacie Radosław Sikorski, švédský expremiér Carl Bildt a exprezidenti Rumunska, Estonska a Lotyšska, celkem jde o 17 jmen.

Vondra stojí za iniciativou Odmítáme podrážet Izrael, která kritizuje ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za jejich společné prohlášení z 23. května 2020, ve kterém odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu, což je území se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát Palestina.

Poslanec Evropského parlamentu, místopředseda ODS

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval z 15 místa kandidátky ODS. Získal 29 536 preferenčních hlasů, skončil tak nakonec na 2. +more místě kandidátky a byl zvolen novým europoslancem.

Na 29. kongresu ODS v Praze v lednu 2020 byl zvolen místopředsedou strany. +more Získal 443 hlasů z 487 platných, nejvíc ze všech řadových místopředsedů. Na 30. kongresu ODS v Praze v dubnu 2022 tento post obhájil, přičemž získal nejvíce hlasů ze všech zvolených místopředsedů (482 z 517).

Ve svém vystoupení před poslanci Evropského parlamentu v říjnu 2021 kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která podle Vondry může vytvořit sociální problémy vedoucí až k rozvratu Evropské unie.

Ocenění

Za svou činnost obdržel četná zahraniční ocenění * americkou National Endowment for Democracy Medal * státní vyznamenání v Polsku a Lotyšsku * Záslužný kříž ministra obrany ČR * Záslužnou medaili generálního tajemníka NATO

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. alexandrvondra. +morecz/]Osobní stránky[/url] * [url=http://www. impuls. cz/impulsy-v-moravce/vaclav-moravec. html. host=Alexandr%20Vondra]Alexandr Vondra v Impulsech Václava Moravce[/url] * [url=http://hn. ihned. cz/c1-34880340-bude-lepsi-jet-na-velkem-parniku]Alexandr Vondra: Bude lepší jet na velkém parníku[/url], Hospodářské noviny, 27. 2. 2009 * [url=https://web. archive. org/web/20160304203206/http://senat. cz/senatori/index. php. lng=cz&ke_dni=22. 08. 2010&O=7&par_3=195]Profil na webu senátu[/url].

Související články

Řád rytířů Rizala

Kategorie:Místopředsedové vlád České republiky Kategorie:Ministři zahraničních věcí České republiky Kategorie:Ministři obrany České republiky Kategorie:Ministři pro evropské záležitosti České republiky Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Česka (2019-2024) Kategorie:Senátoři Parlamentu České republiky Kategorie:Náměstci ministrů zahraničních věcí České republiky Kategorie:Místopředsedové ODS Kategorie:Diplomaté Česka Kategorie:Velvyslanci České republiky v USA Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Mluvčí Charty 77 Kategorie:Osobnosti sametové revoluce Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Nositelé Záslužného kříže ministra obrany České republiky Kategorie:Velkodůstojníci Řádu tří hvězd Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Politici z Prahy Kategorie:Politici z Litoměřic Kategorie:Narození 1961 Kategorie:Narození 17. +more srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu ODS.