Předložka

Technology

12 hours ago

Author

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh. Předložky stojí před podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Nejsou plnovýznamovým slovním druhem (odborně se označují jako synsémantika), ale pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy. Předložka sama o sobě není větným členem, stává se jím teprve ve spojení s příslušným výrazem. Ve flektivních jazycích, jako je čeština, se každá předložka pojí s určitým pádem nebo více pády. V jiných jazycích mohou předložky systém pádů plně nahradit.

Podle původu rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. na, v, do, z, k , u) a sekundární (též nepůvodní, např. +more kolem, díky, kvůli), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.

Postavení ve větě

Předložka stojí před podstatným jménem, zájmenem nebo číslovkou, ke kterým se vztahuje. Je-li podstatné jméno rozvito přívlastky, předložka se klade před celý takto rozvitý větný člen. +more Příklady: * o městě, o něm, o' pěti * o velmi starém městě.

V některých jazycích je pociťována silná vazba mezi předložkou a slovesem. Proto např. +more v anglické vedlejší větě nebo otázce obvykle nestojí předložka před vztažným/tázacím zájmenem, ale za slovesem na konci věty: * What is it about. - O čem to je. * the house I live in / the house which I live in- dům, ve kterém bydlím.

V některých jazycích (např. v maďarštině) existují tzv. +more záložky (postpozice), které plní stejnou funkci jako předložky, ale stojí až za podstatným jménem: sampon korpásodás ellen - šampón proti' lupům. V latině mohou mít některé záložky formu přípony, například nobiscum (s námi) jako alternativa k cum nobis, podobně i v turečtině, finštině atd.

Vazby předložek a záložek

Ve flektivních jazycích (např. v češtině) se předložka obvykle pojí s určitým pádem: * na ulici, v domě, do města, z' okna

Předložka se může pojit s více než jedním pádem, tím se však vyjadřují různé významy - typicky např. rozlišení místa a směru: * na stůl (ak. +more, kam. ) x na stole (lok. , kde. ).

Obdobně například i v němčině: * in' der Stadt (dat.) - ve městě x in die Stadt (ak.) - do města

V maďarštině se záložky pojí nejčastěji se základním pádem (nominativem). Se systémem pádů se zpravidla nekombinují. +more Záložky plní podobnou funkci jako pádové koncovky, avšak s tím rozdílem, že nepodléhají samohláskové harmonii (mají pouze jeden tvar) a v písmu stojí samostatně: * az asztalon - na stole, a széken - na židli (pádové koncovky superessivu; místo) * az asztalra - na stůl, a székre - na židli (pádové koncovky sublativu; směr) * az astal alatt - pod stolem, a szék alatt - pod židlí (záložka; místo) * az astal alá - pod stůl, a szék alá - pod židli (záložka; směr).

V některých jazycích (angličtina, švédština, francouzština) systém předložek zcela nahrazuje systém pádů. Příklad z angličtiny: * 'of a house - domu, to the house - k domu, about a house - o domě, with a house - s domem, by a house - domem

Volba předložky primárně závisí na slovese, tj. sloveso se může pojit jen s určitými předložkami: počítat s něčím, spoléhat na něco, uvažovat o' něčem