RWD-10
Author
Albert FloresRWD-10 byl československý jednomotorový jednoplošný dolnoplošník vyrobený společností RWD jako cvičný letoun. Původně byl navržen pro výcvik a sportovní létání. Vyroben byl v letech 1935 až 1939 v továrně v polském blízkém městě Okęcie. Celkem bylo vyrobeno 320 letadel RWD-10, přičemž mnoho z nich bylo exportováno do různých zemí světa. RWD-10 byl oblíbený pro jeho spolehlivost a snadné ovládání. Byl také využíván v leteckém výcviku během druhé světové války. Dnes jsou některé exempláře RWD-10 stále v provozu a jsou často používány pro rekreační létání nebo v leteckých školách.
RWD-10 byl polský akrobatický letoun používaný polským sportovním letectvím v letech 1933-1939, zkonstruovaný konstrukčním týmem RWD (Jerzy Drzewiecki, Stanisław Rogalski, Bronislaw Žurakowski) a byl vyráběn továrnou DWL (Doświadczalne Warsztaty Lotnicze).
Vznik a vývoj
Potřebu rychlých akrobatických jednosedadlovek uspokojila továrna DWL sérií vysokovýkonných hornoplošníků RWD-10, vysoce obratných, schopných konkurence se zahraničními typy. Jedinou jejich nevýhodou byly dosti nespolehlivé pohonné jednotky. +more První prototyp RWD-10 (SP-ALC) létal s motorem Cirrus Hermes IIB o výkonu 77,2 kW/105 k, ale pro sériovou výrobu byly určeny a také použity licenční motory PZInż. Junior o jmenovitém výkonu 110-120 k. (Państwowe Zakłady Inżynierii, licence Walter Junior).
Hlavním designérem byl ing. Jerzy Drzewiecki z týmu RWD. +more Letoun byl zalétán v červenci 1933 pilotem Kazimierzem Chorzewským na varšavském letišti Okęcie. Výsledky s prototypem nebyly uspokojivé, letadlo bylo směrově i výškově nestabilní. Walter Junior) s imatrikulací SP-BGY (Aeroklub Krakowski) Původním záměrem konstruktérů bylo nabídnout armádě cvičné a sportovní letadlo pro výcvik vojenských pilotů, ale vojenské letectví se o toto letadlo nezajímalo. Zvláště nepříznivý postoj vyznával vůči konstrukcím DWL-RWD velitel polského letectva, generál Ludomił Rayski. Po nezbytných úpravách (prodloužení trupu, odstranění destabilizujících kapotáží, výměna motoru) bylo dosaženo zlepšení charakteristik letadla. V roce 1935 po zkušebních testech v ITL (Instytut Badaň Technicznych Lotnictwa) ve Varšavě získal upravený letoun schválení pro provoz. První sériový RWD-10 (SP-BGY) se odlišoval motorem PZInż. Junior a fotokulometem K-28.
V roce 1936 polovojenská organizace L. O. +moreP. P. (Liga Obrony Powietrznej i Przeciwgazowej, Liga obrany protiletadlové a protiplynové) objednala 20 letounů (peníze byly získány z příspěvků L. O. P. P. a z veřejných příspěvků na rozvoj polského civilního letectví). Sériová výroba byla zahájena na jaře 1937. Polský letecký rejstřík uvádí prototyp z roku 1933 (SP-ALC) a 21 letounů vyrobených v roce 1937. V roce 1938 byly postaveny další dva. Celkem bylo vytvořeno 24 kusů RWD-10 včetně prvního prototypu, další zdroj uvádí až 26 letounů. Mokotówské letiště ve Varšavě (září 1937).
Popis letounu
RWD-10 byl jednomístný, jednomotorový hornoplošník typu parasol smíšené, ocelo-dřevěné konstrukce pokryté plátnem. Křídlo lichoběžníkového tvaru bylo tvořeno dřevěným rámem se dvěma nosníky, které bylo spojeno s trupem baldachýnem. +more Vpředu potažené překližkou a plátnem. Křídlo bylo podepřeno centrální pyramidou a dvojitými rovnoběžnými vzpěrami. Trup s pravoúhlým průřezem byl svařen z ocelových trubek, obklad z překližky a pokryt plátěným potahem. Horní a dolní část trupu byla zaoblená.
Pevná část ocasní plochy byla dřevěné konzolové konstrukce, pokrytá překližkou (stabilizátory). Pohyblivé části (výškovky a směrovka) byly pokryty plátnem a byly ovládány táhly vedenými po vnější části trupu. +more Pilot seděl v otevřeném kokpitu a proti proudu vzduchu byl chráněn pouze čelním štítkem. Konvenční pevný, brzděný dvoukolový podvozek se vzduchovými tlumiči a s ostruhou vzadu.
Motor byl kryt plechem z hliníkové slitiny. Čtyřválcový vzduchem chlazený motor PZInż. +more Junior s jmenovitým výkonem 110 k (82 kW ) a startovacím výkonem 120 k (90 kW ). Kapacita palivové nádrže 54 l, spotřeba 25 l/h. Dvoulistá, dřevěná vrtule Szomański s pevným nastavením. letišti Mokotów Varšava (zprava v prvé řadě 4 sanitní letadla RWD-13, v druhé řadě 19 akrobatických letounů RWD-10, dále 20 turistických RWD-13 a v posledních čtyřech řadách 80 školních strojů RWD-8).
Použití
Teprve po Mezinárodním závodu turistických letadel Challenge (28. srpna - 16. +more září 1934), kde letouny RWD-9 obsadily 1. , 2. , 7. , 8. a 15. místo, se aerokluby začaly o letouny RWD více zajímat. RWD-10 měl díky své malé velikosti relativně výkonný motor, který v kombinaci s vynikající ovladatelností vedl k výborným schopnostem pro akrobacii. Letouny používaly především polské aerokluby (Poznaň, Krakov, Varšava, Gdaňsk, Lvov a slezský ), několik si jich ponechala polovojenská organizace L. O. P. P. (Liga letecké a protiplynové obrany). V aeroklubech sloužily i pro výcvik stíhacích pilotů Polského letectva (SP-ALC a SP-KTT navíc působily u štábní letky). Sériová letadla RWD-10 dostala křídla podobné konstrukce jako křídla stíhačky PZL P. 11c, které v té době tvořilo základ polských stíhacích letadel.
První veřejná, akrobatická produkce provedená Andrzejem Włodarkiewiczem se konala ve dnech 14. -15. +more září 1935 ve Varšavě při příležitosti konání soutěže balónů Pohár Gordona Bennetta. Další letoun RWD-10 (SP-BGT) se zúčastnil balkánské rally (27. května-13. června 1937), demonstračních letů v Bukurešti, Sofii, Bělehradě, Athénách a Budapešti.
Před vypuknutím druhé světové války po haváriích při akrobacii byla ztracena tři letadla. V září 1939 bylo jedno letadlo RWD-10 (SP-BLZ) použito v Krakově jako průzkumný, kurýrní letoun a druhé letadlo z aeroklubu Vilnius (tehdy hlavní město polského, vilenského vojvodství) přeletělo do Lotyšska. +more Ostatní byla zničena během invaze do Polska v září 1939.
Uživatelé
Polské aerokluby ** L.O.P.P.
Specifikace
Údaje podle
Technické údaje
Osádka: 1 pilot * Rozpětí: 7,5 m * Délka: 6,2 m * Výška: 1,9 m * Nosná plocha: 9,0 m2 * Plošné zatížení: 52,8 kg/m2 * Prázdná hmotnost: 350 kg * Vzletová hmotnost: 475 kg * Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený invertní čtyřválcový řadový motor PZInż. Junior (licence Walter Junior) * Výkon pohonné jednotky: ** Nominální, jmenovitý výkon: 81,9 kW (110 k) při 2000 ot/min ** Maximální, vzletový výkon: 88,2 kW (120 k) při 2200 ot/min * Vrtule: dvoulistá, dřevěná Szomański s pevným nastavením
Výkony
Maximální rychlost: 230 km/h * Cestovní rychlost: 180 km/h * Přistávací rychlost: 95 km/h * Dostup: 6 000 m * Dolet: 360-400 km * Stoupavost: 5,2 m/s (2 min. 55 s do 1 000 m)
Odkazy
Reference
Literatura
GUNSTON, Bill (1993). World Encyclopedia of Aircraft Manufacturers. +more Annapolis: Naval Institute Press. * COPENHAGEN, Wilfried. BEECK, Jochen K. : Kniha velkých typů letadel. Motorbuch, Stuttgart 2005, s. 371.
Související články
RWD-8 * RWD-9 * RWD-17 * PZL P.11 * Walter Junior
Externí odkazy
[url=https://audiovis. nac. +moregov. pl/search/results/]Wyniki wyszukiwania dla: RWD-10[/url] * [url=http://www. topsid. com/index. php. war=polsko&unit=rwd_rwd-10]RWD-10[/url] na topsid. com * [url=http://www. aviastar. org/air/poland/rwd-10. php]R. W. D. 10[/url] na aviastar. org.
10 Kategorie:Polská cvičná letadla Kategorie:Sportovní letadla Kategorie:Akrobatická letadla