Rallye Dakar

Rallye Paříž-Dakar nebo jinak také Dakarská Rallye a zkráceně pouze Dakar je každoroční závod terénních vozidel. Soutěž je organizována A.S.O. - Amaury Sport Organisation. Závodu se mohou zúčastňovat závodníci jak z řad profesionálů, tak i z řad amatérů, kteří běžně tvoří kolem 80 % zúčastněných.

I když oficiální název zní „rallye“, jedná se spíš o vytrvalostní závod v terénu, kde se více používají upravené terénní speciály než klasické soutěžní stroje používané v závodech rallye. Většina měřených úseků vede těžkým terénem. +more Převážně sestávají z průjezdů písečnými dunami, blátem, travnatými pláněmi a skalními úseky. Délka etap se pohybuje od několika desítek kilometrů do stovek kilometrů denně.

Historie

V roce 1976 se francouzský motocyklový závodník Thierry Sabine zúčastnil motocyklové soutěže z Abidžanu (Pobřeží slonoviny) do letoviska Nice (Francie). Přibližně za polovinou africké části na pomezí Čadu a Libye zabloudil v pohoří Tibesti a poté, co mu došel benzín, strávil bez jídla a pití tři dny hledáním civilizace. +more Při tomto doslova boji o život se rozhodl, že pokud přežije, vrátí se do Afriky jako organizátor bezpečného závodu, ve kterém bude organizačně a záchranářsky postaráno o každého účastníka, ať to bude člen továrního týmu nebo amatérský nadšenec. Tímto směrem se začala orientovat i jím založená společnost TSO („Thierry Sabine Organisation“), dosud zaměřená na pořádání dobrodružných soutěží pro desítky až stovky motoristických posádek.

První taková rallye byla odstartována 26. prosince 1978.

K legendám závodu patří zejména Hubert Auriol, který vyhrál v roce 1992 Dakar v kategorii automobilů po předchozím vítězství v závodu kategorie motocyklů a stal se prvním řidičem, který vyhrál závod na dvou i na čtyřech kolech. Jedním z nejúspěšnějších závodníků v kategorii kamionů se stal Karel Loprais, kterému se díky jeho 6 zlatým, 4 stříbrným a jedné bronzové medaili přezdívalo „Monsieur Dakar“.

Trasy

Mapa afrických států, kterými kdy trasa soutěže probíhala. +more Oranžové jsou státy z neobvyklé trasy v roce 1992 První ročníky rallye z Paříže (Francie) do Dakaru (Senegal), s přerušením při převozu přes Středozemní moře, vedly víceméně podobnou trasou až do ročníku 1994. Politická situace a další faktory však od 90. let způsobily řadu změn trasy, a to včetně startu a cíle. Kvůli stížnostem starosty Paříže byl od roku 1995 cíl přesunut z Avenue des Champs-Élysées do EuroDisneylandu. To také způsobilo, že organizátoři naplánovali v následujících letech Rallye do různých míst. V posledních ročnících vedla trasa rallye v Africe přes Maroko, Západní Saharu a po pastvinách a pouštích v Mauritánii. Etapy probíhající skrz Atar a přes písečné duny a kaňony v mauritánské oblasti Adrar jsou nejvíce dobrodružné ze všech maratónských závodů. Ve čtyřech ročnících byl také cíl přesunut z Dakaru do jiných afrických míst. V roce 2008 byl závod zcela zrušen, protože několik dní před startem došlo k teroristickým útokům v Mauritánii.

Mapa závodu v roce 2014. +more Od roku 2009 byla rallye přesunuta do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny a Chile, v roce 2012 k nim přibylo i Peru. Původní africkou trasu využíval méně rozsáhlý závod Africa Eco Race.

Od ročníku 2020 se rallye přesunula do Asie, na Arabský poloostrov.

Vozidla

Ruská jednička v kategorii kamionů - Kamaz

Dvěma základními soutěžními kategoriemi Dakarské rallye byly motocykly a automobily (v rozsahu od bugin po malé náklaďáky), brzy byla pro motivaci a ocenění posádek velkých doprovodných náklaďáků zavedena kategorie kamiony, hodnocená původně i ve společné listině auto-camion. Mnoho výrobců automobilů využívá drsné prostředí rallye k testování svých vozidel a také z reklamních důvodů k demonstraci jejich odolnosti a spolehlivosti, i když sériové vozy jsou většinou velmi upravené.

* Motocykly: KTM je nejpopulárnější a současně vedoucí motocykl, historicky kategorii vévodily i Honda, Yamaha a BMW. * Automobily: Původně v rallye dominovaly evropské užitkové vozy jako Land Rover, Range Rover, Mercedes-Benz třídy G později nahrazeny typem Mercedes-Benz ML, Pinzgauer, MB Unimog a japonské Toyoty Land Cruiser. +more Ostatní výrobci přistoupili s těžce upravenými běžnými vozidly, jako je Rolls-Royce, Peugeot, Citroën a dokonce i Porsche. Například v roce 2002 obsahovala kategorie automobilů vozy značek Mitsubishi (Pajero/Montero), Nissan a Hyundai. Mercedes, Range Rover a sportovně upravené BMW se také zúčastnily, ale neobjevily se na vedoucích místech. Jean-Louis Schlesser postavil pro závod řadu vlastních dune buggy vozidel a několikrát s nimi závod vyhrál. V současnosti jsou hlavními soupeři v kategorii vozidel Volkswagen, Mitsubishi a Nissan. * Nákladní vozy (T4 „Kamiony“ nebo „Nákladní“) obsazují výrobci Tatra, Kamaz, MAN, DAF, GINAF, IVECO, Renault Kerax, a Mercedes-Benz Unimog. V 80. letech vyústila silná rivalita mezi jezdci DAF a Mercedes ke stavbám soutěžních speciálů se dvěma motory a více než 1000 hp (750 kW). V 80. a 90. letech se účastnily i vozy LIAZ, které si tehdy (spolu s Tatrou) pořídila i řada zahraničních týmů jako servisní a doprovodné vozy.

Vítězové

Česká stopa

Český závodní speciál Tatra na Rally Dakar 2014. +more Česká účast v roce 2015:

Česká účast v roce 2016:

Česká účast v roce 2017:

České medailové úspěchy v kategorii kamionů

LIAZ 100. +more55D z Dakaru 1985 Tatra 815 z Dakaru 1988 Tatra 815 z Dakaru 2010

Kritika

Závod se stal předmětem kritiky z několika důvodů, hlavně pro dopady závodu na obyvatele zemí, přes které vede. Rallye je kritizována za to, že vede přes sporná, neosídlená území západní Sahary bez formálního projednání s hnutím Polisario, které rozhodnutím reprezentuje obyvatele Sahrawi. +more Po závodu začaly otázky ohledně formálního povolení od hnutí Polisario, od roku 2000 však směřují k tomu, že by to neměl být problém.

Po závodě v roce 1988, kdy byli v jeho průběhu zabiti 3 afričtí obyvatelé, PANA, tisková agentura se základnou v Dakaru napsal, že tato úmrtí byla „bezvýznamná pro průběh závodu“. Vatikánské noviny L'Osservatore Romano nazvaly závod „Vulgární přehlídka síly a bohatství v místech, kde lidé stále umírají hladem a žízní. +more“ Během roku 2002 protestovala na startu ve francouzském Arrasu francouzská politická strana Les Verts (Strana zelených) svým prohlášením, a označila závod jako „Kolonialismus, který je třeba vymýtit. “.

Někteří místní obyvatelé kolem trasy závodu uvedli, že vidí omezené příležitosti zisku ze závodu, protože účastníci závodu utratí nějaké peníze za zboží a služby v místních ubytovacích kapacitách. Závodníci vytvářejí mohutná množství prachu na tratích a jsou obviňováni z toho, že srážejí a zabíjejí dobytek, a navíc někdy také obyvatele.

Nehody

V roce 1982 se syn britské premiérky Margaret Thatcherové společně se svým francouzským spolujezdcem Charlotte Verney a jejich mechanikem ztratili a byli po šest dnů pohřešováni. 9. +more ledna se trio oddělilo od konvoje vozidel po zastavení k provedení opravy porouchané řídící tyče. 12. ledna byli prohlášeni za pohřešované. Po rozsáhlém pátrání byl spatřen pátracím letounem C-130 Hercules Alžírské armády jejich bílý Peugeot 504 přibližně 50 km od trasy. Thatcher, Verney a mechanik byli nezraněni.

V roce 1986 zemřel při rallye organizátor a zakladatel této rallye Thierry Sabine po tragické havárii vrtulníku.

Během závodu v roce 1988 zahynulo šest lidí. 10. +more 1. 1988 v nigerské desáté etapě Djado - Agadez havaroval krátce po startu kamion DAF 95X2 Turbotwin (se dvěma motory 11,6 l disponoval výkonem 726 kW), startovní číslo 601: při přejezdu trojice terénních vln rychlostí cca 170 km/h byl desetitunový kamion katapultován a po dopadu se několikrát převrátil. Řidič Theo Van de Rijt a druhý jezdec Chriss Ross přežili s těžkým zraněním, navigátor Kees Van Loevezijn zemřel (jeho sedadlo bylo vymrštěno čtyřicet merů daleko a spekulovalo se o tom, že spoluviníkem jsou bezpečnostní pásy kotvené do sedaček namísto do rámu). Vedení automobilky DAF ze závodu okamžitě odvolalo zbylé posádky a o dva dny později vydalo prohlášení, že se této rallye už nikdy nezúčastní. Téhož dne se u Arlitu ve zvířeném prachu čelně srazil Range-Rover s jiným vozem, řidič René Boubet přežil, navigátor Patrick Canado byl na místě mrtvý. 16. ledna v etapě Timbuktu - Bamako těžce havaroval motocyklista Jean-Claude Huger na BMW RT100, dva dny nato zemřel v nemocnici. 17. ledna krátce po startu z Bamako vběhla pod soutěžní toyotu francouzské posádky desetiletá malijská dívka Baye Sibi, zraněním podlehla krátce nato v nemocnici. V předposlední den soutěže pak vozidlo filmového štábu usmrtilo dívku v Mauritánii a téhož dne havarovalo i auto, ve kterém zahynul jeden novinář. Závodníkům bylo také vyčítáno, že rozpoutali požár, který způsobil paniku ve vlaku jedoucím mezi Dakarem a Bamako, kde bylo zabito více lidí.

V pondělí 10. ledna 2005 zemřel ve své vlasti v Alicante, španělský motocyklista José Manuel Pérez po nehodě, která se stala předešlý týden ve čtvrtek v průběhu 7. +more etapy. Druhý motocyklista během 2 dnů, Ital Fabricio Meoni, zahynul 11. ledna, během 11. etapy si při havárii na 184. kilometru zlomil vaz. Dvojnásobný vítěz soutěže (2001 a 2002), byl 11. motocyklista a 45. závodník, kteří zemřeli v celkové historii závodu. 13. ledna byla sražena pětiletá senegalská dívka pod kola servisního vozu při jízdě na hlavní silnici, což celkově zvýšilo počet mrtvých na 5.

9. ledna 2006 zemřel 41letý australský řidič motocyklu KTM Andy Caldecott na 250 km při vjezdu do 9. +more etapy mezi Nouakchott a Kiffa si při nehodě zlomil vaz, pouze pár kilometrů od místa, kde předešlý rok zahynul F. Meoni. Byla to Andyho třetí účast v závodu. Vyhrál třetí etapu závodu v roce 2006 mezi Nadorem a Er Rachidiou pouze několik dní před svou smrtí. 13. ledna zemřel desetiletý chlapec, který byl sražen projíždějícím vozem Lotyše Marise Saukanse při přecházení tratě, zatímco 14. ledna byl zabit dvanáctiletý chlapec projíždějícím podpůrným vozem.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.dakar.com]Dakar.com[/url] - Oficiální stránky závodu

Kategorie:Sportovní události založené roku 1979 Kategorie:Sport v Dakaru Kategorie:Sportovní události v Paříži Kategorie:Sport v Africe