Raně křesťanská architektura

Raně křesťanská architektura zahrnuje křesťanské bohoslužebné stavby a chrámy z období od počátku křesťanství do 5.-7. století. V počátcích byli křesťané většinou lidé z nízkých společenských vrstev, jako neuznaná menšina byli stále ohroženi a museli se často skrývat. Na samém začátku tu mohl hrát roli i starozákonní zákaz zobrazování lidí a zvířat. Proto se z 1. a 2. století žádné křesťanské stavby nezachovaly a ze 3. století jen podzemní katakomby s křesťanskou malovanou i plastickou výzdobou. Nejstarší zachovaná zřetelně křesťanská stavba pochází z poloviny 3. století a velký rozvoj křesťanské architektury začíná až s legalizací křesťanství císařem Konstantinem roku 313. Na Východě se stavby od 5. století obvykle označují jako byzantské, na Západě se počínaje 7.-8. stoletím hovoří o architektuře předrománské.

Předkonstantinovské památky

Nejstarší zachované křesťanské umění jsou patrně nástěnné malby v římských katakombách, od počátku 3. století. +more Katakomby, podzemní chodby ve skále, sloužily jako pohřebiště i jako místo bohoslužebných shromáždění. Tématy maleb jsou jednak biblické výjevy ze Starého (Jákob, Noe, Jonáš aj. ) i Nového zákona (Dobrý pastýř, Beránek, Maria s dítětem aj. ), křesťanské symboly (kříž, ryba, kotva aj. ) a konečně výjevy z křesťanského života (agapé).

Při vykopávkách na Blízkém Východě se nalezly zbytky drobných křesťanských staveb, někdy s nástěnnými malbami a mozaikami. V Dura Európos v Sýrii se našly zbytky baptisteria z doby kolem 240, které archeologové z Yaleovy univerzity rekonstruovali. +more Kamenná rotunda sv. Jiří v Thessalonice byla postavena roku 306, byla ovšem později různě upravována.

Soubor:ChristPeterPaul. jpg|Kristus, sv. +more Petr a Pavel. Katakomby sv. Marcellina a Petra, Řím, 3. stol. Soubor:Agape feast 07. jpg|Agapé. Katakomby sv. Priscilly, Řím, 3. stol. Soubor:Fiery furnace 02. jpg|Tři mládenci v ohnivé peci (Dn 3,19-30). Katakomby Priscilly, Řím, kolem 300 Soubor:Wilpert 060. jpg|Katakomby sv. Marcellina a Petra, Řím, 4. stol. Soubor:Dura Europos baptistry overview. jpg|Rekonstrukce baptisteria v Dura Európos, Sýrie, kolem 240 Soubor:Rotonta Thessaloniki. jpg|Rotunda sv. Jiří, Soluň, 306.

Konstantinovské stavby

Postavení křesťanství se za císařů Konstantina a Theodosia podstatně změnilo a sám Konstantin postavil v Římě několik basilik, určených už pro křesťanskou bohoslužbu. +more Byly to prostorné podlouhlé budovy, rozdělené sloupořadími na tři lodi. Prostřední byla vyšší a měla dřevěný strop, boční lodi byly klenuté, okna byla nad střechami postranních lodí. Před vchodem byl nízký portikus a na opačném konci byla hlavní loď uzavřena půlkruhovou apsidou. Většina Konstantinových basilik však byla později výrazně přestavěna. Drobný centrální kostelík San Vittore v Miláně má uprostřed kupoli, zevnitř pozlacenou. Také rotunda sv. Jiří v Sofii pochází původně ze 4. století.

Soubor:Bethlehem BW 3. JPG|Chrám Narození Páně, Betlém, kolem 330. +more Soubor:San Vittore in ciel d'oro (Milan) 02. JPG|San Vittore, Milán, 4. stol. Soubor:RomaSanGiovanni&PaoloCelio dalPalatino. jpg|S. Giovanni e Paolo, Řím, kolem 400 Soubor:StGeorgeRotundaSofia. JPG|Rotunda sv. Jiří, Sofie, 4. -5. stol.

5. století

Teprve sto let po Konstantiově obratu, kdy se křesťanství stalo povoleným náboženstvím, dosáhly římské basiliky svého vrcholu. Největší z nich, Santa Maria Maggiore, 92 m dlouhá, byla sice různě rozšiřována a zdobena, zejména v barokní době, vnitřek - vyjma zdobený renesanční strop a mramorovou podlahu - si však zachoval starověkou podobu, včetně rozsáhlých mozaik s biblickými tématy.

Mauzoleum Gally Placidy v Ravenně patří spíše k byzantské architektuře, jeho mozaiky však měly i na západě trvalý vliv.

Soubor:Lateran baptistery, entrance. jpg|Baptisterium na Lateráně, Řím, 440 Soubor:Lazio Roma SMariaMaggiore2 tango7174. +morejpg|S. Maria Maggiore, Řím, kolem 440 Soubor:Santa Sabina 2008. jpg|S. Sabina, Řím, kolem 430 Soubor:Ravenna-gallaplacidia03. jpg|Mauzoleum Gally Placidy. Ravenna, 5. stol. Mozaiky.

6. století

Rotunda v italské Noceře je příklad centrální stavby se dvěma kruhovými sloupořadími, sloupy pocházejí z pohanských staveb. Římský kostel San Lorenzo byl později prodloužen západním směrem, jeho presbytář je však antická basilika. +more Cihlový kostel Boží moudrosti (Hagia Sofia), který dal jméno městu Sofie, je ještě klasická římská basilika, kdežto kostel v Tessalonice svědčí o byzantském vlivu.

Soubor:Nocera3. jpg|Rotunda v Nocera Superiore (Kampánie) s antickými sloupy, 6. +more stol. Soubor:Anderson, Roma - n. 0110 - S. Lorenzo Fuori le Mura - Roma. jpg|San Lorenzo, Řím, 6. stol. Soubor:StSophiaChurch-Sofia-10. jpg|Kostel Boží moudrosti v Sofii, 6. stol. Soubor:Holy Wisdom Salonica 1. jpg|Kostel Boží Moudrosti, Soluň, 7. stol.

Odkazy

Literatura

B. Fletcher, A history of architecture. New York: Scribner 1948. Str. 211-234. * Ottův slovník naučný, heslo Architektura. Sv. 2, str. 670.

Související články

Architektura starověkého Říma * Byzantská architektura * Křesťanská sakrální architektura

Externí odkazy

[url=http://www. agca. +morede/]Arbeitsgemeinschaft Christliche Archäologie zur Erforschung spätantiker, frühmittelaltelicher und byzantinischer Kultur[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130621003411/http://spaetantikeundbyzanz. de/]Verein für Spätantike Archäologie und Byzantinische Kunstgeschichte e. V. [/url] * [url=http://www. antike-und-christentum. de/]Franz Joseph Dölger-Institut zur Erforschung der Spätantike[/url] * [url=http://www. uni-muenster. de/Archaeologie/]Frühchristliche Archäologie, Univerzita Münster[/url] * [url=http://www. theologie. uni-erlangen. de/einrichtungen. php. name=ca/]Lehrstuhl für Christliche Archäologie und Kunstgeschichte, teologická fakulta univerzity Erlangen[/url].

Kategorie:Dějiny architektury Kategorie:Křesťanská architektura