Byzantská architektura

Hagia Sofia (Konstantinopol), celkový pohled Palermu S. Apollinare Nuovo, Ravenna

Byzantská architektura (z řec. Byzantion, Konstantinopol) je souhrnné označení pro architekturu Byzantské říše v období od 4. +more do 15. století, která významně ovlivnila i okolní země a následně všechny pravoslavné země Evropy. Pod byzantským vlivem vznikla i řada církevních staveb v Itálii, ve Francii a jinde.

Charakteristika

Byzantská architektura navázala na architekturu pozdní Římské říše a rozvinula ji dvěma hlavními směry: jednak převzala podélný typ římské basiliky, kterou doplnila klenbami a kupolí, jednak vyvinula centrální typ s půdorysem rovnoramenného kříže a centrální kupolí. Oba typy se objevují už mezi stavbami císaře +more_Veliký'>Konstantina v Palestině (Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a zbořený osmiboký kostel v Antiochii). Křížový půdorys byl později doplněn na čtverec s devíti velkými poli. Hlavním materiálem byzantských staveb byly cihly, vnitřky chrámů byly obkládány mramorem a bohatě zdobeny mozaikami a freskami. Pozůstatkem obrazoboreckých bouří v 8. století je obecný zákaz soch. Občanské stavby se odlišují hlavně rovnými střechami a ozdobným kladením cihel.

Významné stavby

Roku 324 přenesl císař Konstantin Veliký své sídlo z Říma do Byzance, řecké osady na Bosporu, která se od té doby nazývala Konstantinovo město, Konstantinopolis. +more Město patrně už tehdy nově založil a za jeho nástupců dostalo nové hradby. O byzantské architektuře se ale obvykle mluví až v souvislosti s císařem Justiniánem I. v 6. století. Byzantská architektura se obvykle dělí na tři období: * rané období (6. -8. století) s vrcholem za císaře Justiniána I. (527-565) * střední období (8. -11. století) s vrcholem za Basila I. a Makedonské dynastie * Komnénovské a Paleologovské období (12. -15. století).

Rané období

Nejvýznamnější Justiniánovy stavby jsou v Konstantinopoli (Istanbul): basilika Hagia Irene a mohutná centrální Hagia Sofia, která znamenala přelom v architektuře. Zde se také objevuje obdélný, téměř čtvercový půdorys, typický pro mnoho pozdějších kostelů. +more Centrální kupole o průměru 31 metrů sahá do výše 55,6 metrů a je nesena čtyřmi mohutnými sloupy. Přechod ze čtvercového půdorysu ke kruhové kupoli zprostředkují trojúhelníkovité nosné výplně (pendentivy) a na střední čtverec navazují dva polokruhové prostory s konchovou klenbou. Celkové vnější rozměry jsou asi 80×71 m.

Po pádu východní říše roku 1453 byla řada kostelů proměněna v mešity a mnoho dalších zbořeno. Významné stavby z raného období se zachovaly v Ravenně, kde je zastoupena jak basilika (San Apollinare nuovo, San Apollinare in Classe), tak osmiboký centrální kostel San Vitale, vesměs vyzdobené mozaikami. +more Další církevní stavby jsou Hagios Demetrios v Soluni, Klášter svaté Kateřiny na hoře Sinai a tři kostely v arménském Ečmiadzinu, vesměs ze 7. století. Také rané islámské stavby jako Skalní dóm v Jeruzalémě nebo Umajjovská mešita v Damašku patří do tohoto období. Z občanských staveb se zachovaly zbytky císařského paláce a hradeb v Konstantinopoli nebo 430 m dlouhého mostu přes řeku Sakarya v Anatolii.

Střední období

Ve středním období pokračuje vývoj čtvercového půdorysu s devíti poli a stále početnějšími kupolemi, které se staví na válcových nástavcích („bubnech“) s okny, jen málo staveb se však zachovalo. Patří mezi ně kostely Hagia Sofia v Soluni, v severomakedonském Ochridu nebo v Kyjevě, kláštery Hosios Loukas v Řecku, Nea Moni na ostrově Chiu nebo Dafni blízko Athén.

Vrcholný a pozdní středověk

Z komnénovského období se zachovaly skalní chrámy v Kappadokii (dnes východní Turecko) a hlavně stavby na okraji byzantské říše, v Rusku, Bulharsku a Srbsku, dále na Sicílii (Capella Palatina v Palermu) nebo nejznámější bazilika sv. Marka v Benátkách. +more Z paleologovského období se zachoval kostel Chora - Kariye a řada dalších kostelů v Istanbulu, vesměs proměněných na mešity či muzea. Dále kostel Hagia Sofia v Trapezuntu (Trabzon), Kostel sv. apoštolů v Soluni nebo kostel na Hoře Athos.

Novověk

Po pádu byzantské říše na byzantskou architekturu přímo navázali jak pravoslavní stavitelé v jihovýchodní a východní Evropě, tak islámští architekti od Turecka přes Palestinu až po Španělsko. Důležité prvky byzantské architektury - zejména centrální půdorys a kupole - hrály velkou úlohu v italské renesanční a barokní architektuře (Santa Maria del Fiore ve Florencii, Bazilika svatého Petra v Římě), odkud se rozšířily po celé Evropě. +more Barokní kupole v Praze (chrámy svatého Mikuláše na Malé Straně a na Starém Městě), v Jablonném v Podještědí a jinde jsou inspirovány italskými vzory.

Novobyzantská architektura

Byzantský typ chrámu o čtvercovém půdorysu s kupolemi zůstal vzorem pravoslavného chrámu zejména v ruské církvi až dodnes. V období historismu v 19. +more století se byzantskými vzory inspirovala řada křesťanských chrámů, například ve Francii nebo v USA, ale také židovské synagogy v tzv. maurském či španělském slohu (například Jubilejní a Španělská synagoga v Praze, Velká synagoga v Plzni nebo v Budapešti).

Soubor:Hagia Sophia 2007. jpg|Hagia Sofia (Konstantinopol), vnitřek Soubor:Hagia Eirene Constantinople 2007. +morejpg|Hagia Eirene (Konstantinopol) Soubor:Basilica cistern 2. jpg|Cisterna basilica, podzemní vodárna v Konstantinopoli Soubor:Osiosloukas. JPG|Klášter sv. Lukáše (Hossios Loukas), Bojótie, Řecko.

Soubor:Hagia-Sophia-Grundriss. jpg|Hagia Sofia (Konstantinopol), půdorys Soubor:Hagia-Sophia-Laengsschnitt. +morejpg|Hagia Sofia, podélný řez Soubor:Millingen H Eirene section. svg|Hagia Eirene (Konstantinopol), podélný řez Soubor:Plan of St. Mark's, Venice. jpg|Bazilika svatého Marka (Benátky).

Odkazy

Reference

Literatura

B. Fletcher, A history of architecture. New York: Scribner 1948 * Ottův slovník naučný, heslo Architektura. Sv. 2, str. 670.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20041128043444/http://www. patriarchate. org/ecumenical_patriarchate/chapter_4/index. html]Overview of Byzantine architecture in Constantinople[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160308110755/http://jt-cm. brno-online. cz/jt-cm/kreta. html]Byzantské kostelíky na Krétě[/url].