René Leibowitz

Technology

12 hours ago

Author

René Leibowitz byl francouzský skladatel, dirigent a hudební teoretik židovského původu. Narodil se v roce 1913 v polském městě Varšava a v roce 1925 se rodina přestěhovala do Francie. Leibowitz studoval na Pařížské konzervatoři a patřil mezi žáky slavného hudebního skladatele Arnolda Schoenberga. Leibowitz byl také významným představitelem dodekafonické hudby, která se zakládá na matematickém principu dvanáctitónové stupnice. V roce 1946 založil Leibowitz soubor Orchestre Philharmonique de la RTF, který se stal jedním z hlavních interpretačních nástrojů jeho dirigentské kariéry. Byl známý svými experimentálními přístupy k interpretaci a jeho interpretace skladeb Arnolda Schoenberga a Antona Weberna byly často kontroverzní. Leibowitz také sám komponoval, přičemž jeho skladby se vyznačovaly moderní harmonií a rytmickou složitostí. Kromě své činnosti jako skladatel a dirigent se Leibowitz věnoval také hudební teorii a kritice. Napsal několik důležitých knih, ve kterých se zabýval dodekafonií a analýzou skladeb. Jeho teoretické práce měly vliv na vývoj hudebního myšlení v druhé polovině 20. století. René Leibowitz zemřel v roce 1972 ve věku 59 let, ale jeho odkaz v oblasti hudby a teorie zůstává významný dodnes.

René Leibowitz (17. února 1913 Varšava - 29. srpna 1972 Paříž) byl francouzský dirigent, hudební skladatel, spisovatel a pedagog polského původu. Příslušník Druhé vídeňské školy.

Život

Na housle začal hrát v pěti letech. Ve věku 9-13 let měl koncerty ve Varšavě, Praze, Vídni i v Berlíně. +more Otec pak ukončil jeho předčasnou sólovou kariéru, neboť chtěl, aby jeho syn měl normální dětství. V roce 1926 se rodina přestěhovala do Paříže a René pokračoval ve studiu hudby. V letech 1930-1933 studoval skladbu u Arnold Schoenberga v Berlíně a u Antona Weberna ve Vídni. Dirigovat začal ještě jako student v Berlíně. Po návratu do Paříže ještě studoval skladbu a instrumentaci u Maurice Ravela a dirigování u Pierra Monteuxe.

Jako dirigent debutoval ve Francii v roce 1937 s Komorním orchestrem francouzského rozhlasu a absolvoval s ním řadu koncertů v Evropě i v USA. Jeho další dirigentské aktivity přerušila Druhá světová válka. +more V té době se věnoval zejména hudební vědě a napsal několik prací o hudbě a skladebné technice Schoenbergovy školy. Působil i aktivně ve francouzském odboji.

Ke konci války začal opět dirigovat a sklízel značné úspěchy. Jeho repertoár byl velmi rozsáhlý, od barokní hudby až po skladatele +more_století'>20. století a od symfonické hudby až po operu. Velké množství skladeb nahrál na gramofonové desky pro firmy Reader's Digest Recordings, Chesky Records, Preiser Records a další společnosti.

Jako skladatel přijal Scheonbergovu dvanáctitónovou metodu a stal se jejím hlavním představitelem ve Francii. Od roku 1944 také vyučoval hudbu. +more Mezi jeho nejznámější žáky patří Pierre Boulez, Antoine Duhamel a Vinko Globokar. Z amerických studentů to byli např. Will Ogdon a Janet Maguire.

Dílo

Opery

La Nuit Close, op. 17 (libreto Georges Limbour, 1947-1950) * La rumeur de l'espace (1950) * Ricardo Gondolfano (1953) * La Circulaire de Minuit, op. +more 30 (libreto Georges Limbour, 1953) * Les Espagnols à Vénise, op. 60 (libreto Georges Limbour, 1964) * Labyrinthe, op. 85 (libreto skladatel podle Charlese Baudelaira, 1969) * Todos Caeràn, op. 91 (libreto skladatel, 1971).

Orchestrální skladby

Symfonie, op. 4 (1941) * Koncert pro housle, klavír a 17 nástrojů, op. +more 5 (1942) * Tourist Death, koncertní árie pro soprán a komorní orchestr, op. 7 (text Archibald MacLeish, 1943) * Komorní koncert pro devět nástrojů, op. 10 (1944) * Variace pro orchestr, op. 14 (1945) * Komorní koncert pro 12 nástrojů, op. 16 (1948) * L'Emprise du Donné, op. 21 (1950) * Perpetuum Mobile: The City, dramatická symfonie pro vypravěče a orchestr (text William Carlos Williams), op. 24 (1951) * 6 orchestrálních skladeb, op. 31 (1954) * Koncert pro klavír a orchestr, op. 32 (1954) * Concertino pro violu a komorní orchestr, op. 35 (1954) * Träume vom Tod und vom Leben - symfonie pro sóla vypravěče, smíšený sbor a orchestr, op. 33 (text Hans Arp, 1955) * Symfonická fantasie pro orchestr, op. 39 (1956) * Overtura pro orchestr, op. 48 (1958) * Koncert pro housle a orchestr, op. 50 (1958) * 3 bagately pro smyčcový orchestr, op. 51 (1958) * Art for Art's Sake - fantasie pro jazzový orchestr, op. 52 (1959) * Concertino pro trombon a orchestr, op. 53 (1960) * Introduction, Funeral March and Fanfare, op. 57 (1961) * Koncert pro violoncello a orchestr, op. 58 (1962) * Symfonická rapsódie pro orchestr, op. 63 (1965) * A Prayer - symfonická kantáta pro mezzo-soprán, mužský sbor a orchestr, op. 68 (text James Joyce, 1965) * Legenda pro soprán, klavír a orchestr, op. 82 (text Hart Crane, 1968) * Laboratoire Central - malá kantáta pro vypravěče, ženský sbor a nástroje, op. 88 (text Max Jacob, 1970) * Scéna a árie pro soprán a orchestr, op. 89 (Georg Heym, 1970).

Komorní skladby

10 kánonů pro dechové trio, op. 2 (1939) * Smyčcový kvartet č. +more 1, op. 3 (1940) * Dechový kvintet, op. 11 (1944) * Sonáta pro housle a klavír, op. 12a (1944) * Sonáta pro flétnu a klavír, op. 12b (1944) * Klavírní trio, op. 20 (1950) * Smyčcový kvartet č. 2, op. 22 (1950) * Duo pro violoncello a klavír, op. 23 (1951) * Smyčcový kvartet č. 3, op. 26 (1951) * 5 skladeb pro klarinet a klavír, op. 29 (1952) * Rapsodie concertante pro housle a klavír, op. 36 (1955) * Smyčcové trio, op. 42 (1956) * Humoreska pro 6 percusionistů, op. 44 (1957) * Smyčcový kvartet č. 4, op. 45 (1958) * Marijuana - Variations non sérieuses, pro housle, trombón, vibrafon a klavír, op. 54 (1960) * Sinfonietta da Camera, op. 55 (1961) * Smyčcový kvartet č. 5, op. 59 (1963) * Quatre bagatelles pro trombon a klavír, op. 61 (1963) * Fantasie pro housle solo, op. 56 (1961) * Smyčcový kvartet č. 6, op. 65 (1965) * Suita pro housle a klavír, op. 66 (1965) * Sonatina pro flétnu violu a harfu, op. 69 (1966) * Trois Caprices pour vibraphone, op. 70 (1966) * Smyčcový kvartet č. 7, op. 72 (1966) * Capriccio pro flétnu a smyčce, op. 79 (1967) * Suite pro devět nástrojů, op. 81 (1967) * Smyčcový kvartet č. 8, op. 83 (1968) * Saxophone Quartet, op. 84 (1969) * Malá suita pro klarinetový sextet, op. 90 (1970) * Smyčcový kvartet č. 9, op. 93 (1972).

Klavírní skladby

Klavírní sonáta, op. 1 (1939) * 4 Piano Pieces, op. +more 8 (1943) * 3 Piano Pieces, op. 19 (1949) * Fantasie pro klavír, op. 27 (1952) * 6 Short Piano Pieces, op. 28 (1952) * Sonata quasi una Fantasia, op. 43 (1957) * Concertino pro dva klavíry, op. 47 (1958) * Trois Ètudes miniatures, op. 64 (1965) * Toccata pour piano, op. 62 (1964) * Petite Suite, op. 75 (1966) * Rondo capriccioso, op. 78 (1967) * Tre Intermezzi per pianoforte, op. 87 (1970).

Vokální skladby

6 písní pro bas a klavír, op. 6 (1942) * 3 písní pro soprán a klavír, op. +more 9 (text Pablo Picasso, 1943) * Empedokles pro smíšený sbor a cappella, op. 13 (slova Friedrich Hölderlin, 1944/45) * L'explication des Metaphores, pro vypravěče, dva klavíry harfu a bicí, op. 15 (slova Raymond Queneau, 1947) * 4 písně pro soprán a klavír, op. 18 (slova Michel Leiris, 1949) * 5 písní pro soprán a klavír, op. 25 (1951) * 4 písně pro soprán a klavír, op. 34 (slova James Joyce, 1954) * La Notte (Angelo Poliziano), Epigramma (Torquato Tasso) a A se stesso (Giacomo Leopardi) pro smíšený sbor, op. 37 (1955) * Serenade pro baryton a osm nástrojů, op. 38 (Friedrich Hölderlin, Clemens Brentano, 1955) * The Renegade pro smíšený sbor a nástroje, op. 40 (text Lionel Abel, 1956) * Capriccio pro vysoký soprán a 9 nástrojů, op. 41 (Friedrich Hölderlin, 1956) * Trois Poèmes de Georges Limbour pro soprán a šest nástrojů, op. 46 (slova Georges Limbour, 1958) * Damocles pro soprán a klavír, op. 49 (Michel Leiris, 1958) * 2 písně pro soprán a klavír, op. 67 (Aimé Cesaire, 1965) * Two Settings after William Blake pro smíšený sbor, op. 71 (1966) * Trois Poèmes de Georges Bataille pro bas a klavír, op. 73 (1966) * Motifs pro vypravěče a nástroje (text Georges Limbour), op. 74 (1967) * Deux Poèmes pro soprán a klavír (text Michel Leiris), op. 76a (1966) * Chanson Dada, tři melodramata pro vysoký hlas a nástroje, op. 76b (Tristan Tzara, 1966) * Sonet pro soprána pět nástrojů, op. 77 (text Edward Estlin Cummings, 1967) * 4 písně pro bas a klavír, op. 80 (text Carl Einstein, 1967) * 4 písně pro bas a klavír, op. 86 (text Paul Celan, 1969) * Trois Poèmes de Pierre Reverdy pro vokální kvartet a klavír, op. 92 (1971).

Muzikologická díla

Schoenberg et son école (Paris, 1946; English translation, N. Y. +more, 1949) * Introduction à la musique de douze sons (Paris, 1949) * L'Artiste et sa conscience (Paris, 1950) * L'Evolution de la musique, de Bach à Schönberg (Paris, 1952) * Histoire de l'opéra (Paris, 1957) * Thinking for Orchestra (spoluautor J. Maguire, N. Y. , 1958) * Un Grand Représentant de la musique contemporaine (spoluautoři K. Wolff, Erich Itor Kahn, Paris, 1958; English translation, N. Y. , 1958) * Schönberg (Paris, 1969) * Le Compositeur et son double (Paris, 1971) * Les Fantômes de l'opéra (Paris, 1973) * dále přispíval svými články do revue Les Temps modernes (aplikace existencionalistických myšlenek na muzikologii).

Important

Externí odkazy

[url=http://www.bach-cantatas.com/Bio/Leibowitz-Rene.htm]Život a dílo[/url] * [url=http://www.angelfire.com/music2/reneleibowitz/rl.html]Životopis a diskografie[/url]

Kategorie:Francouzští hudební skladatelé Kategorie:Francouzští dirigenti Kategorie:Francouzští muzikologové Kategorie:Francouzští hudební pedagogové Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Druhá vídeňská škola Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Narození 17. +more února Kategorie:Narození ve Varšavě Kategorie:Úmrtí 29. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži.