Rybníkářství na Pohořelicku

Na jižní Moravě má rybníkářství dlouhou a bohatou tradici. Mezi místní význačné rybníkářské regiony patří i Pohořelicko. Rybníky zde představují typický prvek krajiny. Rybníky byly na Pohořelicku zakládány již ve středověku a jejich historie tak sahá půl tisíciletí do minulosti. Rybníky na Pohořelicku však zažily i kompletní zánik a jejich obnova nastala teprve až v polovině 20. století.

Současná tzv. pohořelická rybniční soustava je tvořena rybníky různé velikosti. +more Toto označení zahrnuje i rybníky, které se nachází mimo katastrální území města Pohořelice (jedná se o rybník Novoveský a v jeho povodí téměř o desítku menších rybníků). Základním potřebným zdrojem vody pro podstatnou část pohořelických rybníků je řeka Jihlava, další dodatečnou potřebnou vodu pro některé rybníky poskytují i menší potoky - Olbramovický a Šumický.

Historie rybníků na Pohořelicku

Prvotní vznik pohořelických rybníků spadá převážně do období konce středověku, do doby označované jako „zlatá éra rybníkářství“. Rybníky tehdy patřily k objektům, které přinášely nemalý hospodářský výnos vlastníkům a současně i významně ovlivňovaly tamní krajinu. +more Na Pohořelicku patřily mezi nejvýznačnější zakladatele rybníků rody Pernštejnů a Žabků.

Do první poloviny 16. +more století je datováno vybudování tří největších vodních ploch v pohořelické rybniční soustavě (okolo roku 1525 vznikl rybník Starý, v roce 1535 následoval rybník Lenovický, v současnosti nazývaný Novoveský, a dále rybník Vrkoč s datem vzniku 1562). V oblasti byla založena i řada dalších menších rybníků, které sloužily k odchovu „plodu“ - rybích násad.

Pohořelické rybníky prošly po svém vzniku a v průběhu času obdobími prosperity, přečkaly i doby krizové (třicetiletá válka, reforma poddanství) a dočkaly se i doby svého zmaru. Na konci +more_století'>18. a na začátku 19. století nastala výrazná změna hospodaření v krajině. Narůstala potřeba nových polních, lučních a pastevních ploch. Rybníky byly v podstatě jedinou možností, jak potřebné nové plochy získat. Souběžně s přechodem židlochovického panství, pod které spadala i pohořelická oblast, do rukou Habsburků (rok 1819), byly v průběhu několika let zlikvidovány všechny větší, ale i menší rybníky v oblasti Židlochovic a Pohořelic. Jako jeden z posledních byl vysušen v roce 1832 i rybník Lenovický (Novoveský). Nastal tak úplný zánik pohořelické rybniční soustavy.

Složitá doba po skončení druhé světové války v roce 1945 a v následujících několika letech (odchod a odsun německého obyvatelstva, příchod nových osídlenců, rozhárané vlastnické poměry, atd. ) vytvořila podmínky pro obnovu pohořelických rybníků. +more Direktivní poměry umožnily doslova přes noc obnovu tří základních rybničních velikánů. Rybník Novoveský (138 ha) byl znovu vytvořen v roce 1948, Starý (130 ha) v roce 1949 a Vrkoč (156 ha) v roce 1950. Postupně vznikaly v rámci systému uvedených tří základních rybníků další menší rybníky. V povodí Novoveského rybníka na drobných potocích Suchý, Miroslávka a Olbramovický se nachází téměř desítka menších rybníků. Ve výtopě Vrkoče byly vybudovány čtyři menší separátní rybniční plochy. Ve Velkém Dvoře v podstatě ve výtopě rybníka Starý vznikl systém více než 20 menších rybníků, které slouží k manipulaci, odchovu a přezimování násad a přechovávání matečních ryb. Několik rybníků se nachází i na Šumickém potoce.

Z hlediska majitelů rybníků se po roce 1945 jednalo o stát, jmenovitě o tzv. Státní statky, o podniky Rybářství v Hodoníně (1949), v Hrušovanech u Brna (1951), v Brně (1952) a od roku 1965 o Státní rybníkářství Pohořelice n. +morep. V roce 1994 došlo k privatizaci této organizace a vzniklo Rybníkářství Pohořelice, akciová společnost se sídlem v Pohořelicích.

Současnost rybníkářství na Pohořelicku

Společnost Rybníkářství Pohořelice aktuálně obhospodařuje na jižní Moravě téměř 150 rybníků, na území 10 obcí s rozšířenou působností (Břeclav, Mikulov, Znojmo, Moravský Krumlov, Pohořelice, Hustopeče, Bučovice, Slavkov u Brna, Vyškov a Blansko) v rámci Jihomoravského kraje. Z toho je 133 nádrží (1328 ha) ve vlastnictví firmy a 12 nádrží (81 ha) je dlouhodobě pronajatých.

Převážnou část produkce (okolo 85 %) tvoří kapr. Zbývající část produkce připadá především na tzv. +more býložravé ryby, které jsou v České republice nepůvodní - tolstolobik bílý, tolstolebec pestrý a bílý amur. Z dravců je to sumec velký a v menším počtu i štika obecná a candát obecný. Kapr je v Česku k prodeji v období kolem Vánoc, v průběhu celého roku je však ve velkém vyvážen do zahraničí.

CHZO „Pohořelický kapr“

V roce 2007 bylo rozhodnuto o zápisu „Pohořelického kapra“ do Rejstříku EU chráněných označení původu. Označení „chráněné zeměpisné označení“ získávají potraviny, které jsou kvalitní a jejichž výroba je spjata jak s danou oblastí, tak i s bohatou lokální tradicí. +more Ke kvalitě Pohořelického kapra mimo jiné významně přispívají i jedinečné půdní a klimatické podmínky jižní Moravy.

Reference

Kategorie:Pohořelice Kategorie:Rybníkářství