Schiffovy báze

iminu. Schiffovy báze jsou iminy, u kterých je R3 alkylová nebo arylová skupina (ne vodík). R1 a R2 mohou být vodíky

Schiffovy báze (pojmenované po Hugu Schiffovi) jsou organické sloučeniny s obecným vzorcem R2C=NR' (R' ≠ H). Jsou podskupinou iminů.

Existuje pro ně řada speciálních názvů, například Schiffovy báze odvozené od anilinu, u nichž je R3 (viz obrázek výše) fenyl (nebo substituovaný fenyl, se nazývají anily, zatímco bis-sloučeniny se často označují jako salenové sloučeniny.

Označení Schiffovy báze se pro tyto sloučeniny obvykle používá, když se používají jako ligandy v komplexech s kovovými ionty. Některé z těchto komplexů, například komplexy korinu, se vyskytují v přírodě, ovšem většina z nich se vyrábí uměle a používá se na přípravu katalyzátorů jako jsou Jacobsenovy katalyzátory.

Příprava

Schiffovy báze se dají připravit z alifatického či [url=://www.mdpi.net/molbank/molbank2004/m0352.htm| issn =1422-8599| accessdate = February 22, 2010}}

[[Soubor:Schiff Base. png|700px|střed|náhled|Směs 4,4'-oxydianilinu 1 (1,00 g, 5,00 mmol (jednotka)|mol) a o-vanilinu 2 (1,52 g, 10,0 mmol) v methanolu (40,0 ml) je míchána při pokojové teplotě po dobu jedné hodiny za vzniku oranžové sraženiny; po filtrace|filtraci a promytí methanolem vznikne čistá Schiffova báze 3 (2,27 g, 97 %)][aromatický amin|aromatického aminu]] a karbonylové sloučeniny nukleofilní adicí za vzniku hemiaminalu a jeho následnou dehydratací na imin. +more V jednom z příkladů reaguje 4,4'-diaminodifenylether s o-vanilinem:{{Cite journal| last = Jarrahpour| first = A. A. |author2=M. Zarei | title = Synthesis of 2-({[4-(4-{[(E)-1-(2-hydroxy-3-methoxyphenyl)methylidene amino}phenoxy)phenyl imino}methyl)- 6 -methoxy phenol| journal = Molbank| volume = M352| date = February 24, 2004| url =[/url]].

V biochemii

Schiffovy báze jsou běžnými meziprodukty enzymatických reakcí, při kterých aminová skupina, například koncová skupina lysinového zbytku, vratně reaguje s aldehydovou či ketonovou skupinou kofaktoru nebo substrátu. Jeden z častých enzymových kofaktorů, pyridoxalfosfát, vytváří se zbytkem lysinu Schiffovu bázi a je transaldiminován na substrát(y). +more Obdobně další kofaktor retinal vytváří Schiffovy báze s rodopsiny, tato reakce je důležitou součástí mechanismu vnímání světla.

V koordinační chemii

Schiffovy báze se často používají jako ligandy v koordinační chemii, zde jsou obvykle odvozené od alkyldiaminů a aromatických aldehydů. Iminový dusík je zásaditý a působí jako akceptor π elektronů.

Cu(Salox)2. png|Komplex Cu2+ a salicylaldoximu Salen structure. +moresvg|Saleny jsou tetradentátní ligandy, u nichž při tvorbě komplexu dochází k deprotonaci Jacobsen's catalyst (S,S). png|Jacobsenovy katalyzátory jsou odvozeny od chirálních salenových ligandů.

Chirální Schiffovy báze byly jedněmi z prvních ligandů použitých při asymetrických katalyzátorů. Roku 1968 vyvinul Rjódži Nojori komplex mědi a Schiffovy báze jako katalyzátor kovem katalyzované karbenoidové cyklopropanace styrenu. +more Za tento objev získal v roce 2001 Nobelovu cena za chemii.

střed

Konjugované Schiffovy báze

Konjugované Schiffovy báze silně absorbují v ultrafialové až viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Tato absorpce je základem pro určení anisidinového čísla, které udává míru oxidačního rozkladu tuků a olejů.

Reference

Kategorie:Iminy