Seinsheimové
Author
Albert FloresSeinsheimové (též Saunsheimové) jsou původem bavorský šlechtický rod, jeden z nejstarších rodů ve Frankách. Jejich rodové sídlo je Seinsheim východně od Ochsenfurtu. Známější větví Seinsheimů je pozdější český knížecí rod Schwarzenbergů.
Historie rodu
V roce 1147 byl v Seinsheimu poprvé zmíněn Eispertus de Souvensheim z lenní rodiny würzburgských knížat-biskupů. Rod Seinsheimských za svého předka považuje alemanského šlechtice Erkingera, popraveného v roce 917, a dále jeho syna Konráda. +more Jméno Erking se proto stalo rodovou přezdívkou.
Již ve 13.-14. století se rod rozdělil na tři větve, ty měly svá sídla
# v Hohenkottenheimu (vymřela v roce 1591 s Jiřím Ludvíkem ze Seinsheimu) # ve Wässerndorf a Erlach (vyhasla roku 1555) # Stephansberg Již v roce 1243 se hrad Stephansberg objevuje jako majetek Apollonia staršího ze Seinsheimu. Jeho syn Hildebrand († 1386) je považován za prapředka rodu Schwarzenbergů, neboť po něm a jeho bratrovi se hlavní linie rozdělila na starší Stephansbergskou a mladší Seinsheimskou.
Knížata ze Schwarzenbergu
ze Schwarzenbergu Hildebrandův vnuk ze starší stephansbergské linie, Erkinger I. +more ze Seinsheimu, získal v roce 1405 franské panství Schwarzenberg s hradem a roku 1435 hrad Hohenlandsberg a začal se psát svobodný pán ze Schwarzenbergu. Po vymření rodové linie Seinsheim-Wässerndorf přestavěl v roce 1555 hrabě Bedřich ze Schwarzenbergu wässerndorfský zámek.
V roce 1599 byli Schwarzenbergové (Adolf ze Schwarzenbergu) povýšeni do říšského hraběcího stavu a v roce 1670 na říšská knížata (Jan Adolf ze Schwarzenbergu). Seinsheim se stal hlavním sídlem schwarzenberského panství, které se roku 1500 stalo součástí Franské říše a v roce 1806 připadlo Bavorskému království. +more Schwarzenbergové byli v 18. století zdaleka největšími držiteli půdy ve Frankách a také jedněmi z největších statkářů v Čechách.
Hrabata ze Seinsheimu
Mladší neboli seinsheimská linie od první poloviny 14. století se přikláněla k bavorskému dvoru. +more Ve sporu se svými schwarzenberskými příbuznými prohlásili v letech 1655/62, že se vzdávají všech rodových statků ve Frankách. Zámek Sünching Od té doby byl hlavním sídlem katolického rodu zámek Sünching u Řezna, který již v roce 1572 získal Jiří Ludvík.
Od roku 1678 existovaly dvě linie Sünchinská a Wenská, která zanikla v roce 1834. Dva členové rodu byli povýšení do stavu říšského hraběte - v roce 1705 Maxmilián František ze Seinsheimu-Sünchingu († 1737) a v roce 1711 Maxmilián Eberhard ze Seinsheimu-Wengu († 1737), což však nemělo na postavení rodu zásadní vliv.
V 18. století patřili Seinsheimové mezi sedm nejvlivnějších rodů v Bavorsku. +more V roce 1758 nechal Josef František hrabě ze Seinsheimu-Sünchingu postavit dnešní zámek s vodním příkopem v Sünchingu. Autorem návrhu byl tehdejší mnichovský dvorní architekt François de Cuvilliés starší. V roce 1764 získali hrabata ze Seinsheimu také zámek Schönach.
V témže roce byl v mnichovském okrese Kreuzviertel postaven Seinsheimský palác, který sloužil jako rezidence bavorského ministra, hraběte Josefa Františka Marii ze Seinsheimu, prezidenta Akademie věd, která zde pořádala své akce. V roce 1780 zde hostoval i Wolfgang Amadeus Mozart.
V 19. století byl svěřenský fond Sünchingů spojen s dědičným křeslem v bavorské říšské radě. +more Rodina hrabat Seinsheimů-Sünchingu vymřela v mužské linii v roce 1917 osobou hraběte Maxmiliána Karla Floriána ze Seinsheimu.
Po smrti poslední ženské členky rodu, hraběnky ze Seinsheimu v roce 1958 přešel zámek do vlastnictví jejího vnuka barona z Hoenningu O'Carroll a od té doby ho obývá jeho rodina. S výjimkou zvláštních akcí zámek není veřejně přístupný.
Erb
Rodový erb znázorňuje štít rozdělený střídavě (pěti až sedmi) stříbrnými a modrými pruhy. Na štítu je přilba s modrostříbrnými přikryvadly a trup vousatého muže v červeném kabátci se stříbrným límcem a stříbrně zakončeným špičatým kloboukem, zdobeným třemi pavími pery.
Významní představitelé rodu
bamberský +morejpg|náhled'> Josef František Maria ze Seinsheimu, bavorský vyslanec, ministr války (1707-1787).
* Adam Bedřich ze Seinsheimu (1708-1779), kníže-biskup würzburský (1755-1779) a bamberský (1757-1779) * Eberhard ze Saunsheimu, německý mistr Řádu německých rytířů (1420-1443) * Erkinger, zemský velitel Řádu německých rytířů (1362-1437) * Jiří Ludvík ze Seinsheimu, okresní plukovník franského kruhu (1514-1591) * Josef František Maria ze Seinsheimu, diplomat a politik Bavorského kurfiřtství (1707-1787) * Karel ze Seinsheimu (1784-1864), předseda bavorského zemského sněmu * Maxmilián František ze Seinsheimu, volební bavorský tajný rada a prezident Hofrat (1681-1739) * Maxmilián ze Seinsheim-Grünbachu (1811-1885), německý politik, dědičný říšský rada
Reference
Externí odkazy
Literatura
Claudius Stein: Zwischen München, Sünching und Schönach. Kindererziehung und Privatleben der Familie Seinsheim im Übergang vom Ancien zum Neuen Bayern In: Verhandlungen des Historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg, Band 162, Regensburg 2022, S. +more 215-250, . * Heinrich Zoepfl: Denkschrift betreffend den hohen Adel und die Ebenbürtigkeit des Gräflichen Hauses Seinsheim, Heidelberg 1867. * Wolfgang Wüst: Die Akte Seinsheim-Schwarzenberg: eine fränkische Adelsherrschaft vor dem Reichskammergericht, In: Jahrbuch für fränkische Landesforschung 62 (2002) S. 203-230. * Kurt Andermann: Seinsheim. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 24, Duncker & Humblot, Berlin 2010, ISBN 978-3-428-11205-0, S. 194-196. * Rudolf Reiser: Alte Häuser - große Namen. 2. , überarb. Aufl. , Stiebner, München 1988.
Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:Schwarzenbergové Kategorie:Bavorské šlechtické rody