Sergej Krikaljov

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Sergej Konstantinovič Krikaljov je bývalý ruský kosmonaut a vesmírný konstruktér. Narodil se 27. srpna 1958 v Leningradě (dnešní Petrohrad) v Sovětském svazu. Absolvoval Leningradskou státní univerzitu a poté se připojil k ruskému kosmickému programu. V roce 1985 se stal členem skupiny kosmonautů a v roce 1994 se poprvé vydal do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis. Během své kariéry Krikaljov absolvoval šest vesmírných letů a strávil celkem 803 dní, 9 hodin a 38 minut ve vesmíru. Byl součástí expedicí na ruskou kosmickou stanici Mir a Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Kromě toho byl také zástupcem velitele mise a později ředitelem Ruského kosmického výzkumného ústavu. Krikaljov se stal prvním člověkem, který zažil přechod mezi dvěma různými systémy času, když se během svého letu na Mir ocitl v době rozdělení Sovětského svazu na Rusko a zbytek Společenství nezávislých států. Po dokončení své kosmické kariéry se Krikaljov stal vedoucím výzkumníkem v Ruské ústavu pro kosmický výzkum a zahájil spolupráci s NASA jako poradce pro lety posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. V současné době žije v Moskvě se svou manželkou a dvěma dětmi.

Sergej Konstantinovič Krikaljov ( * 27. srpna 1958 Leningrad, RSFSR (nyní Rusko)) je bývalý sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti. V letech 1988-2005 absolvoval šest kosmických letů o celkové délce 803 dní a osm výstupů do vesmíru. Od roku 2005 držel rekord v celkové délce pobytu v kosmu, který překonal v roce 2015 Gennadij Padalka. Od března 2009 je prvním civilním náčelníkem Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku.

Život

Mládí

Sergej Krikaljov je rodilý Leningraďan, roku 1981 získal titul inženýra na Leningradském mechanickém institutu (dnes Baltská státní technická univerzita „Vojenmech“ D. F. +more Ustinova). Roku 1981 nastoupil do NPO Eněrgija, zde se účastnil vypracovávání instrukcí pro kosmonauty a palubní dokumentace, byl přidělen do Střediska řízení letů v Koroljovu, po ztrátě spojení se Saljutem 7 roku 1985 byl ve skupině, která připravovala opravářský let ke stanici.

Kosmonaut

Záhy po nástupu v Eněrgiji se Krikaljov přihlásil mezi kosmonauty, v červnu 1983 získal souhlas lékařů k výcviku. Členem oddílu kosmonautů NPO Eněrgija se stal 2. +more září 1985. Prošel všeobecnou kosmickou přípravu a 28. listopadu 1986 získal kvalifikaci zkušební kosmonaut. Byl zařazen ve skupině připravující se na lety raketoplánem Buran, v posádce s kosmonautem Letecko-výzkumného institutu Alexandrem Ščukinem.

První let (1988/89)

V březnu 1988 byl převeden do programu letů na orbitální stanici Mir. V posádce Sojuzu TM-7 zaměnil na postu palubního inženýra Alexandra Kaleriho, vyřazeného ze zdravotních důvodů. +more Sojuz TM-7 odstartoval 26. listopadu 1988 s Alexandrem Volkovem, Sergejem Krikaljovem a Jean-Loup Chrétienem na palubě. Chretien se po měsíci vrátil s Vladimirem Titovem a Musou Manarovem. Na stanici zůstali jako 4. základní posádka Volkov, Krikaljov a z předcházející posádky Valerij Poljakov. Trojice zůstala na stanici do dubna 1989, kdy se vrátila na Zem, stanici ponechali v automatickém režimu letu.

Druhý let (1991/92)

Od června 1990 byl palubním inženýrem záložní posádky letu Sojuz TM-11 (v posádce s Anatolijem Arcebarským a Helen Sharmanovou). Po startu Sojuzu TM-11 se posádka Arcebarskij, Krikaljov, Sharmanová stala hlavní pro následující let. +more Se Sojuzem TM-12 odstartovali 18. května 1991, po převzetí stanice od stávající posádky tato se Sharmanovou přistála a Arcebarskij s Krikaljovem zůstali na Miru jako 9. základní posádka. Nedlouho před plánovaným přistáním bylo rozhodnuto o ponechání Krikaljova i v následující základní posádce. Ve výměnném Sojuzu TM-13 v říjnu 1991 totiž letěl rakouský a kazašský kosmonaut, kteří se ihned vraceli. Proto mohl pouze Arcebarského nahradit Alexandr Volkov. Volkov s Krikaljovem přistáli 25. března 1992. Krikaljovův druhý let tak trval 311 dní a 20 hodin, během letu šestkrát vystoupil do vesmíru.

Sergej Krikaljov na ISS, 9. 11. 2000

Třetí let (1994)

V září 1992 byl vybrán pro první let ruského kosmonauta v americkém raketoplánu. Od listopadu 1992 se v houstonském středisku NASA připravoval na misi STS-60. +more Potřetí se vydal do vesmíru z mysu Canaveral na palubě Discovery 3. února 1994, raketoplán přistál 11. února po 8 dnech, 7 hodinách a 9 minutách letu.

V Houstonu

Od dubna 1994 do února 1995 působil v Houstonu jako náhradník Vladimira Titova pro let STS-63. Při letech programu Shuttle-Mir (STS-63, STS-71, STS-74 a STS-76) zastával funkci vedoucího skupiny ruských pracovníků Střediska řízení letů přidělených do Houstonu.

Čtvrtý let (1998)

V lednu 1996 byl jmenován palubním inženýrem v Expedici 1, start se odkládal, proto byl mezitím zařazen do posádky STS-88. Raketoplán Endeavour odstartoval 4. +more prosince, připojil k základnímu bloku ISS Zarja blok Unity a přistál 16. prosince 1998. Let trval 11 dní 19 hodin a 18 minut.

Pátý let (2000/01)

Dne 31. října 2000 konečně odstartovala v Sojuzu TM-31 první základní posádka ISS (William Shepherd, Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov), ke stanici se připojili 2. +more listopadu a zůstali na ní do 19. března 2001.

Sergej Krikaljov na ISS, 16. 5. 2005

Šestý let (2005)

V říjnu 2000 byl jmenován velitelem záložní posádky Expedice 7. Po havárii Columbie v únoru 2003 byly posádky několikrát reorganizovány, nakonec byl Krikaljov určen velitelem Expedice 11. +more K šestému letu odstartoval 15. dubna 2005 v Sojuzu TMA-6, přistál 10. října 2005 po 179 dnech letu.

Po letu

V květnu 2006 byl předběžně určen velitelem záložní posádky Expedice 17 a hlavní Expedice 19, už v březnu 2007 byl z přípravy odvolán a nahrazen Gennadijem Padalkou.

Manažer

V únoru 2007 byl jmenován viceprezidentem společnosti RKK Eněrgija pro pilotované lety, při zachování statusu kosmonauta. V létě 2007 po reorganizaci vedení společnosti zůstal pouze náměstkem hlavního konstruktéra společnosti. +more V březnu 2009 odešel z oddílu kosmonautů i vedení společnosti Eněrgija a převzal funkci náčelníka Vědeckovýzkumného zkušebního střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.

Rodina, zájmy

Krikaljov je ženatý, manželka je inženýrkou v RKK Eněrgija, mají dceru.

Od roku 1977 se věnoval letecké akrobacii na kluzácích, byl členem reprezentace Leningradu (1980-81). Roku 1983 se stal absolutním mistrem Moskvy v letecké akrobacii, reprezentoval Sovětský svaz, později Rusko. +more Roku 1997 byl na světovém mistrovství v Turecku členem vítězného ruského družstva, individuálně získal stříbrnou medaili. Roku 2001 na 2. světových leteckých hrách v Barceloně byl hlavním trenérem ruské reprezentace.

Řády a vyznamenání

Sovětská vyznamenání

Hrdina Sovětského svazu - 27. dubna 1989 * +moresvg'>60x60pixelů Leninův řád - 27. dubna 1989 * 60x60pixelů Řád přátelství mezi národy - 25. března 1992 - za úspěšnou realizaci kosmického letu na orbitální stanici Mir a současně za odvahu a hrdinství * Čestný titul Pilot-kosmonaut SSSR - 1989.

Ruská vyznamenání

Hrdina Ruské federace - 11. dubna 1992 - za odvahu a hrdinství projevené během dlouhého kosmického letu na orbitální stanici Mir * +morepng'>60x60pixelů Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy - 5. dubna 2002 - za odvahu a vysokou profesionalitu projevenou během dlouhého kosmického letu na Mezinárodní vesmírné stanici *60x60pixelů Řád cti - 15. dubna 1998 - za úspěšnou účast a dosažení vysokých sportovních výsledků na Prvních světových leteckých hrách *60x60pixelů Medaile Za zásluhy při objevování vesmíru - 12. dubna 2011 - za skvělé služby v oblasti průzkumu a využívání vesmíru, za dlouhodobou svědomitou práci a aktivní sociální činnost *60x60pixelů Pamětní medaile 300. výročí Petrohradu - 2005 *Zasloužilý mistr sportu Ruska.

Zahraniční vyznamenání

60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie - Francie, 1989 * +moresvg'>60x60pixelů Řád vycházejícího slunce III. třídy - Japonsko, 2019 * 60x60pixelů NASA Distinguished Public Service Medal - USA, 2003 * 60x60pixelů NASA Space Flight Medal - USA, 1996, 1998 a 2001.

Ostatní ocenění

Medaile Alexeje Leonova - Kemerovská oblast, 2015 - za osm dokonalých výstupů do vesmíru * Čestný občan Petrohradu - 2007 * Čestný odznak Za zásluhy o Petrohrad - 2018