Seznam klášterů v Brně
Author
Albert FloresSeznam klášterů v Brně je článek na české Wikipedii, který poskytuje seznam a informace o klášterech nacházejících se v Brně, druhém největším městě v České republice. Článek obsahuje seznam klášterů, který zahrnuje kláštery augustiniánů, dominikánů, benediktinů a dalších řádů, které se v Brně vyskytovaly nebo stále nachází. Každý klášter je popsán důkladněji, včetně jeho historie, architektury a klíčových informací. Článek také obsahuje odkazy na další informační zdroje o jednotlivých klášterech pro ty, kdo se chtějí dozvědět více.
Starobrněnského kláštera (fotografie z roku 2017) Seznam klášterů v Brně tvoří výčet církevních staveb klášterního charakteru na dnešním území největšího moravského města. Seznam je rozdělen do tří částí. V té první se nacházejí stavby existující, kde jsou zahrnuty jak kláštery, které fungují dodnes, tak objekty, které již náboženským funkcím neslouží, ale v minulosti sloužily jako konventy. Druhá sekce obsahuje zcela zaniklé kláštery, ze kterých se do dnešních dob nezachovalo nic, případně zůstaly pouze archeologické stopy. Poslední část seznamu popisuje dvory a rezidence, které nemají klasický klášterní charakter, ale byly v majetku církevních řádů, jež je využívaly.
V rámci těchto kapitol jsou kláštery řazeny abecedně podle běžně používaných a rozšířených názvů církevních řádů (tedy místo označení s oficiálním názvem, např. „klášter řádu bratří kazatelů“, je použito označení „klášter dominikánů“), který v té určité stavbě jako první působil. +more Dále je u každé stavby zmíněno umístění se zeměpisnými souřadnicemi, obrázek (pokud je dostupný), oficiální název prvního působícího řádu a stručný historický popis kláštera.
Výčet celkem 37 staveb není úplný a vychází z knihy Encyklopedie moravských a slezských klášterů ( Libri, 2005). Hlavní autor této publikace, Dušan Foltýn, v předmluvě uvádí, že v případě klášterů založených do poloviny 19. +more století se jedná o kompletní seznam. Od poloviny 19. století ale vzhledem k velkému rozšíření nejrůznějších menších řádů a kongregací vzniklo velké množství nových objektů klášterního charakteru. Proto bylo u takových staveb přistoupeno k výběru nejdůležitějších klášterů s ohledem na historický význam či architekturu. Oproti této publikaci byl přidán navíc pravoslavný monastýr.
Existující kláštery
Název | Obrázek | Umístění | Denominace | Poznámky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Klášter alžbětinek (Brno) | 75px | Brno-střed (Kamenná ul. +more) | řád svaté Alžběty | Alžbětinský konvent se špitálem vznikl v polovině 18. století, kdy řádu svaté Alžběty darovala hraběnka Walldorfová dům se zahradou. Ten však svou malou velikostí nevyhovoval, proto byl poblíž Svratky zakoupen pozemek pro zřízení nového kláštera. Ten byl koncem 18. století dokončen, plánovaný kostel ale postaven nebyl (je zde pouze kaple svaté Alžběty). Po roce 1950 se konvent stal součástí Charity, nacházela se zde léčebna dlouhodobě nemocných a domov důchodců, řeholnice tu však nadále mohly pracovat. V současné době zde opět existuje konvent a sestry pracují v tamním hospici. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Augustiniánský klášter u kostela svatého Tomáše (Brno) | 75px | Brno-střed (Moravské nám. ) | řád svatého Augustina (původně) | Klášter augustiniánů při kostelu Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola na Moravském náměstí byl vybudován ve 14. století na popud Jana Jindřicha. V následujícím století byl dále rozšiřován, koncem 15. století byl začleněn do vnitřního města pomocí městských hradeb. V 18. století byl klášter barokně přestavěn. Podle výnosu Josefa II. z roku 1783 se augustiniáni přestěhovali do prostor Starobrněnského kláštera a budovy bývalého augustiniánského kláštera připadly stavům. Dnes je část augustiniánského kláštera znám jako Místodržitelský palác a slouží potřebám Moravské galerie. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
klášter boromejek | 75px | Brno-Líšeň (Šimáčkova ul. ) | kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (původně) | Hrabě Egbert Belcredi založil v roce 1862 v Líšni nedaleko svého zámku řeholní dům sester boromejek. Původně se jednalo o prosté selské stavení, které bylo v roce 1890 přestavěno na školu. Roku 1863 nechal hrabě Belcredi ve dvoře stavení vystavět novou dvoupatrovou budovu pro sestry. Ty zde bydlely a měly zde i kapli svatého Josefa, pěstouna Páně. Boromejky zde od začátku provozovaly sirotčinec, opatrovnu, pracovnu šití a především soukromou klášterní školu. Ta byla změněna na veřejnou v roce 1908. Za druhé světové války byla škola uzavřena, poté se ale výuka znovu rozběhla. Boromejky zde působily do roku 1949, za socialismu areál rovněž sloužil mládeži. Nyní se zde nachází mateřská škola, střední zdravotnická škola, byty a komerční prostory. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
klášter boromejek | 75px | Brno-střed (Údolní ul. ) | kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (původně) | Přímo v Brně vznikl filiální dům boromejek v roce 1864 v dnešní Údolní ulici v čele Obilního trhu. Sestry zde zakoupily usedlost a provozovaly zde rodinnou školu a opatrovnu. O 10 let později zde vystavěly novou budovu (dívčí škola a později penzionát), ve které se nacházela novorománská kaple svatého Karla Boromejského, a postupně získaly i několik dalších okolních domů (jako poslední v roce 1936 původní nájemní dům č. o. 37), do kterých byl umístěn domov mládeže a azylový dům pro staré ženy. Celý areál byl těžce postižen při bombardování Brna v roce 1944, opraveny byly pouze domy č. o. 35 a 37 (tzv. Dům svatého Josefa), ostatní budovy byly strženy. Za domem č. o. 37 sestry nechaly vystavět nový domov mládeže ve funkcionalistickém stylu (1946-1949), který byl ale v roce 1949 zabrán pro učňovský ústav Zbrojovky Brno. Sestry areál definitivně opustily v roce 1950. V domech č. o. 35 a 37 se nachází v současnosti bytové i komerční prostory, volné prostranství mezi nimi vzniklé stržením klášterních budov nebylo nikdy zastavěno. Poválečná budova za domem č. o. 37 opět slouží svému původnímu účelu, tedy jako domov mládeže. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Starobrněnský klášter | 75px | Brno-střed (Mendlovo nám. ) | řád sester cisterciaček (původně) | Klášter na Starém Brně byl založen královnou Eliškou Rejčkou roku 1323 u staršího kostela Panny Marie, kterému bylo, kvůli stavbě klášterního kostela stejného zasvěcení, změněno patrocinium na svatou Annu. Klášterní areál byl dokončen koncem 14. století, za husitských válek byl poškozen. Původní klášter cisterciaček byl zrušen v roce 1782, o rok později se zde usídlili obutí augustiniáni, kteří museli odejít ze svého kláštera s kostelem svatého Tomáše. Na přelomu 18. a 19. století byl konvent doplněn o další budovy, v 19. století zde působil zakladatel genetiky Gregor Mendel. Augustiniánské opatství bylo zrušeno v roce 1950, v roce 1990 byl areál řádu navrácen a augustiniáni zde působí dodnes. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
klášter cyrilek | 75px | Brno-střed (Bílého ul. ) | kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje | V roce 1988, tedy v době, kdy ještě působily tajně, zakoupily sestry cyrilky rodinný dům v Masarykově čtvrti poblíž svého původního kláštera. I když roku 1991 tento areál restituovaly (a zřídily zde školy), budova na Bílého ulici se roku 1991 na krátkou dobu stala hlavním domem kongregace, neboť od roku 1993 zde sídlí česká provincie kongregace. Jedná se o jednopatrový rodinný dům z 20. let 20. století obdobného stylu jako okolní zástavba čtvrti. V budově si sestry v 90. letech 20. století zřídily kapli svatého Cyrila a Metoděje. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
klášter cyrilek | 75px | Brno-střed (Lerchova ul. ) | kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje (původně) | Takzvaná Cyrilometodějská družina, z níž se roku 1928 stala kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje, nechala v letech 1924 a 1925 vystavět v Masarykově čtvrti ústav pro mentálně postižené děti s trojtřídní školou a mateřincem sester s kaplí (část budovy Lerchova č. o. 65 na nároží s Rudišovou ulicí). Pro založení dívčího pensionátu byl objekt v roce 1930 rozšířen o devět okenních os a boční křídlo. Sestry také založily dívčí gymnázium, jeho sousední budova (Lerchova č. o. 63) byla vystavěna roku 1935. Obě budovy byly roku 1940 zabrány jednotkami SS. Po skončení války byla činnost ústavu, pensionátu i gymnázia obnovena. V roce 1949 ale bylo gymnázium zestátněno a o rok později musely definitivně sestry odejít i s postiženými dětmi, přičemž v budově kláštera byla provozována základní škola. Kongregaci byl areál vrácen 1991, v budově č. o. 65 provozují sestry církevní základní školu, v objektu č. o. 63, kde byla roku 1997 zřízena nová kaple, církevní gymnázium a střední pedagogickou školu. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
klášter dcer Božské lásky | 75px | Brno-střed (Lidická ul. ) | kongregace dcer Božské lásky (původně) | Filiální dům (tzv. Marianum) dcer Božské lásky s kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie v dnešní Lidické ulici byl postaven v roce 1878. Jedná se o trojkřídlou třípatrovou novorenesanční stavbu. Od roku 1931 byl součástí Mariana i objekt ženského domova (tzv. Augustinea) s kaplí svatého Augustina na dnešní třídě Kapitána Jaroše, přičemž mezi oběma stavbami se nacházela zahrada. Augustineum, které bylo vystavěno v letech 1930 a 1931, je čtyřpatrová čtyřkřídlá budova v purizujícím stylu.
Zaniklé kláštery
Dvory a rezidence církevních řádů
OdkazyReferenceSouvisející článkySeznam kostelů v Brně * Seznam náboženských staveb v Brně LiteraturaExterní odkazy |