Tvůrce perské správní struktury. Bojoval neúspěšně se Skythy a jen částečně úspěšně s Řeky (potlačení iónského povstání, porážka v bitvě u Marathónu).

Xerxés I.

486 př. n. l.

465 př. n. l.

Vedl nákladnou válku s Řeky, která skončila fiaskem (řecko-perské války). Zavražděn.

Artaxerxés I. -

465 př. n. l.

424 př. n. l.

Fakticky rezignoval na podrobení řeckého prostoru.

Xerxés II.

Říše Alexandra Velikého (330 př. n. l. - 309 př. n. l.)

center\|Argeovská dynastie
Jméno panovníka	Portrét	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Alexandr III. Veliký	+morejpg'>80px	330 př. n. l.	323 př. n. l.	Syn makedonského krále Filipa II. vyvrátil perskou říši Achaimenovců a na jejím místě založil helenizovanou makedonskou říši.
2	Filip III. Arrhidaios		323 př. n. l.	317 př. n. l.	Bratr předchozího. Skutečnou vládu v říši vykonávali Alexandrovi vojevůdci (diadochové).
3	Alexandr IV.		323 př. n. l.	309 př. n. l.	Syn Alexandra Velikého. Rozklad makedonské říše na menší helénistická království. Zavražděn.

Important

Seleukovská říše (312 př. n. l. - 125 př. n. l.)

center|Seleukovská dynastie

Jméno panovníka

Portrét

Počátek vlády

Konec vlády

Poznámka

Seleukos I. +more

80px

312 př. n. l.

281 př. n. l.

Původně vojevůdce Alexandra Velikého zmocnil se jako satrapa babylónský íránských krajů a v roce 306/305 př. n. l. se prohlásil králem.

Seleukos II. Kallinikos

80px

246 př. n. l.

225 př. n. l.

Seleukos III. Sótér Keraunos

80px

225 př. n. l.

223 př. n. l.

Antiochos III. Veliký

Parthská říše (247/238 př. n. l. - 224 n. l.)

center|Arsakovská dynastie

Jméno panovníka

Portrét

Počátek vlády

Konec vlády

Poznámka

Zakladatel dynastie Arsakovců, původně náčelník skythského etnika Parnů. Dobyl část dnešního severovýchodního Íránu (Parthii), ve zbytku země dál vládli Seleukovci.

Novoperská říše (224-651)

center|Sásánovská dynastie

Jméno panovníka

Portrét

Počátek vlády

Konec vlády

Poznámka

Porazil parthského krále Artabana IV. a na troskách jeho říše založil novoperský stát a sásánovskou královskou dynastii.

Šápúr I.

240/241

271/272

Vedl dlouholeté úspěšné války s Římany, při nichž roku 260 zajal císaře Valeriana.

Původně arménský král, syn Šápúra I. Zúčastnil se některých otcových tažení proti Římu.

Podporoval zarathuštrismus a dal popravit náboženského reformátora Máního, zakladatele manicheismu.

Vedl krátkou válku s Římem, při níž zahynul císař Carus. Velký vliv na něj měl duchovní Kartír.

Bahrám III.

293

Svržen svým strýcem Narsém.

Poražen Římany a donucen mírem v Nisibis vzdát se určitých území.

Oženil se s kušánskou princeznou. Po jeho smrti propukly spory o trůn mezi jeho syny.

Ádhar Narsé

309

Vládl jen krátce, svržen převratem.

Bojoval s arabskými kmeny i s Římem, v roce 363 odrazil vpád císaře Juliana do Mezopotámie. Pronásledoval křesťany.

Ardašír II.

379

383

Bratr nebo syn Šápúra II.

Dohodl se Římany o rozdělení Arménie mezi obě říše.

Bahrám IV.

388

399

Odrazil vpád hunských etnik do Mezopotámie.

Oproti svým předchůdcům vystupoval tolerantně vůči křesťanům.

Bahrám V. Gór

80px

421

439

Vedl krátkou válku s Římem, v perské tradici je s ním spojena řada legend.

Diskriminoval křesťany a válčil s východořímskou říší.

Hormizd III.

457

459

Svržen bratrem Pérózem.

Utrpěl těžké porážky od Hefthalitů na severovýchodě.

Postupné posilování moci šlechtických klik.

Kavád I. (poprvé)

488

496

Pokusil se obnovit královskou moc s přispěním sociálně zabarveného hnutí v čele s Mazdakem. Svržen převratem, uprchl k Hefthalitům.

Bratr Kavádův, vládl krátce z vůle šlechty. Sesazen.

Kavád I. (podruhé)

499

531

S pomocí Hefthalitů znovu dosazen na trůn. Vedl války s východořímskou říší. Potlačení mazdakismu.

Reformoval daňový systém a vojenství, po většinu vlády bojoval s císařem Justinianem I. Rozkvět perské kultury.

Vystupoval despoticky, sesazen palácovým převratem.

Husrav II. (poprvé)

80px

590

Syn Hormizdův, svržen vojevůdcem Bahrámem Čóvénem, uprchl do východořímské říše.

Bahrám VI. Čóvén

590

591

Uzurpátor, nepatřil k sásánovskému rodu. Zbaven moci Husravem II. za pomoci východořímských vojsk.

Husrav II.

Arabská nadvláda (cca 634 - 861)

center . \|Volení chalífové
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Umar ibn al-Chattáb	center \| 634	center \| 644	Druh proroka Muhammada. +more Dobyl na Sásánovcích celou Mezopotámii a velkou část Íránu. Zbytky vojsk perského krále Jazdkarta III. pokračovaly v odporu na východě země.
2	center \| Uthmán ibn Affán	center \| 644	center \| 656
3	center \| Alí ibn Abú Tálib	center \| 656	center \| 661
center . \|Umajjovská dynastie	center . \|Umajjovská dynastie	center . \|Umajjovská dynastie	center . \|Umajjovská dynastie	center . \|Umajjovská dynastie	center . \|Umajjovská dynastie	center . \|Umajjovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Mu‘ávija I.	center \| 661	center \| 680	Zakladatel dynastie Umajjovců, vládl říši z Damašku. Stoupenci Husajna, syna chalífy Alího, ho neuznávali za hlavu islámu (mnozí z nich působili v Persii).
2	center \| Jazíd I.	center \| 680	center \| 683
3	center \| Mu‘ávija II.	center \| 683	center \| 683
4	center \| Marván I.	center \| 683	center \| 685
5	center \| Abdulmalik	center \| 685	center \| 705
6	center \| al-Valíd I.	center \| 705	center \| 715
7	center \| Sulajmán	center \| 715	center \| 717
8	center \| Umar II.	center \| 717	center \| 720
9	center \| Jazíd II.	center \| 720	center \| 724
10	center \| Hišám	center \| 724	center \| 743
11	center \| al-Valíd II.	center \| 743	center \| 744
12	center \| Jazíd III.	center \| 744	center \| 744
13	center \| Ibráhím	center \| 744	center \| 744
14	center \| Marván II.	center \| 744	center \| 750
center . \|Abbásovská dynastie	center . \|Abbásovská dynastie	center . \|Abbásovská dynastie	center . \|Abbásovská dynastie	center . \|Abbásovská dynastie	center . \|Abbásovská dynastie	center . \|Abbásovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Abú-l-Abbás Abdulláh as-Saffáh	center \| 750	center \| 754
2	center \| al-Mansúr	center \| 754	center \| 775
3	center \| al-Mahdí	center \| 775	center \| 785
4	center \| Músá al-Hádí	center \| 785	center \| 786
5	center \| Hárún ar-Rašíd	center \| 786	center \| 809
6	center \| al-Amín	center \| 809	center \| 813
7	center \| al-Ma'mún	center \| 813	center \| 833
8	center \| al-Mu'tasim	center \| 833	center \| 842
9	center \| al-Váthik	center \| 842	center \| 847
10	center \| al-Mutavakkil	center \| 847	center \| 861

Období partikularismu (821/861 - 1220/1231)

center . \|Táhirovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| +more'>Táhir ibn al-Husajn	center \| 821	center \| 822	Původem Peršan. V boji o moc mezi syny chalífy Hárúna ar-Rašída prokázal cenné služby novému abbásovskému vládci al-Ma'múnovi a obdržel za to místodržitelství v Chorásánu na východě Persie. Fakticky z oblasti vytvořil nezávislý státní útvar.
2	center \| Talha	center \| 822	center \| 828
3	center \| Abdulláh	center \| 828	center \| 845	Rozmach moci Táhirovců.
4	center \| Táhir II.	center \| 845	center \| 862	Rozmach moci Táhirovců (k říši patřilo území od Chorásánu až po hranice Indie a k tomu Fárs, Rajj a Kermán).
5	center \| Muhammad	center \| 862	center \| 873	Zajat Ja'kúbem ibn Lajth as-Saffár.
6	center \| Táhir III.	center \| 873	center \| 875

center . \|Saffárovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Ja'kúb ibn Lajth as-Saffár	center \| 861	center \| 879	Ukončil vládu Táhirovců a zmocnil se i centrální Persie. +more Poté podnikl výpravu proti abbásovskému chalífovi al-Mu'tamidovi (jehož prohlásil za uzurpátora), avšak nedaleko Bagdádu byl roku 876 odražen.
2	center \| Amr ibn Lajth	center \| 879	center \| 900	Bratr Ja'kúbův. Bojoval se Sámánovcem Ismá'ílem ibn Ahmad, byl zajat, vydán chalífovi do Bagdádu a roku 902 popraven.

center . \|Alíovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| al-Hasan ibn Zajd	center \| 864	center \| 884	Syn imáma Zajda. +more Zmocnil se vlády v Tabaristánu a svou pozici úspěšně uhájil před Saffárovcem Ja'kúbem ibn Lajth. Jeho nástupcem se stal bratr Muhammad.
2	center \| Muhammad ibn Zajd	center \| 884	center \| 900	Poražen Sámánovcem Ismá'ílem a v boji padl.
-	3	center \| al-Hasan ibn Alí al-Utruš	center \| 913	center \| 916	Odňal Tabaristán Sámánovci Nasrovi.
4	center \| al-Hasan ibn al-Kásim	center \| 916	center \| 928	Ztratil své země ve prospěch Zijárovce Mardávídža ibn Zijár.

center . \|Sámánovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Ismá'íl ibn Ahmad	center \| 892	center \| 907	Svůj původ odvozoval od Sásánovců. +more Spravoval kraje za řekou Amudarja, Samarkand a Fargánu. V roce 900 porazil a zajal Saffárovce Amra a získal většinu jeho držav.
2	center \| Abú Nasr Ahmad	center \| 907	center \| 914
3	center \| Abú-l-Hasan Nasr	center \| 914	center \| 943
4	center \| Núh I.	center \| 943	center \| 954
5	center \| Abdulmalik I.	center \| 954	center \| 961
6	center \| al-Mansúr I.	center \| 961	center \| 976
7	center \| Núh II.	center \| 976	center \| 997
8	center \| al-Mansúr II.	center \| 997	center \| 999
9	center \| Abdulmalik II.	center \| 999	center \| 999

center . \|Zijárovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Mardávídž ibn Zijár	center \| 928	center \| 935	Vůdce dajlamských žoldnéřů. +more Ovládl Tabaristán, Rajj a Kazvín, k nimž později připojil i Džibál a Isfahán. Jeho potomci udrželi v moci rodu jen Džurdžán a Tabaristán.
2	center \| Vušmgír ibn Zijár	center \| 935	center \| 967
3	center \| Bísutún ibn Vušmgír	center \| 967	center \| 976
4	center \| Kábús ibn Vušmgír	center \| 976	center \| 1012
5	center \| Manúčihr ibn Kábús	center \| 1012	center \| 1029
6	center \| Anúširván ibn Manúčihr	center \| 1029	center \| 1049
7	center \| Kábús ibn Dárá	center \| 1049	center \| 1069

center . \|Bújovská dynastie
center . +more \| Linie ve Fársu	center . \| Linie ve Fársu	center . \| Linie ve Fársu	center . \| Linie ve Fársu	center . \| Linie ve Fársu	center . \| Linie ve Fársu	center . \| Linie ve Fársu
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Imáduddaula	center \| 934	center \| 949	Původně důstojník Mardávídže ibn Zijár jménem Alí, jenž byl synem dajlamského zemana Abú Šudžá' Búja. S pomocí svých bratrů ovládl velkou část držav Zijárovců a k tomu ještě Fárs a Kermán. Sám obdržel do správy Fárs, jeho bratr Ahmad Kermán a druhý bratr Hasan Rajj, Hamadán a Isfahán. Všichni tři dostali od chalífy čestná jména (Imáduddaula = sloup říše).
2	center \| Abú Šudžá' Adududdaula	center \| 949	center \| 983	Za jeho vlády nastal rozkvět bújovské říše. V roce 978, po smrti svého bratrance Izzuddauly, se stal i vládcem v Iráku a Kermánu. Podporoval učence, zřizoval knihovny, budoval paláce (Bagdád, Šíráz). Jméno Adududdaula znamená opora říše.
3	center \| Šarafuddaula	center \| 983	center \| 989
4	center \| Samsámuddaula	center \| 989	center \| 998
5	center \| Bahá'uddaula	center \| 998	center \| 1012
6	center \| Sultánuddaula	center \| 1012	center \| 1024
7	center \| Imáduddaula II.	center \| 1024	center \| 1048
8	center \| al-Málik ar-Rahím	center \| 1048	center \| 1055
center . \| Linie v Kermánu a Chúzistánu	center . \| Linie v Kermánu a Chúzistánu	center . \| Linie v Kermánu a Chúzistánu	center . \| Linie v Kermánu a Chúzistánu	center . \| Linie v Kermánu a Chúzistánu	center . \| Linie v Kermánu a Chúzistánu	center . \| Linie v Kermánu a Chúzistánu
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Mu'izzuddaula	center \| 935	center \| 966	Původním jménem Ahmad, od roku 945 též faktický vládce Iráku. Jméno Mu'izzuddaula (posilovatel říše) mu udělil chalífa al-Mustakfí.
2	center \| Bachtjár Izzuddaula	center \| 966	center \| 978
3	center \| Abú Šudžá' Adududdaula	center \| 978	center \| 983	Z linie vládnoucí ve Fársu.
4	center \| Samsámuddaula	center \| 983	center \| 987
5	center \| Šarafuddaula	center \| 987	center \| 989
6	center \| Bahá'uddaula	center \| 989	center \| 1012
7	center \| Sultánuddaula	center \| 1012	center \| 1021
8	center \| Kivámuddaula	center \| 1012	center \| 1028
9	center \| Abú Kálídžár Marzubán	center \| 1028	center \| 1048
10	center \| Abú Mansúr	center \| 1048	center \| 1056
center . \| Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu	center . \| Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu	center . \| Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu	center . \| Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu	center . \| Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu	center . \| Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu	center . \| Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Ruknuddaula	center \| 935	center \| 976	Původním jménem Hasan, jméno Ruknuddaula znamená pilíř říše. Bratr Alího (Imáduddauly) a Ahmada (Mu'izzuddauly).
2	center \| Mu'ajjaduddaula	center \| 976	center \| 983
3	center \| Fachruddaula	center \| 976	center \| 997
4	center \| Madžduddaula	center \| 997	center \| 1029
5	center \| Šamsuddaula	center \| 997	center \| 1021
6	center \| Samá'uddaula	center \| 1021	center \| 1023

center . \|Ghaznovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Sebüktegin	center \| 977	center \| 997	Původně ve službách Sámánovců, později samostatný vladař v Ghazně. +more V sámánovské říši se domohl pozice podobné postavení franských majordomů.
2	center \| Ismá'íl	center \| 997	center \| 999	Syn Sebükteginův, svržen bratrem Mahmúdem.
3	center \| Mahmúd	center \| 999	center \| 1030	Největší ghaznovský panovník. Dobyl Sístán, Rajj, Kazvín a část Přední Indie a byl horlivým podporovatelem umění a věd. Chalífa mu udělil čestné jméno Jamínuddaula (pravice, popř. štěstí říše). Užíval titulu šáh nebo sultán.
4	center \| Mas'úd	center \| 1030	center \| 1042
5	center \| Maudúd	center \| 1042	center \| 1048
6	center \| Abú-l-Hasan Alí	center \| 1048	center \| 1049
7	center \| Abdurrašíd	center \| 1049	center \| 1053
8	center \| Farruchzád	center \| 1053	center \| 1059
9	center \| Ibráhím	center \| 1059	center \| 1099
10	center \| Abú-s-Sa'd Mas'úd	center \| 1099	center \| 1114
11	center \| Šírzád	center \| 1114	center \| 1115
12	center \| Arslan	center \| 1115	center \| 1118
13	center \| Bahramšáh	center \| 1118	center \| 1152
14	center \| Chusrau-Šáh	center \| 1152	center \| 1160
15	center \| Chusrau-Malik	center \| 1160	center \| 1186

center . \|Seldžucká dynastie
center . +more \|Velcí Seldžukové	center . \|Velcí Seldžukové	center . \|Velcí Seldžukové	center . \|Velcí Seldžukové	center . \|Velcí Seldžukové	center . \|Velcí Seldžukové	center . \|Velcí Seldžukové
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Tugrilbeg	center \| 1038	center \| 1063	Vnuk Seldžuka, náčelníka tureckých Oguzzů. Z oblasti u řeky Syrdarja podnikal nájezdy do perských krajů a na úkor Ghaznovců získal Chorásán, Džurdžán a Tabaristán. Roku 1055 dobyl Bagdád, kde ukončil vládu Bújovců.
2	center \| Alparslan	center \| 1063	center \| 1072
3	center \| Malikšáh I.	center \| 1072	center \| 1092
4	center \| Mahmúd	center \| 1092	center \| 1094
5	center \| Barkijaruk	center \| 1094	center \| 1104
6	center \| Malikšáh II.	center \| 1104	center \| 1105
7	center \| Muhammad	center \| 1105	center \| 1118
8	center \| Ahmad Sandžar	center \| 1118	center \| 1157
center . \|Iráčtí Seldžukové	center . \|Iráčtí Seldžukové	center . \|Iráčtí Seldžukové	center . \|Iráčtí Seldžukové	center . \|Iráčtí Seldžukové	center . \|Iráčtí Seldžukové	center . \|Iráčtí Seldžukové
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Abú-l-Kásim Mahmúd	center \| 1118	center \| 1131
2	center \| Abú-l-Fath Davud	center \| 1131	center \| 1132
3	center \| Tugril I.	center \| 1132	center \| 1134
4	center \| Mas'úd	center \| 1134	center \| 1152
5	center \| Malikšáh	center \| 1152	center \| 1153
6	center \| Muhammad	center \| 1153	center \| 1158
7	center \| Süleymanšáh	center \| 1159	center \| 1161
8	center \| Arslanšáh	center \| 1161	center \| 1176
9	center \| Tugril II.	center \| 1176	center \| 1194
center . \|Kermánští Seldžukové	center . \|Kermánští Seldžukové	center . \|Kermánští Seldžukové	center . \|Kermánští Seldžukové	center . \|Kermánští Seldžukové	center . \|Kermánští Seldžukové	center . \|Kermánští Seldžukové
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Kara Arslan	center \| 1042	center \| 1074
2	center \| Kirmánšáh	center \| 1074	center \| 1074
3	center \| Sultánšáh	center \| 1074	center \| 1085
4	center \| Turanšáh I.	center \| 1085	center \| 1097
5	center \| Íránšáh	center \| 1097	center \| 1101
5	center \| Arslanšáh I.	center \| 1101	center \| 1142
6	center \| Muhammad I.	center \| 1142	center \| 1156
7	center \| Tugrilšáh	center \| 1156	center \| 1169
8	center \| Bahramšáh	center \| 1169	center \| 1174
9	center \| Arslanšáh II.	center \| 1174	center \| 1176
10	center \| Turanšáh II.	center \| 1176	center \| 1183
11	center \| Muhammad II.	center \| 1183	center \| 1186

center . \|Chvárizmšáhové
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Il-Arslan	center \| 1156	center \| 1172	Příslušník dynastie z Chvárizmu, která vládla asi od roku 1077. +more Zahájil teritoriální expanzi v perských oblastech rozpadající se seldžucké říše.
2	center \| Sultánšáh	center \| 1172	center \| 1193
3	center \| Tekiš	center \| 1193	center \| 1200
4	center \| Alá'uddín Muhammad	center \| 1200	center \| 1220	Za jeho vlády chvárizmšáhové drželi ve své moci prakticky celou Persii. Poražen v boji s mongolským vládcem Čingischánem.
5	center \| Džaláluddín Mengüberdi	center \| 1220	center \| 1231	Kladl marný odpor mongolským útočníkům, nakonec zavražděn.

Mongolská nadvláda (1220-1335)

center . \|Velcí chánové
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Čingischán	center \| 1206/1220	center \| 1227	Původním jménem Temüdžin. +more Sjednotil mongolské kmeny a v roce 1220 porazil chvárizmšáha Alá'uddína, který kontroloval většinu Persie. Rozlehlé oblasti Středního východu byly zcela zpustošeny, Čingischán ale vytvořil světovou mongolskou říši, do níž vedle Persie spadala i Čína.
2	center \| Ögedej	center \| 1227	center \| 1241
3	center \| Türakina	center \| 1241	center \| 1246	Regentka.
4	center \| Küjük	center \| 1246	center \| 1249
5	center \| Möngke	center \| 1249	center \| 1259
center . \|Ílcháni	center . \|Ílcháni	center . \|Ílcháni	center . \|Ílcháni	center . \|Ílcháni	center . \|Ílcháni	center . \|Ílcháni
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Hülegü	center \| 1256	center \| 1265	Vnuk Čingischánův. Dobyl roku 1258 Bagdád, popravil posledního abbásovského chalífu a ze svých držav (k nimž patřila i Persie) vytvořil jednotný stát, nezávislý na velkém chánovi na východě.
2	center \| Abaka	center \| 1265	center \| 1282
3	center \| Teküder	center \| 1282	center \| 1284
4	center \| Argun	center \| 1284	center \| 1291
5	center \| Gajchatu	center \| 1291	center \| 1295
6	center \| Bajdu	center \| 1295	center \| 1295
7	center \| Gazan	center \| 1295	center \| 1304
8	center \| Öldžejtü	center \| 1304	center \| 1317
9	center \| Abú Sa'íd	center \| 1317	center \| 1335

Druhé období partikularismu (cca 1335 - 1380)

center . \|Indžuovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Šarafuddín Mahmúd Šáh	center \| 1304	center \| 1334	Sunnitského vyznání. +more Pověřen ílchánem Öldžejtü správou státních držav - mongolsky indžü - ve Fársu (odtud jméno dynastie), kde rychle upevnil své postavení. Zbaven funkce.
2	center \| Gijásuddín Kajchusrau	center \| 1336	center \| 1338/1339	Vzepřel se snahám ílchana zbavit jeho rod moci ve Fársu.
3	center \| Džaláluddín Mas'úd Šáh	center \| asi 1338	center \| asi 1342
4	center \| Šamsuddín Muhammad	center \| 1339	center \| 1339
5	center \| Abú Ishák	center \| asi 1343	center \| 1357	Poražen Muzaffarovci a popraven.

center . \|Muzaffarovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Muhammad ibn al-Muzaffar	center \| 1313	center \| 1358	Syn lokálního místodržitele ve střední Persii. +more Ovládl Jazd, Kermán, Isfahán a Tabríz a od smrti ílchána Abú Sa'ída vystupoval jako nezávislý panovník.
2	center \| Šáh Šudžá'	center \| 1358	center \| 1384
3	center \| Šáh Mahmúd	center \| 1363	center \| 1375
4	center \| Zajn al-Ábidín	center \| 1384	center \| 1387	Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).

center . \|Sarbadárové
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Abdurrazzák ibn Fazlulláh	center \| 1332	center \| 1338	Vůdce lidového povstání a zakladatel dervišské republiky v chorásánském Sabzaváru. +more Jeho nástupci byli voleni, oficiálním náboženským směrem ve státě se stal šíitismus. On sám byl zavražděn.
2	center \| Vadžíhuddín Mas'úd ibn Fazlulláh	center \| 1338	center \| 1343
3	center \| Muhammad Aj Tímúr	center \| 1343	center \| 1346
4	center \| Kaba Isfendijár	center \| 1346	center \| 1347
5	center \| Lutf Alláh (poprvé)	center \| 1347	center \| 1348
6	center \| Chvádža Tádžuddín Alí	center \| 1348	center \| 1353
7	center \| Jahjá ibn Karáví	center \| 1353	center \| 1358
8	center \| Záhiruddín	center \| 1358	center \| 1359
9	center \| Hajdar al-Kasab	center \| 1359	center \| 1360
10	center \| Lutf Alláh (podruhé)	center \| 1360	center \| 1361
11	center \| Hasan al-Damghání	center \| 1361	center \| 1364
12	center \| Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (poprvé)	center \| 1364	center \| 1376
13	center \| Ruknuddín	center \| 1376	center \| 1379
14	center \| Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (podruhé)	center \| 1379	center \| 1386	Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).

center . \|Čúpánovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Hasan Küčük	center \| 1335	center \| 1343	Příslušník mongolské rodiny, která výrazně přispěla k pádu ílchanátu. +more Roku 1338 porazil Džalájirovce Hasana a dobyl Tabríz spolu s perským Ázerbájdžánem, kde vytvořil zárodek nezávislého státního útvaru.
2	center \| Malik Ašraf	center \| 1343	center \| 1357	Bratr předchozího. Jeho mocenský vliv v perském Ázerbájdžánu ukončil vpád vojsk Zlaté hordy. Popraven.

center . \|Džalájirovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Šejch Hasan Buzurg	center \| 1336	center \| 1356	Přední velmož na dvoře posledních ílchánů. +more Zmocnil se téměř celého Iráku a bojoval s Čúpánovci, kteří ho porazili v červenci 1338 v bitvě u Naušahru.
2	center \| Uvajs I.	center \| 1356	center \| 1374	Ovládl Tabríz (1358) a perský Ázerbájdžán, kde padla vláda Čúpánovců.
3	center \| Hasan II.	center \| 1374	center \| 1374
4	center \| Husajn I.	center \| 1374	center \| 1382
5	center \| Bajazid	center \| 1382	center \| 1383
6	center \| Ahmad	center \| 1383	center \| 1410	Vypuzen z Bagdádu Tímúrem Lenkem (Tamerlánem), musel hledat pomoc u egyptských mamlúků. S jejich pomocí dobyl město nazpět, roku 1401 byl však znovu vypuzen. Později opět přechodně vládcem Iráku.
7	center \| Šáhvalad	center \| 1410	center \| 1411
8	center \| Mahmúd I.	center \| 1411	center \| 1415	Po útocích turkmenské dynastie Karakojunlu bylo panství Džalájirovců omezeno jen na Basru a okolí.
9	center \| Uvajs II.	center \| 1415	center \| 1421
10	center \| Muhammad	center \| 1421	center \| 1422
11	center \| Mahmúd II.	center \| 1422	center \| 1424
12	center \| Husajn II.	center \| 1424	center \| 1432

Tímúrovská říše (cca 1380 - 1506)

center . \|Tímúrovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Tímúr Lenk (Tamerlán)	center \| 1370	center \| 1405	Původně emír čagatajského kmene Barlas v západním Turkestánu. +more Do roku 1380 si podrobil své čagatajské sousedy, poté ovládl Chorásán, Džurdžán, Mázandarán a Sístán a nakonec vpadl do Iráku. Vytvořil rozlehlou říši, k níž patřila i většina Persie.
2	center \| Šáhruch Mírzá	center \| 1405	center \| 1447	Tímúrův syn. V boji o moc po otcově smrti postupně prosadil svou autoritu ve velké části říše, na západě však ztratil Ázerbájdžán i s Tabrízem ve prospěch Kara Júsufa z dynastie Karakojunlu (ten zároveň odňal Irák Džalájirovci Ahmadovi).
3	center \| Ulugbeg	center \| 1447	center \| 1449	Význačný astronom. Vnitřní boje v říši.
4	center \| Abdullatíf	center \| 1449	center \| 1450
5	center \| Abdulláh	center \| 1449	center \| 1450
6	center \| Abú Sa'íd	center \| 1451	center \| 1469	Upevnil znovu autoritu ústřední vlády, nakonec však přišel o život v boji s Uzun Hasanem z dynastie Akkojunlu (ten předtím vyvrátil karakojunluský stát).
7	center \| Husajn Bajkara	center \| 1470	center \| 1506	Vládl jen v části říše (Mázandarán, Džurdžán, Herát). Zbytek Persie ovládla dynastie Akkojunlu a po ní Safíovci.

Turkmenské státy (cca 1410 - 1502)

center . \|Dynastie Karakojunlu
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Kara Júsuf	center \| 1389	center \| 1420	Vnuk Bajráma Chvádži, hodnostáře u džalájirovského dvora Uvajse I. +more, který si založil malé panství kolem Mosulu. Júsuf vzdoroval Tímúrovi i jeho synu Šáhruchovi a v roce 1410 dobyl na Džalájirovci Ahmadovi Irák. Sídlil v Tabrízu v perském Ázerbájdžánu.
2	center \| Iskandar	center \| 1420	center \| 1438	Utrpěl dvě porážky od Tímúrovce Šáhrucha.
3	center \| Džahánšáh	center \| 1438	center \| 1467	Bratr předchozího. Čelil vzrůstajícímu tlaku konkurenční turkmenské dynastie Akkojunlu s mocenským centrem v Diyarbakıru, nakonec byl poražen a zahynul.
4	center \| Hasan Alí	center \| 1467	center \| 1468

center . \|Dynastie Akkojunlu
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Uzun Hasan	center \| 1453	center \| 1478	V pořadí čtvrtý vládce dynastie. +more Porazil Džahánšáha z dynastie Karakojunlu a po něm i Tímúrovce Abú Sa'ída a ovládl prakticky celou Persii.
2	center \| Chalíl	center \| 1478	center \| 1479
3	center \| Ja'kúb	center \| 1479	center \| 1491
4	center \| Bajsungur	center \| 1491	center \| 1492
5	center \| Rustam	center \| 1492	center \| 1496
6	center \| Ahmad Gevde	center \| 1496	center \| 1497
7	center \| Murád	center \| 1497	center \| 1502	Poražen Safíovcem Ismá'ílem.

Safíovská říše (1501-1736)

center . \|Safíovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| +more'>Ismá‘íl I.	center \| 1501	center \| 1524	Vůdce súfijského řádu a po matce vnuk Uzun Hasana z rodu Akkojunlu. Dobyl na hašteřících se členech akkojunluské dynastie většinu Persie a stal se zakladatelem novodobého perského státu. Užíval titulu šáh.
2	center \| Tahmásp I.	center \| 1524	center \| 1576
3	center \| Ismá‘íl II.	center \| 1576	center \| 1577
4	center \| Muhammad Chodábende	center \| 1577	center \| 1587
5	center \| Abbás I. Veliký	center \| 1587	center \| 1629	Nejvýznamnější safíovský vladař. Za jeho vlády se z Persie stala velmoc.
6	center \| Safí I.	center \| 1629	center \| 1642
7	center \| Abbás II.	center \| 1642	center \| 1666
8	center \| Safí II. (Sulajmán I. )	center \| 1666	center \| 1694
9	center \| Husajn	center \| 1694	center \| 1722	Svržen Mírem Mahmúdem z afghánské dynastie Hótakí. Zmatky v říši.
10	center \| Tahmásp II.	center \| 1722	center \| 1732	S pomocí Afšárovce Nádirkulí Bega obnovil safíovskou vládu, nakonec byl však právě Nádirkulím sesazen.
11	center \| Abbás III.	center \| 1732	center \| 1736	Sesazen Nádirkulí Begem.

Expanze a půlstoletí nejednoty (1736-1796)

center . \|Afšárovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Nádir Šáh	center \| 1736	center \| 1747	Původně vojevůdce Tahmáspa II. +more a jeho přední ministr. V roce 1736 zbavil Safíovce moci, prohlásil se šáhem a zahájil expanzi proti sousedům - jeho říše zahrnovala prostor od Iráku a Ománu až po řeku Indus. Zavražděn.
2	center \| Ádil Šáh	center \| 1747	center \| 1748	Postupný rozklad afšárovské říše.
3	center \| Ibráhím	center \| 1748	center \| 1749	Postupný rozklad afšárovské říše.
4	center \| Šáhruch	center \| 1749/1750	center \| 1796	Udržel v moci rodu jen Chorásán na východě Persie, zbytek země ovládli Zandovci. Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem.

center . \|Zandovská dynastie
Jméno panovníka	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	center \| Karím Chán	center \| 1750	center \| 1779	Vojevůdce Nádira Šáha ovládl po smrti svého patrona většinu Persie (kromě Chorásánu) a nastolil v ní řádnou správu. +more Neužíval titulu šáh, ale pouze vakíl (zástupce), loutkovým šáhem jmenoval Safíovce Ismá‘íla III.
2	center \| Abú-l-Fath Chán	center \| 1779	center \| 1779
3	center \| Muhammad Alí Chán	center \| 1779	center \| 1779
4	center \| Sádik Chán	center \| 1779	center \| 1782
5	center \| Alí Murád Chán	center \| 1782	center \| 1785
6	center \| Džafar Chán	center \| 1785	center \| 1789
7	center \| Lutf Alí Chán	center \| 1789	center \| 1794	Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem a popraven.

Moderní Persie a Írán (1796-1979)

Kádžárovská dynastie

width = "20%" bgcolor = "#EEE8CD"\|jméno	width = "10%" bgcolor = "#EEE8CD"\|obrázek	width = "17%" bgcolor = "#EEE8CD"\|období vlády	width = "17%" bgcolor = "#EEE8CD"\|život	width = "20%" bgcolor = "#EEE8CD"\|rodiče	width = "20%" bgcolor = "#EEE8CD"\|poznámky
Ágá Muhammad Šáh	Ágá Muhammad Šáh	1796-1797	1742-1797	Muhammad Hasan Chán	Porazil na západě Zandovce a na východě Afšárovce a sjednotil vládu v Persii ve svých rukou. +more Zavražděn.
Fath Alí Šáh	Fath Alí Šáh	1797-1834	1772-1834	Husajn Chán	Synovec Ágá Muhammada Šáha
Muhammad Šáh	Muhammad Šáh	1834-1848	1808-1848	Abbás Mírzá	Vnuk Fath Alího Šáha
Násiruddín Šáh	Násiruddín Šáh	1848-1896	1831-1896	Muhammad Šáh
Muzaffaruddín Šáh	Muzaffaruddín	1896-1907	1853-1907	Násiruddín Šáh
Muhammad Alí Šáh	Muhammad Alí	1907-1909	1872-1925	Muzaffaruddín Šáh
Ahmad Šáh	Ahmad Šáh	1909-1925	1898-1930	Muhammad Alí Šáh

Dynastie Pahlaví

width = "20%" bgcolor = "#EEE8CD"\|jméno	width = "10%" bgcolor = "#EEE8CD"\|obrázek	width = "17%" bgcolor = "#EEE8CD"\|období vlády	width = "17%" bgcolor = "#EEE8CD"\|život	width = "20%" bgcolor = "#EEE8CD"\|rodiče	width = "20%" bgcolor = "#EEE8CD"\|poznámky
Rezá Šáh Pahlaví		1925-1941	1878-1944	Abbás Alí Chán Núš Afarín	Sesadil Kádžárovce a prohlásil se novým šáhem. Usiloval o modernizaci země, avšak se zachováním panovnické moci. +more
Muhammad Rezá Pahlaví	Muhammad Rezá Pahlaví	1941-1979	1919-1980	Rezá Šáh Pahlaví Tádžo-l-Molúk	Vládl diktátorsky, svržen Islámskou revolucí.

Literatura

Gombár, E. , Moderní dějiny islámských zemí, Praha 1999 * Klíma, O. +more, Sláva a pád starého Íránu, Praha 1977 * Schippmann, K. , Grundzüge der parthischen Geschichte, Darmstadt 1980 * Schippmann, K. , Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches, Darmstadt 1990 * Tauer, F. , Svět islámu, Praha 1984.

Související články

Dějiny Íránu * Chronologie starověkých íránských dějin

Externí odkazy

Persie

5 min read

Share this post:

Like it 8

Seznam perských panovníků

Author

Stará perská říše (559 př. n. l. - 329 př. n. l.)

Říše Alexandra Velikého (330 př. n. l. - 309 př. n. l.)

Important

Seleukovská říše (312 př. n. l. - 125 př. n. l.)

Parthská říše (247/238 př. n. l. - 224 n. l.)

Novoperská říše (224-651)

Arabská nadvláda (cca 634 - 861)

Období partikularismu (821/861 - 1220/1231)

Mongolská nadvláda (1220-1335)

Druhé období partikularismu (cca 1335 - 1380)

Tímúrovská říše (cca 1380 - 1506)

Turkmenské státy (cca 1410 - 1502)

Safíovská říše (1501-1736)

Expanze a půlstoletí nejednoty (1736-1796)

Moderní Persie a Írán (1796-1979)

Literatura

Související články

Externí odkazy

Share this post:

Leave a Comment

Enjoy this post? Join Cesko.wiki

Don’t forget to share it