Seznam poslanců Poslanecké sněmovny Říšské rady (1911–1918)

Toto je seznam poslanců Poslanecké sněmovny Říšské rady ve volebním období 1911-1918. Zahrnuje všechny členy Poslanecké sněmovny předlitavské (rakouské) Říšské rady ve XII. funkčním období od voleb do Říšské rady roku 1911 až do zániku Rakouska-Uherska roku 1918.

Přehled zasedání

XXI. zasedání Poslanecké sněmovny Říšské rady (1911-1914) Zasedání začalo první schůzi sněmovny 17. +more července 1911 po volbách. Předsedajícím sněmovny byl zvolen Julius Sylvester. Kromě něj bylo zvoleno sedm místopředsedů. Poslední schůze se odehrála 13. března 1914. Pak nechal císař František Josef I. Říšskou radu na návrh vlády Karla Stürgkha odročit a před vyhlášením války Srbsku a následným vypuknutím první světové války už nebyla svolána. Oficiálně skončilo zasedání Poslanecké sněmovny 25. července 1914, tedy krátce před počátkem války.

* XXII. zasedání Poslanecké sněmovny Říšské rady (1917-1918) Nový císař +more'>Karel I. svolal Říšskou radu na nové zasedání a první schůze se uskutečnila 30. května 1917. Oficiálně zasedání trvalo do 12. listopadu 1918. Předsedou sněmovny byl zvolen Gustav Groß a s ním opět sedm místopředsedů (z toho pět tento post zastávalo již v předchozím XXI. zasedání).

Poslanecké kluby

Nejsilnějším klubem byli po volbách sociální demokraté s 82 poslanci a křesťanští sociálové se 74 mandáty. Celkem ale v parlamentu působilo cca 20 frakcí.

Podle údajů z července 1918 působilo v Říšské radě 13 poslaneckých skupin: * Český svaz, 96 poslanců * Německý národní svaz, 94 poslanců * Křesťansko-sociální sjednocení, 67 poslanců * Polský klub, 64 poslanců * Němečtí soc. dem. +more, 41 poslanců * Jihoslovanský svaz, 31 poslanců * Ukrajinci, 28 poslanců * Italové, 14 poslanců * Polští soc. dem. , 8 poslanců * Všepoláci, 7 poslanců * Vídeňští svobodomyslní, 7 poslanců * Rumuni, 5 poslanců * Všeněmci, 3 poslanci * nezařazení, 7 poslanců * Celkem 473 poslanců, dalších 43 mandátů neobsazeno.

Zánik Rakouska-Uherska a Říšské rady

Koncem října 1918 se od Rakouska-Uherska osamostatnily oblasti Čech a Moravy, dále jihoslovanské regiony (Kraňsko, Dalmácie a jižní Štýrsko). Kromě toho se v této době rozpadla i unie Rakouska s Uherskem (to ovšem na Říšské radě nebylo před rokem 1918 zastoupeno). +more Státoprávní změny probíhaly i v etnicky německém centru monarchie. 21. října 1918 se sešli němečtí poslanci Říšské rady a prohlásili se za Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska, které pak fungovalo do února 1919.

Panská sněmovna (nevolená horní komora Říšské rady) se naposledy sešla 30. října 1918. +more Poslanecká sněmovna naposledy jednala 12. listopadu 1918, přičemž schůze se účastnilo jen málo neněmeckých členů. Závěrečnou řeč pronesl předseda komory Gustav Groß.

Seznam poslanců Říšské rady