Cesko.wiki Sněhurka (opera)
Author
Albert FloresSněhurka či Sněguročka (podtitul: Jarní pohádka) je opera o 4 dějstvích ruského skladatele Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Ten je autorem hudby i libreta, které vzniklo na motivy stejnojmenné divadelní hry Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Opera měla premiéru 29. ledna 1882 (datum podle tehdy v Rusku používaného juliánského kalendáře, 10. února 1882 podle současného gregoriánského kalendáře) v Mariinském divadle v ruském Petrohradu.
Obsazení
| Role | Typ hlasu | petrohradská premiéra, 29. ledna 1882 (dirigent: Eduard Nápravník) | premiéra v moskevském Velkém divadle 1893 (dirigent: Enrico Bevignani) | premiéra v Národním divadle 1905 (dirigent: Karel Kovařovic) |
|---|---|---|---|---|
| car Berenděj | tenor | Michail Vasiljev | Anton Bartsal | Richard Figar |
| bojar Bermjata, carův důvěrník | bas | Michail Korjakin | Stěpan Trezvinskij | Robert Polák |
| Vesna | mezzosoprán | Marija Kamenská | Alexandra Krutikovová | Hedy Feldenová |
| děd Mráz | bas | Fjodor Stravinskij | Stěpan Vlasov | Emil Pollert |
| Sněhurka | soprán | Feodosija Velinská | Margarita Eichenwald | Amalie Bobková |
| podruh Bakula (Bobyl) | tenor | Vasilij Vasiljev | Adolf Krössing | |
| Bakulova žena | mezzosoprán | Olga Schröder | Varvara Pavlenkovová | Marie Klánová |
| pastýř Lel | alt | Anna Bičurinová | Lidija Zvjaginová | Gabriela Horvátová |
| Kupava, mladá dívka | soprán | Marija Makarovová | Marija Dejša-Sionická | Anna Slavíková |
| kupec Mizgir | baryton | Ippolit Prjanišnikov | Bogomir Korsov | František Šír |
| hlasatel | tenor | Pavel Ďužikov | Otakar Chmel | |
| jiný hlasatel | bas | Vladimir Majboroda | Bedřich Bohuslav | |
| carský panoš | mezzosoprán | Alexandra Towarnická | ||
| lesní duch | tenor | Vladimir Sobolev | Hynek Švejda | |
| dvořan | bas | |||
| Sbor, němé role: bojaři, jejich ženy a carův doprovod, hudebníci a kejklíři, pastýři, berendějští obyvatelé, lesní duchové, Vesnin doprovod - ptačí a květinový sbor | Sbor, němé role: bojaři, jejich ženy a carův doprovod, hudebníci a kejklíři, pastýři, berendějští obyvatelé, lesní duchové, Vesnin doprovod - ptačí a květinový sbor | Sbor, němé role: bojaři, jejich ženy a carův doprovod, hudebníci a kejklíři, pastýři, berendějští obyvatelé, lesní duchové, Vesnin doprovod - ptačí a květinový sbor | Sbor, němé role: bojaři, jejich ženy a carův doprovod, hudebníci a kejklíři, pastýři, berendějští obyvatelé, lesní duchové, Vesnin doprovod - ptačí a květinový sbor | Sbor, němé role: bojaři, jejich ženy a carův doprovod, hudebníci a kejklíři, pastýři, berendějští obyvatelé, lesní duchové, Vesnin doprovod - ptačí a květinový sbor |
Obsah
Děj se odehrává v prehistorické době v zemi Berendějců.
Prolog
kopec poblíž obchodní čtvrti sídelního města cara Berenděje
Patnáctiletá Sněhurka chce žít s lidmi v nedaleké vesnici a její rodiče, Vesna a Děd Mráz, souhlasí s tím, aby jí adoptovali Bakula a jeho manželka.
1. dějství
+more5'>Scéna z 1. jednání, Velké divadlo, Moskva, 1954 vesnice Berendějevka, na druhé straně řeky.
Sněhurka je očarována Lelovými písněmi, ale je smutná, když ten odejde se skupinou dalších dívek. Vstupuje Kupava a oznamuje svou vlastní svatbu s Mizgirem. +more V průběhu svatebního obřadu si však Mizgir všimne Sněhurky, je jí uchvácen a prosí ji, aby ho milovala. Kupava jde s tímto zneuctěním před vesničany, kteří jí poradí, aby šla požádat cara o nápravu.
2. dějství
v paláci cara Berenděje
Kupava si stěžuje na Mizgira caru Berendějovi, který se rozhodne potrestat Mizgira vyhnáním do lesa. Tyto úvahy ale přeruší příchod krásné Sněhurky. +more Car se jí zeptá, koho miluje, a ona řekne: „Nikoho. “ Car prohlašuje, že kdokoli, kdo si získá Sněhurčinu přízeň, získá ji i královskou odměnu. Ačkoliv dívky představují Lela jako pravděpodobného kandidáta, Mizgir přísahá, že to on získá Sněhurčino srdce. Car souhlasí se soutěží, lidé zpívají jeho požehnání.
3. dějství
tentýž večer v lese
Lidé se baví písní a tancem. Car zve Lela, aby si vybral dívku. +more Přes prosby Sněhurky si vybere a políbí Kupavu a odejde s ní. Sněhurka, sama a zdrcená, se diví, proč ji Lel odmítl. Najednou se objeví Mizgir a znovu se snaží získat její lásku. Vyděšená jeho slovy uteče; lesní duch obloudí Mizgira, aby místo Sněhurky sledoval přízrak v její podobě. Vstupují Lel a Kupava a vyznávají si lásku. Sněhurka je najde a když vidí jejich štěstí, konečně si přeje mít schopnost milovat.
4. dějství
v údolí Jarila, boha slunce, za úsvitu následujícího dne
Sněhurka volá svou matku Vesnu, která se vynoří z jezera obklopená květinami. Vesna dává své dceři věnec a varuje ji, aby zůstala mimo sluneční svit. +more Vesna a její družina se opět ponoří do jezera. Než Sněhurka opět vstoupí pod ochranu lesa, objeví se Mizgir. Už není schopna odolat a vyznává svou lásku k němu. Berendějané rituálně oblečení jako nevěsty a ženichové přijíždějí oslavit Jarilův svátek. Mizgir představuje Sněhurku jako svou nevěstu. Když ta vyznává svou lásku k Mizgirovi, objeví se jasný paprsek slunečního světla a Sněhurka se rozloučí: síla lásky je zároveň původcem jejího zániku. K úžasu lidí se rozpustí. Zoufalý Mizgir se utopí v jezeře. Car uklidňuje zděšené Berendějany skutečností, že tato událost usmířila boha Jarila a ukončila patnáctiletou zimu, která je postihla. Lidé následně zpívají strhující hymnus k Jarilovi.
V českých zemích
Českou premiéru měla opera v Národním divadle v Praze 29. března 1905. +more Dirigoval Karel Kovařovic. Dále byla opera v repertoáru Národního divadla během roku 1912, v letech 1950-1951 byla uváděna na scéně Státní opery Praha (tehdy Smetanovo divadlo). V roce 1939 ji uvedlo České divadlo v Brně, v letech 1961 a 1985 Státní divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci a roku 2004 Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě.