Střední Labe (vodní cesta)

Střední Labe je v českém kontextu název pro střední část českého toku řeky Labe, od soutoku s Vltavou u Mělníka po soutok s Orlicí v Hradci Králové. Jako vodní cesta začíná Střední Labe na soutoku Labe s Vltavou u Mělníka a končí na konci vzdutí zdymadla Pardubice u Kunětic nad Pardubicemi. V celé své délce protéká Střední Labe rovinatou zemědělsky využívanou krajinou a od počátku 20. století bylo upravováno průkopy meandrů, prohlubováním koryta a výstavbou 18 jezů za účelem stabilizace podzemních vod, zásobování závlahovou vodou, ochranou před povodněmi a v neposlední řadě pro umožnění plavby velkých lodí s nosností nad 1000 tun.

Kilometráž

Na české části Labe se používalo mnoho různých kilometráží, z nichž jen některé byly vyznačeny v terénu. Takzvaná „nejstarší kilometráž“ ze 60. +more let 20. století, počítaná pro střední Labe od Mělníka proti proudu, byla vyznačena betonovými bloky až pod jez ve Veletově. Takzvaná plavební kilometráž, která až po Veletov byla shodná s nejstarší, byla v letech 1976-1978 vyznačena tabulemi na sloupcích až po řkm 102,10 na konci přístavu Chvaletice. Kilometráž v úseku Chvaletice - Kunětice nebyla vyznačena. Jednotná říční kilometráž, zavedená od 15. května 1997 a počítaná od nuly u Hřenska proti proudu, znamenala na středním Labi zvýšení údajů o 110,035 km, avšak v terénu nebyla hekometrovníky a kilometrovníky vůbec vyznačena, je na ni však vázána technicko-provozní evidence objektů, jako jsou jezy, plavební komory, mosty, zaústění či uvazovací kruhy, a proto se mohla kromě dokumentace objevit například na velínech. Digitální kilometráž se používá jen k hydrotechnickým výpočtům, pro značení v terénu a evidenci objektů je kvůli proměnlivosti nevhodná.

Evropská kilometráž, zaváděná od roku 2008, znamenala sloučení dosavadních tří samostatně počítaných kilometráží (německá kilometráž, české dolní Labe a české střední a horní Labe) a otočení obou kilometráží pod Mělníkem do opačného směru (proti proudu); dosavadní nulový bod v Mělníku (v úrovni špičky ostrohu mezi Vltavou a Labem) odpovídá řkm 837,37 evropské labské kilometráže a značení v terénu má končit v řkm 973,5 nedaleko Kunětic nad Pardubicemi (řkm 138,30 staré kilometráže).

Plavební kanály mají svou vlastní kilometráž, která je vedena od špičky ostrova směrem proti toku řeky a zpravidla vyznačena i v terénu, obvykle betonovými pásky v břehovém opevnění.

Historie splavňování

První etapa regulace středního Labe a výstavby středolabské vodní cesty začala roku 1901 u Mělníka. Do začátku první světové války roku 1914 se podařilo vybudovat první dvě zdymadla v Hadíku a Obříství, ale s plavebními komorami rozměrů pouze 73 × 11 metrů. +more Dále se podařilo vybudovat jez v Hradci Králové a rozestavět jezy v Nymburce, Poděbradech, Kolíně a Předměřicích nad Hradcem Králové.

Po skončení první světové války v období první republiky nejprve dochází k útlumu, ale po roce 1930 se výstavba vodní cesty rozbíhá naplno a do vypuknutí druhé světové války je střední Labe souvisle splavněno po Poděbrady a během války dále až do Kolína, tentokráte regulací původního řečiště s plavební hloubkou 1,5 metru. Od roku 1944 byl úsek Poděbrady Mělník splavněn pro lodě o nosnosti 600 tun a před koncem války tato úprava umožnila odlehčit přepravě nákladů po železnici, ohrožované útoky spojeneckých letadel.

Po skončení druhé světové války byla do roku 1963 pouze dokončena kanalizace v úseku nad Poděbrady, regulovaném za války. Zvrat ale nastává po roce 1963, kdy se na základě vládního usnesení 680/1963 má zvýšit podíl vodní dopravy v ČSSR a dále po rozhodnutí o výstavbě elektrárny ve Chvaleticích a její zásobování uhlím středolabskou vodní cestou roku 1971. +more V tomto období byla, krom nahrazení prvních dvou zdymadel z počátku století novým zdymadlem v Obříství a úprav existující plavební dráhy, prodloužena souvisle splavná vodní cesta z Kolína proti proudu po Chvaletice a postaveno zdymadlo v Pardubicích.

V této podobě se středolabská vodní cesta dočkala konce tisíciletí, kdy bylo rozhodnuto ji dokončit až do Pardubic a vybudovat zde koncový veřejný přístav. Zatím se podařilo pouze prodloužit souvisle splavný úsek vodní cesty z přístavu elektrárny ve Chvaleticích úpravami koryta o 10 km pod Přelouč, kde se po desetiletí prováděném bagrování písčitého dna řeky narazilo na skalní podloží a zahloubením řeky před ním vznikl na Labi peřejnatý úsek zvaný Labské Hrčáky. +more Ty měly být obejity bočním průplavem s vysokou plavební komorou, zvaným Nová Přelouč a zajišťujícím propojení s již splavným úsekem vodní cesty do Pardubic.

Současnost splavňování

V současnosti není střední Labe průběžně splavné v celé své délce, ale nedaleko Přelouče je rozděleno na dva oddělené splavné úseky 2 km dlouhými peřejemi zvanými Labské Hrčáky. Peřeje se nacházejí pod zdymadlem Přelouč (řkm 949,1 až řkm 951,2 resp. +more řkm 112,515 až řkm 114,535 staré kilometráže) a vznikly v průběhu 2. poloviny 20. století soustředěním spádu říčního koryta na skalním prahu vystupujícím z podloží. K tomu došlo následkem soustavné těžby písku z řeky mezi Chvaleticemi a výchozem skalního prahu pod Přeloučí.

Vodní cesta na středním Labi je tedy celkem 138,10 km dlouhá, přičemž průběžně splavných a prostřednictvím Dolního Labe na síť evropských vodních cest napojených, je pouze 112,5 km po Přelouč (resp. 102,5 km po prozatímní koncový přístav ve Chvaleticích). +more Horní 24 km dlouhý úsek od Přelouče po Pardubice je sice také splavný pro velké lodě a jsou na něm 3 hotová zdymadla s plavebními komorami, ale je od zbytku vodocestné sítě izolován a probíhá na něm pouze rekreační a místní osobní plavba.

Na výstavbu laterálního průplavu resp. vodního díla Nová Přelouč byl zpracován kladný posudek EIA a roku 2006 na něj bylo vydáno i stavební povolení. +more Než se však začalo s výstavbou, zrušil v únoru 2006 Městský soud v Praze povolení výjimky k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů vydanou v listopadu 2003 ministerstvem životního prostředí. Poté, 13. června 2008 zrušila pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové územní rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje o umístění plavebního stupně, z důvodu absence dříve zrušené výjimky. Následně 19. června 2008 stejný soud ze stejného důvodu zrušil i povolení k zásahu do významných krajinných prvků stavbou plavebního stupně.

V současné době probíhají jednání mezi Ředitelstvím vodních cest a Ministerstvem životního prostředí o úpravě projektu tak, aby lépe vyhovoval požadavkům ochránců přírody a mohla na jeho výstavbu být opět udělena výjimka k zásahu do biotopů třiceti zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin

Vodní cesta

Střední Labe je v celé své délce vodní cestou mezinárodního významu a je součástí vodní magistrály E 20 (Severní moře-Hamburk-Mělník-Pardubice-Přerov-Dunaj) dle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN).

Klasifikace a parametry

Jedná se o spolehlivou a kvalitní vodní cestu, českou legislativou zařazenou do IV kategorie dle mezinárodní klasifikace vodních cest a splavnou pro lodě nebo tlačné soupravy maximálních rozměrů 84 × 11,5 metrů s nosností 1200 tun, při ponoru 2,10 m.

Ačkoliv maximální přípustná šířka plavidel odpovídá požadavkům klasifikační třídy Va či Vb a užitná délka plavebních komor umožňuje i proplavení návrhového tlačného člunu pro třídu Va (Evropa II) bez remorkéru, musí být Střední Labe zařazeno do třídy IV kvůli nedostatečné maximální délce plavebních komor (85 metrů místo 110 m požadovaných pro třídu Va dohodou AGN). Proto se v souladu s dohodou AGN v budoucnu počítá u všech plavebních stupňů s postupnou dostavbou druhých plavebních komor odpovídajících třídě Va.

Současné parametry sice, s výjimkou podjezdné výšky, vyhovují současnému plavebnímu provozu ale nejsou dostatečné vzhledem k požadavkům zakotveným v dohodě AGN na vodní cesty mezinárodního významu. Proto v souladu s požadavky dohody AGN probíhá zvyšování podjezdných výšek mostů na standardních 5,25 m s možností pozdějšího zvýšení na 7 m, požadovaných dohodou AGN pro vodní cesty kategorie Va a nižší pro umožnění ekonomické přepravy kontejnerů.

V dlouhodobějším časovém horizontu se počítá také se zvýšením parametrů vodní cesty tak, aby vyhovovala kategorii Va klasifikace, a to především dostavbou druhých plavebních komor s větší užitnou délkou u plavebních stupňů. Výhledově pak zvýšení parametrů vodní cesty na kategorie Vb přestavbou původních plavebních komor na komory odpovídající třídě Vb a úpravami plavební dráhy.

Soubor:MOLDAU3. jpg|Soutok Labe (vlevo) s Vltavou u Mělníka Soubor:Brandys nad Labem. +morejpg|Brandys nad Labem Soubor:Komora Celakovice 1. JPG|Horní rejda plavební komory Čelákovice Soubor:Poděbradský zámek. jpg|Zámek v Poděbradech Soubor:Parník král Jiří 1. jpg|Poděbrady Soubor:Soutok Labe s Cidlinou. JPG|Soutok s Cidlinou. V pozadí most na D11 Soubor:Labe v Pardubicích. jpg|Labe v Pardubicích Soubor:Mouth of Chrudimka into Elbe. jpg|Nadjezí stupně Pardubice, soutok s Chrudimkou.

Hlavní úseky

Mělník - přístav Chvaletice řkm 837,37 - 939,87 (0,0 - 102,5) Průběžně splavná kvalitní vodní cesta, otevíraná průběžné plavbě od počátku od 70 let 20. +more století. Plavební ponor je po celý rok 2,10 metrů. Podjezdná výška je (až na výjimky silničního mostu Obříství a železničních mostů v Neratovicích a Čelákovicích) dle evropského minimálního standardu 5,25 metrů. V tomto úseku se provozuje nákladní plavba a leží zde jak jediný veřejný přístav Středního Labe v Kolíně, tak ochranné přístavy Hadík, Nymburk, a Týnec nad Labem. Na vodní dopravu jsou napojeny i některé blízko řeky ležící štěrkovny (Borek). * přístav Chvaletice - Přelouč řkm 939,87 - 951,2 (102,5 - 114,535) Původně nesplavná část řeky, plavební dráha prohlubována průběžně těžbou štěrkopísků z řeky. Na počátku 21. století splavněna část od přístavu Chvaletice po most v Řečanech nad Labem v řkm 943,2 a dále k začátku Labských Hrčáků v řkm 949,5 (112,515 staré kilometráže) pod Přeloučí vytvořena jednolodní plavební dráha s výhybnami. Zbylý úsek ke zdymadlu Přelouč dlouhý 2 km zůstává stále nesplavný. Leží zde jedno přístaviště pro osobní plavbu, nedaleko mostu v Řečanech nad Labem. * Přelouč - Pardubice - Kunětice řkm 951,2 - 973,5 (114,535 - 138,10) Izolovaná část vodní cesty s plavební dráhou, již během 20. století upravenou na potřebné parametry průpichy meandrů, prohloubením a výstavbou 3 kompletních zdymadel. Počítá se s výstavbou koncového veřejného přístavu Pardubice v řkm 965,7 (129,0).

I když splavná část řeky končí u Kunětic, navazující nesplavný úsek až k jezu v Opatovicích v řkm 987,8 (152,5 staré kilometráže) je zákonem 114/1995 Sb. definován jako sledovaná vodní cesta, dopravně významná, využitelná a další část řeky od Opatovic po Jaroměř (řkm 177 staré kilometráže) prováděcí vyhláškou 222/1995 Sb. +more jako sledovaná vodní cesta účelová.

Překonání nesplavných Labských Hrčáků, prodloužení souvisle splavného úseku vodní cesty do hradecko-pardubické aglomerace a vybudování koncového přístavu v Pardubicích se stále připravuje.

Přístavy

Veřejné a ochranné * řkm 839,19 - (1,85) - Ochranný přístav Hadík, suchý dok * řkm 896,12 - (58,75) - Ochranný přístav Nymburk * řkm 920,87 až 921,97 - (83,50 až 84,60) - veřejný přístav Kolín * řkm 932,17 - (94,80) - Ochranný přístav Týnec nad Labem

Neveřejné a ostatní * řkm 855,10 - přístav bývalého cukrovaru v Kostelci nad Labem * řkm 862,66 - štěrkoviště Borek * řkm 867,74 až 867,84 - Brandýs nad Labem, překladiště Prefa * řkm 938,73 až 939,74 - přístav elektrárny Chvaletice

Soubor:HarborKostelec.jpg|Přístav bývalého cukrovaru v Kostelci nad Labem Soubor:Labe,_Brandýs.jpg|Překladiště Prefa u Brandýsa nad Labem Soubor:Port Chvaletice.jpg|Přístav Chvaletice

Plavební dráha

Střední Labe je vodním tokem kanalizovaným soustavou pohyblivých jezů s celoročně zajištěnou plavební hloubkou 2,10 metrů a šířkou plavební dráhy minimálně 50 metrů (výjimečně 40). Poloměry oblouků jsou však v některých případech menší než 800 metrů a směrové vedení trasy nevyhovuje požadavkům na další rozvoj. +more Plavební přestávky z důvodu nízkých vodních stavů se nevyskytují, přestávky z důvodu vysokých vodních stavů, oprav nebo zámrazy jsou průměrně 20 až 50 dní v roce.

V horním izolovaném úseku vodní cesty od Přelouče po Pardubice je provozována pouze rekreační plavba a osobní doprava lodí Arnošt z Pardubic a parametry vodní cesty jsou zde stanoveny odlišně, a to šířka plavební dráhy 20 metrů a maximální ponor 1,05 metrů.

Plavební stupně

Všechny plavební stupně (včetně těch v izolovaném úseku) disponují plaveními komorami o užitných rozměrech 85 × 12 metrů s hloubkou záporníku 3 až 3,5 metrů, plně vyhovujícími třídě IV mezinárodní klasifikace a díky své šířce umožňující i proplavení standardního tlačného člunu Evropa II pro třídu Va, i když jen bez remorkéru. V budoucnu se však počítá s dostavbou druhých plavebních komor rozměrů 115 × 12,5 metrů a rekonstrukcí vodní cesty na třídu Va. +more V daleké budoucnosti pak s přestavbou malých plavebních komor na komory třídy Vb s rozměry 190 × 12,5 metrů.

(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře a v závorce uvedena stará kilometráž s nulou u Mělníka.)

* řkm 839,535 - (2,165) - bývalé Zdymadlo Hadík * řkm 843,133 - (6,146) - Zdymadlo Obříství * řkm 850,320 - (12,997) - Zdymadlo Lobkovice * řkm 857,420 - (20,127) - Zdymadlo Kostelec nad Labem * řkm 865,080 - (27,878) - Zdymadlo Brandýs nad Labem * řkm 872,280 - (34,950) - Zdymadlo Čelákovice * řkm 878,050 - (40,663) - Zdymadlo Lysá nad Labem, jeho součástí je i rybí přechod * řkm 887,580 - (50,138) - Zdymadlo Hradištko * řkm 891,440 - (53,980) - Zdymadlo Kostomlátky * řkm 896,384 - (59,009) - Zdymadlo Nymburk * řkm 904,570 - (67,123) - Zdymadlo Poděbrady * řkm 911,770 - (74,350) - Zdymadlo Velký Osek * řkm 916,540 - (79,157) - Zdymadlo Klavary * řkm 920,690 - (83,193) - Zdymadlo Kolín * řkm 929,130 - (91,701) - Zdymadlo Veletov * řkm 932,260 - (92,225) - Zdymadlo Týnec nad Labem Nesplavný úsek (řkm 949,2 až řkm 951,2) * řkm 951,905 - (114,535) - Zdymadlo Přelouč * řkm 961,524 - (124,154) - Zdymadlo Srnojedy * řkm 968,153 - (130,783) - Zdymadlo Pardubice

Soubor:Neratovice Labe zdymadlo 6808. JPG|Jez v Lobkovicích Soubor:Plavebni komora Celakovice. +moreJPG|Jez v Čelákovicích Soubor:Klavary- vodní stavba. jpg|Plavební stupeň Klavary Soubor:Pardubice. jpg|Plavební stupeň Pardubice.

Mosty

Největší limitující nevýhodou středolabské vodní cesty je malá podjezdná výška mostů. Před probíhající rekonstrukcí byl limitující silniční most v Poděbradech s podjezdnou výškou jen 3,7 metru, který byl ale v roce 2007 nahrazen novým mostem s podjezdnou výšku 7 metrů. +more Dále byl rekonstruován železniční most v Nymburce a v Kolíně. Oba na podjezdnou výšku 5,25 metrů s jedním mostním polem přizpůsobeným k instalaci zvedacího mechanismu v budoucnosti pro dosažení podjezdné výšky 7 metrů.

Plavební provoz

Plavební provoz se na středním Labi rozvíjel postupně tak, jak se s výstavbou plavebních stupňů prodlužoval souvisle splavný úsek řeky od Mělníka. Plavební stupně nebyly stavěny návazně za sebou, ale po celé délce toku, takže souvisle splavný úsek se v historii neprodlužoval kontinuálně (Zdymadla Přelouč (1927) a Srnojedy (1937) nejsou na souvisle splavný úsek řeky napojeny dodnes).

První osobní linka v trase Jiřice-Mělník byla zprovozněna roku 1926 po výstavbě plavební komory u starého jezu v Lobkovicích a již v té době probíhala doprava cukru z místních cukrovarů v Lobkovicích, Neratovicích, Obříství a Mělníce.

* 1926-1939 *:Postupně byla otevírána vodní cesta až po Poděbrady, přičemž bylo ročně přepraveno kolem 100 000 tun nákladů. * 1940-1945 *:Množství dopraveného nákladu rostlo a po provizorním splavnění původního řečiště mezi Poděbrady a Kolínem, a otevření plavby v celém úseku Mělník-Kolín pro lodě nosnosti 600 tun v 1943, dosáhlo ročního maxima 462 000 tun. +more Vodní cesta v této době poskytovala alternativu k železnici, ohrožované nálety spojenců. * 1946-1977 *:Po ukončení 2. světové války přešla velká část přeprav zpět na železnici a množství přepraveného nákladu kleslo na zhruba 150 až 200 tisíc tun ročně. * 1978 až 1996 *:V tomto období bylo po Středním Labi dopravováno energetické uhlí pro elektrárnu Chvaletice, celkový roční objem přepraveného nákladu dosahoval kolem 4 miliónů tun a počet proplavených lodí 8 až 11 tisíc. * 1997-současnost *:Touto vodní cestou je ročně dopravováno kolem 10-40 tisíc tun nákladů přičemž počet všech proplavených lodí v první plavební komoře nad Mělníkem se pohybuje ročně mezi 600 až 1200.

V současnosti připravované souvislé splavnění do hradecko-pardubické aglomerace a vybudování koncového veřejného přístavu Pardubice má přepravu nákladů středolabskou vodní cestou opět oživit. Předpokládá se nárůst na 2 milióny tun přepravených nákladů ročně v roce 2020, přičemž značnou část mají tvořit kontejnery a dále hromadné substráty a nadměrné náklady.

Hlavním faktorem v současnosti významně omezujícím využití vodní cesty je kriticky malá dovolená podjezdná výška mostů, a to 3,7 metrů. Malá podjezdná výška znemožňuje ekonomicky efektivní dopravu kontejnerů a nadměrných nákladů a je příčinou toho, že relativně častý transport nadměrných nákladů ze severomoravských hutí do přístavu Mělník k další přepravě do zahraničí probíhá od Pardubic více než 100 km po silnici paralelně s vodní cestou.

Pro osobní vodní dopravu nemá dnes střední Labe větší význam, není zde vedena žádná linková osobní doprava (viz článek Osobní vodní doprava na Labi v Čechách). Ani pro sportovní plavbu není příliš atraktivní.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic * Parametry vodních cest v Česku * Seznam mostů přes Labe v Čechách * Kanál Dunaj-Odra-Labe * Osobní vodní doprava na Labi v Čechách * Dolní Labe (vodní cesta) * Dolní Vltava (vodní cesta)

Externí odkazy

[url=http://www. rvccr. +morecz/. s=3&m=23]Splavnění do Pardubic[/url], Ředitelství vodních cest ČR, 2008 * Jak si lidé plují (1. díl - Pánbůh nás má rád, 2. díl - Plouti je nutné, 3. díl - Cesty pro lodě) - režie Přemysl Staněk, scénář a komentář František Nepil. Spisovatel František Nepil popisuje v tomto filmovém dokumentu vývoj vodní dopravy v českých zemích i ve světě a její přínosy pro člověka a vztah k přírodě a krajině. Dokument obsahuje záběry plavby na Labi. ([url=http://www. youtube. com/watch. v=GoFNZoFn2Kc]on line na YouTube[/url]).

Kategorie:Vodní doprava na Labi Kategorie:Vodní cesty třídy IV Kategorie:Vodní cesty v Česku