Svatopluk Čech

Portrét Svatopluka Čecha Čechův pohřební průvod na Václavském náměstí v Praze Vyšehradském hřbitově Náhrobek Svatopluka Čecha na Vyšehradě Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek - 23. února 1908, Praha-Holešovice) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka.

Životopis

Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec, matka Klára, rozená Raková. +more Otec působil v letech 1848-1849 v době konání Kroměřížského sněmu v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873-1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876-1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895.

Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. +more Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě (podle návrhu architekta Antonína Wiehla) byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského.

Dílo

Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. +more Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp. ). * Husita na Baltu (1868 v almanachu Ruch), historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských vztazích. * Oběti pověry (1871), o čarodějství a pronásledování jeho v zemích křesťanských, příspěvek k dějinám lidského bludu. * Adamité (1873 v časopise Lumír), epos s námětem zničení radikální husitské sekty adamitů Janem Žižkou. * Básně (1874), básnická sbírka, ve které autor shrnul všechny své významnější rané práce (mimo jiné obsahuje i první knižní vydání Adamitů). * Čerkes (1875 v časopise Lumír), epos s námětem z Kavkazu. * Upomínky z východu (Národní listy 1875-1876, knižně 1885), povídky. * Jestřáb kontra Hrdlička (1876 v časopise Lumír), povídka o právnickém sporu mezi peněz chtivým lichvářem Jestřábem a mírným a starostlivým Hrdličkou, který není schopen splácet svůj dluh. * Evropa (1878 v časopise Lumír), alegorický epos o lodi Evropa, která veze politické vězně do vyhnanství, přičemž jejich vzájemné neshody způsobí katastrofu. * Povídky, arabesky a humoresky (1878), zde mimo jiné i první knižní vydání povídky Jestřáb kontra Hrdlička. * Povídky, arabesky a humoresky II. (1879). * Žižka (1879), rapsodie, ve které autor představuje Žižku jako vojevůdce, který byl odhodlán postavit se proti Pražanům. * Kandidát nesmrtelnosti (1879 v časopise Květy, knižně 1884), humoristický román. * Ve stínu lípy (1879 v časopise Květy), idylický epos založený na vzpomínkách autora na dětství prožité v Litni, vlastně cyklus malých povídek veršem, které si vyprávějí sousedé při společném posezení. * Povídky, arabesky a humoresky III. (1880). * Nová sbírka veršovaných prací (1880), zde mimo jiné první knižní vydání eposů Čerkes, Evropa a Ve stínu lípy. * Václav z Michalovic (1882), epos z pobělohorské doby inspirovaný Mickiewiczovým Konrádem Wallenrodem. * Petrklíče (1883), veršovaná báchorka. * Povídky, arabesky a humoresky IV. (1883). * Lešetínský kovář (1883 zkonfiskováno, podruhé vydáno roku 1892 v USA), epos, ve kterém vede český kovář spor s německým podnikatelem, který usiluje o jeho kovárnu. * Několik drobných povídek (1884). * Kresby z cest (1884). * Slávie (1884), alegorický epos napsaný v duchu utopického panslavismu, ve kterém zástupci slovanských národů společně úspěšně odolávají vzpouře lodníků na lodi Slávie. * Hanuman (1884), satirický epos zesměšňující soudobý český život i politický režim v Rakouska-Uherska (opičí král se marně snaží poevropštit svou říši). * Dagmar (1885), epos inspirovaný básníkovým pobytem v Dánsku, jehož hrdinkou je dcera Přemysla Otakara I. Markéta provdaná za dánského krále Valdemara II. , kterou autor líčí jako ideál ženy. * Ikaros (1885 v časopise Květy, knižně 1908), sociální román. * Pravda a drobné básně (1886). * Humoresky, satiry a drobné črty (1887). * Různé črty žertovné i vážné (1887). * Jitřní písně (1887), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor vyjadřuje svou naději v lepší budoucnost českého národa, které bude podle něho dosaženo duchovními zbraněmi a pilnou prací. * Nové písně (1888), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor mimo jiné překládá své úvahy o vlastním životě a básnické tvorbě a svou víru v budoucnost slovanských národů. * Několik povídek a různých črt (1888). * Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888), satirická povídka s fantastickým námětem, jejímž hrdinou je pan domácí Brouček, který se (patrně ale ve snu) dostane na Měsíc, kde se setká s éterickými Měsíčňany. Je zde však zesměšňováno nejen měšťáctví pana Broučka, ale také prázdné intelektuálství a neplodné estétství reprezentované Měsíčňany, kteří nejsou schopni pochopit reálný život. * Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888), druhá satirická fantastická povídka s hlavním hrdinou měšťákem panem Broučkem, který se tentokrát dostane (opět zřejmě ve snu) do Prahy den před bitvou na Vítkově. Zajímá jej však jen vlastní prospěch, a podle toho, jak se mu to hodí, se vydává tu za husitu, tu za katolíka. V závěru příběhu Jan Žižka soudí, že není možné, abychom měli takové potomky. * Kratochvílná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči (1888), satirická báseň parodující soudobý spor o Rukopisy. * Václav Živsa (1889-1891 v časopise Květy, knižně 1901), báseň. * Pestré cesty po Čechách: společnou prací Matěje Broučka a společníků (1891), volná řada novelisticko-časopiseckých obrazů s memoárovými básněmi a epizodami. * Matěj Brouček na výstavě (1892), druhá část Pestrých cest po Čechách, povídka zesměšňující podlézavost měšťáků vůči šlechtě a jejich přezíravý postoj k lidu před cizinci. * Druhý květ (1893 v časopise Květy, knižně 1899), autobiografická próza, ve kterém autor líčí své mládí a studium na gymnáziu. * Sníh (1894) v časopise Květy, knižně (1900), báseň. * Zpěvník Jana Buriana (1894), báseň řešící poměr českého sedláka k odrodilé šlechtě. * Rozličná próza (1895). * Písně otroka (1895), alegorická lyrika pomocí které chtěl autor povzbudit národ v boji za jeho práva, protože měl pocit, že se národ cítí ponížený. * Modlitby k Neznámému (1896), básně obsahující filozofické a náboženské úvahy. * O čarovném pavouku (1897), veršovaná pohádka pro mládež. * Šotek (1899), veršovaná báchorka. * Sekáči (1904), báseň. * Roháč na Sioně a jiné zlomky (1909), posmrtné vydání autorových nedokončených prací. * Poslední verše (1910), vydáno posmrtně, obsahuje mimo jiné básně Do světa širého a Step. * Cestovní poznámky (1910), vydáno posmrtně. * Poslední kniha povídek a črt (1918), vydáno posmrtně. * Kniha novel Svatopluka Čecha (1925), vydáno posmrtně. Prvotinu - báseň Štědrý den - zveřejnil v píseckém periodiku Zlaté klasy ještě jako gymnasista, pod pseudonymem Stanislav Rak (matčino příjmení za svobodna).

Jménem, srdcem stejně Čech - básníkova památka a tradice

Čechova busta z roku 1912 v městském parku v Kyjově Svatopluk Čech byl pro svou tvorbu od 80. +more let 19. století velice oblíbenou a respektovanou osobností české společnosti. Vlastenecké zaměření a patos Čechovy tvorby korespondovalo s jeho heslem, které se stalo i jeho symbolickým označením na veřejnosti Jménem, srdcem stejně Čech. Mezi vlastenecky naladěnými Čechy měly obrovský ohlas jeho Písně otroka. Velice populární a čtená byla jeho báseň Ve stínu lípy. Úcta k němu se projevovala již za jeho života a zejména po smrti v množství pomníků, soch a označování ulic, náměstí a škol jeho jménem.

Praha

Již 3 měsíce po jeho smrti 6. června 1908 byl pojmenován Čechův most v Praze. +more Ještě za Čechova života (1903) nesly jeho jméno Sady Svatopluka Čecha na pražských Vinohradech, kde byl v roce 1924 odhalen pomník, jehož autorem je Jan Štursa. V Praze byly v dalších čtvrtích pojmenovány Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, Čechova ulice na Letné, Čechova čtvrť v Modřanech a Čechova škola v Tróji. * Panteon Národního muzea: Bronzová busta (1908), autor Ladislav Šaloun * Mramorové poprsí na podstavci s českými národními emblémy (kolem 1896), autor Vilém Amort.

Česká města a obce

Jeho jméno nesou názvy mnoha ulic, náměstí a škol. Památku Svatopluka Čecha si i po více než sto letech od jeho smrti připomínají zejména obce, kde od dětství bydlel: Ostředek, Bezděkov, Peruc, Postupice, ale i místa, kde působil již jako uznávaný básník a spisovatel: Slaný, Vraný, Praha a Obříství. +more V městysu Liteň na Berounsku sice prožil pouze 4 roky dětství, ale situoval do Litně své dílo Ve stínu lípy. Proto je v Litni jeho osobnost připomínána zvlášť intenzívně. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené k ní obce vydané v roce 1896 (tedy za Čechova života) uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství: Roku 1852-1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka. V Litni připomíná od roku 1925 Čechův pobyt pamětní deska na domě správce panství vedle zámku zvaném po něm Čechovna, od 5. 6. 1938 pomník Svatopluka Čecha v Litni u kostela sv. Petra a Pavla na místě, kde stála Lípa Svatopluka Čecha. Podobně jako v Litni byly jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy na různých místech Čech označovány lípy symbolicky jako Lípa Svatopluka Čecha. V Litni je významu Svatopluka Čecha věnována část expozice Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo. V Obříství na Mělnicku je památník Svatopluka Čecha umístěn v jeho domku a dřevěném přístavku, který Čech zakoupil na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 a ve kterém v letech 1895-1903 žil. V parčíku na návsi je pomník s bustou Svatopluka Čecha, odhalený 19. 6. 1921. Jeho pražský pobyt připomínají pamětní desky v Holešovicích a na Letné v Praze 7. Na domě čp. 557/44 v Letohradské ulici deska uvádí jeho pobyt v letech 1890-95 (podle soupisu pražských domovských příslušníků) a na domě čp. 908/17 v Šimáčkově ulici, který pamětní deska připomíná jako místo jeho smrti. Tato adresa je uvedena i v matričním záznamu o básníkově smrti: Praha čís. pop. 908-VII. Šimáčkova ul. V téže době žil též ve vile Pod Havránkou čp. 134/15 v Tróji, na které byla rovněž umístěna pamětní deska.

Galerie míst spojených s životem Svatopluka Čecha

Soubor:Ostředek Castle. jpg|Zámek v Ostředku, kde se Čech narodil (Zdeněk Fiedler, edited by Pavel Hrdlička (Packa)) Základní škola v Postupicích. +moreJPG|Škola v Postupicích, kam Čech chodil poprvé Pamětní deska Základní škola v Postupicích. JPG|Pamětní deska na základní škole v Postupicích Základní škola Františka Josefa Řezáče Liteň 14. 9. 2013. JPG|Budova školy v Litni, kterou navštěvoval v době pobytu v Litni (Základní škola Františka Josefa Řezáče) 1490 212 Liteň u kostela. JPG|Panely Naučné stezky Liteň u kostela sv. Petra a Pavla a Základní školy F. J. Řezáče a pomníku Svatopluka Čecha 2. Pamětní_deska_Svatopluka_Čecha_na_domě_správce_nazývaném_Čechovna. JPG|Dům správce panství Liteň nazývaný Čechovna Soubor:11. Čechovna detail pamětní desky Svatopluka Čecha na jižní stěně. JPG|Pamětní deska na Čechovně s nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853-1856 Maňák Obříství Dům Svatopluka Čecha ze silnice. JPG|Čechův dům v Obříství na Mělnicku Maňák Obříství Dům Svatopluka Čecha pohled na dům - trakt s roubenkou. JPG|Detail dřevěného domku v Obříství, který Sv. Čech koupil na národopisné výstavě v Praze Maňák Obříství Dům Svatopluka Čecha detail deska ze silnice. JPG|Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě v Obříství. ZDE BYDLEL SVATOPLUK ČECH BÁSNÍK ČESKÝ 1/2 1895 - 1/10 1903 Svatopluk Cech 1910 deska Obristvi. jpg|Svatopluk Čech, odhalení desky v Obříství (Zlatá Praha 1910) Čech pamětní deska Letohradská ulice. JPG|Pamětní deska v Letohradské ulici 557/44 v Praze 7 na Letné "ZDE ŽIL V LETECH 1890-1905 SVATOPLUK ČECH A NAPSAL PÍSNĚ OTROKA" Brána do zahrady u vily Pod Havránkou. JPG|Brána do zahrady u vily Pod Havránkou v Praze Troji. Svatopluk Čech dům Šimáčkova ulice s pamětní deskou. JPG|Dům v Šimáčkově ulici 908/17 s pamětní deskou: "V TOMTO DOMĚ ŽIL A 23. II. 1908 ZEMŘEL BÁSNÍK SVATOPLUK ČECH.

Sochy a pomníky Svatopluka Čecha

Soubor:Čech pomník v Čechových sadech. JPG|Jan Štursa - Čechův pomník v Čechových sadech (1918-24) Soubor:Maňák Obříství Svatopluk Čech upravený. +moreJPG|Pomník Svatopluka Čecha v Obříství na návsi Soubor:56. Kováři v Litni - Pomník Svatopluka Čecha. JPG|Pomník Svatopluka Čecha v Litni Soubor:Vinice, památník Svatopluka Čecha1. JPG|Pomník Svatopluka Čecha Vinice (Vysoké Mýto) Soubor:Svatopluk Čech, Rovensko. jpg|Pomník Svatopluka Čecha v Rovensku pod Troskami Soubor:Škola Svatopluka Čecha, Trojská 110, Praha - Troja 04. JPG|Busta na Škole Svatopluka Čecha, Praha-Troja Soubor:Pomník Svatopluka Čecha (Polička). JPG|Pomník Svatopluka Čecha v Poličce.

Ulice, náměstí, muzea a školy Svatopluka Čecha

Svatopluk Čech Most Svatopluka Čecha Praha. JPG|Čechův most v Praze Čechovo náměstí výběr. +moreJPG|Čechovo náměstí v Praze 5. Muzeum v Litni s expozicí Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. JPG|Muzeum v Litni s expozicí Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Bývalá fara nedaleko slavné lípy u kostela sv. Petra a Pavla Čech škola Svatopluka Čecha Troja. JPG|Škola Svatopluka Čecha v pražské Troji nedaleko vily Pod Havránkou Bubeneč, Čechova 5, Svatopluk Čech. jpg|Malba Sv. Čecha v Čechově ulici 5 v Praze-Holešovicích.

Odkazy

Reference

Literatura

[url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/12.pdf]Dostupné online[/url] * [url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/hcl/dcl3/13.pdf]Dostupné online[/url]

Online dostupná díla autora

Související články

Seznam českých spisovatelů * Česká literatura v letech 1815-1918 * Čechův most * Sady Svatopluka Čecha (Praha) * Náměstí Svatopluka Čecha * Lípa Svatopluka Čecha * Lípa Svatopluka Čecha (Liteň) * Pomník Svatopluka Čecha v Litni * Liteň * Liteň (zámek) * Čechovna * Ostředek * Obříství * Postupice * Peruc * Bozděkov * Slaný * Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné * Naučná stezka Liteň

Externí odkazy

[url=http://www. digitalniknihovna. +morecz/mzk/search/. sort=alphabetical&accessibility=public&authors=%C4%8Cech,%20Svatopluk]Veřejně dostupná díla Svatopluka Čecha v Digitální knihovně MZK[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/ctenarskydenik/]Rozhlasové adaptace vybraných děl ve formátu MP3 na webu Českého rozhlasu 3 - Vltava[/url] * [url=http://www. legie. info/autor/626-svatopluk-cech]Na webu Legie[/url] * DŘEVOJÁNEK, Milan. Petrklíče na Vyšehradě. Neviditelný pes, únor 2008, [url=http://neviditelnypes. lidovky. cz/osobnost-petrklice-na-vysehrade-1-dqb-/p_kultura. asp. c=A080220_114009_p_kultura_wag]1. část[/url] a [url=http://neviditelnypes. lidovky. cz/osobnost-petrklice-na-vysehrade-2-dq7-/p_kultura. asp. c=A080221_103009_p_kultura_wag]2. část[/url] * [url=http://nase-rec. ujc. cas. cz/archiv. php. art=3334]Poměr Svatopluka Čecha k oprávcům jazyka[/url] * [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mzk/view/uuid:07c546c0-6c20-11e4-9d98-005056825209. page=uuid:02e0ca60-6c4f-11e4-85f4-5ef3fc9ae867]historické fotografie z pohřbu[/url] Český svět, 06. 03. 1908.

Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Čeští spisovatelé fantasy Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Ruchovci Kategorie:Umělci z Litně Kategorie:Lidé z Obříství Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Čestní občané města Neratovic Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Narození 21. +more února Kategorie:Narození v Ostředku Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí 23. února Kategorie:Úmrtí v Holešovicích Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách.