Svatopluk Rada

Svatopluk Rada (21. září 1903 Zlín - 18. dubna 1952 Praha) byl báňský profesionál, tajný agent a poválečný vládní zmocněnec pro těžbu uranu. Za druhé světové války se jako vědecký specialista pohyboval napříč zeměmi Evropy a Asie, kde zajišťoval zpravodajské služby Spojencům. Svou poválečnou budoucnost spojil s politikou KSČ, což se mu stalo osudným. Kumulací několika strategických funkcí a problematickou nekomunistickou minulostí se v roce 1952 stal jednou z obětí stranických čistek uvnitř KSČ.

Předválečná profesní kariéra

Narodil se v rodině zlínského učitele Hugo Rady a jeho manželky Marie, rozené Šmídové.

Promoval na Vysoké škole báňské v Příbrami roku 1928. Následně se specializoval na průzkum a hodnocení ložisek nerostných surovin, zejména uhlí. +more Stal se asistentem na báňské škole, pracoval v ostravsko-slezském důlním revíru, později také na Donbasu a na Balkáně. V druhé polovině třicátých let působil v Turecku a následně v Bulharsku a Jugoslávii.

Spolupráce s tajnými službami

Rada plynně hovořil anglicky, německy, rusky, bulharsky a částečně srbsky. Narůstající mezinárodní napětí učinilo ze společensky obratného, oborově uznávaného a často cestujícího Rady ideálního partnera pro tajné služby. +more Prvorepubliková československá tajná služba ho proto využila k tomu, aby v oblasti Turecka, Bulharska a Jugoslávie vytvořil síť tajných agentů.

Jeho činnost pro československou exilovou vládu pokračovala i během let 1941-1942, kdy působil jako zástupce Bata Shoe Company v Indii. V návaznosti na to začal postupně spolupracovat s tajnými zpravodajskými službami Francie, Británie a Sovětského svazu. +more Plukovník Rudolf Bulandr, tehdejší šéf československé vojenské mise v Sofii, ho v té souvislosti označil za „prvotřídního odbojářského pracovníka“. V létě roku 1943 se přes Palestinu a Írán dostal do SSSR. Zde se stal součástí jednotky československé exilové armády, formované pod velením generála Heliodora Píky. V Sovětském svazu se Rada společně se svou manželkou také společensky sblížili s některými československými komunisty. Vysloveně důvěrné osobní přátelství navázali s Rudolfem Slánským a jeho manželkou.

Poválečné události

Bezprostředně po válce se s Radou předběžně počítalo do křesla ministra průmyslu. Nakonec se však stal generálním ředitelem všech znárodněných československých dolů, tj. +more ředitelem Ústřední báňské správy na ministerstvu průmyslu. Byl také jedním z klíčových představitelů Stálé smíšené československo-sovětské komise v Praze, která dohlížena na plnění dodávek uranové rudy pro SSSR a řídila národní podnik Jáchymovské doly. V letech 1949-1951 působil také jako náměstek ministra průmyslu.

Kumulace řady vysokých funkcích v jednom z klíčových odvětví národního hospodářství předznamenala zájem komunistické Státní bezpečnosti. Od roku 1949 byl monitorován hned v několika souvislostech. +more Rostoucí paranoia z americké špionáže byla příčinou potenciální nedůvěry s ohledem na Radovy předválečné i válečné kontakty na západní zpravodajské agentury a generála Heliodora Píku. Kritické pohledy začalo způsobovat i neefektivní fungování národního podniku Jáchymovské doly, z čehož začal být podezříván rovněž Svatopluk Rada. Sám některé pochybnosti nechtěně přiživoval i tím, že přes svou oddanost komunisty doporučoval na některá místa i politicky nespolehlivé osoby, odborně zdatné v báňském hospodářství.

Zatímco v rámci Akce Budování se Státní bezpečnost snažila nepříliš úspěšně udělat pořádek přímo v podniku Jáchymovské doly, rozpracovala rovněž samostatnou Akci Svatopluk, shromažďující informace o možných protistátních aktivitách samotného Rady. Další vývoj pak ovlivnilo zatčení Rudolfa Slánského, generálního tajemníka ÚV KSČ, také však Radova blízkého spolupracovníka a přítele. +more Už v měsících předcházejících tomuto zatčení pociťoval Rada jisté napětí a kariérní rizika. Vůči možným potížím se i snažil pojistit. Po zatčení Slánského v listopadu 1951 však události nabraly rychlý spád. Svatopluk Rada začal být označován za odrodilce, který o Slánského údajné protistátní činnosti dlouhodobě věděl a kryl ji.

Dne 5. dubna 1952 bylo prvně navrženo Radovo zatčení, z neznámých důvodů nakonec odvolané. +more Od 16. dubna už ale nesměl opustit svou vilu v Praze na Smíchově. Dva dny nato později zemřel za nevyjasněných okolností, oficiálně prohlášených za sebevraždu zastřelením. Pozdější prezident republiky Antonín Zápotocký o tomto incidentu prohlásil, že byl zbytečný. Více světla však do události nepřineslo ani pozdější prošetřování z roku 1963.

Během následného vykonstruovaného Procesu s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským byl v té době již nežijící Rada smyšleně označen za přisluhovače západního imperialismu, který měl významný negativní vliv na celé československé hornictví.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Jáchymovské doly * Wismut GmbH * Zajatecké tábory při uranových dolech na území Česka * Trestanecké pracovní tábory při československých uranových dolech * Tábory nucené práce při československých uranových dolech * Těžba uranu * Otakar Pohl

Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Těžba v Jáchymově Kategorie:Těžba uranu v Česku Kategorie:Pracovní tábory v Československu Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Narození 21. +more září Kategorie:Narození ve Zlíně Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí 18. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Lesním hřbitově ve Zlíně Kategorie:Muži.