Svatý Baudolino
Author
Albert FloresSvatý Baudolino (700-740) byl poustevník, který žil v době lombardského krále Liutpranda ve Forum Fulvii (dnešní Villa del Foro), na dolním toku řeky Tanaro v severozápadní Itálii. Snad pocházel ze šlechtické rodiny, ale rozhodl se pro prostý život v chatrči poblíž řeky a rozdal veškerý svůj majetek chudým. Je patronem nedalekého města Alessandria, kde se každý rok první neděli následující po 10. listopadu slaví jeho svátek.
Život
Poprvé je zmiňován v Historia Langobardorum (Dějiny Langobardů), sepsané asi 40 let po jeho smrti Pavlem Diaconem. Zde je Baudolino popisován jako "muž neuvěřitelné svatosti. +morekterý byl proslulý mnoha zázraky", který byl obdařen darem jasnozřivosti. Je známý záznam jednoho z jeho zázraků. Když král Liutprand lovil poblíž Baudolinova Fora a jeho synovec Aufusus byl nešťastně zraněn šípem, král poslal k Baudolinovi s prosbou o modlitbu k zachránění chlapcova života. Posel ale přinesl odpověď: "Vím, z jakého důvodu přicházíš, ale to, pro co jsi přišel, nemůže být vykonáno, protože chlapec je mrtvý. " Aufusus skutečně zemřel a Liutprand na základě toho usoudil, že Baudolino disponuje darem jasnovidectví.
Baudolino zemřel kolem roku 740, pochován byl na Forum Fulvii.
Odkaz a legenda
Čtyři století poté bylo zbudováno město Alessandria jako bašta Lombardské ligy proti Svaté říši římské. Obyvatelé Fora byli přestěhováni do nového města a vzali s sebou i ostatky svatého. +more Podle tradice měl pak Baudolino v roce 1174 vystoupit na hradby města a zahnat na útěk císařské jednotky, které jej obléhaly. V roce 1189 byl na jeho počest postaven kostel, náležející pod správu humiliátů. Tito mniši a dominikáni, kteří se snažili žebravý řád humiliátů potlačit, rozpracovali sporé informace o Baudolinově životě a rozšířili anachronickou zprávu, že patřil k řádu humiliátů, a že byl alessandrijským arcibiskupem.
V roce 1786 byl svatý Baudolino prohlášen za hlavního patrona alessandrijské arcidiecéze a města Alessandrie. S uzavřením původního kostela v roce 1803 byly baudolinovy ostatky přeneseny do kostela Sant Alessandro a následně v roce 1810 do jemu zasvěcené kaple v nové katedrále.
V roce 2000 vydal alessandrijský rodák Umberto Eco historizující román Baudolino, v němž se stejnojmenný hlavní hrdina jako chlapec několikrát se svatým Baudolinem potkává: ". jak se toulávám po lesích kolem Fraskety hlavně když je Mlha že si člověk nevidí na špičku Nosu to se pak najednou něco vynoří a člověk neví odkud se to vzalo já tam mívám Vidění jednou jsem spatřil Jednorožce a taky svatého Baudolina. +more" Ecův hrdina se světci podobá právě schopností jasnozřivosti.
Atributy a ikonografie
Svatý Baudolino bývá zobrazován oblečený jako biskup, obklopen husami, jeleny a další zvěří, která mu podle legendy jako poustevníkovi naslouchala.