Tabríz

Přírodní podmínky

Klima v Tabrízu charakterizují suchá léta a poměrně tuhé zimy (s teplotami těsně nad bodem mrazu). Nejvyšší letní teploty se pohybují kolem 33 °C, ročně zde spadne zhruba 310 milimetrů srážek. +more Geologicky je celá oblast značně nestabilní, což se projevuje častými zemětřeseními.

Historie

Tabríz, kulturní centrum íránského Ázerbájdžánu, byl založen nejspíš za vlády dynastie Sásánovců (224-651), nelze však úplně vyloučit, že je mnohem starší - na jednom asyrském nápisu je zmiňována pevnost jménem Tauri, snad identická s dnešní metropolí. Podle staré místní legendy, vesměs zpochybňované, vzniklo město v době arabské nadvlády koncem +more_století'>8. století a jeho zakladatelkou byla manželka chalífy Hárúna ar-Rašída Zubajda, jež se po těžké nemoci zdržovala v těchto končinách.

Období rozkvětu Tabríz zažil především ve 13. +more a 14. století za vlády mongolských ílchánů, kdy se stal dočasně hlavním městem říše. Jeho osudy byly poté velmi proměnlivé - v roce 1392 ho vypálil Tímúr Lenk, v 15. století jej obnovila turkmenská dynastie Karakojunlu, jejíž vládce Džahánšáh (1438-1467) se zde usídlil, v raném novověku o něj zápasili perští Safíovci s Osmanskými Turky. V dobách Safíovců se Tabríz stal nakrátko opět hlavním městem říše.

Po nástupu dynastie Kádžárovců roku 1795 se město změnilo v rezidenci perského korunního prince, jeho větší rozvoj však nastal až v první polovině 20. +more století, kdy vznikly moderní čtvrtě, zčásti postavené pod vlivem tehdejší sovětské architektury. V letech 1945-1946 byl Tabríz sídlem prosovětské „Lidové vlády Ázerbájdžánu“.

Pamětihodnosti

Výzdoba Modré mešity +morejpg|náhled'>Velký bazar v Tabrízu Nejcennější památkou Tabrízu je Modrá mešita z 15. století, dokončená Džahánšáhem z rodu Karakojunlu a po ničivém zemětřesení zase obnovená. Je zbudována z cihel na čtvercovém půdorysu, s kupolí v centrální části, a vstupuje se do ní značně poškozeným ívánem ze severní strany. Vnitřek je bohatě zdoben modře tónovanými mozaikami, nechybí ani nápisy tesané do mramoru a jiné pozoruhodnosti. Podle názoru historiků umění nemá mešita v Íránu mnoho analogií.

Druhou nejvýznamnější stavbou je Arg-e Alíšáh, někdy nesprávně nazývaný citadelou. Pochází z let 1316-1335 a je ve skutečnosti pozůstatkem mešity, jejímž stavebníkem byl Tádžuddín Alíšáh Tabrízí, vezír ílchána Öldžejtü.

Na seznam Světového dědictví UNESCO byl v roce 2010 zapsán historický komplex tabrízkého bazaru, největší zastřešené obchodní, kulturní a náboženské středisko tohoto typu na světě.

Celkově kromě bazaru a páteční mešity ze seldžucké éry nemá již Tabríz mnoho turisticky atraktivních míst, což souvisí s periodicky se opakujícími zemětřeseními v minulosti, jimž padla řada památek za oběť.

Partnerská města

Baku, Ázerbájdžán (1980) * Erzurum, Turecko (2011) * Gandža, Ázerbájdžán (2015) * Gaza, Stát Palestina * Ho Či Minovo Město, Vietnam (2015) * Chudžand, Tádžikistán (2011) * Istanbul, Turecko (2010) * İzmir, Turecko (2010) * Karbalá, Irák (2016) * Kazaň, Rusko (2009) * Konya, Turecko (2013) * Mohylev, Bělorusko (2012) * Wu-chan, Čína (2010)

Odkazy

Literatura

Rashad, M., Iran. Geschichte, Kultur und lebendige Traditionen - antike Stätten und islamische Kunst in Persien, Ostfildern 2006, s. 166-169.

Související články

Seznam měst v Íránu

Externí odkazy

[url=http://lexicorient. com/e. +moreo/tabriz. htm]Tabríz na Encyklopedii Orientu[/url] * [url=http://www. tabrizu. ac. ir/]Tabrízská univerzita[/url] * [url=http://www. sut. ac. ir/]Technická univerzita v Tabrízu[/url] * [url=http://www. tbzmed. ac. ir/]Tabrízská lékařská univerzita[/url] * [url=http://www. iaut. ac. ir/]Islámská univerzita v Tabrízu[/url].

Kategorie:Města v Íránu Kategorie:Východní Ázerbájdžán Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Města na hedvábné stezce