Ázerbájdžánština
Author
Albert FloresÁzerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.
Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.
V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.
Rozšíření jazyka
Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách. +more) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.
Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. +more Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Písmo
Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. +more Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.
Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.
Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.
Velká písmena:
:A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z
Malá písmena:
:a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z
Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:
Výslovnost
Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině: +more3'>Ázerbájdžánská abeceda.
%"|Arabské písmo | %"|Latinka | %"|Cyrilice | %"|Latinka | %"|Výslovnost v češtině |
---|---|---|---|---|
do roku 1929 | 1929-1939 | 1939-1991 | 1991 | (přibližná) |
ا,آ | A a | А а | A a | jako a |
ﺏ | B b | Б б | B b | jako b |
ﺝ | Ç ç | Ҹ ҹ | C c | jako dž |
چ | C c | Ч ч | Ç ç | jako č |
ﺩ | D d | Д д | D d | jako d |
E e | Е е | E e | jako e | |
ﻉ ,(کسره) | Ə ə | Ә ә | Ə ə | jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e |
ﻑ | F f | Ф ф | F f | jako f |
گ | G g | Ҝ ҝ | G g | jako g' |
ﻍ | Ƣ ƣ | Ғ ғ | Ğ ğ | prodlužuje předchozí samohlásku |
ﺡ,ﻩ | H h | Һ һ | H h | jako h |
ﺥ | X x | Х х | X x | jako ch |
Ь ь | Ы ы | I ı | tzv. zadopatrové i, jako y | |
ی | I i | И и | İ i | jako i |
ژ | Ƶ ƶ | Ж ж | J j | jako ž |
ﻙ | K k | К к | K k | jako k |
ﻕ | Q q | Г г | Q q | jako g |
ﻝ | L l | Л л | L l | jako l |
ﻡ | M m | М м | M m | jako m |
ﻥ | N n | Н н | N n | jako n |
ﻭ | O o | О о | O o | jako o |
Ɵ ɵ | Ө ө | Ö ö | jako německé ö | |
پ | P p | П п | P p | jako p |
ﺭ | R r | Р р | R r | jako r |
ﺙ,ﺱ,ﺹ | S s | С с | S s | jako s |
ﺵ | Ş ş | Ш ш | Ş ş | jako š |
ﺕ,ﻁ | T t | Т т | T t | jako t |
ﻭ | U u | У у | U u | jako u |
ﻭ | Y y | Ү ү | Ü ü | jako německé ü |
ﻭ | V v | В в | V v | jako v |
ی | J j | Ј ј | Y y | jako j |
ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ | Z z | З з | Z z | jako z |
Příklady
Číslovky
Ázerbájdžánsky | Česky |
---|---|
bir, бир | jeden |
iki, ики | dva |
üç, үч | tři |
dörd, дөрд | čtyři |
beş, беш | pět |
altı, алты | šest |
yeddi, једди | sedm |
səkkiz, сǝккиз | osm |
doqquz, доггуз | devět |
on, он | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně) : Göylərdə olan Atamız, : Adın müqəddəs tutulsun. : Padşahlığın gəlsin. +more : Ko olsun Senin istediin, : Göydə olduğu kimi Yerdə də : Sənin iradən olsun. : Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver. : Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi : Bizi borclarımızı da bağısla. : Bizi sınağa çəkmə, : Lakin bizi şəndən xilas et. : Amin.
Odkazy
Externí odkazy
[url=http://www.omniglot.com/writing/azeri.htm]Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek[/url]
Kategorie:Oghuzské jazyky Kategorie:Jazyky Ázerbájdžánu Kategorie:Jazyky Íránu Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Gruzie Kategorie:Jazyky Iráku Kategorie:Jazyky Turecka Kategorie:Jazyky Kazachstánu Kategorie:Živé jazyky