H

H je osmé písmeno latinské abecedy. Vyvinulo se z řeckého písmene éta.

Využití v současných jazycích

Písmeno H má v jazycích zapisovaných latinkou různou zvukovou platnost jako souhláska, avšak v některých jazycích není vůbec vyslovováno. Často je součástí spřežek, v nichž mění výslovnost předcházejících písmen.

Slovanské jazyky

V češtině a slovenštině označuje znělou glotální frikativu . Tato souhláska se v těchto jazycích vyvinula z původního slovanského [[Znělá velární ploziva|[g]]] (zachovaného ve většině současných slovanských jazyků). +more Na konci slov a vlivem spodoby znělosti se vyslovuje [[Neznělá velární frikativa|[x]]]. Je součástí spřežky CH, vyslovované jako neznělá velární frikativa [x].

V polštině se nejčastěji vyskytuje ve spřežce CH [x]. Samostatně psané H se vyskytuje ve slovech cizího původu a taktéž se vyslovuje [x].

Jihoslovanské jazyky (slovinština, chorvatština, případně srbština) vyslovují psané H jako [x] (obvykle v pozicích odpovídajících západoslovanskému CH).

Germánské jazyky

V germánských jazycích se H vyslovuje jako neznělá glotální frikativa [h]. Tato souhláska se v nich vyskytuje pouze na začátku slovních kořenů.

V angličtině je také součástí spřežek CH [[Neznělá postalveolární afrikáta|[t͡ʃ]]] (jako české Č; často též vyslovováno jako [[Neznělá velární ploziva|[k]]], především ve slovech řeckého původu), PH [[Neznělá labiodentální frikativa|[f]]], SH [[Neznělá postalveolární frikativa|[ʃ]]] (jako české Š), TH

ð, θ], GH (původně [x], v současnosti se většinou nevyslovuje). Ve skupinách RH a WH a po samohláskách na konci slabik se nevyslovuje.

V němčině se nevyslovuje, pokud následuje samohlásku, avšak označuje její délku. Je též ve spřežkách CH [x, ç], SCH [ʃ] a TSCH [t͡ʃ].

Románské jazyky

V současných románských jazycích (s výjimkou rumunštiny a moldavštiny) se psané H nevyslovuje, avšak má různé pravopisné funkce.

Ve francouzštině, katalánštině, portugalštině a španělštině se zachovává psaní původního latinského nebo řeckého H, hlavně na začátku slov.

Ve francouzštině se dále používají spřežky CH [ʃ] a TCH [t͡ʃ]. V portugalštině jsou spřežky CH [ʃ], LH [[Palatální laterální aproximanta|[ʎ]]] (jako slovenské Ľ) a NH [[Palatální nazála|[ɲ]]] (jako české Ň). +more Španělština používá spřežku CH [t͡ʃ].

V italštině H ve skupinách CHE, CHI, GHE a GHI označuje, že se C nebo G před samohláskami E a I neměkčí (např. che [kɛ] vs. +more ce [t͡ʃɛ]). Dále se zachovává psaní počátečního h- v některých tvarech slovesa avere (mít; latinsky habere), a to kvůli rozlišení od homofonních (stejně znějících) slov.

V rumunštině a moldavštině se H vyslovuje jako neznělé [h], s výjimkou skupin CHE, CHI, GHE a GHI, kde funguje stejně jako v italštině.

Jiné jazyky

V maďarštině se H vyslovuje obvykle jako neznělé [h]. Mezi samohláskami je znělé [ɦ]. +more Po zadních samohláskách se může též vyslovovat [x] a po předních samohláskách [ç]. Ve finštině a estonštině je též neznělé [h], které se rovněž může za určitých okolností vyslovovat zněle [ɦ].

V lotyštině se H vyslovuje jako [x].

V albánštině se H vyslovuje jako neznělé [h]. Kromě toho se vyskytuje ve spřežkách DH [ð], SH [ʃ], TH [θ], XH [[Znělá postalveolární afrikáta|[d͡z]]] (jako české DŽ) a ZH [[Znělá postalveolární frikativa|[ʒ]]] (jako české Ž).

V turečtině se rovněž vyslovuje neznělé [h].

V umění

V hudbě ** h je nota. ** H byl umělecký pseudonym Iana Watkinse, člena britské skupiny Steps. +more * V televizním veseloherním seriálu Červený trpaslík písmeno H, umístěné na čele, označovalo, že daná postava je hologram.

V přírodních vědách

V chemii je H značka vodíku. * V biochemii je H symbol pro aminokyselinu histidin. +more * Ve fyzice ** ℋ je označení pro Hamiltonovu funkci a její obdobu v kvantové teorii - Hamiltonův operátor. ** H je označení pro intenzitu magnetického pole. ** H je označení pro entalpii. ** H je označení pro Hubbleovu konstantu. ** H či H0 je značka pro Higgsův boson. ** h je obvyklé označení pro výšku či hloubku, tedy délkový rozměr ve svislém směru. ** ℎ je označení Planckovy konstanty (přičemž ℏ značí tzv. redukovanou Planckovu konstantu). * V matematice ** ℍ označuje množinu kvaternionů. ** H označuje Heavisideovu funkci. ** H označuje Hermiteovy polynomy. ** ℌ označuje Hilbertův prostor.

V technice

V informatice ** značí ^H kód pro backspace, dnes nejčastěji používaný v žertu pro označení pokusu o výmaz „nechtěné chyby“. ** v teorii logických systémů označuje horní úroveň hladiny signálu (z angl. +more High level) ** v některých programovacích jazycích H na začátku nebo konci čísel značí, že jsou uváděny v šestnáctkové (hexadecimální) soustavě * Ve zpracování signálu ** h(t) je označení pro impulsní charakteristiku ** H(jω) je označení pro frekvenční charakteristiku * V soustavě SI ** H je značka jednotky indukčnosti henry. ** h je značka předpony soustavy SI pro 100, hekto. ** h je symbol vedlejší časové jednotky hodina. * H je jeden z typů malířského stojanu.

V dopravě

H je mezinárodní poznávací značka Maďarska. * Na registrační značce označuje H Královéhradecký kraj. +more * Dopravní značka bílé H na modrém podkladu značí blízkost nemocnice; horizontálně slouží též k označení helipadu (přistávacího místa pro vrtulníky).

Ostatní

Branka v ragby má tvar písmene H a nazývá se háčko. * Ve slangu je H, „háčko“ označení drogy heroinu.

Externí odkazy