Théâtre Antoine

Théâtre Antoine v roce 2008. Pamětní deska na domě v Rue André-Antoine 37 na Montmartru, kde roku 1887 založil Antoine své divadlo.

Théâtre Antoine - Simone Berriau je divadlo v 10. obvodu v Paříži.

Historie

Budova divadla byla postavena roku 1881 na bulváru Strasbourg, na místě staršího divadla Les Menus Plaisirs z roku 1866. Roku 1888 sem mladý režisér André Antoine přestěhoval svůj nekonformní soubor a divadlo po něm přejmenoval na Théâtre Libre. +more Uváděl francouzské premiéry her Ibsenových, Strindbergových, Hauptmannových, Tolstého nebo Turgeněva, z domácích autorů např. Zolu či Claudela. Během prvních tří let existence soubor uvedl více novinek než Comédie-Française a Odéon dohromady. Divadlo si rychle vybudovalo dobré renomé i v zahraničí - podle Antoinova vzoru nazval Otto Brahm své nové berlínské divadlo Freie Bühne (1889). Roku 1906 odešel Antoine do Odéonu a vedení divadla svěřil svému žákovi Firminu Gémierovi, který pokračoval v započatém díle a na počest zakladatele divadlo přejmenoval na Théâtre Antoine. Během jeho vedení zde debutoval Jean Marais nebo Jean-Louis Barrault.

Roku 1943 převzala vedení divadla nová ředitelka Simone Berriau a navázala na tradici uvádění nových her dobrých autorů (Jean-Paul Sartre, Marcel Achard, Jean Anouilh, později Tom Stoppard, Harold Pinter a další). Jako svou první režii ve Francii zde uvedl Peter Brook Williamsovu Kočku na rozpálené plechové střeše. +more V inscenacích tohoto období se vystřídalo mnoho slavných herců: např. Jean Vilar, Juliette Gréco, Jean-Louis Trintignant, Jeanne Moreau. Po smrti Simone Berriau roku 1984 se řízení divadla ujala její dcera, herečka Héléna Bossis společně s Danielem Darèsem. Kromě uvádění současných autorů (Yasmina Reza si zde ve své hře Třikrát život i zahrála a inscenaci své hry Bůh masakru režírovala) se divadlo vrací i ke klasice (Wilde, Goldoni, Pirandello aj. ). V lednu 2003 zde vystoupil v sérii představení Marcel Marceau. V létě 2008 Héléna Bossis zemřela a divadlo nadále vede sám Daniel Darès. Hned v roce 1987, odkdy se ve Francii udělují divadelní ceny Molière, lze najít mezi nominacemi herce z Théâtre Antoine a v dalších letech divadlo několik Molièrů v různých kategoriích také získalo.

Postupné změny názvu divadla: Les Menus Plaisirs (1866), Le Théâtre des Arts, L'Opéra-Bouffe, La Comédie-Parisienne (1881), Théâtre des Menus Plaisirs (1882), Théâtre Libre (1888), Théâtre Antoine (1906), Théâtre Antoine - Simone Berriau (1984).

Některé důležité inscenace

1888: Lev Nikolajevič Tolstoj - La Puissance des ténèbres (Vláda tmy), světová premiéra * 1891: Henrik Ibsen - Le Canard sauvage (Divoká kachna), francouzská premiéra * 1892: Gerhart Hauptmann - Les Tisserands (Tkalci) s Antoinem a Gémierem v hlavních rolích * 1901: Émile Zola - La Terre (Země) * 1902: Guy de Maupassant - Boule-de-Suif (Kulička) * 1904: William Shakespeare - Le Roi Lear (Král Lear) s Antoinem * 1908: Alfred Jarry - Ubu roi (Král Ubu) s Gémierem * 1913: William Shakespeare - Hamlet se Suzanne Després * 1914: Leo Birinski - La Danse des fous (Tanec bláznů) * 1937: Miguel Cervantes - Numance (Obklíčení Numantie) v režii Jean-Louise Barraulta * 1943: Sacha Guitry - À la gloire d'André Antoine (Pocta André Antoinovi) * 1946: Jean-Paul Sartre - Morts sans sépulture (Mrtví bez pohřbu) * 1947: Jean-Paul Sartre - La Putain respectueuse (Počestná děvka) s Hélénou Bossis * 1948: Jean-Paul Sartre - Les Mains sales (Špinavé ruce) * 1951: Jean-Paul Sartre - Le Diable et le Bon Dieu (Ďábel a milý Bůh) s Jeanem Vilarem * 1956: Tennessee Williams - La Chatte sur un toit brûlant (Kočka na rozpálené plechové střeše) v režii Petera Brooka a s Jeanne Moreau v hlavní roli * 1958: Arthur Miller - Vu du pont (Pohled z mostu) v režii Petera Brooka * 1959: Fjodor Michajlovič Dostojevskij - Les Possédés (Běsi) v Camusově dramatizaci * 1961: Marcel Achard - L'Idiote (Idiotka); autorem napsáno pro Théâtre Antoine a Annie Girardot * 1962: Marcel Achard - Turlututu * 1965: Max Frisch - Andorre (Andorra) * 1967: Tom Stoppard - Rosencrantz et Guildenstern sont morts (Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi); Harold Pinter - L'Anniversaire (Narozeniny) * 1973: Ken Kesey - Vol au-dessus d'un nid de coucou (Vyhoďme ho z kola ven) * 1976: Jean Cocteau - Les Parents terribles (Hrozní rodiče) s Jeanem Maraisem * 1991: Alfred Uhry - En conduisant Miss Daisy (Řidič slečny Daisy) * 1994: Molière - Tartuffe * 1995: Oscar Wilde - Un mari idéal (Ideální manžel) * 1997: Jean-Claude Carrière - La Terrasse (Terasa); Guy de Maupassant - Bel-Ami (Miláček) * 1998: Edward Albee - Délicate Balance (Křehká rovnováha) * 2000: Pierre Corneille - Le Cid (Cid); Yasmina Reza - Trois versions de la vie (Třikrát život) s autorkou v hlavní roli * 2003: Marcel Marceau; Luigi Pirandello - À chacun sa vérité (Každý má svou pravdu) * 2004: Jean Giraudoux - Ondine (Ondina) * 2005: Carlo Goldoni - La Locandiera (Mirandolina) * 2006: Yasmina Reza - Conversations après un enterrement (Rozhovory po pohřbu); Oscar Wilde - L'importance d'être constant (Jak je důležité míti Filipa) * 2008: Yasmina Reza - Le Dieu du carnage (Bůh masakru) francouzská premiéra v autorčině režii. * 2010: Jacques Offenbach / Henry Meilhac a Ludovic Halévy - La Vie parisienne (Pařížský život).

Odkazy

Reference

Literatura

Les Deux canards, program k inscenaci divadla Théâtre Antoine, Paříž 2008

Externí odkazy

[url=http://www. theatre-antoine. +morecom]Internetové stránky divadla Théâtre Antoine[/url] * [url=http://www. culture. gouv. fr/public/mistral/merimee_fr. ACTION=CHERCHER&FIELD_1=REF&VALUE_1=PA00086514]záznam v evidenci historických památek[/url].

Antoine Kategorie:Historické památky v 10. +more obvodu (Paříž) Antoine.