Triglav (bůh)
Author
Albert FloresWolinu Triglav či Trihlav (česky Tříhlav, polsky Trygław) je slovanským bohem, který byl ctěn kmenem Pomořanů ve Štětíně a Wolinu. Ve Štětíně byl jeho kult vyvrácen roku 1124 biskupem a misionářem Ottou Bamberským, který se o totéž s menším úspěchem pokusil roku 1147 ve Wolinu.
Triglav je někdy ztotožňován s bohem Černohlavem zmiňovaným Knýtlingasagou. Jindy je zase spojován s východoslovanským Trojanem. +more Souvislost se slovinskou horou Triglav není prokázána.
Prameny
Životopisy Otty Bamberského
Triglav je zmiňován všemi třemi životopisy Otty Bamberského, které pocházejí z 12. století a popisují mimo jiné zničení Triglavova chrámu ve Štětíně. +more Životopiscem Ebbem je popisován takto:.
Další životopisec, Herbord, uvádí následující:
+more3|Modla'>Idolek Trihlava Podle líčení Herbordova Dialogu z 12. století ve Štětíně kromě svatyně Triglava stáli tři další kątiny - chrámy, které požívaly méně úcty a byly méně výstavné, a posvátný dub. Naopak nejstarší informátor, Mnich Prieflingenský, zmiňuje celkem pouze dva chrámy.
Triglavovi byl také zasvěcen černý kůň s bohatě zdobeným sedlem, o kterého se staral kněz jednoho z chrámů a pomocí kterého se věštilo, jak popisuje Herbord:
Roku 1124 byly štětínské svatyně zbořeny biskupem a misionářem Ottou Bamberským, který nechal na místě Triglavova chrámu vystavět kostel svatého Vojtěcha. Se zničením svatyň mu pomáhali místní obyvatelé, z čehož lze usuzovat že kult už byl v úpadku. +more Triglavovu modlu zničil sám biskup a její tři stříbrné hlavy nechal poslat papeži Kalixtovi II. jako důkaz úspěchu své výpravy, a posvátného koně nechal prodat do jiné země.
Méně úspěšný byl Otto ve Wolinu kde byl Triglavův zlatý idol ukryt jeho kněžími. Ač se jednomu z jeho společníků podařilo nalézt úkryt modly, nebyl schopen ji vyzvednout, a odnesl pouze Trihlavovo posvátné sedlo.
Další zmínky
Nejstarší zmínka o Triglavovi, ač není přímo jmenován, pochází od Adama Brémského z druhé poloviny 11. +more století, který zmiňuje boha uctívaného ve Wolinu takto:.
O ctění trojhlavého idolu ve stodoranském Braniboru ve 12. století se zmiňuje také Jindřich z Antverp, neuvádí však jméno božstva. +more Zdeněk Váňa uvádí že Triglavův kult v tomto městě zanikl roku 1136 v důsledku křtu kníže Přibyslava Jindřicha. O stodoranském Triglavovi se zmiňuje také Braniborská kronika z 13. století a český kronikář Pulkava v druhé polovině 14. století. S kultem Triglava snad souvisí lidová tradice doložená ještě z 19. století, že lze o svatojánské noci spatřit nádherného černého koně pasoucího se při měsíčním svitu, který zmizí, když se k němu někdo přiblíží.
Hypotézy
+more6'>Triglav od Bernarda de Montfaucon, 1722 Triglavovo jméno je etymologicky jasné, označuje božstvo s třemi hlavami, což je postava v různých mytologiích poměrně běžná. V tomto případě měla trojhlavost pravděpodobně symbolizovat vládu nad nebesy, zemí a podsvětím. Někteří badatelé, například Aleksander Brückner, Gerard Labuda nebo Mikołaj Rudnicki, spojovali Trihlavův kult s křesťanskou Svatou Trojicí, její zobrazení s třemi hlavami a tvářemi se však objevují až ve 13. století.
Lubor Niederle vykládá Trihlava, stejně jako Svantovíta, Svarožice, Jarovíta a Rujevíta, jako solární božstvo. Podobně jej vykládá, stejně jako všechna ostatní slovanská mnohohlavá božstva, Raffaele Pettazzoni. +more Michal Téra v rámci trojfunkční hypotézy považuje Triglava za magicko-chtonické božstvo první funkce, odpovídající Velesovi a Černobohovi. Jiří Dynda upozorňuje na fakt, že barvy zmiňované Adamem Brémským odpovídají třem tradičním barvám spojovaným s jednotlivými funkcemi.
Další informace
Trygław - bludný balvan pojmenovaný podle Triglava.