Tung Čchi-čchang

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Tung Čchi-čchang ( 1555-1636), byl čínský učenec mingského období. Proslul jako malíř, kaligraf a mimořádně vlivný historik a teoretik umění, autor „teorie severní a jižní školy“.

Jména

Tung Čchi-čchang používal zdvořilostní jméno Süan-caj a pseudonymy S’-paj a Siang-kuang ťü-š’ .

Život a dílo

Tung Čchi-čchang, Horská krajina, 1617, National Gallery of Victoria Tung Čchi-čchang pocházel z Chua-tchingu v prefektuře Sung-ťiang (dnes je Chua-tching městys v městském obvodu Ťia-ting v Šanghaji). +more Od mládí byl uznávaný učenec, v pětatřiceti letech (1589) složil palácové zkoušky - nejvyšší stupeň úřednických zkoušek - a získal hodnost ťin-š’. Poté sloužil ve státní správě, časem z nižších regionální úřadů postoupil výše, až roku 1621 dosáhl jmenování náměstkem ministra obřadů. Do politiky se nevměšoval, místo ní se věnoval umění - poezii, kaligrafii, malířství. Oblíbil si buddhismus v jeho čchanové verzi, přičemž dle svých slov, dosáhl „náhlého osvícení“. Ještě více se věnoval taoismu, přitom však plně sdílel morálku a etiku konfuciánství. Vynikal v literární kompozici, malbě i kaligrafii. Byl také sběratel a znalec, na mnoha dílech se zachovala jeho hodnocení a nápisy.

Své názory na teorii a historii umění vyložil v několika pojednáních, zejména v Chua-č’ ( Smysl malířství) a Chua-jen ( Prohlídka malířství). V nich představil „teorii severní a jižní školy“. +more Prohlásil, že tchangský malíř Li S’-sün (653-718), který tvořil barevné zelenomodré krajiny, byl zakladatelem severní školy tíhnoucí k profesionální malbě líbivých děl na zakázku; kdežto tchangský malíř Wang Wej (asi 699-760) byl podle něj zakladatel jižní školy tvořící pouze tuší, literátského malířství snažícího se o vyjádření myšlenek tvůrce a neohlížejícího se na materiální prospěch. Jižní směr považoval za umělecky hodnotnější.

K reprezentantům severní školy po jejím zakladateli počítal jeho syna Li Čao-taoa; pak severosungské Čao Kana, Čao Po-ťüa, Čao Po-sua, jihosungské Ma Jüana a Sia Kueje. Jižní školu reprezentovali kromě Wang Weje také tchangští Čang Cao, Ťing Chao, Kuan Tchung z období pěti dynastií, sungští Kuo Čung-šu, Tung Jüan a Ťü-žan, Mi Fu a Mi Jou-žen, čtyři jüanští mistři. +more Za cíl umělce považoval ne zpodobení vnějšího vzhledu okolního světa, ale vystižení vnitřní, duchovní, podstaty zobrazovaného. Proto si necenil dekorativnosti a povrchní líbivosti profesionálních malířů. Zdůrazňoval nutnost studia mistrů minulosti, snahu o souznění s duchem jejich prací, současně však odmítal prosté kopírování jejich děl. Jeho názory byly po staletí velmi vlivné, s přehodnocováním „teorie severní a jižní školy“ se začalo až ve 20. století.

Psal i o dějinách kaligrafie, přičemž vyzdvihoval oba Wangy (Wang Si-č’a a Wang Sien-č’a). Mistry svého sungťiangského regionu stavěl výše než kaligrafy ze Su-čou.

Ve svém díle v kaligrafii vycházel ze stylu Čao Meng-fua a Wen Čeng-minga, v malbě Tung Jüana a Ťü-žana. Maloval především monumentální krajiny, Své zásady aplikoval i na ně, s lehkostí mísil variace na styly minulých mistrů aniž by opakoval nějaké konkrétní dílo, čímž vytvářel dojem originality.

Z Tung Čchi-čchanga vycházeli jeho žák Wang Š’-min, ortodoxní malíři čchingské doby, ale i Š’-tchao a Pa-ta šan-žen.

Soubor:Calligraphy of Cursive and Semi-cursive styleby Dong Qichang. jpg|Kaligrafie Tung Čchi-čchanga, 1603. +more Tokijské národní muzeum Soubor:Dong Qichang. Eight Scenes in Autumn. 1. Album leaf. 1620. Shanghai Museum. jpg|Osm podzimních scén, 1620, čtvrtý list z alba, Šanghajské muzeum Soubor:Dong Qichang. Landscapes in the Manner of Old Masters (Wang Wei). Album leaf. 1621-24 Nelson-Atkuns Museum. jpg|Krajiny ve stylu starých mistrů, 1621-24. druhý list z desetidílného alba, Nelson-Atkins Museum of Art Soubor:Dong Qichang. The Qingbian Mountains 1617 Cleveland Museum of Art. jpg|Hory Čching-pien ve stylu Tung Jüana, 1617, Cleveland Museum of Art.