Třída Arleigh Burke

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Třída Arleigh Burke je třída raketových torpédoborců (guided missile destroyer) Námořnictva Spojených států amerických, vybavených zbraňovým systémem Aegis, určeným k obraně proti balistickým raketám středního dosahu (jeho základem je radar AN/SPY-1). Hlavní úlohou těchto lodí je doprovod a ochrana svazů těžkých letadlových lodí. Torpédoborce jsou vybaveny pro protilodní, protiponorkový i protiletadlový boj. Třída je pojmenována podle amerického admirála z období druhé světové války Arleigh Burkeho (velel například v bitvě u mysu svatého Jiří).

Třída Arleigh Burke je početně velmi rozsáhlá. Ke konci roku 2009 bylo ve službě 56 z 63 tehdy objednaných torpédoborců. +more Později bylo rozhodnuto o stavbě dalších torpédoborců, takže se celkový počet objednaných lodí zvýšil na 75 a později až na 89 jednotek. Ke konci roku 2023 bylo ve službě 73 jednotek a rozestavěn byl 84. torpédoborec této třídy. Po vyřazení torpédoborce třídy Spruance USS Cushing roku 2005 se třída Arleigh Burke na jedenáct let stala jedinou třídou amerických torpédoborců v aktivní službě. Až roku 2016 ji doplnil prototyp tříčlenné třídy Zumwalt.

Z konstrukce třídy Arleigh Burke jsou rovněž odvozeny japonské torpédoborce třídy Kongó, Atago a Maja a jihokorejské torpédoborce třídy Tchedžo Veliký.

...
...
...

Stavba

Stavba lodí byla rozdělena mezi dvě americké loděnice. Celkem 40 jednotek staví koncern Huntington Ingalls Industries (HHI) v loděnici Ingalls Shipbuilding v Pascagoule ve státě Mississippi. +more Předtím loděnice patřila pod koncerny Litton Industries a Northrop Grumman Ship Systems Ingalls Operations. Stavbu dalších 44 jednotek zajišťuje loděnice Bath Iron Works (součást divize General Dynamics Marine Systems koncernu General Dynamics) v Bathu ve státě Maine. Postupnou modifikací konstrukce vzniklo několik variant - 21 kusů je označováno Flight I, následujících sedm kusů Flight II a dalších 47 kusů Flight IIA, zbylých 24 jednotek je ve verzi Flight III.

Jednotky třídy Arleigh Burke:

wikitableJménoVerzeZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
USS Arleigh Burke (DDG-51)Flight I6. prosince 198816. +more září 19894. července 1991aktivní
USS Barry (DDG-52)Flight I26. února 19908. června 199112. prosince 1992aktivní
USS John Paul Jones (DDG-53)Flight I8. srpna 199026. října 199118. prosince 1993aktivní
USS Curtis Wilbur (DDG-54)Flight I12. března 199116. května 199219. března 1994aktivní
USS Stout (DDG-55)Flight I8. srpna 199116. října 199213. srpna 1994aktivní
USS John S. McCain (DDG-56)Flight I3. září 199126. září 19922. července 1994aktivní
USS Mitscher (DDG-57)Flight I12. února 19927. května 199310. prosince 1994aktivní
USS Laboon (DDG-58)Flight I23. března 199220. února 199318. března 1995aktivní
USS Russell (DDG-59)Flight I24. července 199220. října 199320. května 1995aktivní
USS Paul Hamilton (DDG-60)Flight I24. srpna 199224. července 199327. května 1995aktivní
USS Ramage (DDG-61)Flight I4. ledna 199311. února 199422. července 1995aktivní
USS Fitzgerald (DDG-62)Flight I9. února 199329. ledna 199414. října 1995aktivní
USS Stethem (DDG-63)Flight I11. května 199317. července 199421. října 1995aktivní
USS Carney (DDG-64)Flight I8. srpna 199323. července 199413. dubna 1996aktivní
USS Benfold (DDG-65)Flight I27. září 19939. listopadu 199430. března 1996aktivní
USS Gonzales (DDG-66)Flight I3. února 199418. února 199512. října 1996aktivní
USS Cole (DDG-67)Flight I28. února 199410. února 19958. června 1996aktivní
USS The Sullivans (DDG-68)Flight I27. července 199412. srpna 199519. dubna 1997aktivní
USS Milius (DDG-69)Flight I8. srpna 19941. srpna 199523. listopadu 1996aktivní
USS Hopper (DDG-70)Flight I23. února 19956. ledna 19966. září 1997aktivní
USS Ross (DDG-71)Flight I10. dubna 199522. března 199628. června 1997aktivní
USS Mahan (DDG-72)Flight II17. srpna 199529. června 199614. února 1998aktivní
USS Decatur (DDG-73)Flight II11. ledna 199610. listopadu 199629. srpna 1998aktivní
USS McFaul (DDG-74)Flight II26. ledna 199618. ledna 199725. dubna 1998aktivní
USS Donald Cook (DDG-75)Flight II9. července 19963. května 19974. prosince 1998aktivní
USS Higgins (DDG-76)Flight II14. listopadu 19964. října 199724. dubna 1999aktivní
USS O‘Kane (DDG-77)Flight II8. května 199728. března 199823. října 1999aktivní
USS Porter (DDG-78)Flight II2. prosince 199612. listopadu 199720. března 1999aktivní
USS Oscar Austin (DDG-79)Flight IIA9. října 19977. listopadu 199819. srpna 2000aktivní
USS Roosevelt (DDG-80)Flight IIA15. prosince 199710. ledna 199914. října 2000aktivní
USS Winston S. Churchill (DDG-81)Flight IIA7. května 199817. dubna 199910. března 2001aktivní
USS Lassen (DDG-82)Flight IIA24. srpna 199816. října 199921. dubna 2001aktivní
USS Howard (DDG-83)Flight IIA9. prosince 199820.

Konstrukce

Příďová dělová věž a vertikální odpalovací silo torpédoborce USS Forest Sherman

Konstrukce lodí je (s výjimkou komínů) celá z různých druhů oceli a jsou v ní použity prvky technologie stealth. Důležité části lodí jsou chráněny kevlarovým pancířem. +more První postavené jednotky nenesly žádný hangár pro vrtulníky. To se ovšem neosvědčilo a vylepšené novější lodi mají hangár pro dva vrtulníky H-60 Seahawk.

Výzbroj jednotlivých lodí se liší. Ve dvou vertikálních odpalovacích zařízeních Mk 41 nesou padesát šest střel s plochou dráhou letu Tomahawk TLAM, protiletadlové řízené střely Standard verzí SM-2MR (nejnověji též SM-3 schopné likvidovat balistické střely), střely RIM-162 ESSM (evolved Sea Sparrow missile) chránící lodi proti protilodním střelám a střely protiponorkového systému RUM-139. +more Protilodní výzbroj tvoří osm řízených střel RGM-84 Harpoon (kromě nejnovější verze Flight IIA). Obranné systémy doplňují dva 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx. Torpédoborce nesou též jeden 127mm kanón Mk 45, několik 12,7mm kulometů a dva tříhlavňové torpédomety Mk 32 pro 324mm protiponorková torpéda.

Lodě pohání čtyři plynové turbíny General Electric LM2500, každý o výkonu 27 000 hp. Vždy jeden pár turbín je umístěn ve společné strojovně a pohání jeden lodní šroub. +more Nejvyšší rychlost je 30 uzlů. Dosah je 4 400 námořních mil při 20 uzlů. Všechna plavidla jsou chráněna proti biologickým a chemickým zbraním i radiaci. Vlečný sonar AN/SQR-19 byl u verze flight IIA odstraněn.

Flight III

Hlavním vylepšením je instalace nového radaru Raytheon AN/SPY-6(V), který slouží pro boj proti vzdušným cílům i balistickým střelám.

Modernizace

Část lodí této třídy bude v rámci programu s označením Surface Electronic Warfare Improvement Program (SEWIP) vybavena modernizovaným systémem elektronického boje SEWIP Block III. Jako první jím byl vybaven torpédoborec Pinckney. +more Úprava výrazně změnila vzhled lodi, neboť prvky systému byly umístěny do uzavřených výstupků na bocích hlavní nástavby, která se tak vizuálně značně rozšířila. V roce 2023 americké námořnictvo plánovalo, že systémem vybaví dvacet torpédoborců třídy Arleigh Burke verze Flight IIA.

Operační nasazení

Poškozený USS Cole je přepravován do USA k opravě

Lodě třídy Arleigh Burke již byly nasazeny například ve válce v bývalé Jugoslávii, válce v Afghánistánu (2001), válce v Iráku (2003) či kampani proti somálským pirátům. Celkem 17 amerických námořníků zahynulo a dalších 39 bylo zraněno při útoku výbušninami naloženého sebevražedného člunu na torpédoborec USS Cole (DDG-67) v jemenském přístavu Aden dne 12. +more října 2000.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam amerických torpédoborců

Externí odkazy

[url=http://www.naval-technology.com/projects/burke/]Profil na serveru Naval-technology.com[/url]

Arleigh Burke

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top