Urumové

Technology

12 hours ago

Author

Urumové (calkaskou urumštinou a urumsky Ουρούμλαρ → Урумлар → Urumlar, Hristiyan Turkler, a Urumlar, Urum Türkleri, Greko-Tatarlar, Уру́ми → Urumi) je široký historický termín pro definici Řeků, obyvatelů muslimských zemí jako např.: Osmanské říše. V současné etnografii se termín Urum vztahuje pouze na turkicky mluvící (převažně) řecké skupiny křesťanských Turků žijící v Gruzínském kraji Kvemo Kartli, v Ukrajinském regionu Doněck a v Řeckém kraji Makedonie. Jejich mateřský jazyk se pohybuje v rozmezí tureckého a krymsko tatatrského jazyka. Patří do skupiny západoturkických jazyků, podskupiny „Šahz“, také nazývaných „Turkic-i Kadim“, západní Oghuzské a západní Kypčacké větvě jazyků. Píšou Cyrilicí, občasně však používají Řecké písmo.

Rovněž název Urum nesou potomci Arménů, kteří přestoupili na Chalkedonské vyznání s konečnou Helenizací. „Urumy“ nelze zaměňovat se „Urimy“ (Čerkezští Řekové → Čerkezští Rúmové → Urimové) ze Severního Kavkazu, mluvící čerkezštinou.

Historický vývoj

Roku 395 se Římská říše rozpadla na východní a západní. Z východní části se stala Byzantská říše, jejíž obyvatelé se nazývali Rumejové čili Byzantští Řekové. +more Termín „Rumej“ ( Ρωμαίοι → Ro̱maíoi → Říman → Byzantský Řek) označoval řecky mluvící ortodoxní křesťany. Také během nadvlády Osmanských Turků se v řeckém jazyce termín „Říman“ stal synonymem pro křesťanské Řeky.

Urumštinou mluvící Rumejové (Byzantští Řekové), převážně z Pontské části Osmanské říše, čili pontští Řekové, masově migrovali na Kavkaz od 18. +more do začátku 20. století. Tyto komunity přišly do kraje Kvemo Kartli ve dvou vlnách.

Rumejové (Byzantští Řekové) z Krymu pocházeli z potomků obou - z pontských Řeků, kteří osídlovali Krym již od +more_n. _l. '>4. století př. n. l. do 4. století n. l. a kolonizátorů a těch, kteří se přistěhovali z Anatolie, zejména z Pontu v různých časech.

Jazyková skupina pontských Řeků žije v Řecku, Gruzii, Ukrajině, Arménii, Ázerbájdžánu, Rusku a Kazachstánu (město Kentav). Jejich menší množství vyváženě používá řečtinu a turečtinu. +more Ale z důvodu asimilačního procesu, s kterým se tváří v tvář setkávaly izolované skupiny řecké populace Anatolie, byla pro většinu turečtina rodným jazykem. V Osmanské říši bylo postavení křesťanů těžší než muslimů, proto většina anatolského obyvatelstva přestupovala na islám. Nejvíc obyvatel přestoupilo na islám až v 17. století. Přibližně 4 000 pontských Řeků žije v Turecku. Tato skupina, mluvící turečtinou, je známá jako Trabzonští Řekové. Považují se za potomky christianizovaných Kypčaků, Pečeněhů a Chazarů rozšířených severně od Černého moře a na Balkáně. Jsou muslimové vyznávající sunnitský islám.

Etnonymum

Termín „Urum“ pochází z arabského slova „روم → rum“, což znamená „Říman → Římský“ → „Byzantinec (východní Říman)“ → „Řek“. V současné době je používán následujícími turkofonními sub-etnickými skupinami, (převážně) Řeky, jako způsob etnické sebeidentifikace:

* Calkaští Urumové (turkofonní) ze Kvemo Kartli (Gruzie) (pontští Řekové) * Přiazovští Urumové (tatarofonní) ze Severního Přiazoví (Ukrajina) (pontští Řekové) * Karamanliové (turkofonní) ze Kappadokie (Turecko) (kappadočtí Řekové).

V oficiálních záznamech se Urumové nikdy nepovažovali za Řeky a jasně zdůrazňovali, že Rumejové (Byzantští Řekové), kromě náboženského vyznání, byli úplně jiný národ.

Calkaští Urumové

Kraj Kvemo Kartli Gruzínští Urumové nebo také Kavkazští Urumové se přestěhovali do Calkaské náhorní plošiny v Gruzii během +more_století'>19. století. Byly to stovky turkofonních řeko-ortodoxních rodin z Erzurumu, Gümüşhane a Artvinu. Calkaští Urumové nikdy neměli žádný kontakt s Azovskými Urumy. První vlna migrovala z Anatolie do Calkaské náhorní plošiny v druhé polovině 18. století, pravděpodobně za prací v dolech. Jiná se stěhovala v 19. století a usadila se v Kubáňském regionu, když do Abcházie a Anatolie přišli na místo nich muslimský Čerkezové. Druhá skupina začala své stěhování do Gruzínského města Calky, pravděpodobně v letech 1821-1825, z provincií Trabzon, Giresun, Erzurum a Kars.

Roku 1926, byl počet Řeků žijících v Tbilisi a sousedících oblastech 24 000 s čehož 20,000 bylo Turkofonních. Mezi lety 1989 a 2002 se jejich počet v Kvemo Kartliském regionu snížil z 35 000 na 3 000. +more Mnozí emigrovali do Řecka a do Krasnodarského kraje v Rusku (města Krasnodar, Abinsk, Soči, a Gelendžik).

Přiazovští Urumové

Ukrajinští Urumové nebo také Krymští Urumové jsou historicky zastoupeni dvěma skupinami a to - Rumejy (Byzantští Řekové), jejichž řecký dialekt je známý jako rumeíka - pontiská řečtina a turkicky mluvícími Krymskými Tataři. Vzájemným smíšením se obě skupiny začali nazývat „Řeko-Tataři“ (nebo „Přiazovští Řekové“ → „Греки Приазов'я“). +more Obě skupiny osídlili Doněcký region před mnoha stoletími. Kolem roku 1780, během vlády Kateřiny II. Veliké, se Řeko-Tataři přestěhovali z Krymu a usadili se v ukrajinském Doněcku, Mariupoly a Záporoží. Praktikují Východní Ortodoxní křesťanství.

Společná sčítání populace Urumů a Rumejů dosáhla roku 2001 na 77 516 lidí. V současné době (2004) je počet obyvatel Řeko-Tatarů přibližně 120 000 až 130 000, s toho 60 až 65 % Urumů, zbytek jsou Rumejové.

Na Krymu žijící Rumejové byli původně nazývání „Tat“, a Urumové také jako „Bazarjane“. Jako přísloví se mezi Řeko-Tatary používá: „Římské dítě“ → „Tat balası“, „Urumský škůdce“ → „Urum belası“.

Jazyk

Calkasko-turecký dialekt, nebo calkaská urumština, je blízká mnohým středo-anatolským tureckým dialektům. Calkaští Urumové nazývají svůj jazyk „bizimce“, „bizim dilja“ nebo „musurmance“ → „po našem“, „náš jazyk“ nebo „muslimský“. +more Pozdější sovětské sčítání lidu poukázalo na ázerbájdžánštinu, jako na mateřský jazyk Calkaských Urumů, avšak jednoduše, to mohlo být způsobeno kvůli Sovětskému, poněkud nepříznivému postoji k turecké kultuře. Středoškolské vzdělání v calkaské urumštině nebylo umožněno. Její mluvčí, se ve navštěvovaných školách učili předměty v ruštině nebo ázerbájdžánštině.

Práva menšin uznala Ukrajinská vláda jak Rumejům tak Urumům, a přijala je pod svoji záštitu. Na rozdíl od Rumejů (Byzantští Řekové) z Krymu, však Urumové na Ukrajině nikdy neměli svůj jazyk ve středoškolském vzdělání. +more Turkolog Nikolaj Baskakov odhaduje, že roku 1969, urumštinou, jejíž dialekty se vztahují ke krymské tatarštině, jako mateřským jazykem mluvilo na 60 000 lidí.

Řeko-Tataři používají čtyři dialekty: Kypčako-Kumánský, Kypčako-Oguzský, Oguzo-Kypčacký a Oguzský. Také podle A. +more Garkavece lze Urumský jazyk na Ukrajině rozdělit do čtyř skupin:.

# Velký Janisol, Bešev, Manguš: Oguzských prvků je velmi málo # Kermenčik, Bagatır, Ulaklı: Oguzské prvky jsou málo jasné # Karan, Laspi, Kamar, Ignatjevka: Oguzské prvky jsou jasné # Mariupol, Starij Krym: Oguzské a Kypčacké prvky jsou smíšené

Podle Vše-Ukrajinského sčítání lidu z roku 2001, ze 77 516 Řeko-Tatarů z Doněcké oblasti, pouze 112 uvedlo jako svoje mateřské jazyky jiné než řecké-urumské, (ukrajinské a ruské).