Vasilij Němčinov

Vasilij Sergejevič Němčinov (2. ledna 1894, Grabovo, Penzenská gubernie - 5. listopadu 1964, Moskva) byl ekonom, statistik, jeden ze zakladatelů ekonomického a matematického směru sovětské ekonomické vědy. Laureát Stalinovy a Leninovy ceny. Akademik AV SSSR (30.11.1946), akademik Leninovy všesvazové akademie zemědělských věd (1948), akademik AV Běloruské SSR (1940), doktor ekonomických věd (1935) a profesor (1928).

Životopis

V roce 1913 vystudoval Čeljabinskou odbornou školu, v roce 1917 vystudoval ekonomický obor Moskevské obchodní vysoké školy. V letech 1915-1917 řídil odbor uprchlíků Ruského zemského svazu v Moskvě, také řídil sektor statistiky prodejen potravin Zemgor (Moskva - Kyjev). +more Byl vedoucím oceňovacího statistického oddělení okresu Čeljabinského zemstva (1917-1922). V roce 1919 vedl kurz o dějinách evropského umění na Čeljabinské národní vysoké škole. Po založení Čeljabinské gubernie, se dostal do čela statistické kanceláře v roce 1919, vedl 1. sčítání lidu RSFSR v provincii. Působil jako vedoucí Uralského regionálního statistického úřadu (Sverdlovsk, 1923), člen kollegia Ústředního statistického úřadu SSSR (1926-1930), člen kolegia sektoru národohospodářského účetnictví Státní plánovací komise SSSR (1930-1931), člen kolegia Centrální správy národohospodářského účetnictví SSSR (1932-1934), místopředseda Státní komise pro odrůdové testování obilovin NKZ SSSR (1937). Od roku 1928 vedoucí oddělení statistiky. Ředitel zemědělské akademie Timiryazeva v Moskvě (1940-1948) a vedoucí statistické sekce moskevského domu vědců (1939-1948). V roce 1940 vedl první statistický sektor na ekonomické akademie SSSR. Byl jedním z vůdců sovětské delegace při jednáních v Dumbarton Oaks (1944), spojených s vytvořením OSN. Na srpnovém zasedání Leninovy všesvazové akademie zemědělských věd kritizoval Lysenkovy názory na genetiku. Následně byl zproštěn funkce ředitele Akademie Timiryazeva a o šest měsíců později byl nucen opustit statistické oddělení akademie. Byl ve funkci předsedy rady pro zkoumání výrobních sil (1949-1963), akademického tajemníka odboru ekonomických, filozofických a právních věd (1953-1959) a člena prezidia Akademie věd SSSR (1953-1962). Byl jedním z 300 vědců, kteří v roce 1955 podepsali dopis, který kritizoval Lysenka a jeho postoje ke genetice. V roce 1954 inicioval konferenci o výuce statistiky na ekonomických školách. Iniciátoval též publikaci série "Knihovna ekonomických věd a statistiky". Byl profesor, zakladatel a vedoucí katedry matematických metod pro analýzu ekonomiky na ekonomické fakultě Moskevské státní univerzity (1962-1964). Vedl kurz o ekonomických metodách a modelech. Od roku 1947 byl profesor katedry politické ekonomie na Akademie sociálních věd pod Ústředním výborem KSSS a vedoucím katedry matematických metod ekonomické analýzy Moskevské státní univerzitě (1963-1964). Byl aktivním účastníkem mezinárodních vědeckých konferencí v Bukurešti a Kluži (1957), Pekingu, Šanghaji a Paříži (1958), Miláně a Římě (1959), Budapešti (1961), Varšavě a Krakově (1961), Sofii a Varně (1962), Bratislavě a Praze (1962), Berlíně, Haagu a Birminghamu (1964). Na třech zasedání Mezinárodního statistického institutu (1957, 1958, 1960) byly diskutovány jeho zprávy o metodě bilance v ekonomické statistice, o matematických a ekonomických problémech vytváření rovnováhy národního hospodářství, o mezisektorové rovnováze jako o makroekonomickém modelu optimálního plánování. V roce 1958 inicioval ekonomický a matematický výzkum na Akademii věd SSSR a pak byl následně v roce 1963 založen centrální ekonomický a matematický institut Akademie věd SSSR (nyní se jmenuje CEMI RAS). Založil a vydával časopis "Ekonomika a matematické metody".

Vědecké názory a činnosti

Pracoval v oblastech teorii a praxi statistiky (otázky sociální a ekonomické struktury společnosti ; otázky teorie statistického sledování, vypracování metod objektivního měření a analýzy hromadných ekonomických jevů), problémy rozvoje výrobních sil a struktury společenské výroby, metodologie zkoumání produktivity práce, vypracování modelů plánované ekonomiky, ekonomické hodnocení. První teoretické práce se soustředily na zkoumání třídní struktury sovětské vesnice v 20. +more letech ( "O statistickém zkoumání třídní rozdělení vesnice" (1926), "O sociálně-ekonomických skupinách farem" (1927), "Zkušenost z klasifikaci zemědělských farem" (1928)). V práci "Struktura chlebové výroby" (1928) byly definovány "chlébokrmová rovnováha" (základní dokumenty, které ukazují objem výroby a distribuce obilí) pro předrevolučního času a počítání rozměry nákladového chleba, produkovaného vně vesnic, v rozmezí 1926-1927 roku byli zkoumání důvody nedostatku obilí v zemi. V roce 1927 a 1928 byla klasifikace domácnosti Němčinova stanovena na základ dvou speciálních, jímž organizovaných, "hnízdící" dynamických sčítání zemědělství. Pod jeho vedením v letech 1929-1931 byly organizovaný první celkové průzkumy sovchozů a kolchozů. Je autor metody instrumentálního měření výnosu prostřednictvím malého počtu výběrových vzorků - tak zvaných "metrovek" (o ploché 1 m²), který změnil metody subjektivního ocenění výnosu. Je též Autor schématu Němčinova-Peregrudova v matematické statistice, který rozvíjel ideu ortogonálních Čebyšových polynom, tento výsledek ovlivnil jeho knihu "Čebošovy polynomy a matematická statistika". Jako předseda Svazu pro studium výrobních sil položil otázku výstavby průmyslových továren a vodních elektráren v horním toku řeky Jenisej, v Amurském povodí, protože považoval je jako centry budoucích velkých společenské hospodářských komplexů. Paralelně sérii expedičních průzkumu se objeví řada zásadně nových teoretických práci : o rozvoji výrobních sil v zemědělství při socialismu (1953), o kritériích umístění plodin a průmyslových odvětví živočišné výroby (1947) a ekonomických otázkach rozvoje živočišné výroby (1955), o specializací výroby při prosperujícím umístění zemědělství (1957), o perspektivech rozvoje výrobních sil Sibiře a Uralu (1956,1958); "Teoretické otázky racionálního umístění výrobních sil" (1961).  Aby rozšířit své nápady, Němčinov zveřejnil řadu populárních brožur, měl cyklus přednášek, článků v novinách a časopisech. Jako delegát od SSSR na III. Mezinárodním kongresu sociologů (Amsterdam, 1956) měl referát "Změny v třídní struktuře obyvatelstva SSSR", na IV. (Milan, 1959) - referát na téma "Sociologický aspekt plánování". Je jedním ze zakladatelů ekonomicko matematického směru ekonomických věd v Rusku. Jako jeden z prvních položil a vyřešil teoretické otázky ekonomické kybernetiky, ekonometrie, aplikace matematického modelování a výpočetní techniky v ekonomickém výzkumu (monografie “ekonomicko matematické metody a modely), vypracoval model rozšířené reprodukce, statistický model sociální dělby práce.  Na konci 1957 roku zorganizoval první laboratoř pro aplikaci statistických a matematických metod v ekonomickém výzkumu a plánování v Rusku, kam přihlásil několik talentovaných absolventů ekonomických univerzit a skupinu matematiků z Leningradu. V roce 1958 se zúčastnil konference o koordinace výzkumů Akademie věd SSSR. V dubnu v roce 1960 prezentoval referát “Teoretické otázky mezivědní a všeobecné rovnováhy výroby a distribuce výrobků národního hospodářství” na první celoevropské konferenci o matematickém výzkumu a plánování. V roce 1961 byla zveřejněna díla konference v sedmi svazcích pod redakcí Nemčinova.  Vedl vědeckou konference o aplikaci matematických metod a elektronické výpočetní techniky v ekonomickém výzkumu a plánování. Později vedl sekce ekonomické kybernetiky vědecké konference o komplexním problému “Kybernetika”. V listopadu v roce 1961 vedl vědeckou konference o komplexním problému “Vědecké základy plánování a organizace veřejné produkce" Akademie věd SSSR. V letech 1962-1963 začal vést ještě osm vědeckých konferencí Akademie věd SSSR: konference o efektivitě kapitálových investic, o problému stanovení cen, o distribuci výrobních sil, o ekonomických problémech chemizace národního hospodářství a podobně. V roce 1963 (po připojení k laboratoři Nemčinova dalších tří podobných laboratoře Akademie věd SSSR a Státní plánovací komise SSSR) Němčinova laboratoř byla reorganizována na Ústav centrální ekonomiky a matematiky (CEMI) Akademie věd SSSR.  Pod jeho vedením byla obnovena práce nad mezisektorovou rovnováhou, která byla přerušena v roce 1920. Němčinovy Činnosti ovlivnily vývoj koncepce plánovaného stanovení cen.

Ceny a tituly

Doktor ekonomických věd (1935).   * Čestný člen Mezinárodní statistické vysoké školy (1958). +more * Člen Královské statistické společnosti Velké Británie (1961).   * Čestný doktor věd Birminghamské vysoké školy (1964). * Nositel tři Leninových řádů (1939, 1946, 1964), dva Řády Rudého Praporu Práce (1940, 1944) a Řád Rudé hvězdy (1945)  * Laureát Stalinovy ceny (1946 za práci Zemědělská statistika) a Leninovy ceny (1965, posmrtně) za účast ve vědeckém rozpracováni metod lineárního programování a ekonomických modelů.   * Ruská akademie věd od roku 1993 uděluje na jeho počest Němčinovovu cenu.

Díla

Němčinov V. [url=http://elib. +moreuraic. ru/handle/123456789/12697]Národní hospodářství Uralu: (jeho stav a rozvoj)[/url] / [předmluva Sulimova D. ]. - Ekaterinburg: Uralkniha, 1923. - 103, [1] s.   * Němčinov V. Třídní rozdělení vesnice // Přehled hospodářství Uralu za rok 1924-25: Sb. - Sverdlovsk: Uralský krajský statistický úřad, 1926.   * Němčinov V. Praxe klasifikace rolnických domácností // Věstník statistiky. - 1928. - № 1.   * Němčinov V. Výběrové měření úrodnosti // Národní hospodářství SSSR. - 1932. - № 5-6.   * Němčinov V. Soupis a statistika zemědělských podniků. Č. 1. - M. -L. : Státní sociálno-ekonomické vydavatelství, 1933.   * Němčinov V. Soupis a statistika zemědělských podniků. Č. 2. - M. -L. : Státní sociálno-ekonomické vydavatelství, 1933.   * Němčinov V. O výuke statistiky v ekonomických VŠ // Problémy ekonomiky. - 1940. - № 4.   * Němčinov V. Zemědělská statistika a základy obecné teorie. - M. : Selhogiz, 1945.   * Němčinov V. Čebyšovy polynomy a matematická statistika. - M. , 1946. Nemčinov V. Otázky statistickou vědy ve pracích V. Lenina // Zprávy AV SSSR, Odbor ekonomiky a práva. - 1949. - № 5.   * Němčinov V. Statistika jako věda // Otazky ekonomiky. - 1952. - № 10.   * Němčinov V. Moderní matematická statistika a Čebyšova řada // Vědecké poznámky po statistice : Sb. - Vydavatelství AV SSSR, 1955. - D. 1.   * Němčinov V. Použití normativní statistiky při zkoumání produktivity práce v zemědělství // Vědecké poznámky po statistice : Sb. - Vydavatelství AV SSSR, 1956. - D. 2.   * Němčinov V. Rozvoj výrobních sil zemědělství při socialisme // Otazky filosofie. - 1953. - № 6.   * Němčinov V. Perspektivy rozvoje výrobních sil Sibiře a Uralu // Plánované hospodářství. - 1956. - № 3.   * Němčinov V. Teoretické otázky racionálního umístění výrobních sil // Otazky ekonomiky. - 1961. - № 6.   * Němčinov V. Sociologie a statistika // Otazky filosofie. - 1955. - № 6. Nemčinov V. Problémy moderní sociologie // Nový čas. - 1956. - № 44.   * Němčinov V. Sociologický aspekt plánování. - 1959. - № 10.   * Němčinov V. Statistické a ekonomické otázky vybudování rovnováhy národního hospodářství // Vědecké poznámky po statistice : Sb. - Vydavatelství AV SSSR, 1957. - D. 3.   * Němčinov V. O poměrech rozšířené reprodukce // Otázky ekonomiky. - 1958. - № 10.   * Němčinov V. Rovnovážná metoda v ekonomické statistice // Vědecké poznámky po statistice : Sb. - Vydavatelství AV SSSR, 1959. - D. 4.   * Němčinov V.

Odkazy

Reference

Literatura

Němčinov V. Materiály k životopisům vědců SSSR. +more Série hospodářství, sv. 3. - M, 1964. * Němčinov V. // Vědecké poznámky po statistice : Sb.  - M. : Věda, 1964.  - D. 3 (Statistické zákonitosti a metody).  (Biografický článek) * Němčinov V. // Velká sovětská encyklopedie, 1969-1978.

Externí odkazy

Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR) Kategorie:Narození 14. +more ledna Kategorie:Narození 1894 Kategorie:Úmrtí 5. listopadu Kategorie:Úmrtí 1964 Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Sovětští ekonomové Kategorie:Muži.