Vejstupný syn (opera)

Vejstupný syn je komorní opera o jednom dějství českého skladatele Tomáše Hály na slova stejnojmenné staročeské hry Tobiáše Mouřenína z Litomyšle z roku 1604.

Vznik a historie opery

Komorní operu Vejstupný syn napsal skladatel Tomáš Hála (* 1963) ještě jako student Pražské konzervatoře. Na Mouřenínovu hru podle svých slov narazil při studiu v Městské knihovně v Praze, u téměř pětisetleté komedie ho zaujal „spád a dodnes nadčasový vtip“ i vhodný rozměr pro komorní kompozici.

Premiéra Vejstupného syna se konala ve foyer Rudolfina 17. května 1983, a byla pro Hálu, který ji i dirigoval, jeho absolventským představením, stejně jako pro absolventa oboru operní režie Tomáše Šimerdu. +more Rovněž komorní soubor pouhých pěti nástrojů, pro které Hála svou operu instrumentoval, tvořili žáci konzervatoře, zatímco pěvecké úlohy ztvárnili profesionální zpěváci, především Miroslav Frydlewicz a Bohuslav Maršík z Národního divadla. Týž kolektiv uvedl Vejstupného syna při několika jiných příležitostech, tak 14. dubna 1984 v Divadle Jiřího Wolkera v rámci Dnů hudební mládeže, 21. září 1984 na festivalu Mladá Smetanova Litomyšl a roku 1985 při televizním natáčení v Třeboni.

Novinář Jiří Vejvoda v rozhovoru s Hálou o Vejstupném synovi napsal, že je to „svérázná operní hudba, ilustrující dávný humorný příběh s nutnou úctou k jeho historickému odkazu, ale zároveň s peprně studentskou poťouchlostí; především ovšem - chtě nechtě - plná moderních klasických vlivů. “ Hála sám řekl, že chtěl, „aby komorní zvuk orchestru byl někdy až parodický a podtrhoval komičnost staročeského textu. +more“ Ke klíčovému vykreslení hospody jako doupěte neřesti využil staročeskou píseň z první poloviny 15. století Vzel ďábel babu na plece.

Kritické ohlasy na operní prvotinu mladého studenta byly strohé, ale příznivé. „Tento mladý hudebník po vytvoření několika komorních skladeb osvědčil i ve své operní prvotině spontánnost svého talentu, dobrou profesionální vybavenost i smysl pro komediálnost, ukrytou v literární předloze díla,“ psal recenzent Oldřich Rynt v Hudebních rozhledech při příležitosti uvedení v Litomyšli. +more Dosvědčuje také nadšené přijetí diváky, kteří sledovali představení „s opravdovým zájmem a odměnili všechny jeho aktéry bouřlivým potleskem“; Jiří Pilka rovněž v Hudebních rozhledech poznamenává, že Vejstupný syn byl jak formou, tak hudebním jazykem mnohem bližší mladým posluchačům než týž den provedená hudební komedie Kolébka pro hříšné panny zkušeného skladatele Otmara Máchy. I Ivan Ruml v referátu pro Rudé právo označil toto dílo za „bonbónek“.

Československý rozhlas pořídil již roku 1983 také záznam opery v premiérovém obsazení. V roce 1985 Vejstupného syna rovněž natočila Československá televize a jeho partituru vydala DILIA.

Roku 1986 v anketě časopisu Mladý svět Hála uváděl, že hledá libreto pro další operu; následně se však věnoval především dirigentské činnosti a Vejstupný syn zůstal jeho jedinou uvedenou operou.

Jinou z pozdně renesančních českých komedií již dříve úspěšně zhudebnil právě zmíněný Otmar Mácha; jeho Polapená nevěra (1956/57) je napsána na text anonymní komedie z roku 1608.

Osoby a první obsazení

Děj opery

(1. výstup) Otec Náman zdržuje syna Ruprechta doma, aby poobědval v rodině, ale syn se doma nudí a táhne ho to ven. +more K jejich sporu se přichomýtne podvodník ramínko. Dává synovi ve všem za pravdu, lichotí mu a láká ho do hospody, kde bude jídlo lepší než doma a navíc tam je spanilá a nadaná ženská obsluha. Otec s posledním varováním odchází domů a syn sleduje Ramínka ke dveřím hospody, kde je vítá Davnuška.

(2. výstup) Ramínko vychází z hospody. +more Vypráví, že už prohnané ženy v hospodě Ruprechta obehrály, ošidily nebo přímo okradly. Ruprecht Ramínka poslal zastavit u žida jeho zlatý řetěz, ale Ramínko zmizí i s klenotem.

Náman se zatím strachuje o svého syna. A to důvodně: záhy se připotácí Ruprecht, ožebračený, polosvlečený a hrubě zmlácený, naříkaje a volaje po bradýři. +more Otec se ho ujímá, ale kárá ho za to, že neposlechl jeho naučení a dopadl podle toho. Posílá pro bradýře, aby syna ošetřil, a poučený Ruprecht slibuje otci do budoucna poslušnost.

Instrumentace

Housle, viola, violoncello, bicí souprava, cembalo.

Nahrávky

1983 (záznam Československého rozhlasu s premiérovým obsazením, dosud nevydán).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. digitalniknihovna. +morecz/knav/uuid/uuid:b8601ccf-4611-11e1-1586-001143e3f55c]Vejstupný syn[/url] v edici Čeňka Zíbrta v časopise Český lid, ročník XIX.

Kategorie:Opery Tomáše Hály Kategorie:Opery v češtině Kategorie:Opery z roku 1983 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Praze