Velesův dub

Velesův dub neboli Dub na Velízi byl památný strom na vrchu Velízi u Kublova v okrese Beroun, který je zmiňován v několika středověkých a raně novověkých kronikách. Podle Václava Krolmuse byl v předkřesťanské době uctíván.

Historie a pověsti

Kroniky

Ke stromu se váže příběh uváděný v mírných obměnách v několika kronikách, například Kosmově, Pulkavově, Hájkově a dalších. Kníže Jaromír se roku 1003 vydal na lov do lesů na Velízi, kam byl vylákán Vršovci, pohany, kteří se nebyli ochotni smířit s nadvládou křesťanského knížete. +more Vyrazil i přes upozornění své zbožné manželky, která měla zlý sen a před nebezpečím ho varovala. V lesích na Velízi Jaromíra obklíčila, svlékla a spoutala skupina opilých Vršovců. Nejprve ho připoutali k zemi a bavili se skákáním přes knížete na koni. Následně jej přivázali ke stromu a stříleli po něm šípy. Jaromír se modlil k Janu Křtiteli, světci uctívanému jeho manželkou. Šípy mu jako zázrakem neublížily. Mezi tím přivedl věrný myslivec Hovora (v Kosmově kronice Dowora) Jaromírovu loveckou družinu a ta knížete zachránila. Polomrtvého a poštípaného rojem včel jej převezli na Vyšehrad. Kníže Jaromír za odměnu Hovoru povýšil do dědičného šlechtického stavu a daroval mu dvůr Zbečno a k němu náležící lesy.

V roce 1005 nechal Jaromír na místě dubu postavit kapli zasvěcenou svatému Janu Křtiteli, ve které byl pařez stromu využit jako oltář. Kapli později nahradil kostel. +more Pulkava ve své kronice ve 14. století popisuje, že oltář zhotovený z pozůstatků stromu stále existoval: „Na kterémž miestě i po dnešní den na kmeni toho jistého dřěva oltář veliký udělán jest[…]“.

Podle některých kronik a pověstí se měli Vršovci po záchraně Jaromíra rozutéct po okolních lesích. Při archeologických výzkumech v okolí kostela ale byla nalezena jáma s poházenými setnutými hlavami, které nesly pohanské ozdoby.

Nesrovnalosti

Jednotlivé kroniky předkládají příběh, který se v některých aspektech liší. Kosmova kronika informace o stromu opomíjí, Pulkavova kronika o stromu hovoří a to jak v kontextu přivázání Jaromíra, tak o následném poražení, vystavění kaple a použití pozůstatků stromu k realizaci oltáře. +more Hájkova kronika předkládá podobný příběh, ale rozvitější. Krom střelby na Jaromíra přivázaného k dubu popisuje i nezdařený pokus o oběšení myslivce Hovory na dubu. Po záchraně Jaromíra bylo rozkázáno pověsit na dubu Hřivce, Vršovce, který se pokusil oběsit Hovoru. Dub následně nebyl poražen, ale vykopán a na jeho místě vztyčen oltář. Jirečkova verze rýmované Dalimilovy kroniky pak příběh o stromu uvádí, ale hovoří o něm jako o lípě.

Pozůstatky dubu

Podle Otomara Dvořáka zmiňovaly turistické průvodce z 19. století, že za kostelním oltářem se stále nacházel kus starého zčernalého dřeva z Velesova dubu. +more Kněz a archeolog Václav Krolmus ještě v roce 1857 uvádí, že „jest v oltáři v kostele sv. Jana Křt. zazděn“. Ve sborníku Lovecký obzor 1912-1913 byl publikován článek popisující, že v místě byla založena kaplička „v jejímž oltáři byl prý kmen onoho dubu zazděn“. Na tento článek obratem reagoval František Cramer, který se vymezil proti slovu „prý“ a z vlastní zkušenosti uvádí: „Dub ten skutečně stojí vzadu v hlavním oltáři, jak rostl v zemi, uříznut na pařez. “ V současnosti zbytky památného dubu již v kostele nejsou a jejich osud není známý.

Lípa

K příležitosti připomínky tisíciletého výročí mučení knížete Jaromíra byla na Velízi roku 2003 vysazena lípa milénia.

Obraz v kultuře

Výtvarné umění

Jaromíra připoutaného k zemi ve svém díle vyobrazil Mikoláš Aleš. Následující scénu v obraze nazvaném Jaromjr v nebezpečenstvj smrti zachytil +more'>Antonín Jan Gareis. Publikovaný byl mimo jiné jako součást knihy Děginy České w kamenopisně wywedených obrazech předstaweny od sgednocených Umělců Akademie Pražské od Václava Hanky vydané Antonínem Machkem. Daniel Alexius z Květné († 1. pol. 17. století) je autorem nástěnné malby v hlavní lodi kaple svatého Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci nazvaném sv. Jan zachraňuje na Velízi knížete Jaromíra před útokem Vršovců.

Literatura

Květnatější podání ve svých pověstech zpracoval Adolf Wenig (pověst Velíz). Pro děti a mládež příběh zpracoval Karel Václav Rais v publikaci Z kroniky, Dějepisné povídky. +more V knize Velízské povídky jej předkládá Karel Volena.

Památné a významné stromy v okolí

Břekové stromořadí * Dub nad Balatonem * Hrušeň Za pecí

Odkazy

Reference

Související články

Veles * Památný strom v Česku

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklé duby v Česku Kategorie:Památné duby v okrese Beroun Kategorie:Památné stromy v Křivoklátské vrchovině Kategorie:Kublov Kategorie:Stromy s legendou či pověstí