Cesko.wiki Viktor Grigorovič
Author
Albert Flores.jpg)
Životopis
Narodil se ve městě Balta v Podolské gubernii v četnické rodině; jeho otec byl národností Ukrajinec a matka Polka.
Mezi osmým a patnáctým rokem studoval na řeckokatolické škole v Umani. V letech 1830 - 1833 studoval na filozofické fakultě Charkovské univerzity, kde absolvoval eticko-filologický obor a poté nastoupil do zaměstnání v Petrohradě. +more Po několika měsících podal výpověď a v lednu 1834 se stal studentem Tartuské univerzity, kde studoval klasickou filologii. Na začátku roku 1839 byl poslán na Kazaňskou univerzitu, aby se připravoval na katedře historie a literatury slovanských dialektů. Magisterský titul získal v únoru 1843 za svoji práci Výzkum výkladu literatury Slovanů v nejdůležitějších obdobích . Současně se studiem vyučoval v letech 1839 - 1841 na univerzitě řečtinu.
Mezi srpnem 1844 a dubnem 1849 podnikl zahraniční studijní cestu. Dle jeho slov vedla z Cařihradu a Soluně, přes Athos, Makedonii, Thrákii, Médii, neboli zemi bulharskou, k Dunaji; pak přes Valašsko do Rakouského císařství - Banátem a zejména Uhry do Vídně a odtud na jih do Kraňska, Benátek, Dalmácie, Černé Hory, Chorvatska, Slavonie; dále na sever na Moravu a do Čech; přes Drážďany, Lipsko, Berlín a Královec se vrátil do vlasti. +more Cestou po západoslovanských zemích získal řadu cenných rukopisů, například Rilské fragmenty, Mariánský kodex, Ohridské evangelium, Chludovský žaltář a také po něm nazvaný parimejník, které přivezl do Ruska.
V květnu 1847 byl jmenován mimořádným profesorem Kazaňské univerzity. V roce 1848 publikoval Nástin vědeckého cestování po evropském Turecku a v říjnu téhož roku byl během personálních rozporů na Moskevské univerzitě jmenován tamějším řádným profesorem historie a literatury slovanských dialektů. +more Zde přednášel během prvního semestru akademického roku 1849/1850, ale již v prosinci 1849 se vrátil na Kazaňskou univerzitu na místo profesora. V roce 1851 byl Grigorovič zvolen dopisujícím členem Petrohradské akademie věd. Kromě Kazaňské univerzity přednášel v letech 1854 - 1856 slavistiku na Kazaňské teologické akademii. V Kazani učil až do září 1863, kdy mu byl udělen titul doktora honoris causa slovansko-ruské filologie, a poté odešel do důchodu.
Od 1. května 1865 do roku 1876 vedl katedru slavistiky na Novoruské univerzitě v Oděse a byl prvním děkanem fakulty historie a filologie. +more 23. prosince 1866 byl jmenován státním radou. V roce 1876 se stal čestným členem Moskevské univerzity. Téhož roku odešel jako zasloužilý profesor do důchodu a poté se v září odstěhoval do Jelisavetgradu, kde zemřel 19. (31. ) prosince.
Dílo
Kropyvnyckém * Stručný přehled slovanských literatur * Výzkum výkladu literatury Slovanů , 1844 * Články týkající se staroslovanského jazyka ([url=https://dlib. +morersl. ru/viewer/01003562448]Статьи, касающиеся древнего словянского языка[/url]), 1852 * O Srbsku v jeho vztahu k sousedním státům, především ve XIV. a XV. století ([url=https://dlib. rsl. ru/viewer/01003564444]О Сербии, в ее отношениях к соседним державам, преимущественно в XIV и XV столетиях[/url]), proslov z 10. června 1858, vydáno 1859 * Poznámka o příručkách ke studiu jihoruské země, které jsou ve Vojenském vědeckém archivu generálního štábu ([url=https://dlib. rsl. ru/viewer/01003550986]Записка о пособиях к изучению южно-русской земли, находящихся в Военно-ученом архиве Главного штаба[/url]), 1876 * Náčrt cestování v evropském Turecku ([url=http://www. vostlit. info/Texts/Dokumenty/Bulgarien/XIX/1840-1860/Grigorovic/text4. phtml. id=2235]Очерк путешествия по Европейской Турции[/url]), 1877 * Slovanské starožitnosti , přednáškový kurz - Varšava, 1882 * Zprávy V. I. Grigoroviče o jeho cestě slovanskými zeměmi ([url=http://quod. lib. umich. edu/cgi/t/text/text-idx. c=bosnia;cc=bosnia;view=toc;idno=AAK9261. 0001. 001]Донесения В. И. Григоровича об его путешествии по славянским землям[/url]), Kazaň, 1915.
Ocenění
Řád svatého Stanislava 2. +more třídy s carskou korunou (1859) * Řád svaté Anny 2. třídy s carskou korunou (1862) * Řád svatého Vladimíra 3. třídy (1870) * Řád svatého Stanislava 1. třídy (1872) * Řád svaté Anny 1. třídy (1874).
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://letopis.msu.ru/peoples/549]Grigorovičův profil na Letopisech Moskevské univerzity[/url]
Kategorie:Ukrajinští slavisté Kategorie:Ruští filologové Kategorie:Ruští slavisté Kategorie:Ruští cestovatelé Kategorie:Úmrtí 1876 Kategorie:Úmrtí 31. +more prosince Kategorie:Lidé z Kirovohradské oblasti Kategorie:Narození 1815 Kategorie:Narození 12. května Kategorie:Narození v Oděské oblasti Kategorie:Muži.